Vojta a Vojta finskými voittaja?

V pátek 3. 2. jsem se opět po delší odmlce vydal do Finska, tentokrát ne na blicák, ale na tamní druhou nejvyšší ligu. Společně s Vojtou Zwardoněm jsme vyrazili po obědě z Prahy přímým letem do Helsinek. Popisovat let snad nemusím, stejně nic nevím, jelikož jsem ho prospal, když už spadnout, tak ať o tom nevím.

Na letišti na nás čekal náš spoluhráč Olli, taková správná finská „kulička“. Jeli jsme společně do Tikkurily, kde jsme se ubytovali v apartmánu našeho kapitána Arta – člena finského parlamentu, který ale nebyl přítomen. Cestou do bytu jsme si koupili nějaké jídlo a pár piv Karjala, které v obchodě stojí jedno euro, ale v hospodě tak 4x tolik.

Vojta se snažil přiučit novým slovíčkům, a tak si je vždy zkoušel dávat do nějaké souvislosti, já už si nic nepamatuju, ale vím jen to, že to vždy byla nějaká kravina, co mohla napadnout jen jeho. Vysvětlil jsem mu ale, že vítěz je voittaja (čti vojtaja) a vítězství je voitto, ale zní to jako Vojta. Takže všem Vojtěchům doporučuji říkat Finům, že jste Vojta, budou rádi a ukazovat palec nahoru.

V sobotu jsme hráli od 12 hodin, Vojta dostal večer skvělý nápad si koupit na snídani finská vajíčka, že značně ušetříme. Díky tomu, že jsme byli na bytě a vedle nás Lidl, nebylo co řešit. Vojta šel nakoupit, já to nějak ráno usmažil a bylo vystaráno. Na Olliho nezbylo, chudáka, tak šel někde do bistra na sendvič.

Kolem jedenácté jsme vyrazili do helsinského šachového klubu. Hrál se tam jeden zápas nejvyšší ligy, pak dva zápasy z naší ligy a několik zápasů z druhé divize, která se ale hraje jen na pěti šachovnicích.

My s Vojtou jsme měli soupeře okolo 2200 elo, můj měl zhruba 2260. Nicméně, nekladl mi žádný odpor a značně mi pomohl již okolo 20. tahu.

V pozici na diagramu,  kde mám bílé figury, měl soupeř zahrát Sxc3 a po Dxc3 třeba Db6 a žil by. Místo toho přišlo 21…Sf5?? a po 22. Sxb4 Sxc2 23. Sxc5 Sxd1 (23...Vxc5 24. Vc1! Ve8 (24…Se4 25. Sxe4 Vxe5 26. Sh7+ +-) 25. f4 +- ) 24. Sxf8 Kxf8. Po 25. b4 se soupeř vzdal.

Vojta hrál černými divoký Budapešťský gambit, moc se mi to ze začátku nezdálo, ale nakonec dědulu ošidil o pár pěšců a vyhrál ve věžovce.

Hodí se dodat, že za tým Vammala jsem loni odehrál tři zápasy s bilancí 2.5 bodu, do posledního kola jsme bojovali o postup do nejvyšší soutěže, ale nyní jsme s Vojtou přijeli pomoci týmu k záchraně! A tento zápas bylo potřeba vyhrát. Jenže jsem netušil, jak slabý máme zadek (rozuměj 5. - 8. šachovnici). To byla opravdu katastrofa, která uhrála v tomto zápase půl bodu, v neděli popravdě doteď nevím, ale tuším, že nulu. To se pak těžko něco vyhrává, v sobotu to bylo 4:4, ačkoliv to mělo být tak 6:2, v neděli už jsem vyhrál jenom já. To mi soupeř přemýšlel ze začátku 40 minut nad tím, jestli dobrat pěšce, ale ztratit figuru. Měl jsem sice chvíli ve vazbě krále a dáma byla pod palbou, ale nic složitého, postupně jsem se z toho dostal a zbyla mi figura víc, soupeř mi teda sebral věž za střelce, to jako jo, tak to pak byly dvě figury za věž, ale měl jsem tak mohutné střelce, že to během chvíle skončilo matem. Vojta měl opět černé (což jsme netušili, čekali jsme střídačku, ale tak já byl za dvojnásobné bílé rád) a měl co dělat, zase nějaká totální divočina v Blümenfeldovi, nedal na mé rady, když jsem mu říkal, že s Finy se musí hrát pozičně, to jsou bezradní, ale jak se útočí a nesedí materiál, tak jsou klidně o 150 elo bodů silnější. Jak říkám, Vojta se pěkně nadřel na remízu, a to měl soupeře s elem 2196. Ale prohru družstva by ani tak zdaleka neodvrátil, škoda jen toho, že neměl taky 100% víkend a nebyl z toho žádný přírůstek do ela. Po nedělní partii jsem se já vydal zpět do Tikkurily, do bytu, Vojta se odvážně pustil do místní hromadné dopravy a jel se podívat do centra Helsinek. Kolem deváté byl zpět, promrzlý a poškrábaný od ledních medvědů, ale s úsměvem na tváři, že to byl super výlet.

Takže jedinou kaňkou na tak hezkém výletu byl sestup do druhé divize, která se hraje jak náš okres, to už není lákavé ani pro mě, takže si asi udělám příští sezonu od Finska pauzu. Anebo ne, kdo ví, v neděli se hrál paralelně s naším zápasem duel dvou týmů, za jeden z nichž (Aatos je název týmu) hrála i finská jednička Tomi Nybäck a na dvojce reprezentant Estonska Tarvo Seeman, třeba se mi poštěstí a potkám se s nimi v týmu, ale to se uvidí až v létě, kdy se opět chystám na blicák družstev, které se má konat v Pori ( Ässät Pori zná snad každý hokejový fanoušek).

Snad se tedy poštěstí, Finsko je krásná země se super lidmi a s krásnými slečnami. Rád bych se tam tedy ještě několikrát podíval.

Autor článku: IM Vojtěch Plát

Autor fotografií: IM Vojtěch Zwardoň

*pozn.: Fotografie níže ve fotogalerii

Odkazy

• 1. Divisioona lohko A ( je název naší ligy, skončili jsme předposlední)
• Web klubu