Dny, které psaly šachovou historii

10. Zrození šachové hry

Za kolébku šachů se prohlašuje několik různých zemí. V současnosti se prapůvod šachové hry nejčastěji klade do indické Guptovské říše (320–550), protože arabské, perské i turecké označení šachů je odvozeno ze sanskrtského čaturanga, tj. „čtyři součásti vojska,“ pěchota, jízda, sloni a válečné vozy, předobrazy dnešních šachových pěšců, jezdců, střelců a věží.

V Persii, kde byla hra modifikována a přejmenována na šatrandž, nalézáme první zmínku o ní kolem roku 600 n. l. Za nejstarší doložené šachové figurky byly pokládány perské ze 7. století, nicméně roku 2002 byla v Albánii objevena šachová figurka ze slonoviny už ze 6. století. Kolem roku 800 se hra dostala do Číny a je tam s pozměněnými pravidly hrána pod názvem siang-čchi (též „čínské šachy“). Poté, co Persie byla v polovině sedmého století dobyta muslimy, rozšířil se šatrandž do celého muslimského světa. Do Evropy se počínaje devátým stoletím hra začala dostávat jak z jihu přes muslimské země, tak z východu přes Rusko. Kolem roku 1000 zde již byla všeobecně známa. Nejstarší evropský šachový text, latinská báseň Versus de scachis, je datována kolem roku 997 (šatrandži se tehdy říkalo také šachy – pozdější změna pravidel na moderní šachy neznamenala změnu jména). Někdy v téže době také vznikla dnešní šachovnice, tedy zvyk zabarvovat pole hrací desky střídavě tmavou a světlou barvou. Na Pyrenejském poloostrově, kam hru přinesli Maurové v desátém století, vznikl ve 13. století pod vládou Alfonse X. Moudrého slavný rukopis Libro de los juegos (Kniha her), který vedle vrhcábů a kostek popisuje i šatrandž.

Jiná teorie klade vznik šachu do Číny 2. stol. př. n. l. a tvrdí, že západní šach se vyvinul ze siang-čchi nebo nějakého předchůdce této hry.

9. Šílená Dáma

Velká změna v šachové hře přišla kolem roku 1450. V té době mohla šachová figurka Dáma chodit jen o jedno políčko libovolným směrem. Pak možná jen žertem, anebo náhodou vznikl nápad s šílenou dámou. Dáma začala chodit dle dnešních pravidel. Pro v tu dobu zběsilý pochod touto figurkou se jí začalo říkat " Šílená dáma".   Francouzsky  se jí říkalo "ésches de la dame enragée,”  a nebo anglicky “chess of the enraged lady” -- the “mad queen.” Mohl to být žert, ale byla to nakonec jedna z nejdůležitějších událostí v šachové historii. 

8. První mezinárodní šachový turnaj 1575

Dnes jsou turnaje nedílnou součástí šachů. Šachové turnaje tu ale nebyly odjakživa. První neformální mezinárodní šachový turnaj se konal, když Italové Leonardo da Cutri a Paolo Boi cestovali na dvůr Filipa II v Madridu, kde hráli Ruy Lopeze a Alfonso Cerona ze Španělska. Ruy Lopez už oba porazil v několika předchozích zápasech a zdálo se to jako snadné vítězství Španělů poté, co vyhráli první dvě partie. Italové však vyhráli další tři partie . Tím si překvapivě zajistili vítězství v prvním mezinárodním šachovém turnaji na světě.  

7. Šachový Turek

Turek byl mechanický stroj, provozovaný v 18. a 19. století, který jeho majitelé vydávali za šachový automat, ovšem ve skutečnosti byl velmi propracovanou mystifikací. Mechanismus zkonstruoval roku 1771 bratislavský vynálezce Wolfgang von Kempelen a veřejnosti ho předvedl ještě téhož roku na zámku Schönbrunn za přítomnosti Marie Terezie. Stroj hrával šachové partie proti lidským protihráčům nebo předváděl tzv. jezdcovu procházku – šachový problém ukládající hráči objet jezdcem celou šachovnici tak, aby každé pole navštívil právě jednou.

Jméno Turek (německy: Türke) stroj obdržel podle svého vzhledu. Jednalo se o mechanické zařízení ukrývající skutečného šachistu, který se v případě kontroly vnitřku skříně přemísťoval z jedné strany na druhou, aby unikl z dohledu diváků. Během hry ovládal Turkovu ruku, přičemž o postavení na šachovnici byl informován pomocí magnetů, na které si svítil svíčkou. Z nejznámějších šachistů, kteří Turka obsluhovali, lze jmenovat např. Johanna Baptistu Allgaiera, Jacquese Moureta, Williama Lewise a Williama Schlumbergera.

Turek hrál v různých zemích Evropy a Ameriky po téměř 84 let a porazil mnoho vyzývatelů včetně státníků jako Napoleon Bonaparte a Benjamin Franklin. Ačkoliv mnoho lidí vyjádřilo podezření, že uvnitř stroje se někdo ukrývá, veřejně byl trik vysvětlen až roku 1857 v americkém periodiku The Chess Monthly. V té době již Turek neexistoval: roku 1854 shořel při požáru muzea ve Filadelfii.

6. Vznik šachových figurek Staunton

Figurky Staunton jsou šachové figurky pojmenované po britském šachovém mistru Howardu Stauntonovi . Byly představeny v roce 1849 a později se vyvinuly ve standardní typ, jehož použití doporučuje Světová šachová federace (FIDE) pro turnajové zápasy. 

Soubor figurek navrhl Angličan Nathaniel Cook , Stauntonův přítel. Podle jiné teorie původní návrh vytvořil Cookův švagr, řemeslník John Jaques. Cook každopádně nechal design patentovat 1. března 1849. Design byl oficiálně uznán jako typ šachových figurek  Staunton v The Illustrated London News . O tři roky později byla sada figur pojmenována po slavném šachovém mistrovi. To na jedné straně sloužilo k reklamním účelům, na druhé straně mělo odradit případné pokusy o kopírování těchto figurek. Proto původní originální figurky Staunton byly podepsány samotným Stauntonem.

5. První šachové hodiny

O časovém omezení partií se začalo uvažovat v polovině 19. století, neboť se běžně stávalo, že hráči u partie i usínali, když jejich soupeř neúměrně dlouho přemýšlel nad tahem. Prvním krokem k časové kontrole bylo zavedení přesýpacích hodin roku 1852 na popud článku Howarda Stauntona v Chess Player’s Chronicle, nebylo to však opatření obecně přijaté. Časové omezení partie bylo také použito na turnaji v Londýně roku 1862 z podnětu Georga Webba Medleyho (za dvě hodiny muselo být odehráno dvacet čtyři tahů, přičemž čas byl měřen opět přesýpacími hodinami). Šachové hodiny podobné dnešním byly poprvé použity v Londýně až roku 1883.

4. První mistr světa William Steinitz

Mistrovství světa v šachu je soutěž o titul mistra světa v šachu. Poprvé se oficiálně konalo roku 1886, kdy pražský rodák Wilhelm Steinitz porazil Johannese Zukertorta. Do té doby byli vůdčí mistři uznáváni za nejlepší šachisty světa pouze neformálně a subjektivně, na základě jejich sportovních výsledků a teoretického přínosu. V roce 1894 prohrává s Laskerem . Steinitz zemřel 12. srpna 1900 v New Yorku. Nebyl pouze vynikající hráč, ale jako první stanovil zásady poziční hry, které platí dodnes.

Dokázal také, že útočit může pouze ten hráč, který má převahu a že proti nepřipravenému útoku se lze dobře bránit. Všichni současní mistři a velmistři musí ovládat Steinitzovu teorii poziční hry (o slabých polích, o dvojici střelců ...) a jsou tudíž Steinitzovými žáky!

3.  Fischer a Kasparov: 1972 a 1985

Kdo je nejlepším hráčem všech dob? Byl jim Bobby Fischer a nebo Garry Kasparov? Ale ať je váš tip na kohokoliv, pak možná uznáte, že tito dva hráči tvořili historii šachové hry. Bobby Fischer přinesl do šachového světa první větší známky profesioanlismu. Garry Kasparov se stal v té době nejmladším mistrem světa a to v neuvěřitelných 22. letech. Jeho maximální rating 2851 byl dlouhou dobu nepřekonatelným ratingem a překonal ho až legendární Magnus Carlsen. Oba dva hráči, jak Bobby tak Garry jsou považování za jedny z nejlepších a nejslavnějších hráčů šachové historie. 

2. Počítač poráží člověka

Zní to dnes jako pohádka, ale nejlepší šachisté koncem dvacátého století poráželi první šachové počítače. V roce 1989 Kasparov poráží počítač s názvem Deep Thought a v roce 1996 poráží Deep Blue. Někdy v těchto letech pronese slavnou větu, kde říká že počítače čekají ještě hodně let, než dokáží porážet nejlepší hráče na světě. V roce 1997 vylepšený Deep Blue, který v té době uměl hodnotit 20 miliónu pozic za jednu vteřinu porazil Kasparova 3,5-2,5! Celosvětově tento zápas vyvolal obrovskou senzaci. Dnes nejsou nejlepší hráči soupeřem pro šachové počítače a není senzací, když počítač porazí šachového velmistra. Ba naopak, bylo by senzací, kdyby porazil člověk počítač. 

1. Doba Magnuse Carlsena

Magnus Carlsen je určitě jeden z nejtalentovanějších hráčů šachové historie. Jeho talent může být srovnatelný s talentem Capablancy. Velmistrem se stal ve 13.letech a je aktuálně držitelem několika šachových rekordů. Dosáhla největšího ratingu v historii této hry, má nejdelší sérii partií bez jediné porážky a i když to není šachový rekord, tak se dá říct, že od roku 2013 dominuje šachovému světu. Dominuje tak přesvědčivě jako málokdo v šachové historii. 

Možná tento výčet nejdůležitějších šachových okamžiků je jen subejtivním pohledem do šachové historie. Můj učitel dějepisu nám říkával, že historie je psaná krví poražených. Ale nechme světovou historii odborníkům a historikům. Šachovou historii píší nejlepší hráči. Který byl tím nejlepším z nejlepsích se nikdy nedozvíme. A je tomu tak dobře. Hledání nejlepšího z nejlepších by mohlo zastínit šachové hvězdy historie. Hvězdy mají zářit na noční obloze a šachisté díky těmto nezodpovězeným otázkám můžou obdivovat šachové mistry této krásné hry. 

Podklady k tomu článku jsem čerpal na wikipedii, chess.com, chessbase.com, chesshistory.com. Fotorgrafie jsou použité ze stránek chess.com.

A na závěr tohoto článku se zeptám já vás. Jaké jsou nejdůležitější okamžiky šachové hry v její historiipodle vás? Je nějaká, která není v tomto článku? A která podle vás sem patří? 

Petr Koutný