Vidláci na Extralize

Marek: Během zápasů novoborské Corridy jsem se zúčastnil soutěží a podařilo se mi vyhrát víkendový pobyt na zápase extraligového týmu Nového Boru. Ihned poté, co jsem byl informován o výhře, jsem si uvědomil, že jsem ve stejném termínu předběžně přislíbil svoji účast v 5. kole krajské soutěže. Proto jsem oslovil kamaráda Pavla, s kterým teď spolu zkoušíme trénovat koncovky, zda by chtěl jet se mnou do Prahy na zápasy extraligy. Měl jsem k tomu 2 důvody. Věděl jsem, že bude dobrý společník a také jsme měli spolu-proti sobě hrát. Chtěl jsem srovnat poměr sil a hráčů, aby se kapitán Kravař necítil zklamaný.

Pavel: Spolu s Markem trénujeme pravidelně či nepravidelně šachy jednou týdně. Na tréninku mi nabídl zúčastnit se extraligových zápasů Nového Boru v Praze. Čekal nás vzájemný duel a vytušil jsem jeho postranní úmysly. Dilema nezáviděníhodné. Oslabit své družstvo Velké Polomi proti nabídce víkendového pobytu v zázemí extraligového týmu, hádejte jak těžké je to rozhodnutí. Slovo dalo slovo, tož pojedeme do Práglu!

Marek: Když mi Pavel potvrdil svůj zájem navštívit matičku Prahu, byl jsem velmi rád a rychle se dohodli, že pro takovou událost si vezmeme v pátek volno a vyrazíme hned brzo ráno. Dali jsme si sraz v 6 hodin na nádraží ve Svinově (část Ostravy).

V Ostravě na Svinovském nádraží - v popředí Pavel a Marek

Pavel: Když jsme nasedli do vlaku, s potěšením jsme se bavili, že dnes v 18 hodin, bude přednáška GM Jána Markoše o jeho nové knize Pod hladinou. Na nss.cz vyšel na toto téma článek s kvízovými úkoly. Tož vytáhli jsme magnetickou šachovnici, že si je vyřešíme.

Marek: Cesta vlakem utekla rychle, neboť jsme stihli najít několik rozestavení 26 figur na šachovnici, ale u první úlohy jsme se nedobrali společného závěru a najednou vlak stál na hlavním nádraží.

Pavel: Pozici, kterou prý do 15 minut vyřeší možná jen Magnus Carlsen. To přece není možné, vždyť bílý stojí jasně na výhru. První půlhodiny jsem jako bílý dostával těžce na prdel, pak jsem s myšlenkou oběti g4 uhrál pár remízek, abych to opět zase jednoznačně prohrával. Marka jsem překvapil možností c5 s dobytím pěšce f3 a pěšcovými průlomy. Pak jsme bohužel museli ven z vlaku, prý už jsme na konečné. Tři hodiny utekly jako bychom právě nasedli.

Marek: Přestože jsme při analýze promazávali mozkové závity tatranským čajem, neměli jsme vůbec jasno a konečný verdikt o pozici jsme si nechali na večer. Raději jsme si hned koupili zpáteční jízdenky a šli nasát atmosféru vánoc na staroměstské náměstí.

U vánočního stromu na Staroměstském náměstí

Pavel: Marek byl neustále nespokojený s posledními výsledky, teď už naší zákeřné pozice. Po přivítání Bolkem a po ubytování v hotelu Royale jsme opět vyrazili do pražských ulic. Marek se zklidnil, až když se mu v pražském antikvariátu povedlo zakoupit šachovou knihu 100 dní v Baugiu. Před přednáškou Jána Markoše jsme opět analyzovali, vždyť víte co. A výsledky? Našli jsme spoustu nových variant, ale pěch c5 byl stále pro bílého.

Marek: Před 18 hodinou již byl přednáškový salónek zaplněn zcela. Rychle jsme obsadili malý stolík v popředí a koupili si knihu u WGM Elišky Richterové. Předřečníci byli dobří, ale Jáno Markoš je „iba jeden“! Je to zážitek poslouchat jeho vyprávění o šachu a nejen o něm. Měl jsem tu čest jej takto zažít již v minulosti v Opavě a bylo to stejně úžasné a originální.

Přednáška ke knize Pod hladinou - zleva Vlastimil Babula, Zdeněk Vybíral, Ján Markoš, Eliška Richterová, David Navara a Petr Boleslav

Pavel: Tož koupil jsem si knížku. Bolek říkal, že je to povinné, že nás bez ní nepustí z hotelu. My s Markem jsme ji stejně museli mít už jen kvůli řešení té pozice, i když jsme se stále snažili vyřešit to sami. Po fascinující přednášce jsme měli možnost účastnit se předzápasové večeře s novoborským týmem. Hádejte, na co jsme se u ní ptali Jána? Potvrdil nám, že naše úvahy jsou správné a že jsme rozklíčovali asi všechny záludnosti pozice, ale objektivně je to prý jen remíza. Cože? To nám neměl dělat. Nešťastni jsme se po večeři vrátili opět k analýzám.

Večeře před zápasem

Marek: Když nás při návratu na hotel Štěpán Žilka s Tadeášem Krieblem viděli stále zadumané nad šachovnicí, slitovali se nad námi. Tadek rozšířil tábor hájící černé figury a Štěpán posílil řady bílého. V tomto složení analytického týmu, který v součtu překonal hranici magických 9000 elo bodů, jsme si potvrdili hodnocení pozice Jána Markoše. Tím pádem jsme mohli jít v klidu spát.

Pavel: No klidně, asi jak kdo. Já byl trochu zklamaný, že to byla pouze remíza. Ale nedocenili jsme variantu černý h5, bílý g4 a černý h4, po které byl předešlý postup c5 prohraný na všechny způsoby. Jinak velmi úžasná pozice. „Len Jáno: Kokso, to nebolo vôbec pod hladinou, to bola rovno Mariánska (či Markošova?) priekopa!“

Marek: V sobotu dopoledne přijeli pardubičáci a jistě čekali, že když měl Jáno v pátek přednášku, bude v sobotu hrát. Zápas začal v 11 hodin. Chvílemi jsme pozorovali zadumané hráče, chvílemi rozebírali partie v komentátorském salónku s Tadeášem, a že se bylo na co koukat. Třeba partie Alexe Širova a jeho tah c4 za bílé ve Španělce. Vůbec skoro celý průběh této partie byl mimo meze mého chápání. Zato taková partie vedená M.Bartelem již byla pro mě stravitelná. Průběh a výsledek zápasu byl do poslední partie nejasný. Drama jako ve filmu, snad jedině souboj na druhé desce byl poklidný.

Nový Bor - Pardubice - těsně před zápasem

Pavel: Trochu i se štěstím, byly to nervy, ježily se nám chlupy napětím i hrůzou, ale Bor to zvládnul. Štěstí, to přeje většinou těm připravenějším. Úžasné bylo sledovat myšlenkové pochody při pozápasových analýzách samotných hráčů. Musím říct, že mnohdy probrali varianty, kterých jsme se v komentátorském salónku vůbec nedotkli.

Marek: Po zápase jsme s Pavlem vyrazili na Neviditelnou výstavu, kde byl našim průvodcem nevidomý Jarek. Bylo to velmi zajímavé a nezbývá než všem doporučit. Jde o to, že jsme v naprosté tmě procházeli neznámým prostředím a museli se spolehnout na ostatní smysly kromě zraku. Člověk si pak uvědomí, jak obtížné to nevidomí mají.

Pavel: Asi neuvěříte, co jsme před samotnou prohlídkou dělali v přilehlé ukázkové místnosti, kde bylo možné si poslepu vyzkoušet různé úkoly. Určitě jsme šachoví maniaci! Samozřejmě že jsme si našli slepeckou šachovnici, dali pásky na oči a hráli. Kdybychom hráli naslepo, šlo by nám to určitě lépe, protože najít na slepecké šachovnici vždy to správné políčko, to bylo to nejobtížnější a celkem dlouho nám to trvalo. S úcty k Markovi o výsledku naší partie raději pomlčím, hrál to jako slepý.

Utkání Pavel vs. Marek před Nevidomou výstavou

Marek: Vím jaký je Pavel bojovník a remízy jen tak nebere, abychom stihli prohlídku, pozici jsem vzdal. Po večeři s částí týmu jsme se odebrali na pokoj, kde jsme si s Pavlem udělali rozbor některých partií a pozic z dnešního zápasu a také Londýna.

Na nedělní mši v Kostele sv. Cyrila a Metoděje

Pavel: V neděli jsme nenechali nic náhodě a šli jsme po snídani s Markem do blízkého kostela sv. Cyrila a Metoděje. Jak je vidět z průběhu utkání a konečného výsledku, očividně to pomohlo.

Marek: Partie byly opět velmi zajímavé, ale oproti včerejšku to nebyly takové nervy. Jen Mateusz Bartel to zahrál velmi podezřele. Ostatní to hráli asi přehledem. Těžko mohu hodnotit hru hráčů o několik úrovní silnějších.

Jičín - Nový Bor - poslední rovnání figur a jde se na věc

Pavel: Nejzajímavější partie? Těžko vyzdvihnout pouze jednu, ale možná miniaturka od Vlasty Babuly. Mívám také většinou problémy s časem, ale být prakticky už po 15. tahu na ani ne 10 minutách, no, mám se ještě co učit. Anebo v tomto případě, takhle raději ne.

Marek: Spokojenost a výborný relax. Co více si přát než sledovat co všechno vidí a spočítají špičkoví hráči, jak uvažují. Měli jsme možnost okusit atmosféru před a pozápasových setkání hráčů a sledovat práci P. Boleslava, která možná není tak vidět, ale má toho na starosti opravdu hodně.

Pavel: Dvojzápas jsme si s Markem určitě užili. V Praze se říká, že je blaze, ale doma je přece jen lépe, tak zase rychle zpátky dom. Děkuji představitelům 1. Novoborský ŠK za umožnění této zajímavé zkušenosti a přeji všem mnoho zajímavých šachových i nešachových prožitků v tomto předvánočním čase. My s Markem jsme už letos jeden hezký dárek dostali.

autoři: Marek a Pavel
(pro ty, co je osobně neznají: jsou to ti dva pánové na první fotce)