TJ Spartak Vlašim - 1. Novoborský ŠK “B“ 4:4

Vzhledem k obtížnému losu posledních kol se pro nás jednalo o klíčový záchranářský zápas. Obdobně důležitý byl zápas i pro domácí, a tak teprve podruhé postavili i svého slovenského hosta Martina Pagerku. Ten ovšem podobně jako několik dalších vůdců domácích bílých figur sehrál partii zjevně s cílem bezpečně zremizovat. Jakékoliv náznaky nejasností okamžitě řešil výměnami, proti čemuž se obtížně protestuje – 0,5:0,5. Výhodu i kvůli nepříliš ambiciózní výstavbě d4 – c3 – e3 nezískal ani Tomáš Vojta proti Julii Kočetkové, což pro nás znamenalo další udržené černé figury – 1:1. Příliš vzruchu nenabídla ani má partie s Michalem Volákem, který v přijatém dámském gambitu taktéž příliš velké ambice neukázal a přes volný sloupec došlo k hromadným výměnám – 1,5:1,5. Jediné naše černé figury tak padly v partii Robina Hrdiny a Viktora Novotného. Možná se budu trochu opakovat, ale bílý ve vídeňské před našeho hráče příliš problémů nepostavil. Viktor proplul několika výměnami a bohužel v jediný obtížný okamžik přehlédl výpad dámy na h5, což v kombinaci s následnými taktickými hrozbami bylo smrtelné – 2,5:1,5.

Všechny černé figury tak přibližně po dvou hodinách hry byly pryč a zápas vypadal velmi pozitivně – Péťa Kučera a Jirka Liška měli pěšce více, Honza Oreský při nestejnopolných střelcích útočil a Tomáš Kulhánek měl strategicky vyhranou pozici. Nebyl by to ani náš typický letošní zápas, kdyby se věci nezačaly komplikovat. Spolehlivě svou převahu uplatnil pouze Honza Oreský, i když analýza našla rychlejší cesty. Pavel Vojta v sicilské velmi záhy ztratil teoretickou nit a samotná tvorba se mu příliš nepovedla – zůstaly těžké figury a nestejnopolní střelci, přičemž bílý střelec útočil, naopak černý zůstal zablokovaný a hrál tak pouze roli pěšce. Za této konstelace jen Honza potřeboval projít do pozice černého dámou, což se nakonec povedlo přes královské křídlo – 2,5:2,5. Pokud se v partii Péti Kučery vyskytne panovův útok, obvykle to bývá v opačném vydání. Tentokrát měl bílé Péťa a černého Jirku Rýdla dostal do velmi nepříjemné pozice. Černý problémy vyřešil velmi vynalézavě – obětoval pěšce a doufal v kompenzaci v podobě dvojice střelců. Možná by se k ní plně nedostal, ale to by Péťa musel k aktivní hře přistoupit okamžitě – bohužel v pozici nebyl čas na postupné zesilování, protože po skonsolidování a namíření černých střelců na bílého krále už zřejmě pozice prolomit nešla – 3:3.

Caro-kann v podání dvojice Kulhánek – Mejzlík byl poměrně netradiční – snad 5 tahů v řadě jsem od černého očekával typický osvobozující postup c6-c5, ale ten nepřišel. Místo toho přišla poziční sebevražda f7-f5 a bílý tak měl garantovanou naprosto luxusní koncovku. Na ní ale Tomáš příliš spoléhal a několika lehkomyslnými tahy pěšci se během časové tísně pozice naprosto otočila a rázem to byl bílý, kdo ve věžové koncovce bojoval o holý život. Ondra Mejzlík ale nepokračoval nejpřesněji a Tomáš už partii spolehlivě udržel – 3,5:3,5. Teprve podruhé nastoupil v první lize mládežnický reprezentant Jirka Liška a vedl si velmi dobře – Davida Zváru strategicky jednoznačně přehrál a v koncovce V+J x V+S měl čistého pěšce více a hlavně nesmrtelného jezdce na e5. Zkušenější hráč by možná bez hlubšího přemýšlení zaktivizoval krále a následný pochod pěšců dámského křídla by zastavil až mantinel. Jirka bohužel začal vylepšovat figuru, která stála nejlépe, čímž dopustil velmi nebezpečnou protihru. Rázem to nebyli bílí, ale černí pěšci, kteří se nebezpečně rozeběhly k polím proměny. Jirka vzniklou pozici ubránil jen s vypětím všech sil a také za přispění soupeře, protože i závěrečnou pozici mohl ještě černý zkoušet – 4:4.

Tímto zápasem jsme vyčerpali konkurenty ze spodní části tabulky – proti papírově silnějším soupeřům svou formu otestujeme za 14 dnů doma s Jičínem.