Šachy do škol

09.03.2014 11:00 | Šachy do škol

V polovině roku 2012 jsem byl osloven předsedou ŠSČR V.Novotným a předsedou Komise mládeže Z.Fialou, zda-li bych byl ochoten fungovat jako manažer projektu Šachy do škol.

Na směřování projektu jsme se shodovali a protože termíny pro první úkoly byly dost šibeniční, pustil jsem se ihned do práce. Práce se úspěšně rozjela, nicméně zanedlouho začala být více či méně skrytě sabotována dalšími svazovými funkcionáři. Kolem projektu se začalo šířit velké množství dezinformací a před Konferencí ŠSČR vygradovaly útoky s cílem diskreditovat mou osobu, které nekončí ani poté, co jsem byl z funkce manažera projektu odvolán a na něž bych chtěl reagovat.

Nedá se čekat, že by se nějaký projekt ve školství líbil všem, ale upřímně řečeno, tak urputný odpor samotných šachistů proti akci, která může šachy zviditelnit a přitáhnout sponzory, jsem nečekal. Na druhou stranu, dá se to také nahlížet tak, že vše probíhá standardně. Ve funkci jsem vydržel dokonce déle než průměrný ministr školství, typické je také to, že slibně se rozvíjející projekt je zaražen dřív, než se mohou projevit jakékoliv výsledky a také to, že ho potopí lidé, kteří svou odbornost týkající se školství odvozují od toho, že do školy někdy chodili. Takže je vše v pořádku ? Nebo není ? Udivuje mě, kolik lidí dokáže komentovat můj přehled o školství, aniž by k tomu potřebovali se se mnou alespoň pobavit. Je pravdou, že vědecko-pedagogický úvazek mám na univerzitě, ale do mé pracovní činnosti spadají i nejrůznější popularizační akce pro pedagogy nebo děti středních a základních škol, dále také účast na odborných didaktických konferencích a např. v roce 2012 jsem byl jediným českým účastníkem, který měl plenární přednášku na mezinárodní didaktické konferenci organizace World Council for Gifted and Talented Children. Jsem také otcem dvou školních dětí (nyní v 3. a 4. třídě), aktivním členem SRPŠ a v neposlední řadě také vedoucím školního šachového kroužku. Myslím si tedy, že náhled na naše základní školství mám z různých stran. Neznamená to, že jsem děd Vševěd a že bych se nemohl ještě něco přiučit, ale shazování mé autority zrovna funkcionáři, kteří dětskou aktovku viděli naposledy, když ji nosili na zádech, mi přijde trochu nepřípadné.

Komentáře typu „Projekt od počátku doprovázely zcela zcestné představy a zmatky o tom, jak se během krátké doby přiblížíme Arménii“ (např. zde, komentář z 28.2. v 13:05) už přičítám důsledkům oné dezinformační kampaně. Pročtením zveřejněné Koncepce projektu by autor zjistil, že odhad byl, že by se v horizontu 5 let mohlo podařit zapojit 10-15 % populačního ročníku a i tento odhad je v Koncepci označen jako ambiciózní a vázaný na to, že se po zhruba třech letech, kdy už budou vidět první výsledky projektu, podaří získat nějakou podporu krajských samospráv nebo MŠMT. Odhad 20 škol a zhruba 600 zapojených dětí pro první rok zhruba koresponduje se skutečným stavem (což snad ukazuje na to, že tak úplně mimo nejsem), vzhledem k tomu, že v letošním školním roce VV jakékoliv aktivity zcela paralyzoval, tak i pokud se projekt podaří ještě vzkřísit, tak dále budeme muset celou křivku posunout nejméně o rok. Pokud by autora zajímalo, kdy si myslím, že bychom se mohli přiblížit Arménii, tak upřímně řečeno nevím, protože tento projekt nemá u nás žádný precedent. Jediná analogická (ovšem mnohem menší) akce, která mě napadá, je pronikání frýdecko-místeckých šachistů do mateřských školek. Než se podařilo dostat kroužek do všech školek ve městě, trvalo to 17 let. O nějaké kratší době asi nemá smysl moc uvažovat, ale někdy se začít musí, i v Arménii to je také výsledek dlouholetého úsilí.

Interakce se školami tedy poměrně dobře odpovídaly mým odhadům a pokud jsem byl překvapen, tak spíše příjemně, naopak velmi nemile jsem byl zaskočen poměry v Šachovém svazu, zejména zákulisními intrikami, zákeřnými útoky (včetně toho, že někdo mým jménem píše nepříliš pěkné příspěvky do internetových diskuzí), nerespektováním kompetencí a víceméně nefunkčním sekretariátem (za rok a půl jsem zažil 4 sekretáře – Vokáč, Kadeřábek, Hába, Pisk – teprve ten poslední normálně funguje, bohužel přišel příliš pozdě). Kromě toho, že se během jediného roku podařilo připravit metodické materiály, proškolit pár učitelů a projekt rozjet (srovnejte s větou z Černobílé knihy „Již v roce 2006 byl VV ŠSČR vyhlášen projekt masový rozvoj šachu do škol, který však nebyl naplněn.“), tak dalším výrazným výsledkem je velký počet naštvaných lidí, pohříchu těch schopných a výkonných, kteří už za sebou prokazatelné výsledky mají. Musím říci, že s tak otřesným chováním vůči lidem, kteří chtějí bezplatně nebo velmi levně pomoci, jsem se dosud nesetkal. Jak já tak oni máme dost jiných zajímavých aktivit a nemáme potřebu nechat si otravovat život neschopnými (nebo všeho schopnými) svazovými funkcionáři. V tomto kontextu mě tedy nepřekvapuje, že např. 7 z 8 dětí v kroužcích není registrovaných, svaz nemá sponzora a v žebříčku sportů se neustále propadá.

Stejně jako jsem nebyl pozván na schůzi, kde se jednalo o mém odvolání a o odvolání samotném mě informoval předseda ŠSČR e-mailem až dva týdny po oné schůzi, tak na webu ŠSČR se vyjádření svazových funkcionářů objevilo teprve večer před Konferencí, se zřejmým záměrem, abych neměl čas veřejně odpovědět. Vzhledem k tomu, že i pozvání na Konferenci jsem dostal příliš pozdě, nestihl jsem si přeorganizovat svůj program a osobně jsem se tedy zúčastnit také nemohl. Vzhledem k řadě demagogických informací bych to okomentoval bod po bodu.

 

K bodům M. Vokáče:

1. Manažer projektu neprovedl prakticky žádnou vstupní rešerši problematiky.

V době, kdy M. Vokáč začal projekt zpochybňovat, jsem měl za sebou již dva měsíce intenzivní práce. Je jisté, že kdybych měl na to rok času, byla by rešerše kompletnější, ale tvrzení, že jsem neprovedl prakticky žádnou vstupní rešerši, je od pravdy dost daleko, řadu věcí jsem konzultoval se zkušenými trenéry začátečníků, učiteli i řediteli ZŠ. Přijetí cca 1 Giga dat potvrzuji. Ač se považuji za poměrně silného šachistu, tak než jsem se v tom zorientoval, trvalo mi to zhruba dva týdny a vyhodnotil jsem to jako velkou sbírku, která má ale v dané podobě hodnotu především pro M.Vokáče. Jedná se o díla mnoha autorů, některá nepodepsaná, tematicky, výkonnostně i stylisticky velmi různorodá a nedovedu si představit, že by z nich byl někdo schopen v reálném čase vytvořit ucelené dílo. Největším systematicky uspořádaným celkem byla právě metodika zpracovaná P.Herejkem, která byla pro projekt vybraná. Oponentura trenéry zorganizovaná M.Vokáčem by sama o sobě nemusela být špatná, kdyby to neudělal potají, rozeslal to v nějakém rozumném formátu a byl k tomu patřičný komentář. Takto se cca 2/3 připomínek týkaly toho, že metodika má špatnou grafickou úpravu a chybí k ní cvičné příklady, jelikož to, že text bude ještě zpracovávat grafik a vedle toho vzniká nějaká sbírka úloh, M.Vokáč opomněl zmínit. Velká část energie mnoha lidí tedy přišla opět vniveč, ostatní relevantní připomínky však do finální verze zapracovány byly. Prezentovat hodnocení příručky trenéry jako nevyhovující považuji za silně neadekvátní, navíc jako posuzovatelé toho, jestli to je vhodný materiál pro učitele-nešachisty, to asi není vhodná skupina. Já jsem před spuštěním celé akce konzultoval internetovou verzi Herejkovy metodiky právě s učitelkami, všechny mi potvrdily, že se podle toho učit dá a nyní dostávám od učitelů pochvalnou zpětnou vazbu zejména právě na tuto metodiku. Takže promiň, Marku, data z terénu hovoří celkem jasně proti tvým domněnkám.

2. Nerealistický cíl projektu, nerespektující možnosti šachového hnutí ani situaci v našem základním školství.

O tom, že se jedná o dlouhodobý projekt, který první výsledky přinese za 3-5 let a že o povinném zavádění šachu do školní výuky nemá smysl se bavit v horizontu kratším než 10 let, byla řeč od samého počátku, školení učitelů se také rozběhla, takže nevím, v čem je tady problém. Co se týče kroužků, tak jediné, čemu nerozumím, je, proč se do toho vkládá TMK, když se jedná o akci spadající pod Komisi mládeže. Mapování kroužků prováděl p. Ambrož, systém podpory kroužků jsem začal rozpracovávat já, poté, co bylo v lednu 2013 rozhodnuto, že si to vezme na starosti ing. Fiala, to dopracoval on a v letošním roce bylo vše spuštěno – opět nevidím, v čem je problém.

3. Metodicky nevyhovující pojetí materiálů, především z pohledu potřeb vyučujících a věkové skladby žáků.

O tom, že metodika učitelům vyhovuje, jsem už hovořil výše, poznámce o věkové skladbě žáků nerozumím, domnívám se, že má kořeny v nepochopení toho, že metodická příručka je pro učitele a nepatří do rukou dětem. Já osobně podle této metodiky vedu od října kroužek s dětmi školka-4.třída, dle výsledků zatím velmi úspěšně.

Zatímco akce M.Vokáče jsem do určité míry schopen vnímat jako svého druhu odbornou polemiku, kde prvopočátečním impulsem pro defaultně negativní tón mohly být jeho veřejně známé antipatie k P.Herejkovi,  tak vyjádření p. Svobody musím označit za dosti demagogické, obsahuje řadu lživých tvrzení a některé podstatné informace naopak uvedeny nejsou. Vím, že se jedná o poměrně silná slova, ale vše se dá dohledat a dokumentovat z e-mailové korespondence a zápisů VV. Zápisy z VV jsou poměrně stručné, ale bylo tam i dost lidí, kteří si snad také něco pamatují.

„... celý projekt si nese od narození ve vínku velkou dávku hektičnosti.“

To, že náročné budou první měsíce, kdy bylo třeba vytvořit metodiku, aby bylo vůbec co na školách propagovat, bylo zřejmé, ale podařilo se mi dát dohromady tým pracovitých a zodpovědných autorů, kteří vše velmi rychle a v rozumné kvalitě zvládli. Potom se měla situace uklidnit, bohužel nestalo se. Hektické situace pokračovaly, byly však uměle vytvářeny především nejrůznějšími obstrukcemi, neschopností a neochotou VV učinit včas nějaké rozhodnutí. Určitě není normální, že vytvoření smlouvy o dílo s autory trvalo téměř 3 měsíce a že sekretář formálně stejnou smlouvu sepisoval s každým autorem zvlášť a s každým mu to trvalo týden. Obdobně sepisování smlouvy s grafičkou trvalo 3 měsíce a ta pak měla asi jen 3 týdny na to, aby zpracovala 2 knihy, na kontrolu pak zbyly jen 2-3 dny. 5 měsíců trvalo vytvoření smlouvy se školami a tato byla na školy rozesílána týden před prázdninami, což je dost neseriózní. Jestliže ji na některých školách nestihli důkladně pročíst, tak se tomu vůbec nedivím.

„Tvrzení, že byl bez konzultace s ním „drasticky seškrtán“ rozpočet projektu použil pan Kubala mnohokrát, např. v emailové korespondenci s krajskými manažery. Na mé dotazy, aby to nějak konkrétně doložil, nikdy nereagoval.“

To je poměrně laciná lež, snadno vyvratitelná záznamy z e-mailové komunikace. Návrh snížení rozpočtu projektu ŠdŠ o 200 tis. Kč rozeslal R.Svoboda 10.6. v 22:37, tedy méně než 24 h před konáním schůze  VV, předtím to se mnou nikdo nekonzultoval. Výzvu, abych opakované škrtání rozpočtu doložil, jsem kromě mnoha telefonátů podle svého soudu splnil přinejmenším v e-mailu 22.8. Oba uvedené e-maily obdrželi i další členové VV, takže jejich existenci p. Svoboda bude popírat jen těžko. Vzhledem k tomu, jak nadále žongluje s čísly, považuji to již za záměrnou lež a rozeberu to níže.

„Již na schůzi VV č. 71 z 22. ledna 2012, která projednával návrh rozpočtu na další rok, předložil manažer ŠdŠ rozpočet projektu ve výši 680.000 Kč. Tato částka byla na místě navýšena o 60.000 Kč autorské odměny pro něj za pracovní sešit Pat a Mat, která v požadavku nebyla. Celková částka 740.000 Kč byla VV schválena a následně i v rozpočtu ŠSČR na konferenci v Havlíčkově Brodě. Na 80. schůzi VV předložil pan Kubala upravený rozpočet projektu, kde byla stejná celková částka, jen některé položky rozpočtu pozměnil.“

V lednu 2012 jsem v projektu ještě nebyl, p.Svoboda má na mysli zřejmě 77. schůzi z 22.1.2013. Výklad, že částka 740 tis. Kč vznikla z požadovaných 680 tis. Kč přidáním 60 tis. Kč manažerovi je demagogií hrubého zrna. Návrh rozpočtu Z.Fialy na 77.schůzi (22.1.) ve výši 680 tis. Kč byl dán k dopracování jako nekompletní a podrobný návrh se projednával teprve na 78.schůzi (19.2., viz příloha zápisu). Navrhovaný rozpočet byl na 767 tis. Kč s tím, že jsem ještě zapomněl zkopírovat 20 tis. Kč za grafika a další položky (za cca 100-200 tis. Kč) měly být doplněny na místě. K navýšení rozhodně nedošlo, neboť po onom "doplnění" byla schválena částka 740 tis. Kč a abych si s tím nějak poradil. To, jak jsem si s tím poradil je položkově rozepsané až v zápise k 80. schůzi (7.5.) s tím, že některé položky jsou dnes shrnuty pod různé. Po zbytek roku by tedy mohl být konečně klid na práci, ale už na 81. schůzi (11.6.) došlo ke zkrácení rozpočtu projektu o 200 tis. Kč, údajně po dohodě předsedy, místopředsedy a hospodáře, návrh je zaslán v rozporu s Jednacím řádem (i elementární slušností) teprve těsně před jednáním (viz výše), zřejmě se záměrem, aby na to postižený neměl šanci adekvátně reagovat. Požadavky na zkrácení jen o 100 tis. Kč jsou odmítnuty, a s výjimkou programu na podporu kroužků (Z.Fiala se o tom také dozvěděl až těsně před schůzí) a omezení nějakého programu reprezentačního trenéra (se kterým se ale na tom domluvili) na hledání úspor v jiných položkách rozpočtu kupodivu není čas.

„Já jsem získal výhodnou nabídku tiskárny, díky které jsme vytiskli publikace za 267.439 Kč.“

Co se týče úspor při tisku, tak ty nebyly díky tomu, že p.Svoboda sehnal nejvýhodnější nabídku tisku. Tu úplně nejlevnější nabídku potopil, aby mohl prosadit tisk ve zlínské firmě, k finančním úsporám potom došlo proto, že nerespektoval usnesení VV a přímo v tiskárně svévolně nechal změnit formát a vazbu tištěných příruček, bohužel za cenu jejich značného znehodnocení, např. sbírka úloh získala takovou vazbu, že se možná dá číst doma v křesle, ale v kroužku/škole je rozumně použitelná, jen když se rozstříhá (ale bylo to fakt levné). Domnívám se, že za něco takového by byl v normálně fungující organizaci na hodinu vyhozen.

Požadavek nechat část ušetřených peněz v jeho rozpočtu zdůvodňoval pan Kubala potřebou vytisknout další díl pracovního sešitu ještě v roce 2013, což byl nový požadavek, který nebyl ani v jeho upraveném rozpočtu na květnové schůzi. Jako autora navrhoval Martina Beila. Protože byl sešit potřeba až v druhém pololetí, navrhl jsem mu, že domluvím s autorem i tiskárnou výrobu v roce 2013 a financování na počátku roku 2014. I když to zpochybňoval, i to se mně podařilo, takže ani rozšířený záměr projektu nebyl omezen.

„Podobně je to s tvrzením, že manažer ŠdŠ byl odvolán na únorové schůzi VV na základě ústní zprávy. Manažer ŠdŠ přestal jakkoliv komunikovat s VV po monotématické schůzi VV, která se uskutečnila již v srpnu v Olomouci a věnovala se jen projektu ŠdŠ. Zde byla schválena celá koncepce projektu. Ale zde také byl schvalován autor dalších pracovních sešitů. Pro druhý díl navrhoval manažer ŠdŠ pana Plisku a případně až pro následné díly pana Beila. Druhou nabídku předkládal původně manažerem ŠdŠ navrhovaný Martin Beil pro všechny díly. Těsná většina VV se přiklonila k tomu, aby další díly tvořily ucelenou autorskou řadu. Pan Kubala to vyhodnotil jako neoprávněné zasažení do svých pravomocí, oznámil, že do smluvního vyjasnění kompetencí nebude na projektu spolupracovat. Od další přípravy pracovních sešitů se distancoval s tím, že nedůvěřuje tomu, že autor vybraný VV je schopen dodržet požadované termíny a mně a předsedu TMK vyzval, abychom převzali za jejich realizaci zodpovědnost.“

Co se týče přípravy dalších metodických příruček, tak pro jejich přípravu jsem domluvil Karla Plisku ml. a Martina Beila, s termíny, finančními podmínkami, rozsahem i rozdělením práce oba dva souhlasili, měl jsem pro ně domluvené 3 recenzenty.  Je pro mě naprosto nepochopitelné, a v jiné organizaci jsem se s tím nesetkal, že hospodář vstupuje do odborných a personálních záležitostí projektů odborných komisí a tuto dohodu rozbil. Ani nemá odvahu se k tomu přiznat, tvrzení, že zvítězil návrh M.Beila je evidentní lež. M.Beil na jednání přítomen nebyl a ani dle Jednacího řádu nemá právo Výkonnému výboru cokoliv navrhovat. Samotnou práci M.Beila tímto kritizovat nechci, první cvičebnici považuji za poměrně zdařilou, nicméně touto dobou jsme už mohli mít cvičebnice dvě a nemuseli jsme mít další skupinu naštvaných lidí. To se týká zejména K.Plisky, který mohl rozdělanou práci hodit do koše, ale třeba i p.Gonsiora, který měl být jedním z recenzentů.

K výraznému utlumení komunikace skutečně došlo, ale ze strany VV. Po onom srpnovém veletoči jsem si totiž dovolil připomenout, že se mnou ještě nebyla uzavřena smlouva na daný rok, což v srpnu je už poněkud trapné. Nešlo mi ani tak o pojištění odměny, ale spíš o vymezení toho, co vlastně mám dělat, aby se předešlo dalším sporům. Nicméně jasného vymezení kompetencí se VV bál jako čert kříže, takže nějakou obecnou smlouvu jsem dostal až v listopadu, kdy už jediným podstatným ustanovením mohla být skutečně jen ta výše odměny.

„Protože jsem měl na starosti distribuci publikací, před vytištěním sešitu jsem po manažerovi ŠdŠ a garantovi projektu, předsedovi KM, žádal informace, za jakých podmínek se bude další díl pracovního sešitu dodávat do škol. Protože jsem je ani po urgencích nezískal, kontaktoval jsem všechny školy zapojené do projektu.“

V srpnu VV odmítl můj návrh na schválení a zveřejnění podmínek spolupráce se školami a konstatoval, že stanovení toho, co se školám poskytne a co se po nich bude chtít, je v kompetenci VV, ale že to musejí ještě promyslet a prodiskutovat. Od té doby na to marně čekám (a pravidelně jsem to připomínal), abychom s krajskými manažery mohli nějak informovat školy, momentálně na tom celý projekt už více než půl roku stojí. Takže pokud p. Svoboda urgoval někoho jiného než VV, tak urgoval špatně, pokud urgoval VV, dopadl stejně jako já.

„Potíž je v tom, že tou hlavní podmínkou je, že škola zařadí předmět šachy do školního výukového plánu ve formě povinného či nepovinného předmětu. Ze čtyřiadvaceti do projektu zapojených škol se v nejméně devíti školách tak nestalo a šachy jsou ve škole dělány zpravidla jako samostatný kroužek nebo například kroužek v družině. Zdá se, že o tom dodnes pan Kubala neví. V každém případě VV o tom neinformoval.“

V zápise z lednové schůze se mluví o cca 1/4 škol (tj. 6 z 24), teď už je to více než 9 … Toto jsem opravdu nezjišťoval, protože to po mně nikdo z VV nechtěl, já jsem chtěl podrobněji zjišťovat stav projektu po prvním pololetí, ale to už jsem manažerem nebyl. Podle zpětné vazby ze škol mělo dotazování pana Svobody podobu dlouhého nepříjemného telefonátu, přičemž jim nebylo jasné, proč je vyslýchá nějaký pan Svoboda a co má společného s projektem ŠdŠ a proč jim vykládá, jak obrovskou podporu od ŠSČR dostávají. Ani já to nechápu, ale chápu, že nyní místo pozitivních referencí můžeme mít na školách rozpačité reference.

Dle mého názoru by na místě hospodáře měl být někdo, kdo rozumí a udrží v pořádku účetnictví (mě třeba pořád ještě nepřišla polovina odměny za loňský rok) a nevměšuje se do věcného a personálního řešení projektů, nemusí to být ani šachista, spíše ekonom nebo účetní. Vzorem takového pracovníka je pro mě paní Kniezková, která vše řeší precizně a včas a dosud jsem na ni neslyšel jedinou stížnost. Za peníze, za které pracuje pan Svoboda (15 tis. Kč/měs.), je určitě možné vypsat otevřený konkurz a zájemců bude dost, věřím, že někdo kompetentnější a charakternější se najde.

Abych uťal fámy, že jsem si z projektu udělal živnost se svou rodinou, pokusím se být maximálně transparentní. Jako manažer jsem měl odměnu 15 tis. Kč za rok, od toho odečtěte srážkovou daň, neboť ze svazu mi to nebyli schopni poslat tak, abych se zdanění vyhnul, zvýšený účet za telefon o 6-7 tis. Kč za rok, benzín jsem si nepočítal. Za vytvoření všech textů na web ani za kapitolku do Metodiky jsem nedostal nic, autorskou odměnu jsem dostal jen za Pata a Mata. Ta byla trochu vyšší než jsem počítal (60 tis. Kč), protože byla stanovena podle počtu vydaných výtisků (v tom je částečně schovaná i manažerská odměna, tím se vyhovělo požadavku V. Novotného, který chtěl, aby byla motivační a odvíjela se od toho, jak se bude projekt rozvíjet), ale to, že se nebude tisknout původně plánovaných 2000-3000 ks, ale rovnou 6000 ks, nebyl můj nápad. Další drobné (přesně nevím, tipuji do 2000 Kč) jsem dostal za lektorování na 3 školeních, to je všechno. Svého otce a manželku jsem o sepsání krátkých kapitol do metodiky požádal především proto, že je považuji za odborníky a že jsem se mohl spolehnout na to, že práci kvalitně a dostatečně rychle udělají. Svého otce snad šachové veřejnosti nemusím příliš představovat, velkou měrou se podílel na rozvoji frýdecko-místecké BŠŠ, zorganizoval bezpočet turnajů a jako trenér dotáhl k titulu Přeborníka ČR v mládežnických kategoriích mě i mého bratra, podílel se i na výchově Jany Jackové, než získala titul vícemistryně světa v D10, manželka je pak zkušená atestovaná klinická psycholožka. Odměny 3000 Kč a 1500 Kč nepovažuji za nikterak přemrštěné, ostatní spoluautoři dostávali více. Manželka navíc investovala 15 – 20 tis. Kč do rozjezdu psychologického testování dětí, které by mohlo být nápomocné třeba při přesvědčování MŠMT o podpoře. Celkově tedy v plusu jsme, ale vzhledem k tomu, že jen já sám jsem do projektu investoval hodně přes 1000 hodin práce, opravdu se dokážeme živit lépe. Doporučil bych členům ŠSČR, aby podobně transparentní a podrobné informace požadovali i o dalších položkách rozpočtu, jsou to vaše peníze. Ideální by byl rozklikávací položkový rozpočet a zveřejnění všech smluv, což se dá prosadit i do Stanov, ale tomu se funkcionáři (i někteří krajští) budou určitě zuřivě bránit, protože pak by bylo vidět, kam na svazu tečou peníze. V každém případě mohu doporučit, abyste se o podrobná čísla začali zajímat sami a nespoléhali na to, co a jak vám předkládá p. Svoboda.

Další fámy už jsou natolik bizarní, že se o nich dozvídám proto, že už si je příjemci u mě chtějí ověřit. Sem patří např. to, že jsem z projektu někoho vyhodil. Pokud se jedná o osobu, tak to ani není možné, neboť VV poměrně důsledně bránil jakýmkoliv mým pokusům vytvořit kolem projektu pracovní tým, jediné, co se mi za celou dobu podařilo, bylo schválení odměny p.Havlíčkovi za rozjezd kurzu na Pedagogické fakultě JČU. Pokud se mělo jednat o školu, tak jsme brali víceméně každého, kdo se přihlásil. Jediné nedorozumění by mohlo plynout z toho, že teprve v lednu 2013 bylo rozhodnuto, že pod značkou ŠdŠ budou vedeny pouze školy, které šachy zavedou do povinné nebo nepovinné výuky a školní kroužky byly přesunuty pod program Z.Fialy na podporu šachových kroužků, o ty jsem se dále nestaral.

 

Závěrem bych chtěl říci, že průběh Konference a zvolené vedení nepovažuji za vykročení směrem k světlým zítřkům šachového hnutí, spíš naopak, optimistický tedy nejsem ani ohledně možného pokračování projektu ŠdŠ pod vedením ŠSČR. Jistou naději skýtá osoba p. Havlíčka, který by měl i tento projekt mít ve své kompetenci. Toho jsem poznal jako pracovitého, slušného a korektního člověka, který už za sebou prokazatelné úspěchy má a pokud bude mít zájem, rád mu pomůžu. Nicméně se obávám, že až se naplno střetne s poměry ve vedení svazu, tak sám brzy odejde. Nejprve asi zjistí, že do všeho mají neustále potřebu zasahovat i další funkcionáři a nenechají ho v klidu pracovat, že částka 550 tis. Kč vyčleněná v rozpočtu 2014 na projekt ŠdŠ sice vypadá pěkně, ale z větší části obsahuje náklady na tisk dalších pracovních sešitků, které mají pod palcem M.Vokáč a R.Svoboda, Kolik zbude na ostatní aktivity, není jasné, může to být 200 tis. Kč nebo jen 20 tis. Kč. Navíc usnesení, že v případě dotace jiné než předpokládané může VV rozpočet změnit, dává funkcionářům volnou ruku do projektu prakticky libovolně zasáhnout, jako tomu bylo v loňském roce. Na obrovský potenciál projektu ŠdŠ i Přeboru škol z hlediska oslovení sponzorů jsem upozorňoval také, ale narazil jsem na to, že za celý rok jsem od VV nebyl schopen dostat seznam toho, co mohu jménem svazu sponzorům nabízet, atd. Jinými slovy, k tomu, aby p.Havlíček uspěl, bude potřebovat opravdu velkou podporu, snad se mu ji dostane.


autor:  Martin Kubala

28x 12727x
Fotogalerie
Komentáře (28) Aktualizovat Zobrazit pouze mnou komentované
Marek Vokáč

Zdravíčko všem. Tak jsem se po návratu z Koutů začetl do tohoto materiálu a diskuse. Své jsem si řekl už ve zmiňované reakci na svazovém webu, mohl bych to rozvést ještě na hodně stránek, ale to nemá cenu. Jen abych nebyl považován za zbabělce, který se vyhýbá diskusi, tak přidám pár poznámek:

TMK má v popisu práce i metodiku výuky šachu a školení trenérů, tedy i učitelů šachu, tak trochu nechápu údiv, že se do projektu vložila, stejně jako to, že ji od samého začátku manažer projektu ignoroval. Projektu to určitě neprospělo. Jistě je to i moje chyba, ale já se o úvodní kontakt alespoň pokoušel.

Odborná oponentura vytvářených materiálů je zajisté užitečný nápad, mohlo to napadnout i manažera projektu. Cvičebnice vytvářené Martinem Beilem oponují pánové Petr Herejk, Martin Červený a Miroslav Hurta, tj. autor příručky, učitel, který projekt na jedné škole realizuje, a učitel, který má s celou problematikou velké zkušenosti. Jejich drobná odměna je financována z rozpočtu TMK, rozpočet projektu ŠdŠ s něčím podobným loni ani letos nepočítal.Ať již Martin Kubala veřejně známými antipatiemi myslí cokoliv, společné práci ve prospěch šachu to rozhodně nebrání.

Přeji všem dobré jitro.

+0 /-0 | 16.03.2014 03:59

Pavel Ch

Martine, omlouvám se Vám, jestli jsem se nejasně vyjádřil.

1. Vízo: Jasně, tak jsem to také viděl, odpovídal jsem johnnymu, že se prozajímavost v zeptám, jak to v jedné škole třeba praktikuje.

2. Učitelé nešachisti: V žádném případě jsem nikoho nechtěl podcenit. Jestli by se mi nabídl, že to zvládne, neřeknu proti ani "ň", naopak budu souhlasit, motivovat, že má jiné přednosti, které v šachu využije více jak trenéři. Obava je, že se sejdu s ředitelem nebo učiteli vše mu/jim o šachu, projektu, přínosu pro žáky řeknuu. On(ni) to i pochopí, budou souhlasit, že u nich ano, a zeptají se, jestli tam budu učit já či někdo z mých kolegů. A já řeknu, že jsem myslel je. To by ředitel či učitelé mohli hned shodit, že nebudou za blbce, jak někde jinde na škole dříve v anglině, kde byli dvě lekce před žáky. Pak bych tam stál za toho blbce já. Proto jsem se ani o to nesnažil. Ostatně, zkušený pedagog, který již ve škole neučí, ale ve školství zůstal, mi poté tuto doměnku v listopadu na sto procent potvrdil, abych to ani nezkoušel dokud na to nebudu mít své lidi.

 Je to můj názor, jiný může mít jiný, jsem níže psal.

Pavel Chrz

+0 /-0 | 12.03.2014 07:11

Daganvidor

Dobrý den,

dovolil bych si také přidat pár postřehů k tématu ŠdŠ. Jsem vystudovaný učitel pro SŠ. Jistou praxi v oboru mám také, učil 4 roky na ZŠ, šachy trénoval přes 8 let a nyní pracuji rok jako projektový manažer přes EU fondy.

Nejprve projektově: projekt ŠdŠ alespoň podle toho, co popisuje pan Kubala, zní velice zajímavě a má společensky přidanou hodnotu. Na rozdíl většiny vzdělávacích projektů, které jsem už viděl a které platíme ze svých daní.

Jako pedagog si to vnímám jako zajímavou myšlenku. Záleží však na konkrétním vedení školy, jak dokáže namotivovat své učitele a ti zase své žáky k tomu, aby se přihlásili do kroužku.  Má osobní zkušenost s kroužkem na jedné malé ZŠ nedopadla dobře, paní ředitelka chtěla z poplatku dětí uhradit provozní náklady, takže to tehdy vypočetla na nějakých 25 - 30 dětí, které budou chodit, aby se takový kroužek vyplatil…

Jako skvělou myšlenku vnímám, že se šachy staly součástí studia na pedagogické fakultě. Nevím, kde se v české společnosti bere názor, že ten, kdo studuje pedagogickou fakultu, je méně schopný. Opravdový učitelský nadšenec, třebaže je šachově amatérem, dokáže z dětí dostat lepší výsledky než extra silný hráč, i třeba s trenérskou licencí II. třídy. Takového nadšence jsem zažil na SŠ a byl ochoten s námi jet na MČR škol apod.

A jako šachista jsem proto, aby se o našem sportu mluvilo a byl vidět. A až rodiče dětí zjistí, že ty, co chodí do kroužku, mají celkově lepší výsledky a lépe se učí, možná že se začnou na naši královskou hru dívat jiným pohledem.

František Novák 

+0 /-0 | 11.03.2014 20:47

Martin Kubala

Pavel Ch: Šachy na vysvědčení nejsou problém, minimálně v případě nepovinného předmětu, způsob hodnocení bych ponechal na učitelích, když dokáží známkovat výtvarnou výchovu, nějak si poradí i s předmětem šachy.

Trochu mi vadí to zpochybňování úrovně učitelů, že něco tak složitého jako jsou šachy nemohou zvládnout (v této diskuzi je to ještě docela decentní, setkávám se i s mnohem tvrdčím despektem). Na jedné straně se tváříme, že šachy zase nejsou tak složité, že základy mohou zvládnout i malé děti (a stovky malých dětí nás o tom každý rok přesvědčují, některé i z MŠ), na druhou stranu pochybujeme, že by to mohl zvládnout učitel, který byl schopen absolvovat VŠ ? Myslím, že větší štěstí uděláme, pokud budeme brát učitele jako partnery, kterým můžeme něco dát a od kterých se naopak můžeme něco přiučit (třeba v tom, jak jednat s dětmi, já třeba smekám před tím, kdo dokáže udržet kázeň v třídě s 30 dětmi a ještě něco učit).

+0 /-0 | 11.03.2014 17:22

Martin Kubala

ELOminator: O dotaci MŠMT svazu nejde, tu svaz dostane s projektem ŠdŠ nebo bez něj. Zajímavá by ale byla jiná podpora a to na zaplacení učitelů. V současné době je na školách politicky nejprůchodnější šachy jako nepovinný předmět, ale to znamená hodinu navíc, kterou ředitel musí zaplatit a na některých školách mají rozpočet tak napjatý, že to může být problém (v tom je naopak výhoda, pokud se šachy schovají do povinné výuky, že nikdo nic navíc platit nemusí). Dopočítali jsme se částky zhruba 8 tis. Kč na rok při 1 vyučovací hodině týdně, kdyby se toto podařilo zajistit, tak prakticky okamžitě máme v projektu několik set škol, určitě by se tam překlopila dobře polovina současných kroužků - a pomohlo by to spoustě trenérů, kteří to dnes dělají prakticky zadarmo. Bohužel tento způsob podpory je zcela mimo možnosti svazu, ale pro MŠMT nebo krajské samosprávy by se mohlo jednat o drobné. Politiky ale musíte přesvědčit tím, že jim ukážete, že to může fungovat a že to školám může něco dobrého přinést. Nějaké výsledky, kterými můžeme přesvědčovat, ale můžeme mít tak za 2-3 roky, pokud se tedy podaří projekt vůbec udržet v chodu.

+0 /-0 | 11.03.2014 17:09

Pavel Ch

Jako na vízo? Mohu se zeptat, ale asi jako jiný předmět.  O tom příspěvek nebyl, to je jako,  když je začleněno, jako předmět. Psal jsem jen, že si ho z výběru volitelných dobrovolně zvolí, z nichž si musí některý vybrat, a pak je povinný.

+0 /-0 | 11.03.2014 12:08

johnny01

PCh - 2. a jak to hodnotí?

+0 /-0 | 11.03.2014 09:37

Pavel Ch

Pojďme raději k tomu, co by mohlo věc obohatit, dva mé postřehy kladů.

Já bohužel jsem to v našem okrese nepropagoval, protože stejně nemáme, kdo by v době školního vyučování to učil (profíky šachu se na plno věnující nemáme, zaměstnaní a študáci vedoucí kroužky v podvečerech v DDM a kluboně oddílu na to nemají přes den čas). Podobné v našem kraji. Nedokáži si představit nešachisty-učitele i po krátkém proškolení (na které si by museli ukrojit čas), že by učili, ajk by chtěli učit. Je to jen můj názor, jiný může mít nízor jiný. Ale....

1. Nový předseda KM p.Havlíček rozjel semestr na VŠ (schváleno VŠ a ministerstvem na 8 let) s přípravou studujících budoucích pedagogů, kteří by na ZŠ šachy učili. Info asi již známa, ale možná se ne všude nedostala. Kdyby někdo chtěl ve svém místě dojednat podobně, jistě ku prospěchu věci. Jsem zvědav na výsledky z jihu Čech.

... a k obšírné diskusi jak nyní na ZŠ..

2. Povinný předmět/nepovinný/kroužek. 1000 urgumentů pro a), pro b, pro c, a každý má své pro a proti. A co takhle "povinně nepovinný" (smileymáme toto spojení ve smyslu, "není poviné, ale běda kdo tam nepřijde" .......... ale ne, je to tročku jináč)

Přeci jen v našem okrese je jedna škola, která se zapojila. Náhodně v ní dostal místo od září šachista-trenér-a zde učitel, navíc původně z jiného okresu. A bleskurychle šachy tam domluvil. A mají tam několik volitelných předmětů, z nichž každý žák si MUSÍ vybrat snad dva. Tedy volitelný, ale pak při volbě povinný. První pololetí 19 ž., nyní (když každý mohl změnit volitelný předmět), tak 16. 16 těch, co má zájem o šachy větší než o jiné volitelné předměty. Ale tím se pro něj stává docházka, klasifikace, hodnocení na vysvědčení a vše s tím spojeno, povinným.

+0 /-0 | 11.03.2014 07:49

ELOminator

Jinak pokud se tu furt bavíte o nějakým materiálech pro výuku, o těch to podle mě není, ty se seženou vždycky. Je to o přípravě kvalitních lidí pro výuku. Protože dneska to dělá kdejaký dobrovolník který nemá žádné pedagogické vzdělání a zvlášt u těch menších dětí se to hodně projeví na výsledcích (tedy minimální zájem, nulový růst).

+0 /-0 | 11.03.2014 07:36

ELOminator

No pro mě je to pořád o jedné kardinální otázce - chceme, aby se šachy staly vyučovacím předmětem, nebo jen chceme zintenzivnit a zextenzivnit výuku šachu v kroužcích?

Já jsem čím dál víc pro možnost "B", at hrají šachy jenom děti, které o to mají zájem (a samozřejmě v nich ten zájem vzbuzovat propagačními akcemi po školách i jinde).

Nebo jde jen o to, že pokud šachy nebudou vyučovací předmět, nedostaneme na to dotaci? To by byl smutný důvod.

+0 /-0 | 11.03.2014 07:24

Zmestabileho

Pro mě platí stále základní předpoklady - mají-li být u nás šachy oblíbenější, musí je někdo začít hrát. Kdo? -  naše děti. A ty děti chodí všechny do škol - a tam mohou mít šachový kroužek. Na tom nic nemění to, že jsou jiné kroužky populárnější či obecně více žádanější. My jsme šachisté, a máme udělat vše proto, aby naše hra byla populárnější, a že je zrovna tohle také jedním z úkolů ŠSČR, na tom se snad všichni shodneme. Jestli funkcionáři svazu věnují svou energii něčemu jinému, tj. předně zpochybňování smyslu celého projektu?, nebo návazně kritice projektového manažera, která není přesvědčivá a vede k tomu, že dotyčný se otevřeně a argumentačně podloženě hájí?... Tohle jako čtenář nerozsoudím. Ale obrázek si udělám - ŠSČR jen udržuje stávající stav chabé popularity a rozvoje šachu u nás.  

+0 /-0 | 10.03.2014 23:35

Martin Kubala

Opět trochu demagogie p.Svobody, v dubnovém souboru už se ta nejvýhodnější nabídka neuvádí, protože byla označena za neseriózní a eliminována už v lednu. Uvedení mé odpovědi je trochu out-of-context, souhlasil jsem s tím, že budu s tiskárnou komunikovat ohledně tiráže. No a u formátu příruček nejde o to, jestli je někdo držel v ruce, ale jestli někdo s nimi zkoušel pracovat ve třídě.

+0 /-0 | 10.03.2014 22:53

Martin Kubala

Dobrá otázka, asi proto, že jsem netušil, že nějaká organizace může fungovat tak jako ŠSČR. Máte pravdu, že dlouhodobě se tak fungovat nedá, hektické období mělo trvat jen první tři měsíce, potom už se to mělo zklidnit, bohužel časový pres byl vytvářen permanentně, často uměle. Přesto si myslím, že metodické materiály jsou po obsahové stránce dobré, nejsem spokojen jen s jejich technickým zpracováním, ale to se dá spravit v 2.vydání. Možná nejsou perfektní, ale moje zkušenost je, že kdo chce vytvořit něco perfektního, nakonec nevytvoří vůbec nic a podle zkušeností, které mám z VŠ, je stejně každý kurz třeba po 3-5 letech upravit podle zpětné vazby od posluchačů.

Cítil jsem podporu od mnoha lidí, se kterými jsem se o projektu bavil a kdo chce, může nyní s pomocí těchto materiálů fungovat jak ve škole tak v kroužku, ať už se svaz k pokračování projektu postaví jakkoliv.

+0 /-0 | 10.03.2014 22:43

johnny01

MK - proč jste se na to nevykašlal? Při takovýchhle termínech se nedá kvalitně pracovat.

+0 /-0 | 10.03.2014 19:03

Petr Boleslav

AUTOR UVEDEN NÍŽE POD PŘÍSPĚVKEM

Dobrý den, dovolím si jen krátce reagovat na dlouhý článek pana Kubaly. Je jasné, že mediální válka, kterou rozpoutal se mnou, Markem Vokáčem a i svazem, nemůže mít vítěze. Po reakci následuje násobně delší protireakce a po několika kolech už nebudeme schopni ani počítat raněné.

Proto odpovím jen na jedno závažné obvinění, že jsem „úplně nejlevnější nabídku potopil, abych mohl prosadit tisk ve zlínské firmě“. Výběr tiskárny probíhal následovně. Pět tiskáren předložilo nabídky na stejnou poptávku, tisk tří publikací. Protože nebyl ještě známý rozsah tisku, tak byla odhadnuta velikost publikací, variantně uváděn náklad a vazba. Už zde u Sbírky příkladu byla předpokládána možnost lepené vazby. Pak byly srovnány ceny a vybrána tiskárna. Pokud porovnáme cenu za později realizovaný náklad u všech tří publikací, byla nabízená cena ve zlínské tiskárně 222.015 Kč, cena druhé tiskárny v pořadí 233.809 Kč. Navíc získal svaz zdarma uskladnění 7.500 kusů knih o hmotnosti cca 1,5 tuny. Toto pan Kubala ví, protože mail se srovnáním cen tiskáren dostal 12.4. 2013 a proti výběru tiskárny nic neměl.

Pak následovala v tiskárně úprava cen z několika důvodů, upřesnil se rozsah tisku na konečný počet stran publikací. A ano, svaz výrazně ušetřil dále změnou formátu a volbou vazby u Sbírky. Všichni, kdo jste již knihy drželi v ruce, můžete posoudit, zda takto ušetřené peníze (téměř 70 tis. Kč) se na knihách negativně podepsaly.

Konečné znění objednávky do tiskárny se všemi těmito daty mimo dalších členů VV dostal i pan Kubala a schválil mailem 29. 5. 2013 slovy: „Díky, za mě je to OK.“

Jak píše v diskusi „johnny01“ opravdu zveřejňování mailů a přepis telefonátů nehrozí. Jen souborů, které se týkají tohoto projektu mám 152 a maily počítat nebudu. A především k prověření všech skutečností máme svazové orgány. Po prvním otevřeném dopise jsem odpověděl na svazový web a námitky k mé činnosti v souvislosti s projektem ŠdŠ jsem byl připraven zodpovědět na svazové konferenci a také na právě proběhlé KM ŠSČR v Koutech.

Nezlobte se, že zde již dále reagovat nebudu. Celá problematika je tak obsáhlá, že to opravdu na webové diskusi není možné a v tomto konkrétním případě ani smysluplné. Reagovat na takto dlouhý materiál a vyvracet vše bodu po bodu nejde a uvedený příklad snad naznačil dost.

R. Svoboda hospodář ŠSČR

+0 /-0 | 10.03.2014 18:01

Martin Kubala

johnny01: Já jsem na šachový svaz nešel, oni oslovili mě. V této oblasti jsem žádné podnikatelské ambice neměl ani nemám, moje současné zaměstnání mě opravdu živí mnohem lépe. Jen fandím té myšlence a mysllím, že jsem vzhledem ke svým zkušenostem schopen napomoci její realizaci. Dělal jsem to ovšem ve svém volném čase a dal jsem tomu přednost před jinými zajímavými aktivitami, ani nyní se nudit určitě nebudu.

Co se týče mého manažerského fungování, tak je třeba vnímat časový kontext. Jestliže dostanete zadání, že do Vánoc mají být vytištěné všechny metodické materiály, tak odečtěte zhruba 3 týdny tisk a měsíc grafické zpracování + kontrolu a dostanete, že po věcné stránce musíte mít vše hotové do konce října. Pokud takové zadání dostanete v půlce července, tak máte na sehnání týmu autorů (a oni na práci) 3 měsíce, čili v podstatě nemáte nárok na to, dělat nějaké výběrové řízení ani na "druhé podání". Myslím, že se mi podařilo sehnat tým spolehlivých odborníků, kteří tyto šibeniční termíny se ctí zvládli. Největší poděkování patří asi Petru Herejkovi, který odvedl neskutečný kus práce, nicméně ani on se příliš uctivého zacházení nedočkal.

Jediné, kde jednání selhalo, byla tvorba cvičebnice, na jejíž přípravě jsem se začal domlouvat s Figurkou. Bohužel v půlce září jsem se dozvěděl, že do toho nejdou, takže jsem "zatáhl za záchrannou brzdu" a udělal to sám. Takže ano, tady přiznávám manažerské selhání, které jsem "zalepil" svou autorskou aktivitou. Nicméně, když se připravovaly další cvičebnice, byla ve hře i varianta, že bych připravil pokračování Pata a Mata, ale to jsem odmítl, protože to skutečně není práce, kterou by měl dělat manažer.

Co se týče toho kecání, tak jde o to, kdo a jak do toho kecá. Projekt spadal pod KM a když jsem se s předsedou KM a předsedou svazu domluvil na tom, co je třeba udělat a začal to dělat, tak jsem nečekal, že se do toho bude vkládat ještě někdo jiný a zpochybňovat to. Nedovedu si třeba představit, že by mi u nás na fakultě pracovník z vedlejší laboratoře nebo ekonom mluvili do toho, jaký experiment mám dělat a jestli ho budu realizovat ve spolupráci s laboratoří v Brně nebo v Praze.

+0 /-0 | 10.03.2014 13:52

johnny01

Tvrzení nelze posuzovat, některé argumenty jsou navíc příliš obecné (zveřejnění mailů a přepis telefonátů nehrozí). Ale zarážejí dvě věci.

Jednak je to ta odměna 60 000. Když je někdo manažer, měl by manažerovat, a ne psát cvičebnice. To pana Kubalu nenapadlo, že to bude vypadat podezřele (blbě)? Proč se jako manažer nedržel dělby práce a nepředal psaní lepším? Dohazování své rodině to samé. Jako manažer ("cizího" projektu) by měl dbát o důvěryhodnost a naopak se zaštítit odborníky (a přenést na ně odpovědnost). Možná si naložil příliš velké sousto.

No a samozřejmě se nabízí otázka - proč s tím tedy pan Kubala vůbec chodil do šachového svazu? To si opravdu myslel, že mu do toho nikdo nebude kecat? Naivní. Proč si nezaložil třeba o.p.s. a nežádal o dotace přímo, jako třeba Figurka? (a oni mají vlastní materiály - a tak by byl býval mohl postupovat i pan Kubala - z článku vysvítá, že by to zvládl, pedagogických zkušeností má dost, ale chybí mu manažerské) Vždyť přece ve svazu je málo pedagogů a věci vidíme z pohledu soutěžního spíše. Připomíná mi to kauzu http://www.nss.cz/mladez/me-juniorskych-druzstev/chtelo-by-to-vymenit-kapitana kde se (s penězi od svazu) divili, že jim do toho svaz kecá. Asi tuto kauzu neznal - škoda.

Poutnik - challenge accepted. Zkusím výhledově sepsat něco v neprospěch. Ale nevím, kdy to bude.

+0 /-0 | 10.03.2014 11:23

Martin Beil
Re: Poutnik Dobrý den, na blbosti obvykle nereaguji, ale váš komentář už je za hranou. Na tvorbě šachových cvičebnic pro projekt Šachy do škol pracuji, abych pomohl šachu a dětem. Jestli se někomu můj autorský honorář zdá vysoký, můžu k tomu říct jen to, že za méně peněz bych to prostě dělat nemohl. Do tvorby cvičebnic jsem se nijak nehrnul a z osobního hlediska z toho množství práce nijak nadšený nejsem, ty peníze mi to v žádném případě nevyváží. Budu mít radost, když práce moje a dalších lidí, kteří se na cvičebnicích podílejí, pomůže dobré věci. Stejně tak jsem si ani v náznaku nevšiml, že by kdokoliv z "manažerů" sledoval nějaký svůj materiální prospěch. To považuji za nesmysl. Všichni, se kterými jsem se v rámci projektu setkal, se nezištně snažili posunout věc dopředu a udělat něco pro šachy. Spor mezi Martinem Kubalou, Rosťou Svobodou a Markem Vokáčem mě velmi mrzí. Se všemi mám korektní vztahy a velmi si jich vážím, moc se těším, až tyhle hloupé hádky, které stejně ničemu nepomohou, utichnou. Svůj názor na celý spor nechci psát na veřejné diskusi, ale nemám problém ho komukoliv z nich říct přímo do očí. Závěrem bych chtěl popřát všem, kteří se snaží něco pozitivního vytvořit, aby se nenechali znechutit. Na pitomosti už asi reagovat nebudu, kdyby měl kdokoliv něco k jádru věci, budu určitě za každou myšlenku rád. pisálek metodických materiálů Martin Beil, autor cvičebnic pro projekt Šachy do škol, email martinbeil64@gmail.com, telefon 775 956 183 PS pro Poutnika: s věcnou poznámkou se mi samozřejmě kdykoliv ozvěte, ale v takovém případě se připravte na to, že první, co ode mě uslyšíte, bude nějaká pěkně peprná nadávka přímo od plic.
+0 /-0 | 10.03.2014 11:11

Poutnik

Zmestabileho: Zde vůbec nejde o potřeby dětí. Pár lidí se třese na pozice hlavních manažerů, pisálkové metodických materiálů a nakladatelství na kšeft s učebnicemi, prodejci šachového materiálu na pořádný obrat. "Skoro" profesionálové na nějaký ten peníz za vyučování na školách. Toto jsou motory celého projektu. Už chybí jen "Poker do škol". Také stojí za pozornost, že na tomto webu všechny články na toto téma byly ve prospěch projektu. Obecná úvaha o skutečných potřebách dětí nedostala prostor. Ještě se projekt neprosadil a už se hraje v zákulisí. Lékaři bijí na poplach ve prospěch více tělesných aktivit během vyučování, odborníci upozorňují na malou schopnost verbální komunikace. Ubývá techniků, protože manuální a technická zručnost dětí je tristní. Morálka a etika jsou jen cizí převzatá slova. Ale šachy do škol, to je to pravé....

+0 /-0 | 10.03.2014 06:58

METH

Autor citovaného komentáře koncepci projektu samozřejmě četl, ale komentář se netýkal obsahu koncepce, nýbrž toho, jak se k projektu stavěla šachová veřejnost a jak jí byl prezentován.

Nařčení z vlastního prospěchu týkající se tisku ve zlínské firmě považuji za dosti zásadní a doufám, že se do budoucna předejde tomu, aby bylo vedení ŠSČR nepřímo napadáno za jednání na hraně trestné činnosti (a uvedené skutečnosti budou uvedeny na pravou míru), případně aby se svaz od "kriminálních živlů" oprostil... Už tak je na VV naházeno špíny dost :-(

+0 /-0 | 10.03.2014 01:12

Zmestabileho

"Copak nechápete, že šachy se do škol nehodí? Děti to nezajímá, učitele to nezajímá, ředitele to nezajímá, ministerstvo to nezajímá... Také pochopte - že šachy nejsou masovou hrou! A ještě pro úplnost - projekt šachy do škol ani nebyl řádně připraven - chyběla tzv. analytická rešerše současného stavu - a bez ní nelze nic dále odpovědně konat!" ... atd. atd. atd. atd. atd.... Když je to tak, doufám a věřím, že funkce svazových funkcionářů jsou pouze čestné a neplacené. Což je správné a logické, pokud jsou v čele hnutí, které nikoho nezajímá, a nic se s tím nedá (neumí) udělat.    

+0 /-0 | 09.03.2014 23:08

Viktor

Já bych za svaz jen zdůraznil, že reakce Marka Vokáče a Rosti Svobody následovaly po zveřejnění reakce Martina Kubaly na jeho odvolání na svazovém webu, ve kterém je napadal. Účelnost načasování je nesmysl, to by VV mohl odvolání nechat po konferenci (aby měl klid). V textu je více pasáží, které naznačují komplot proti němu a projektu, tak tomu skutečně není. Z mého pohledu je jádrem pudla "neschopnost a neochota VV přijmout rozhodnutí". Pamatuji si na několik případů, kdy VV skutečně věc odložil, důvodem ale byly především nedostatky (alespoň z pohledu většiny VV) manažerem předložených návrhů, které se mnohdy nepodařilo vyřešit ani po dlouhých debatách. Spoustu zajímavých připomínek měl právě Rosťa Svoboda, jeho argumenty často VV přesvědčily, Martina bohužel ne. Jeho napadání v textu výše považuju za hodně nešťastné, za Rosťou Svobodou si stojím.  

Martin Kubala projekt nadějně rozjel, za což mu nepochybně patří velký díl. Jak je i z jeho povídání patrno, i na základě určitých osobních antipatií to dál již nešlo. Projekt bude mít nového garanta v podobě nového předsedy KM a snad se dočkáme i nového centrálního manažera projektu.  

Viktor Novotný, předseda ŠSČR

 

+0 /-0 | 09.03.2014 22:52

kedvis7

Re Jirka: Docela lituji pana Kubala. Gens una sumus.

+0 /-0 | 09.03.2014 22:37

JD

Zajímavý článek, teď bude asi reakce na toto,pak reakce na reakci atd.Což už číst nebudu a vlastně je škoda ,že jsem musel číst i tento článek a že musel být napsán.

Proč nemůžu číst jen článek ,že projekt ŠdŠ úspěšně rozjíždí? S případným poděkováním osob ,které se na něm podílejí, podílely(pan Kubala).

Gens una sumus. A neserte mě.

 

+0 /-0 | 09.03.2014 22:18

strelec

ad Lubino: smiley a kdopak asi bude šachovým Danešem?

+0 /-0 | 09.03.2014 21:52

Lubino

Dejte slovo Zemanovi, Honzo řekni, jak to tenkrát bylo. 

+0 /-0 | 09.03.2014 21:24

xdavx x

Je to dlouhe, nicmene je na organech svazu aby na to reagovaly. Pokud se nekde vedome lze, nebo dojde k poruseni dohod (tiskarna ve zline), tak se to prece nejak resit musi. pokud se to jen tak prejde, doporucuju zrusit svaz, protoze pak nechapu co, krome toho ze si s penezmi co vybere dela co chce, dela... Vokace komentovat radsi nebudu, jeho treninky se mi libi, jeho osobni jednani taky, ale to co se odehrava za oponou, z toho bych blil.

+0 /-0 | 09.03.2014 19:26

N. Očník

Bohužel české bafuňářské prostředí je v mnoha ohledech pokřivené a hnusné. je dobré si vyslechnout všechny zúčastněné strany, přesto asi není v silách běžného člověka ověřovat všechna tvrzení všech zainteresovaných. Co z toho tedy vyplývá? Že si každý nejraději kope na vlastním písečku, přeceňuje vlastní úspěchy a důležitost, podceňuje a shazuje práci druhých.

Neplatí to bohužel jen o šachách :(

+0 /-0 | 09.03.2014 14:09