(XLI.) - D55 aneb spor v Laskerově variantě

1.d4 d5 2.c4 e6 3.Jc3 Jf6 4.Sg5 Se7 5.e3 0–0 6.Jf3 Je4. Jednalo se o postavení, které vzniklo po 27. tahu černého:

Partie a analýzy jsou uvedeny v Wiener Schachzeitungu 1932 na straně 57 s poznámkami A. Beckera.

V postavení digramu zahrál v 6. partii bílý 28.f5 a Becker k tahu poznamenal: "bílé postavení je velmi výhodné. Černý musí bezmocně čekat. O mnoho silnější než tah v textu byla jemná oběť pěšce 28.d5!, kterou Bogoljubov použil ve zcela identickém postavení v 8. partii."

Ovšem ani v té druhé partii (byla hrána o 3. dny později) bílý nevyhrál, ač získal velkou převahu. Je otázka proč Spielmann pozici zopakoval. Že by nevěnoval analýze pozornost? Každopádně jeho soupeř se připravil dobře, ale nakonec byla opět zapsána remíza.

Durasova myšlenka ve Steinitzově variantě

1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 a6 4.Sa4 d6 5.c4 má na mysli energický tlak na pole d5 plus aktivní hru v centru a na dámském křídle. Nedostatkem je ale oslabení pole d4, což poněkud narušuje elasticitu bílé výstavby. Nejlepší odpovědí je tedy 5...Sg4 nebo 5...Sd7!
V roce 1935 byla sehrána velmi hezká partie na Olympiádě ve Varšavě, kde černý zkusil bílého překvapit tahem 5...f5. To se ale neukázalo jako vhodné. Partii můžete najít i v databankách s obsáhlými poznámkami Timothy Taylora.

Z první redakční poznámky WS vyplývá, že je toto pokračování Durasovou variantou, které ale Duras zřejmě nikdy nehrál, nazval ho tak H. Wolf a po něm převzali i někteří přední teoretici včetně v 70. a 80. letech věhlasného Alexeje Suetina.

V přehrávacím okně najdete pár partií na přehrání a ještě přikládám oskenovanou analýzu Bööka která byla uveřejněna ve Wiener Schachzeitungu. Nemá smysl prověřovat všechny varianty Böökovy analýzy, upřesnil jsem jen doplňující poznámku Eliskasese pod čarou.

V předposledním pokračování tohoto malého seriálu jsem připojil pár partií, kde hrají hroší výstavbu čeští hráči. Více partií jsem našel jen u GM Pavla Blatného, který ji hraje s oblibou jak bílými tak i černými a dále oba Biolci. Ze známějších hráčů jsem pak vybral partii Horta a nebo Štočka.

Remízová honba na krále

Hezká oběť dvou věží v korespondenční partii. Postavení druhého diagramu by si možná zasloužilo podrobné prozkoumání. Partie byla uveřejněna v maďarském šachovém časopise Maygyar Sakkvilág 1941 a ve sbírce partií černého, známého korespondenčního velmistra.