Famózní závěr Ivanchuka
23.05.2011 05:43 | Capablancův memoriál 2011Prakticky po celý průběh turnaje se o prvenství přetahovala trojice Le Quang Liem, Dmitry Andreikin a David Navara, jenže vynikajícím finišem 3/3 včetně klíčové výhry v závěrečném kole nad do té doby vedoucím Le Quang Liem se obha...
Taktéž 6,5 bodu, avšak kvůli prohře ve vzájemné partii logicky horší sonnenborn znamená druhé místo pro Le Quang Liema. Se stříbrnou pozicí by jistě před turnajem byl spokojen, ale když kolo před koncem vedete rozdílem celého bodu, tak nic jiného než prvenství rozhodně uspokojivé být nemůže. Davidu Navarovi naopak závěr hrubě nevyšel. Je otázkou, jestli už převládla únava z náročného turnaje, kde v Davidově podání žádná partie nebyla odpočinkovou, každopádně výsledkem byly porážky v 8. i 9. kole. V závěrečném kole pak Davida od velké rošády zachránila pouze skutečnost, že Dmitry Andreikin potřeboval remízu, aby Davida za sebou udržel.
Navara,D (2702) - Andreikin,D (2687) 16…Vfc8
Navara,D (2702) - Andreikin,D (2687) 49.Sf2
S vědomím, že pro vylepšení svého umístění musí vyhrát, se David vydal na zajímavý výlet dámou: 17.Db6 Dd8 18.Dxd6!? zpátky samozřejmě ne, protože s obětí dámy se musí počítat již při tahu předchozím 18…f6 19.g4 b5 20.axb5 Jb7 Nyní nastává zřejmě klíčový okamžik. Při znalosti průběhu partie se jednoznačně lépe jeví 21.Dxa6 Vxa6 22.Vxa6 Jf4 23.Jxf4 exf4 24.Sxf4, kde má bílý věž a 4 pěšce za dámu, ale hlavně kontroluje klíčový volný a-sloupec. Pokračování z partie 21.Dc6 Sxc6 22.bxc6 Ja5 23.gxh5 naopak Davidovy šance rapidně snížilo. Andreikin navíc velmi umě svou dámu rozehrál, až získal v počítačové mluvě jednoznačně vyhranou pozici (nejlépe se jeví pokračování 49...g4 50.fxg4 Dh1 s odchytáváním volných pěšců zespoda). Při vzpomínce na předpartiové myšlenky, že remíza zajišťuje 3. místo se Andreikin nerozpakoval a postupem 49...Vxf2 50.Kxf2 Dh2+ si vynutil věčný šach. David Navara tak po slibném začátku zakončil turnaj na 50 %, znamenajících 4. místo a drobný ELOvý zisk. Za ním skončili oba domácí zástupci, přičemž zvláště Lazaro Bruzón obdobný turnaj jistě nepamatuje – 7 proher, výhra s vítězem turnaje Ivanchukem a dvě remízy s reprezentačním kolegou v partiích takřka bez hry – to není vizitka hráče nakukujícího do elitního klubu 2700+.
Konečné pořadí
upraveno z TWIC
Partie
Odkazy
Stránky turnajeReportáž na ChessBase.com
TWIC
Pokud by ho za nějakého režimu ovšem dříve třeba nezlikvidovali. Co se Předchůdců týká, pokud Vás neberou analýzy, tak je přeskakujte - ony ty knihy stojí i za pouhé přečtení.
Dobrý den, pane Chrzi, omlouvám se, Váš příspěvek z dnešního poledne jsem přehlédl, takže reaguji až teď. Tu formulaci "politiku bych do nich nepletl" jsem užil na obranu pana Karpova, zejména jako reakci na nadávky typu "Brežněvův slouha" - SSSR, zde personifikovaný osobou Leonida Brežněva, určitě poskytl Karpovovi větší podporu, než mohl mít kdokoli, kdo byl k režimu méně loajální, ať to byl Korčnoj nebo Kasparov. Jenže Karpov v době, kdy byl mistrem světa, hodně hrál turnaje, a většinou vyhrával. Na téma, zda spojovat genialitu v nějakém oboru s občanskými postoji nositele této geniality, bylo napsáno mnoho. Z mého oboru: Johann Sebastian Bach, který se jako otec mnoha dětí živil mj. hraním na pohřbech, si podle (snad) autentického svědectví stěžoval, že se málo umírá, Mozart byl asi skutečně sprosťák a rebel proti šlechtě Ludwig van Beethoven psal ponížené dedikace šlechtickým mecenášům a zakládal si na tom "van", což je u holandských jmen časté a "Beethoven" znamená asi "řepný dvůr". O spisovatelích Hamsunovi, Célinovi aj. ani nemluvě.
Jinak - nedostatkem všeobecného rozhledu netrpím (samozřejmě, námitka, že nepochválím-li se sám...) a šachová historie mě zajímá. Kasparovovy knihy jsem bohužel nečetl, kromě prvního dílu, protože je tam moc analýz, které jsou pro mne nestravitelné - má přezdívka je pravdivá.
Ceterum autem censeo
- že jsem v tom příspěvku nenapsal nic nesrozumitelně, chtěl jsem jen naznačit, že pan Anatolij Jevgeněvič Karpov by byl geniální šachista za každého režimu.
Re: 24.05.2011 00:12:15 | noELO - o politice v bojích o MS
Politiku (dnešní) samozřejmě nebudeme plést do diskusí, ale v základní výbavě každého šachisty by měla být alespoň základní znalost šachové historie včetně souvislostí. A tam do bojů o mistra světa prostě tato situace na politické scéně, která je bohužel velmi ovlivňovala, patří a v průběhu studené války zvlášť. Nedávno jsem četl Kasparova (závěrečné díly) a tam o jeho zápase s Korčným a Karpovem je velmi podrobně ze zákulisí napsáno - doporučuji. Prostě i tyto souvislosti by měl každý, kdo se o šachy více zajímá, znát. Stejně jako člověk s maturitou (i bez ní) ví více než jen třeba suchý letopočet 2.světové války.
V jiném příspěvku píšete, že nejste nejmladší, tak jste spíše nechtěně jen špatně formuloval.
K těm zápasům s Korčným bych ještě přidal - podle mě stejně dramatický jako v Baguiu - finálový zápas kandidátů v roce 1974, který fakticky rozhodl o mistru světa.
Zajímavý článek je i na chessbase.com a Botvinnikovo hodnocení Karpova zní v angličtině takto - The boy does not clue about chess, and there is no future at all for him in this proffesion. Na chessbase.de je zase uvedeno, že i když Botvinnik svého nejnadanějšího žáka chválil velice zřídka, tak samozřejmě poznal, jaký má výjimečný talent. A když Karpov vyhrál v roce 1971 Aljechinův memoriál, tak se i Botvinnik neudržel a prohlásil, že dnes vyšla nová hvězda na šachovém nebi...
Ano, ale nestalo se, vyrovnal na 5:5 - stalo se, že tu poslední prohrál, v Meranu to už bylo , řečeno dnes módní frází "o něčem jiném". Jen jsem chtěl nadhodit, že faktor náhody není zanedbatelný.
V.L.K. možná mohl 34.partii v Baguiu remizovat a další vyhrát, ale ... stejně tak mohl prohrát 6:2, jako později v Meranu
.
ad Khankar, Pavel Háse: šachům nerozumím vůbec. Ale politiku bych do nich nepletl, přestože samozřejmě podpora, sekundanti apod. jsou (nebo spíš byly v době zápasu v Baguiu) důležité faktory. Na druhé straně bych nedémonizoval mistry světa - tu 34. (?) partii v Baguiu mohl V.L.K. zremizovat a následně vyhrát, stejně jako tomu bylo třeba v zápasech Lasker-Schlechter, Steinitz-Čigorin (Č. udělal hrubku na úrovni mé přezdívky) nebo třeba Kramnik-Lékó. Proto taky nerozumím názorům, že Ánand má radost, jakého soupeře dostane - titul mistra světa může být otázka okamžité náhody, nebo náhlého optimistického zblbnutí, které stroje okamžitě registrují - kdyby se Topalov nezbláznil v poslední partii minulého finále apod. Paralela s fotbalem - jediný sport, který mě občas zajímá - nejlepší fotbalisté jsou Brazilci a Argentinci a mistři světa nejsou.
to noELO: tenkrát jsem politice nerozuměl a šachům ještě ani dnes
v knížce Bílý král a rudá královna je hodně z pozadí,za jakých se hrálo o světové tituly.
A když Karpov neměl asi úplně čisté svědomí,byl dobrej a myslím,že Fischera by porazil
No jo, ale V.L.K. byl sice dlouho jediný trochu vážný soupeř, ale na titul asi neměl - to by musel zůstat v Rusku a mít takovou podporu, jako Karpov, pak snad. Karpov v Baguiu hrál podle mě trochu pod své možnosti. Jednak byl poprvé pod takovým tlakem, kdy "v zájmu vlasti" musel vyhrát a také asi půl roku před zápasem zemřel Furman, jeho dosavadní trenér - musel se s tím nějak vyrovnat a zvyknout si na nový tým. Později v zápasech s Kasparovem pak možná trochu doplatil na to, že dlouhá léta neměl rovnoceného soupeře - je dnes asi nedoceněným mistrem světa, v dobách své vrcholné formy se podle mě vyrovnal jak Fischerovi, tak možná i Kasparovovi, v jejich nejlepších letech. Tomu druhému asi dost pomohla ChessBase, s jejíž pomocí se dokázal připravovat daleko efektivněji, než jeho předchůdci.
ad Khankar:
...i když jsem jako pamětník zejména v Baguiu, kdy to bylo na vážkách, moc přál V.L.K.ovi.
ať byl Tolja oblíbenec Brežněva nebo ne,šachy hrát uměl,Brežněv za něj nevyhrával
No jo, ale to je pohled žáka, kterého dusil učitel, aby z něj vyrazil co nejvíc. Opakuji, kdyby si Botvinnik nemyslel, že je perspektivní, do školy by ho vůbec nevzal, talentů tam měli více než dost. A zrovna Botvinnik by trénováním někoho neperspektivního čas neztrácel. V těch dobách měl vůbec velké slovo, takže proti jeho vůli by se Karpov možná nepodíval ani do toho Třince. Bez toho mohl klidně skončit třeba na ponorce, podobně jako Cholmov ...
Karpov o tom sám říká: " S Botvinnikem jsme neměli zrovna ideální vztah. Z různých důvodů. Zaprvé – neměl jsem přílišný vztah ke knihám, které Michail Mojsejevič tolik uctíval. Neměl jsem na čtení čas. Hodně jsem hrál – blicky přes celou noc – a když jsem byl nemocný, doháněl jsem učení ve škole. Kromě toho jsme žili na Urale. Tam se k žádným knihám o šachové teorii nešlo dostat. V roce 1963 se Botvinnik rozhodl založit svou školu pro šachové talenty. Nedlouho poté prohrál v zápase o titul s Tigranem Petrosjanem. Zápas to byl vyrovnaný, ale celkově vzato, neměl už Botvinnik dost sil na obhajobu. Navíc mu FIDE odebrala právo na odvetu. A k tomu se objevila „nová vlna“: šachový svět byl okouzlen Michailem Talem, velmistrem z Rigy, novým hrdinou…
Když jsem přišel na první lekci v Botvinnikově škole, bylo nás ve třídě šest chlapců a jedna dívka. Koukali jsme po sobě, plaší jako kuřátka.
Botvinnik, kterému pomáhali mistři Jurkov a Kimelfeld, k nám nepřijížděl často, ale jednal s námi jako s dospělými. Ke mně se Botvinnik choval spíš chladně. Neměl jsem žádné zvláštní znalosti teorie, a další pozitivní aspekty v mém stylu Botvinnik nenašel. Dokonce mi oznámil, že nemám velké perspektivy do budoucna. Nevěděl však, že i když nemám znalosti teorie, už odmala jsem zvyklý na úporné bránění horších pozic, které jsem po zahájení obvykle dostával. Trpělivost a schopnost nacházet nečekaná řešení pocházejí právě z neznalosti teorie..."
Pavel Chrz: To sebevědomý byl záměr cosi zvýraznit?
.
Ota Válek: I já za totáče Karpova nesnášel. Nicméně, pokud si dnes vezmeto do ruky třeba jeho knihu vybraných partií do roku 1977, co vyšla kdysi slovensky - on ty šachy opravdu moc uměl. Jako junior hrající spíše na propočet a léčky jsem tam absolutně nic nechápal, ale posledních tak deset let mi ty jeho partie vážně začínají bavit - nějakých 10-20 celkem nenápadných tahů a pozice soupeře je z lehce horší najednou zcela prohraná!
Karpov - narozeniny: "Autorku" jsem taktéž "rozcupova"l včera e-mailem do redakce, protože do tamní diskuze se momentálně nelze registrovat - asi vědí proč. Jestli mají takovou kvalitu jejich články v oborech, o nichž pro změnu nevím nic já, pak bůh ochraňuj jejich čtenáře. Místo aby si v knihovně našla Předchůdce, Sosonka, 100 dní, nebo třeba i Chci hrát šachy, přeloží idiotsky nějakou slátaninu z internetu. Při důkladnějším použití Google se třeba mohla dostat na Cvekův blog o Fischerovi, kde by se i o Karpovovi dalo něco postřehnout. Spasskyého a Master kandidát praští do očí hned, vynechány třeba vypjaté zápasy s Korčným. A nějak se mi nepozdává to Botvinnikovo tvrzení, pokud by si ten něco takového myslel, určitě by ho nepřijal do své školy, to musí být nějak vytržené z kontextu. Naopak v knize Chci hrát šachy (cca 1980) Ladislav Alster napsal, že právě Karpova Botvinnik, k překvapení celého světa, označil za budoucího mistra světa a to již na začátku 70.let. Co se 1. mezinárodního turnaje v Třinci týká, autorka také zábavně přešla, že ho vyhrál a titul dostat nemohl, protože baly i v té době byly třeba obvykle dva.
Třeba se někdo najde, kdo ji zdejší diskusi přepošle
A tak by se to mělo dělat. Vše cílit tam, kam patří!
Je to vylepšený strojový překlad výňatků hesla "Karpov" na anglické Wikipedii, chudák redaktorka netušíc, co je mistr světa FIDE, našla si tamtéž heslo "FIDE master" a upřímně popsala Karpova, jak jím byl v letech 93-99.
Pořád lepší, než kdyby to byl překlad konkrétního článku bez uvedení zdroje, tedy plagiát.
Ten článek o Karpovovi na Novinkách je něco neskutečného :-((
Strojový překlad, z mistra světa FIDE udělán mistr FIDE, děs běs. A takto je to v mainstreamových novinách se vším, ničemu nerozumící polovzdělaní ignoranti píší články, ze kterých je každému, kdo problematiku byť jen trochu zná, spatně.
Roztomilé je, jak se autorka zjevně nanamáhala zamyslet nad tím, že je divné, proč by bývalý mistr světa a velmistr měl dostávat titul mistra FIDE, který je o dva stupně níže, než titul velmistra, a proč by ten titul měl dostat jen na roky 93 až 99, když jsou FIDE tituly doživotní.
Pokud pan Navara i při 50 % vylepšil ELO, tak jeho vystoupení nelze označit jako neúspěšné. Věřme, že příště bude mít více štěstí.
Karpova jsem za totáče nesnášel z ideologických důvodů. Wittusovi přeji vše nejlepší k narozeninám. Nachází-li se jeho oblíbená hospůdka v Novém Boru, nebudu tam chybět.
O.K., alespoń, že článek vyšel. Mohl by se jmenovat "O šachu nic neví, přesto o něm píše", jistě by ji zdejší znalci ČJ i na této parketě rozcupovali. "Spakyému" již opravila na základě připomínky, "master kandidát" je pozoruhodné spojení.
Ale téměř všechny odborné články na novinkách (vyjma politiky, tam není co zkazit, navíc než dopíší, již to stejně neplatí) jsou s chybami. "Prostě laik žasne, odborník šílí". Tak alespoň veřejnost zase o šachu se více dočte a našim "Mistrům FIDE" stoupne sebevědomý, jak mají vážený titul.
A zapomněla redaktorka dodat, že Karpov byl Brežněvův slouha
to bond: Tím prvním příspěvkem narážím na to, že všichni co zítra dorazí na šachy do naší oblíbené hospůdky dostanou panáčka. A ten druhý bude jasný všem co si článek přečtou.
Re Wittus: Na co konkrétně narážíš?
Titul mistra světa si Karpov udržel až do osudného roku 1985, kdy změřil své síly s Garrym Kasparovem, největším rivalem. Titul mistra světa posbíral Karpov v letech 1975 až 1984, v letech 1993 až 1999 mu byl udělen titul mistr FIDE, zkráceně FM, což je šachový titul udělovaný Mezinárodní šachovou federací od roku 1978. Toto ocenění je nižší než titul mistra světa nebo mezinárodního velmistra, ale vyšší než kandidát mistra.
Veselá to motanina..
Když se tak na ten článek dívám pozorněji, tak redaktorka použila nějaký špatný překladač.
Ke Karpovovým narozeninám dnes článek na novinkách.
http://www.novinky.cz/veda-skoly/historie/233963-o-sachu-nic-nevi-vestili-budoucnost-karpovovi.html
Shodou náhod mám narozeniny ve stejný den jako Karpov.