Zpráva z Rhodosu

Od 6. do 16. září se v řeckém Rhodosu konalo Mistrovství Evropy zrakově postižených šachistů. Jak již bylo v dřívějších článcích napsáno, Českou republiku reprezentoval pouze Jaroslav Olšar, který odjel obhajovat titul Mistra Evropy z posledního mistrovství v roce 2007.

Jako zrakově postižený šachista potřebuje mít i táta k sobě průvodce – v ideálním případě šachistu, který ho dokáže na jednotlivé partie připravit. Letos bohužel svazu (ČSZPS) nevybyly peníze na odměnu pro trenéra, a tak se muselo sáhnout do vlastních řad a volba vyšla na mě (moje sestry by se na toto hodily pochopitelně lépe, ale obě byly šachově mimo republiku). Můj úkol byl jednoduchý – stát se na několik dní očima mého táty. To zahrnovalo vše od cesty, pobytu, stravy až po přípravu na jednotlivé partie.

Naši cestu tam lehce zkomplikovalo takřka tříhodinové zpoždění letadla (na letišti se v Řecku stávkovalo), takže na pokoj jsme se dostali až po jedné hodině ráno, ale protože jsme měli den na aklimatizaci, tak to až tak nevadilo.
Mistrovství se konalo na řeckém ostrově Rhodos v luxusním hotelu, kterému se nedalo nic vytknout. Hrálo se ve dvou místnostech – bohužel v jedné z nich bylo o něco horší osvětlení, ale organizátoři nám vyšli vstříc a od druhého kola mohl táta (společně i s jinými hráči, kterým taktéž nevyhovovala intenzita světla) hrát ve druhé místnosti.

Během druhého kola se se mnou dal do řeči hlavní organizátor a když zjistil, že jsem šachová rozhodčí, poprosil mě o pomoc při tomto turnaji. Protože ale mým hlavním úkolem bylo dělat průvodce taťkovi, dohodli jsme se, že pískat budu pouze po dobu, co taťka hraje partii. Od třetího kola jsem tedy měla na starost (většinou ještě spolu s dalším rozhodčím) jeden z hracích sálů.

Povinnosti rozhodčího na normálním turnaji a na turnaji zrakově postižených jsou velmi rozdílné. Oproti klasickým povinnostem musí rozhodčí na tomto typu turnaje mimo jiné hlídat i to, aby nedošlo k rozdílným pozicím na šachovnicích protihráčů (každý zde má svou šachovnici – v drtivé většině případů jde o speciálně upravenou, zapichovací, šachovnici). To vyžaduje neustálé chození a koukání se pod ruce hráčům (slepí hráči či hráči s velmi špatným zrakem mají ruce neustále na šachovnici a pozici figurek zjišťují hmatem). Při rozdílných pozicích je pak potřeba co nejrychleji zasáhnout a uvést vše do pořádku. To bývá ztíženo tím, že hráči tahají to, co jim je nahlášeno – nikdo ale nemůže zjistit, co přesně soupeř před pěti minutami řekl. Za směrodatné se tak bere to, co má hráč zapsáno v partiáři (zrakově postižení hráči mohou zapisovat klasicky na partiář, můžou diktovat tahy do diktafonu, zapisovat tahy Braillovým písmem či psát partii na speciálně upraveném psacím stroji) – při diktování je pak ale často zapotřebí ještě tlumočník, neboť tahy se mohou diktovat ve vlastním jazyce. Při rozdílných pozicích se pak hra většinou vrací do pozice, kdy s ní souhlasí oba hráči.

Další povinností rozhodčího je – na požádání hráče – mu nahlásit jeho a soupeřův čas. Bílý vždy přináší k partii hodiny, hráči ale po dohodě mohou používat i jiný typ hodin tak, aby to oběma vyhovovalo (hráči obecně používají tři typy hodin – klasické digitální – kdy si pak nechávají čas hlásit rozhodčím, digitální hodiny, ke kterým je připojen přístroj, který hráči do sluchátek hlásí čas, a nakonec hodiny analogické, které je možno si osahat a hmatem zjistit, kolik hodin hráči ještě zbývá).

Rozhodčí je hráčům nápomocen i při nešachových záležitostech – zavedení na záchod, přinesení vody na pití apod.

Po skončení hry pak rozhodčí pomáhají hráčům s přepisováním partiářů do klasické podoby tak, aby partie mohly být následně přepsány do počítače.
Oproti klasickým turnajům tak rozhodčí přichází daleko více do styku s hráči a jeho práce je rozmanitější a proto podle mě i zajímavější.

Tátovi se ze začátku šachově příliš nedařilo a se svým výkonem spokojen nebyl, ale druhá část turnaje mu už vyšla lépe – nakonec skončil na 13. místě (tedy jedno místo za svým nasazením).
Další větší akcí ZP je příští rok šachová olympiáda družstev, která se bude konat v Indii, v Čenaji.

Nasazená dvojka Sergej Krylov

Mihai Dima

Ve 3. kole připsáno vítězství černými nad Belgičankou Mieke MAECKELBERGH (1913)

Jaroslav Olšar

V 8. kole Jaroslav Olšar porazil bílými Jacka STACHANCZYKA (2303)

Nasazená jednička Jurij Meshkov

Müller hraje proti budoucímu vítězi turnaje Dukaczewskému

Nejlepší žena WIM Lubor ZSILTZOVA-LISENKO

Organizátoři a rozhodčí

Slovinský hráč Muri používá na zapisování partií speciální psací stroj

Odkazy

Oficiální stránky
Kompletní výsledky