Ivanchuk opět z formy

Od našeho posledního článku byla odehrána další dvě kola, jenže pohříchu ze 14 sehraných partií stojí za podrobnější zmínku snad jen dvě. Zbylých dvanáct totiž v záplavě „remízových“ zahájení typu ruské, berlínské nebo tupých variant slovanské příliš vzruchu nenabídlo. Rezultativní partie navíc přišla jen jedna, a to opět na úkor Vassily Ivanchuka, který se s jediným bodem za dvě remízy krčí na posledním místě. Vepředu je naopak situace stále nevyjasněná, protože 2,5 bodu má hned šestice hráčů.

Ivanchuk opět projevil svou originalitu, když proti Inarkievovi zahrál na této úrovni málo vídaný panovův útok. Získal v něm dokonce i mírnou výhodu, jejíž realizace však zřejmě nešla uplatnit bez jisté dávky rizika. A opět by to nebyl Chucky, aby do riskantní a prakticky nespočítatelné varianty nešel. Při dostizích pěšců se však v plné nahotě projevila síla střelce, který je v podobných koncovkách jednoznačně silnější než jezdec, a tak byl Inarkiev v podstatě donucen k výhře.

Vugara Gashimova a jeho nebojácnost ohledně používání na nejvyšší úrovni v podstatě zavrhnutých zahájení (v tomto případě moderní benoni) jsem už zde zmiňoval několikrát. Proti Pavlu Eljanovovi se z toho vyvinula jednoznačně nejzajímavější partie předchozích dvou dnů, ve které ukrajinský reprezentant obětoval figuru za 3 pěšce, nicméně objektivní zhodnocení rozhodně vyřknout nelze. Bílý sice dokázal zaktivizovat své věže, jenže ani figury černého rozhodně nebyly pasivní. Osobně bych vzniklou pozici hrál radši spíše za černé, ale nakonec si převahu nevypracovala žádná strana.

Partie (©astrakhan2010.fide.com)

Takto se Peter Svidler netvářil po své překvapivé hrubé chybě z 2. kola, ale po remíze s Teimourem Radjabovem, se kterou zjevně nebyl příliš spokojen

Ukrajinec Ivanchuk střídá turnaje, ve kterých hraje jednoduše famozně, s turnaji, kde pouze přináší body ostatním. V těchto dnech je sinusoida jeho výkonů zřejmě ve spodní fázi.

Partie

Odkazy

Stránky turnaje