Co děláme špatně?

Možná ještě ve ztichlé mlze zahlédnu poslední vagony, kde se veze naše reprezentace, ale úspěchy? Ty jsou jako duch ve mlze. U naší ženské reprezentace bych si troufl říct, že ten vlak dokonce vykolejil nebo zahnul do slepé ulice.

Ale buďme spravedliví – máme jeden vlak, který snad jede správným směrem. Na dveřích mu svítí nápis „Mládež“. Ovšem je tu háček. Když se podívám na mladé talenty, vidím, že makají, dokud nepřijde vysoká škola. Pak se vlak zastaví na nějaké konečné, kde si šachisté víceméně řeknou: "Díky, bylo to fajn, teď musím žít." Hrají už jen z toho, co se naučili, a správně se věnují věcem, které je budou živit. Navíc, když naši mládežníci vyjedou do zahraničí, často se vrací nejen oškubaní o elobody, ale také o iluze.

Takže se ptám: Co děláme špatně? Opravdu v tom hrají roli jen finance? Jistě, je to důležitá součást. Stačí se podívat na Indy nebo Uzbeky. Ti kluci mají špičkové trenéry, sponzory a možná i tajné recepty na mozek posilující čaj. Magnusovi v mládí zaplatili Garryho Kasparova. Gukesh a Praggnanandhaa mají za zády sponzory a miliony na trénink s těmi nejlepšími trenéry. Mohou si klidně jezdit po světě, hrát v Americe, Evropě, mít s sebou doprovod. A pak si vzpomeňme na poslední českého či slovenského zástupce ve Wijk aan Zee, tedy Jerguše Pecháče. Přijel tam sám, dělal si přípravu, rozbory, a jeho rozpočet byl možná desetinový oproti ostatním.

A kdo vlastně platí ty nejlepší šachisty? Největší sponzoři v šachu zahrnují Play Magnus Group / Chess.com, kteří investují miliony dolarů do online turnajů a podporují elitu. Red Bull podporuje například Alirezu Firouzju, zatímco Indian Oil Corporation stojí za mladými indickými talenty jako Praggnanandhaa a Gukesh. FIDE, ve spolupráci s partnery jako Algorand, financuje prestižní turnaje. V minulosti norští investoři pomohli Magnusovi Carlsenovi financovat jeho trénink s Kasparovem. Naproti tomu Jerguš Pecháč si na svůj start musel vydělat prakticky sám.

Je tedy zřejmé, že peníze hrají klíčovou roli. Ale co jiného nám chybí?

Možná ve vlaku usínáte, možná odpočíváte (naschvál se snažím držet linii), a tak se spolu můžeme zasnít o době, která tu bude za pár let. David Navara zestárne a přirozeně nebude hrát tak dobře jako dnes. Kdo jej nahradí? Jak bude vypadat naše reprezentace za pár let?

Ale reprezentace je jen špička ledovce. Co takhle extraliga? Proč nemá sponzora? Je nezajímavá? Je slabá? Nemá jména, která by nelákala? Samozřejmě, že naše extraliga patří mezi skvělé evropské soutěže a má skvělý marketingový potenciál... jenom jej neumíme využít.

Nechci kritizovat šachový svaz, ale jaké jsou mzdy zaměstnanců na svazu? Myslíte si, že mají tito lidé aspoň průměrnou mzdu? Věřte mi, že zdaleka nemají. I tady jde najít střípek do mozaiky. Nemůžete chtít nejlepší lidi, když je neumíte zaplatit.

Trenéři? Kolik si vydělá český špičkový trenér a kolik zahraniční? Je opravdu o tolik lepší ten zahraniční? Nevěřím, že je o tolik lepší. Věřím, že máme spoustu trenérů, kteří jsou špičkoví, umí zaujmout a posouvat hráče dál, ale opět jsme u financí...

Co tedy děláme špatně? Bobby Fischer změnil šachový svět tím, že jej profesionalizoval. Věřím, že toto je i pro nás světlo na konci tohoto tunelu. Chtělo by to, aby svaz uměl lobovat u sponzorů, ale to se nedělá před televizní kamerou nebo v kanceláři. Musíte podle mě chodit na VIP akce, pracovat na kontaktech a pak umět ty kontakty využít - normální lobbing. Ono, když to neděláme my, dělají to druzí.

Možná to chce odvahu, možná to chce jenom chtít. Určitě to nechce strčit hlavu do písku a říkat si, že tak, jak to je, je to správně, protože to není správné. Chce to chtít dělat věci jinak, už dávno nestačí okopírovat rozpočet, kalendář a tvářit se, že je vše krásné. Ano, není to lehká cesta, ale je jediná. Už jen mít odvahu si říct, že stojí za to se o to pokusit, je víc než to nezkusit. Neptejte se, proč to nejde, ale zkuste hledat nápady, jak by to mohlo jít.

Ne, není to jen o svazu, vlastně to není vůbec o svazu. Je to o nás, o každém z nás, co můžeme a chceme udělat pro to, aby český šach na tom byl lépe, nebo aby tady ještě byl český šach za pár let. Protože jestli se nic neudělá, bude jen hůř. Ale já věřím, že můžeme najít způsob, jak to změnit. Chce to jen přestat čekat na zázrak a začít ten zázrak sami tvořit.