Přátelé, zákazníci a každý z vás, kdo tuto knihu četl nebo právě obrací její stránky,
před čtyřmi měsíci jsme společně vykročili na cestu, kterou bych skoro nazval dobrodružnou. Uvedli jsme na trh knihu „To se nehraje, aneb šachy nejsou nuda“ od Davida Holemáře, a to v momentě, kdy málokdo věřil v úspěch této knihy, jehož autor není jedním z nejlepších šachistů naší země, ale jedním z nás normálních, řekl bych obyčejných šachistů, kteří už asi nikdy nebudou vyhrávat světové turnaje a psát historii českého šachu. Přesto a nebo právě proto je příběh této knihy něcím vyjímečným.
Tento příběh, psaný srdcem a nesoucí v sobě důležitou zprávu, si vybojoval své místo pod sluncem. Dnes můžeme s hrdostí poděkovat Davidovi za jeho odvahu, za veškerou práci, kterou do knihy vložil, a za to, že nám ukázal, že šachy skutečně "nejsou nuda". Velký dík patří také vám, našim fanouškům a čtenářům, kteří jste knihu přijali do svých domovů a srdcí, a společně se nyní můžeme radovat z jejího úspěchu.
Vyprodali jsme všech 1020 knih – pro šachovou literaturu opravdu mimořádný úspěch, který překročil všechny naše očekávání. Tento úspěch je důkazem, že společně dokážeme velké věci, a že šachy spojují lidi napříč generacemi a zájmy.
Děkujeme vám za vaši podporu, za vaše nadšení a za to, že jste součástí této neuvěřitelné cesty. Společně jsme ukázali, že šachy opravdu mohou být pro každého a že nejkrásnější příběhy se často píší tam, kde je to nejméně očekáváno.
Těšíme se na další kapitoly, které společně napíšeme v budoucnu, a na více příležitostí sdílet s vámi magii šachu. Děkujeme, že jste byli a stále jste součástí této úžasné cesty.
Co bude dál
Teď, když máme za sebou jeden úžasný příběh, je čas otevřít novou kapitolu. Začneme mluvit s našimi fanoušky o knize Vlasty Horta. Nejde o ledajakou knihu. Je to srdcovka, na které se podíleli ti nejlepší z nejlepších českých šachistů. Společnými silami se jim podařilo vytvořit něco, co překračuje běžné hranice – knihu, která vám ukáže, jak různě můžeme vidět a prožívat tu samou šachovou partii.
Představte si, že se ponoříte do hlubin šachového umění, objevujete tajemství a krásu, které jsou skryté před běžným pohledem. To vše vám nabízí naše nová kniha. Zní to jako něco, co byste chtěli prozkoumat? Pak se připravte, protože po této knize už na šachy budete koukat jinýma očima.
Aby to bylo mnohem víc zajímavější
- Máme pro Vás balíčky za výhodnou cenu. Koukněte na náš e-shop https://www.rpsachy.cz/ a vyberte si knižky, které potěší za výhodnou cenu.A kdyby to opravdu nestačilo a vy už tyto knihy měli a chcete jiný výběr, pak je tady tato mimořádná nabídka...
Objednej tři knihy a zaplať dvě...
- vyber si libovolné tři knihy z naší nabídky, tu nejlevnější dostaneš zadarmo
- do poznámky objednávky napiš AKCE
- zadej platební podmínku: Dobírka / nebude zpoplatněna
- dojde ti první automatický email a hned potom nový, kde potvrdíme objednávku a upravíme cenu tak, aby ta nejlevnější kniha byla zadarmo.
- zabalíme, pošleme a do dvou dní už je co číst a studovat
A to nejlepší nakonec
Robert mi potvrdil, že jeho kniha bude dopsána do začátku léta. V létě začneme pracovat na finálních úpravách a na podzim vydáme knížku Roberta Cveka....Věřím tomu, že bude se na co těšit!
Ještě jednou děkujeme za příběh, který spolu prožíváme!
PK
Až bude nějaký dotisk, tak přidávám jednu historku. Samozřejmě čistě náhodnou.
Brno kolem roku 1998. Sedím na koleji a říkám si, ale co vstanu a půjdu si zablicat do hospody u Pásků. Menší tmavší hospůdka, šachisté jsou usazení, je rozlosováno. Pořadatel oznamuje, že čekáme než dorazí poslední hráč. Asi nějaká další Brněnská legenda napadlo mě, když se pozdrží turjan. Marně jsem přemýšlel, kdo je další významnou šachovou osobností Brna. Radka Kaloda jsem viděl hrát v Boby centru uzavřený GM turnaj minulý týden, to asi nebude on. A jak tak přemýšlím, tak přichází šachista s kšiltovkou vzezřením bezdomovec. Místo pozdravu a rundy všem za omluvu vysvětluje, že jsme čekali, protože se mu nechtělo vstávat… A vida dneska si můžu koupit knížku.
"...přichází šachista s kšiltovkou vzezřením bezdomovec. "
Není první ani poslední. Caissa z pro mne neznámého důvodu přitahuje ve zvýšené míře rozličné exoty. V Praze k takovým patřil dávno zesnulý Petr Petr. Hrát s ním bylo utrpení.
Dentistu nenavštívil nikdy a tak jeho chrup tvořily vykotlané zuby. Navíc nepříjemně páchnul.
To samé Víšek. Zajímavou existencí byl i známý skladatel šachových úloh - Mário Matouš.
Podle vizáže a odéru snad bydlel v kontejneru. Není nad internetový šach, tam žádná nemilá překvápka nečíhají...
Tome díky!!