Za Dušanem Cvekem

Cvek Dušan, MUDr., * 8.6.1926. 26.5.2013. Vyrůstal v Brně - Žabovřeskách, Kroměříži a Holešově, po absolvování lékařské fakulty brněnské univerzity (1951) působil jako krajský lékař ve Zlíně a zástupce ředitele plicní léčebny ve Valašském Meziříčí. Byl také lékařem v Novém Smokovci a nakonec v Krnově. Napsal básnické sbírky Zrána, Tekutý vzduch, Pravděpodobnosti, Jediné místo, Cestou stromů, Milosrdná zem a Krajina v přízemí. Kromě toho se také věnoval aktivně šachu, v němž získal v roce 1955 mistrovskou třídu (na finále mistrovství Slovenska ve Starém Smokovci). Své dva syny pojmenoval na počest utkání o titul šachového mistra světa v Reykjavíku 1972 mezi Fischerem a Spasským symbolicky Robert (je dnes již velmistrem) a Boris (stal se také básníkem). Nejobsáhlejší informaci o básníku Dušanu Cvekovi najdete na této internetové adrese.

Dušan Cvek

Když odjíždějí vlaky

Když odjíždějí vlaky a ztrácejí se na trati
Podivná lítost zůstává tu se mnou
Ve dne je světlá večer se stává temnou
Je to však lítost jediná: Lítost že musím zůstati 

Když odjíždím ve vlaku když nádraží mi mizí
Zas cítím lítost ale lítost jinou
Oči mé bloudí nad krajinou
Jež připadá mi cizí 

A tak se vyhýbám nádražím Raději zajdu k řece
Má stále volné návěstí má věčně zelenou
Sednu si na břeh a s vodou u svých kolenou
Jsem kdesi daleko a zůstávám tu přece

Svoji šachovou kariéru zahájil Dušan Cvek roku 1949 v Brně v šachovém odboru Vysokoškolského sportu. Úspěšně v ní pokračoval na východním Slovensku (viz dále) a předběžně ji ukončil v soutěžích družstev za Krnov, kdy porážel mnohé olomoucké, třinecké a přerovské kandidáty ještě v polovině 70. let. Ukázky hry z jeho nejúspěšnějších turnajů:

Starý Smokovec – čtvrtfinále přeboru ČSR 1954

(Československý šach 1954, 69)

„Pestrou účast hostil Starý Smokovec ve Vysokých Tatrách, prvních osm vytvořilo zvláštní skupinu pro sebe. Jsou to vesměs silní šachisté. Caissa si z nich vyvolila bratislavského Delmára a pražského Rosenblatta. Výborný bratislavský dr. Lax skončil na třetím místě a čtvrtý byl pražský Szirmai. V osvědčené společnosti se ocitl i nováček vrcholných turnajů dr. Cvek, přeborník Vysokých Tater a Košického kraje a dr. Tesár z Rimavské Soboty.
(Československý šach 1954, 84)

(Na simultánku Dušana Cveka zvaly ručně malované plakáty)

 Trenčianské Teplice 1954
(„Turnaj předních slovenských šachistů“)                          

(Československý šach 1954, 100)

Turnaji o mistrovství Slovenska 1955 byla věnována velká část čísla 8 Turnajového bulletinu. Referát napsal Ludovít Potúček , který čtveřici vítězů věnoval tyto řádky: „Víťazom turnaja sa stal mš J. Šefc a možno povedať, že zaslúženě. Celý turnaj absolvoval bez výkyvov, bol dobře teoereticky pripravený, hral presne a pri tom podnikavo. Jeho nejvážnejší konkurent dr. Ujtelky neprehral taktiež ani jednu partiu, no nehral s istotou, na ktorú sme u neho zvyknutí. Dr. Cvek a dr. Nemec, ktorí splnili v turnaji normu kandidáta majstra sú hráči rozdielného typu. Prvý má rozsiahle teoretické znalosti, ale potrebuje viac skúseností z praktickej hry, druhý – taktiež teoreticky dobre pripravený – bojuje príliš opatrne a pristalo by mu viac odvážnosti. Ale obidvaja podali dobrý a rovnomerný výkon.“
(Turnajový bulletin 1955, str. 57)

Přebor Slovenska 1955
Starý Smokovec 15.-28. května

x	x	1	2	3	4	5	6	7	8	9	0	1	2	3	4	Body	Los
1	Šefc	-	x	1	x	1	x	1	1	x	1	1	1	1	1	11	13
2	dr. Ujtelky	x	-	x	1	x	1	x	1	1	1	x	1	x	1	10	7
3	dr. Cvek	0	x	-	x	x	x	x	x	x	1	1	x	1	1	8	11
4	dr. Nemec	x	0	x	-	x	x	0	0	1	1	1	1	1	1	8	1
5	dr. Lax	0	x	x	x	-	0	1	0	x	1	1	1	x	1	7x	14
6	Ivančo	x	0	x	x	1	-	x	x	0	1	x	1	1	0	7	3
7	Tepper	0	x	x	1	0	x	-	x	1	x	0	1	1	x	7	5
8	Pavlík	0	0	x	1	1	x	x	-	1	0	1	0	x	1	7	8
9	dr. Zobel	x	0	x	0	x	1	0	0	-	1	1	x	0	x	5x	12
10	Ančin	0	0	0	0	0	0	x	1	0	-	1	1	1	1	5x	10
11	E. Kozma	0	x	0	0	0	x	1	0	0	0	-	1	1	1	5	9
12	dr. Škrovina	0	0	x	0	0	0	0	1	x	0	0	-	1	1	4	6
13	Geržényi	0	x	0	0	x	0	0	x	1	0	0	0	-	1	3x	4
14	Majchrák	0	0	0	0	0	1	x	0	x	0	0	0	0	-	2	2

(Československý šach 1955, 100)

Čtvrtfinále přeboru ČSR Žilina 1956

„V Žilině dobyl cenného úspěchu populární Ratolístka z Prahy, když se rozdělil o první místo s vysokým favoritem turnaje Blatným z Brna. Ostatní účastníci se umístili přibližně úměrně svému umění, jen pražského mistra Grguriče bychom byli očekávali výše, a také výsledek dr. Cveka je slabší, než by se bylo dalo očekávat.“
 

                                  1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 Body

1. Ratolístka   -    x 1 0 x x x 1 1 1 1 1  8
2. Blatný               x - x 1 x x 1 x 1 x 1 1  8
3. Nemec             0 x - x x 1 1 x x 1 1 1  7,5
4. Malcánek        1 0 x - 1 1 0 x x 0 1 x  6
5. Agarský          x x x 0 - 0 0 1 1 1 1 x  6
6. Cvek               x x 0 0 1 - x 0 x 1 0 1  5
7. Klausmann    x 0 0 1 1 x - x 0 x 0 1  5
8. Schőnberg    0 x x x 0 1 x - x x 0 1  5
9. Hadač             0 0 x x 0 x 1 x - 1 x 0  4,5
10.Meszáros     0 x 0 1 0 0 x x 0 - 1 1  4,5
11.Grgurič          0 0 0 0 0 1 1 1 x 0 - 1  4,5
12.Zámečník     0 0 0 x x 0 0 0 1 0 0 -  2

(Čs.šach 1956, 117)

(Žilina 1956. Zleva: ?, ?, ?, dr .Nemec, ?, Malcánek, ?, ?, Cvek, Grgurič, ?, Blatný, ?, Ratolístka. Bez záruky - JK)

 VII. ročník Tatranského poháru (20.-31.10.1957)   

„Ve Starém Smokovci se hrál ve dnech 20.-31. října tradiční turnaj o Tatranský pohár. Vítězství Tesára překvapilo, Geržényi po pěkném výsledku ve Sliači skončil zde také úspěšně. Také další dva vítězové si na konečné umístění jistě nestěžují. Z ostatních účastníků zklamal výsledek mladého Komory a Pavlíka. Pražští zástupci Dobiáš a Jandera nevydrželi se silami. Ve vedlejším turnaji zvítězil Lopušný před Arjem a Kacířem.“
(Československý šach 1957, 187)

(V zamyšlení nad tahem...)

Meziokresní utkání Vysoké Tatry - Brno 1958
(13.-15.6. v Novém Smokovci)   16:8 pro Brno

1. dr.Cvek Dušan     10 dr.Kopřiva Jiří       01
2. Majchrák Josef         10 dr.Florian Jar.       01
3. Spišský Ludov.         10 ing.Olexa Vilém    01
4. dr.Fišer Karol           0x Fichtl Luděk           1x
5. dr.Arje Zoltán           xx Uhlíř Alois              xx
6. Ergh Jáno                   0x Šedý Jan                  1x

atd.

Za Brno ještě hráli Václav Cikrle (1), Petr Rybníček (1x), Ludvík Hanefl (1x), Karel Radil (2), Josef Kadlec (2) a Alžběta Gillarová (1).

Jeden z šachových textů Dušana Cveka, publikovaný jeho synem Borisem:

„Šachisté, jak říká pan profesor Zmatlík ve své (krásné) knize Šachista začátečník, nebývají lidmi hloupými. Spíš, a to už nedořekl, jelikož byl moc skromný a šachista, lidé chytří. Ovšem takhle na šachu a na šachistech poznáte nejlépe, jak málo je to, když je člověk jen chytrý. Je to vskutku jen žihadlo, jak to jemně rozlišil Karel Čapek ve svém Agathonu od stavu poněkud vyššího – moudrosti. Vždycky bývali šachisté lidé vtipní. Samozřejmě, jejich vtip je většinou kombinačního charakteru, propočtený na několik tahů dopředu, takže se v něm hned každý nevyzná. Někdy ale je lapidární a spartsky zničující. Pana profesora Ivanča, vynikajícího šachisty z Bratislavy, se jednou zeptala nějaká nižší šachová kategorie, když si prohlížela znechuceně trosky svého postavení, kde že udělala největší chybu, že to s ní tak špatně dopadlo. Pan profesor odvětil: Najväčšiu chýbu ste urobili tým, že ste si sadnuli so mnú hrať šachy.

 

                Kdysi někdo řekl, že úroveň hry v šachy je určitým vyjádřením IQ toho kterého národa. Něco na tom asi je. Až na José R. Capablanku z Kuby, rekrutovali se všichni mistři světa z těch národů, které byly na vrcholu své životnosti, moci a rozkvětu. Pro ilustraci: P. Morphy (USA), W. Steinitz (Anglie, pražský rodák), dr. E. Lasker (Německo), dr. A. Aljechin (Rusko), dr. E. Euwe (Holandsko), nu a po válce už jen Botvinnik, Smyslov, Tal, Petrosjan… (SSSR). Pak Fischer (USA). Je potěšitelné, že náš národ dal světu takové šachové giganty, jakými byli O. Duras a S. Flohr, je rovněž moc potěšitelné, že v současné době patříme mezi nejsilnější šachové národy světa. Snad by tenhle fakt – a zároveň souvztažnost mezi životní úrovní a úrovní hry v šachy – měli vzít do úvahy „příslušní činitelé“ a nakonec snad i my všichni „prostí občané“ tohoto státu a vyvodit z toho patřičné a nám všem tolik potřebné závěry. Tedy: aby celková úroveň života naší obrozené socialistické společnosti co nejdříve dostihla úroveň hry našich velmistrů. K tomu velkolepému cíli přeji od srdce nám všem: Šachu zdar!

                PS: Povšimnul jsem si zrovna, že můj desetiletý syn dovede docela obstojně potahovat šachovými figurkami. Pravděpodobně si s ním budu muset zahrát pár partií…“

Text pochází patrně z konce 80. let. Mluví-li se v postskriptu o mém bratru, zdá se mi vhodné podotknout, že za několik týdnů bude reprezentovat ČR na šachové olympiádě v Turínu. A je skvělým šachovým velmistrem s literárními ambicemi – pozn. JK Jde-li o úroveň šachu v SSSR, je třeba podotknout, že tam byl školním předmětem, což výrazně mění základní srovnávací podmínky mezi počtem úspěšných sovětských šachistů a zbytkem světa.
(Boris Cvek)

Dušan Cvek

LIDÉ A POEZIE Tolik jsem se napřemýšlel o zažehnutí slova v básni. O vzplanutí vět o požárech rýmů, že skoro zapomněl jsem na člověka v němž krása, kterou dávají mu pročistí se a ryze nahlas zazní. Nemylte se: i vy, který nikdy nedočtete. Dokonce i vy, který neumíte číst. Prostoupeni jste poezií jako hustě počmáraný list, neboť bez ni nelze na tomto žít světě. (Ze sbírky Všechno je blízko)

Šachu zůstal Dušan Cvek věrný do konce svých dní. Pokud mohl, limitován svou lékařskou praxí, hrál aspoň v soutěžích družstev, kde reprezentoval Krnov.