Zápas Bogoljubov - Spielmann se hrál počátkem roku 1932 v Semmeringu (hotel Panhans). Spielmann vyhrál 4:3 při dvou remízách. V 6. a v 8. partii se rozhořel spor v Laskerově variantě dámského gambitu.
1.d4 d5 2.c4 e6 3.Jc3 Jf6 4.Sg5 Se7 5.e3 0–0
6.Jf3 Je4. Jednalo se o postavení, které vzniklo po 27.
tahu černého:
Partie
a analýzy jsou uvedeny v Wiener Schachzeitungu 1932 na straně 57 s
poznámkami A. Beckera.
V postavení digramu zahrál v 6.
partii bílý 28.f5 a Becker k tahu poznamenal: "bílé postavení je velmi výhodné. Černý musí
bezmocně čekat. O mnoho silnější než tah v textu byla jemná oběť pěšce 28.d5!,
kterou Bogoljubov použil ve zcela identickém postavení v 8. partii."
Ovšem
ani v té druhé partii (byla hrána o 3. dny později) bílý nevyhrál, ač získal
velkou převahu. Je otázka proč Spielmann pozici zopakoval. Že by nevěnoval
analýze pozornost? Každopádně jeho soupeř se připravil dobře, ale nakonec byla
opět zapsána remíza.
Durasova myšlenka ve Steinitzově variantě
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 a6 4.Sa4 d6 5.c4 má na
mysli energický tlak na pole d5 plus aktivní hru v centru a na dámském křídle.
Nedostatkem je ale oslabení pole d4, což poněkud narušuje elasticitu bílé výstavby.
Nejlepší odpovědí je tedy
5...Sg4 nebo
5...Sd7!
V
roce
1935 byla sehrána velmi hezká partie na
Olympiádě ve
Varšavě,
kde černý zkusil bílého překvapit tahem
5...f5. To se ale neukázalo jako
vhodné. Partii můžete najít i v databankách s obsáhlými poznámkami
Timothy
Taylora.
Z první redakční poznámky WS vyplývá, že je toto pokračování
Durasovou variantou, které ale Duras zřejmě nikdy nehrál,
nazval ho tak H. Wolf a po něm převzali i někteří přední teoretici
včetně v 70. a 80. letech věhlasného Alexeje Suetina.
V přehrávacím okně najdete pár
partií na přehrání a ještě přikládám oskenovanou analýzu Bööka která
byla uveřejněna ve Wiener Schachzeitungu. Nemá smysl prověřovat
všechny varianty Böökovy analýzy,
upřesnil jsem jen doplňující poznámku Eliskasese
pod čarou.
V předposledním pokračování tohoto malého seriálu jsem
připojil pár partií, kde hrají hroší výstavbu čeští hráči. Více partií jsem
našel jen u GM Pavla Blatného, který
ji hraje s oblibou jak bílými tak i černými a dále oba Biolci. Ze známějších hráčů jsem pak vybral partii Horta a nebo Štočka.
Remízová honba na krále
Hezká oběť dvou věží v korespondenční partii.
Postavení druhého diagramu by si možná zasloužilo podrobné prozkoumání. Partie
byla uveřejněna v maďarském šachovém časopise
Maygyar Sakkvilág 1941 a ve sbírce partií černého, známého
korespondenčního velmistra.