Vugar Gašimov: Řekli mi, že si odpočinek nezasloužím
15.08.2011 08:14 | RozhovorLetos se po delší odmlce vrátil do ázerbájdžánského národního týmu hráč č. 10 světového žebříčku Vugar Gašimov. Jak k tomu došlo? A jaký ten návrat vlastně byl? Je Vugar Gašimov rebel nebo obětní beránek? V průběhu MS dr...
J.S.: Dámy a pánové, hlásí se Chess-News. Jmenuji se Jevgenij Surov a na drátě mám Vugara Gašimova, člena národního týmu Ázerbájdžánu. Dobrý večer, Vugare!
V.G.: Zdravím vás, Jevgeniji!
J.S.: Rozmlouváme s vámi v 19:45 moskevského času, 23:45 čínského času, před posledním kolem. Právě proběhlo 8. kolo, tým Ázerbájdžánu remizoval s Arménií 2:2. No, a jak jsem to pochopil, v posledním kole proti Egyptu už to bude jen taková… Jak ten zápas bude vypadat? Obecně lze říct, že už o ničem nerozhoduje…
V.G.: Ano, v tomhle zápase už o nic nepůjde, ale bohužel se ukázalo, že se stal tak trochu konfliktním… Jde o to, že ještě před soutěží, když jsme přijížděli na soustředění, a když jsem se poprvé setkal s novým kapitánem našeho týmu Vladimirem Borisevičem Tukmakovem, zeptal jsem se ho, jestli bych mohl, tady v Ningbo, posledním zápas proti Egyptu vynechat (samozřejmě v případě, že už nebude co řešit). Čistě z psychologických důvodů. Poněvadž předchozí zápas s Egyptem v Burse ve mně nevyvolával zrovna nejpříjemnější vzpomínky. A bylo mi řečeno, že – ano, vezmeme to v potaz, a tak.
J.S.: Vugare, pojďme si připomenout, co se stalo tenkrát v Burse. Jistě ne každý o tom ví.
V.G.: V Burse jsem po dvou porážkách požádal o oddych, týkalo se to zápasu s Egyptem. Tehdy byl kapitánem Azmajparašvili. Jenže mi nebylo vyhověno, no a já pak… Tenkrát to byly turnajové důvody, ale zde již vyloženě psychologické.
J.S.: Ano, následně nastal konflikt, po kterém jste na delší čas nehrál za národní tým, vrátil jste se až na tomto turnaji.
V.G.: Věc se má tak, že i když se tehdy Azmajparašvili dopustil vážné chyby, jako nezaujatý člověk, abych tak řekl, musím uznat, že Azmajparašvili byl na ME 2009 v Novi-Sadě skvělým kapitánem. A dokonce i teď si myslím, že to byl ten nejlepší kapitán, jakého ázerbájdžánská reprezentace kdy měla. Řeknu to takhle – to, že jsme v Novi-Sadu vyhráli, nebyla náhoda.
J. S.: To má být narážka na srovnání tehdejšího a nynějšího kapitána? Cítím to tak…
V.G.: Ano, právě teď je situace taková, že jsem byl v zásadě přesvědčen, že dostanu volno na odpočinek, vždyť tento poslední zápas v turnaji už absolutně nic neřeší. Ale bylo mi řečeno, že například Radžabova by byli ochotni vystřídat, ale mě ne. Protože on si to prý zasloužil, kdežto já ne. Taková odpověď od vašeho kapitána není zrovna povzbudivá, mírně řečeno. Nakonec tedy bude hrát i Radžabov, ale tak trochu z donucení, jak se říká… Jestli jsou individuální výsledky tak důležité, tak tedy dobrá, budeme hrát pouze turnaje jednotlivců.
J. S.: A kdo u vás tedy zítra odpočívá?
V. G.: Nakonec nehraje Rauf Mamedov. Ale myslím si, že rozhodnutí o tom, kdo bude zítra pauzovat, bylo neprincipiální.
J. S.: Nechápu zcela tuto jejich motivaci. Takže vás tedy postavili za trest? Protože tenhle zápas není důležitý? A nepotřebujete už žádné body do individuálního hodnocení.
V. G.: Přesně tak. I když trest, to je asi trochu silné slovo. Poněvadž já jsem hrál normální turnaj, na své úrovni.
J. S.: Ale nezasloužil jste si odpočinek.
V. G.: Ano, jakkoli divně to zní. Vzhledem k tomu, že se mi podařilo v zápase proti Rusku vyhrát s Griščukem, principiální duel. Někde jsem něco přehlédl, někdy jsem měl štěstí, ale to se na turnaji stává. To znamená, že… V zásadě i kdybych tu prohrál všech osm partií, říct mi, že musím hrát, protože si oddych nezasloužím – něco takového je nepřijatelné. Kdybych všech osm partí vyhrál – a zasloužil bych si to – to je taky špatně. V našem týmu není nikdo, kdo si něco zasloužil nebo nezasloužil. Tenhle tým je jeden celek. To znamená, že zájem družstva by měl být kladen nade vše. Když vyhrajeme – je to zásluha týmu, když se prohraje – také. Je to velmi jednoduché. Bohužel, u nás dokonce i někteří hráči takhle neuvažují, proto je výsledek našeho týmu tak tristní. Není náhoda, že jsme po osmém kole až na sedmém místě.
J. S. : Takže podle vašeho mínění tým na tomhle turnaji nedržel pospolu?
V. G.: Víte, vždycky jsem hrál raději týmové soutěže než turnaje jednotlivců. A co víc – vždy jsem velmi rád hrál za národní tým Ázerbájdžánu. Protože jsem vždy snil o tom, že se jednou staneme mistry Evropy, světa, vyhrajeme olympijské hry. A když se mi naskytla příležitost v Novi-Sadě, využil jsem ji a bojoval do posledního dechu. Bral jsem to velice seriózně. A dodnes je pro mě to, aby Ázerbájdžán získal první místo, ta nejdůležitější věc, jaká může být. To znamená, že se ve všem podřizuji týmu, dávám mu celé své srdce. Ale bohužel, když si to ve vašem týmu nemyslí všichni, dopadne to jako tady. Jinými slovy, na tomto turnaji jsem postrádal týmového ducha. Chci, aby to byl skutečný tým, ale v družstvu si to všichni nemyslí. Zdá se, že i kapitán, řekněme, není úplně objektivní.
(foto: ningbo2011.fide.com)
J. S.: Vugare, zeptám se vás takto: pokud vám jde v prvé řadě o úspěch týmu – což jste dokázal už tím, že jste namísto účasti na turnaji v Bielu přijel na MS družstev, na rozdíl od některých jiných…
V. G.: Ano, musím přiznat, že jsem se kvůli tomu vzdal honoráře, který jsem měl přislíben za účast. Znamená to, že jsem byl ochoten vzdát se všeho, v takovém případě mě honorář nezajímá. Jsem vždy připraven nastoupit za národní tým, když mne povolá.
J. S.: Takže abych dokončil svou otázku…
V. G.: No…
J. S.: Chcete ještě něco dodat?
V. G.: Je totiž velmi důležité, aby byl v týmu právě tento týmový duch. Chápu, když lidé, kteří nikdy nehráli za tým, pronášejí věty typu: „A je v tom nějaký rozdíl oproti ostatním turnajům? Vždyť to přece není fotbal, kde si spoluhráči musí přihrávat…“ Ve skutečnosti nemají pravdu. Týmový duch hraje na takovýchto soutěžích prakticky rozhodující roli. Jednota, soudržnost – to jsou zásadní faktory, protože je zde mnoho silných družstev, která jsou všechna zhruba na stejné úrovni. A v tomto případě tyto faktory – jako je týmový duch – musí být prostě dávány na nejvyšší místo.
J. S.: Takže na co se Vás chci zeptat. Všechno to, co říkáte – je jistě pravda. Ale musel jste ještě na soustředění vznést otázku na tento váš odpočinek? Řeknu to tak: k čertu s ním, s nějakým Egyptem! Možná bylo lepší nic takového nepřipomínat?
V. G.: Zkrátka jsem se zeptal, po lidsku. Jsem zvyklý vyříkat si věci jen tak z očí do očí, nepotřebuji mít vše na papíře. Jen jsem se zeptal. Nevyhověli mi – tak nevyhověli, jak je libo. Je to bohužel skličující chvíle, když… Vlastně je to zarážející! Rozumíte, kdyby ještě o něco šlo, dokázal bych to pochopit. Ale takhle – v pořádku, budu hrát… To značí, i kdybych hrál nebo nehrál, nebyl by v tom absolutně žádný rozdíl. Stejně tak i u ostatních čtyř členů družstva. Kdo bude stát – není v tom žádný rozdíl. Pokud jsem byl jediným hráčem, který ještě před začátkem turnaje požádal o oddych, tak proč jsem ho nedostal?
J. S.: A Vám to slíbili, pokud si dobře pamatuji, když nepůjde o důležitý zápas?
V. G.: Řekli, že ano, když to nebude absolutně nic řešit. A v tomto případě už o nic nejde. Ne, problém je v té formulaci „ty si oddych nezasloužíš“. To znamená, kdyby mi prostě vysvětlili, že, řekněme, někomu se nedaří a měl bys hrát ty, nebo tak něco, to by byla jiná věc. Ale ta odpověď…
J. S.: Vugare, a nemáte strach z toho, že když teď vytahujete na veřejnost „špinavé prádlo“, abych tak řekl, stanete se obětním beránkem a bude Vám přisuzována vina za špatný výkon Ázerbájdžánu na tomto turnaji?
V. G.: Ne, myslím si, že bych byl obětním beránkem, kdybych v posledním kole nenastoupil. A musím říct, že v našem týmu by se našli lidé, kteří by si to velmi přáli. To jim neslouží ke cti. Víte, je mi to jedno – půjdu hrát partii, jako každou jinou. Samozřejmě, že ji mohu vyhrát, prohrát nebo zremizovat (nakonec ji vyhrál a Ázerbájdžán porazil Egypt těsně 2,5:1,5 - pozn. překl.), ale bude to normální partie z mé strany. A další den bych hrál stejně. Hraju na tři výsledky. Jak bude, to se uvidí. Jak je to ve hvězdách, tak se stane. Nic se neděje – když vyhraju, prohraju, nebo zremizuju – můj život to nijak nezmění. Budu brát věci tak, jak jsou. Považuji se za vyrovnaného člověka. Osud mi přál, ničeho ve svém životě nelituji, především díky tomu, že jsem obklopen lidmi, které mám rád a kteří mají rádi mne. A to je víc než dost.
J. S.: Ano, rozumím Vám. Ale moje otázka byla o tom, že o těchhle věcech otevřeně mluvíte. Možná, že nestálo za to, mluvit takhle na rovinu? Možná bylo lepší vyřešit to uvnitř týmu?
V. G.: Proč uvnitř? Já říkám pravdu. Nebojím se. Víte, když je člověk čestný a říká pravdu, nemusí se ničeho bát. Samozřejmě, že žádný konflikt ani pozdější diskuze z mé strany nenastanou. Budu se prostě v klidu připravovat na svůj další turnaj – nic víc.
J. S.: Jak vidíte budoucnost ázerbájdžánského národního týmu? Zůstane ve stejné sestavě, nebo se změní?
V. G.: Budoucnost… Řekněme, že jestli se nic nezmění, pak vypadá budoucnost pro náš tým velmi smutně. Ale dokud je v čele federace Elman Rustamov, věřím, že se to může změnit k lepšímu, protože s Elmanem Malimem jsem se setkal, a on byl příčinou toho, proč jsem se vrátil zpátky do národního týmu. Právě on. A diskutovali jsme spolu o tomhle problému. On miluje šachy a miluje Ázerbájdžán, pochopitelně. V tomto ohledu jsou naše názory v stoprocentní shodě. Moc a moc doufám a přeji si, aby se situace v národním týmu změnila. Protože Ázerbájdžán už jednou ukázal světu, že může být nejlepší. A můžeme to ukázat zase. A ne pouze v jednotlivých zápasech (i to jsme tady předvedli). (mj. porazili Rusko – pozn. překl.) Jediným a hlavním problémem zůstává, že do týmu se celý čas míchají lidé zvenčí. A to stále trvá. To vše je samozřejmě smutné.
J. S.: Takže teď chcete říct, že do vašeho týmu zasahoval někdo zvenčí?
V. G.: No, lidmi zvenčí je lze jen stěží nazvat, protože v týmu působí všichni lidé, kteří vyvolali konflikt v Burse (samozřejmě, že tím nemyslím Azmajparašviliho), a poté zařídili i to, že jsem nehrál ani na olympiádě. Tady je ten problém, hlavní problém (možná jediný) vězí právě v tom. Nic víc. Jsem z toho velmi smutný. V Ázerbájdžánu velmi prožívají výkony národního týmu a velice mu fandí. Cítím to. Je mi to líto. Chtěl bych se omluvit jménem celého týmu, ačkoliv to možná někteří členové týmu nechápou, omluvit se za náš tým před celou naší zemí, že jsme nesplnili jejich očekávání. Ale ať nám i nadále fandí. Já sám každopádně udělám cokoliv, aby ázerbájdžánská vlajka stála vždy vysoko. Když mě budou potřebovat, udělám, co je třeba. A nebudu to dělat jen tak pro někoho, ale proto, že jsem Ázerbájdžánec, miluji svou vlast. To je vše. Hlavní je, aby si to všichni uvědomili. Hraji v týmu, protože jsem Ázerbájdžánec. To je můj domov. A budu se snažit dělat všechno proto, aby byla má země úspěšná.
J. S.: Děkuji mnohokrát. To byl Vugar Gašimov – jediný z hráčů, který byl přihlášen na souběžně probíhající superturnaj, a který svou účast zrušil a přijel na MS družstev. Nelitujete toho tak trochu, Vugare?
V. G.: Vůbec ne. Nikdy ničeho nelituji. Naopak: uběhne dalších padesát let (dá-li Bůh, abych žil tak dlouho) a já budu stále hrdý na to, že jsem reprezentoval Ázerbájdžán, za ázerbájdžánský národní tým. V tomto ohledu nebudu nikdy litovat jediného okamžiku. Včetně toho, že nikdy nebudu litovat toho, že jsem hrál v Burse. Pro mě je to velká čest.
J. S.: Děkuji. Vugar Gašimov.
V. G.: Já děkuji.
Zdroj: http://chess-news.ru/node/3277
Ještě bych dodal, že ve prospěch Swiercze rozhodlo při rovnosti bodů s Arménem Hovanisjanem pomocné hodnocení - průměrné Elo soupeřů - 4 body ve prospěch Poláka. Zda je to spravedlivější než Buchholz, je určitě sporné, ale určitě by bylo lepší, kdyby o vítězi rozhodl vzájemný zápas - klidně i ve zkráceném tempu...
Již i výsledky MS juniorů:
Dariusz skutečně mistrem světa! Gratulace do Polska i Litovle!
Honza Krejčí klesl na 25.místo (výhrou by byl 8., soupeř byl však těžký).
Lukáš Kuchynka prohrou klesl na 87. místo. Předstihl však o jedno místo "silného a hrdinného" domácího Prince Bajaj(u); na všem se dá najít něco pozitivního.
Slovenské vlaječky bohužel ještě níže: Zsofia Edes 63. a Tamas Petenyi, chybějící mu 2 elo body do 2400, poztrácel 60 elobodů na 97.místě.
O tom co je napsáno na JM, tak to žádný "pětihvězdičkový" výlet nebyl, a dost se projevilo na výsledcích. Více se jistě dozvíme po návratu. Vyzpovídat pro nss by chtělo i mistra světa, jak to, jako rodák z našich zeměpisných šířek, tak úspěšně zvládal.
Tak přeci jen, alespoň na jihomoravském webu něco je: http://jmss.chess.cz/view_artefact.php?type=jmss_article&id=1127
Jasně, nemohl jsem si vzpomenout, za Litovel, Dariusz hraje.
Ale jak se obrnil v té Indii, když většina Evropanů tam prý trpí, naše nevyjímaje (viz článek), by chtělo vyzjistit, zvlášť když Honza s Lukášem jsou jeho spoluhráči.
Raději koukněme na vrcholící MS juniorů a okomentujme, když se jinde nedozvíme. Jan Krejčí byl po 12.kole 16. se ztrátou půlky na bronz. Na 5. stole dle on-line prohrál bílými se Španělem přes 2600, škoda. Lukáš Kuchynka pod 50%.
Dle on-line dosáhl Arménec a Polák stejného počtu na prvních dvou místech (8. a 9. nasazení). Vypadá to, že na pomocné hodnocení bude Polák Swiercz Dariusz mistrem světa. Znáte ho někdo více, talenta? Výsledky budou každou chvíli na resultsu.
12.nasazená Karolína až 37, odepisuje 62 bodů, porazila jen hráčky do 2011 a remizovala s jednou hráčkou 2101 při svém elu 2282. No, příště bude určitě veseleji
Mistryní světa Peruánka před Ruskou Gyryou, výsledky již svítí.
Pawel:Zkopíruj mi ještě ty vulgarity..ty taky vidíš asi jenom Ty.
PS: Půlku věty si upravíš k obrazu svýmu, druhou půlku necháš jak byla v originálním rozhovoru a zkopíruješ mi tu originální část..
"(A jak jsem psal, vyjádření je jen z jedné strany, mohlo být však řečeno ještě trošku jinak než si Gašim zapamatoval a redaktor napsal)"
"A překladatel přeložil." :-)
Re JHK: Já napsal jen svůj názor a nechci o tom se s někým dohadovat, jiný může mít názor jiný. Oplácet vulgaritami již vůbec nebudu, nechápu, proč je někdo z názoru jiného tak vytočený, že se k vulgaritám uchyluje.
Jen dodám, ano, věty tam opravdu nezazněli, oni tam jen zazněly:
Ctrl+c, Ctrl+v: A bylo mi řečeno, že – ano, vezmeme to v potaz.
(A jak jsem psal, vyjádření je jen z jedné strany, mohlo být však řečeno ještě trošku jinak než si Gašim zapamatoval a redaktor napsal).
Pawel: Píšeš špatný příklady a upravuješ si věty, který v rozhovoru ani nezazněli..
Jestli jsem to dobře četl tak před soustředěním Gashimov přišel za trenérem a požádal ho jestli by nemohl mít proti Egyptu volno pokud nepůjde o NIC..z důvodu známých co se staly v Burse..pravděpodobně nevíš o co se jedná..zjisti si, pak nebudeš tady plácat kraviny o slabým Egyptě a hráčích 2400(další lež)
PS:Nepleť si fotbal hokej vlastně všechny kolektivní sporty s individuálními sporty - Šachy.Přirovnání pak vypadá mírně řečeno SMĚŠNĚ...
On si nic nevymiňoval, jenom se zeptal. A oni mu měli říct: nemůžeme ti nic slíbit dopředu, rozhodneme se až před posledním kolem, pochop to. Jestli to Gašimov pochopil tak, že mu to "bylo přislíbeno", pak mu to tedy neřekli dost jasně, což je jejich vina. Oni - kapitán. A nezapomínejte, že to nepřišlo jen tak z čistého nebe, jako nějaký rozmar hráče, kterému se zachtělo nehrát proti slabšího soupeři. Byly tu psychologické důvody, byla tu přece Bursa. Všichni o tom věděli. Chtěl snad někdo, aby se situace opakovala?
No, a co se týče Radjabova, já to samozřejmě nevím, nebyl jsem tam, ale klidně za kapitánem přijít mohl, kapitán mu mohl říct jo, a když pak se ozval Gašimov, jestli "stará dohoda trvá", tak mohl zpanikařit a říct mu "nic jsem ti najisto neslíbil, musíš hrát, nezasloužíš si pauzu". Načež se mu to rozleželo v hlavě, a aby nikomu neukřivdil, tak pro jistotu postavil oba. :-)
No zase globálně vzato mi to připadá, že dělá z komára velblouda. Jednoznačně slíbeno mu to nebylo ("ano, vezmeme to v potaz" <> "ano, budeš mít volno") a jestli jeho důvody byly čistě psychologické, tedy ne zdravotní nebo únava, tak to měl hodit za hlavu a hrát.
Naopak bych řekl, že argumentovat tím, že já jediný jsem šel za kapitánem před soutěží a již si vymiňoval, že bych proti slabému Egyptu nehrál, když o nic nepůjde, je podpásovka spoluhráčům.
To víte, že jiní za kapitánem nešli, protože třeba pak také raději by v té situaci nehráli, ale absolutně by je nanapadlo, takto předem kamarády podrážet.
Prvotní chyba byla na straně Gašima, že vůbec chtěl !nemorální výhodu" před ostatními a poté možná kapitána, že mu odsouhlasil, že podcenil, že k tomu může dojít. Ale jak jsem psal, vyjádření druhé strany jak zněla otázka a jaká byla odpověď nemáme. Již to diplomatické "vezmeme to v potaz", neznamená "dám volno". Znamená, že "až budu přemýšlet o sestavě, mohu k tomu přihlédnout". Poté: "Přihlédnul jsem, ale sestava bude tato".
U nás u šachu mnohdy mají menší autoritu kapitáni a trenéři u hráčů než jinde a to bývá základ neúspěchu. Si představte, kdyby milionová hvězda v reprezentaci v hokeji či ve fotbale přišla na soustředění před MS za trenérem, že když se bude hrát jen o pořadí, bez možnosti titulu, tak, že mu dá volno. Třeba mu pak volno opravdu dá, ale v tu chvíli by byla odpověď: "Máš volno již teď".
Pawel: kde si viděl ten otravný zápas proti hráčům 2400? já tam vidím zápas proti hráčovi 2600(kterýmu se nedaří a Elo je teměř zadarmo)..těžko za ním přišel Radjabov, který poslední kolo nastoupil..ten kdo odpočíval by Mamedov..
PS: Po tomhle interním ,,skandálu,, by měl okamžitě kapitán týmu složit funkci..
Takový přístup jako Gashimov kdyby měli všichni hráči k repre by bylo super.
Já to vidím trochu jinak. Především, pokud Gašimov svou neúčastí v Bielu přišel o dost peněz a dal přednost reprezentaci, tak si zaslouží uznání. Kramnik dal přednost turnaji v Dortmundu a možná i proto přišli Rusové o zlato. Ale je třeba dodat, že smlouvu s organizátory podepsal už předtím, než byl znám termín MS. Podle mého názoru zvolili vychytralí čínští pořadatelé tento termín schválně, aby konkurence nemohla postavit nejlepší hráče a oni si tak zvýšili šance na medaile - což se jim nakonec podařilo. A pokud Gašimovovi kapitán slíbil, že bude moci poslední kolo vynechat a pak tento slib nedodržel, tak je to samozřejmě neférové jednání. Zkrátka, nejen v reprezentaci by mělo platit, že když se něco slíbí, musí se to také dodržet. V opačném případě může dojít ke ztrátě důvěry a k pohodě v týmu to také nepřispěje, ale s tím máme bohužel i u nás bohaté zkušenosti. Takže Gašimov není žádné ukřivděné dítě, ale jeden z nejlepších světových hráčů a za svůj přístup k reprezentaci i výhru nad Griščukem si zaslouží
Pokud mu to před turnajem přislíbili - nebo alespoň přímo neodmítli - tak nevidím nejmenší důvod, proč mu to volno nedali. Museli přece vědět, že ho tím jedině podráždí. (Věřím tomu, že to nebyl jejich úmysl). Provést tohle někdo mě, tak... No tak už se dívám na toho, s kým jsem o tom mluvil, trochu jinak. Ta formulace "nezasloužíš si to" - pokud tedy skutečně zazněla - je skutečně nešťastná, nervózní a kapitán by si měl raději ukousnout jazyk, než aby ji nějakému hráči řekl. Spíš to vypadá, jako by kapitán o "dohodě" s Gašimovem ostatním neřekl, a před posledním kolem za ním přišel ještě někdo (asi Radžabov), že by rád taky pauzu, a kapitán mu neuměl říct ne. Ale to je chyba kapitána. Měl mu to vysvětlit. Můj názor.
Takže, abychom si vzali z rozhovoru to podstatné.
Vugar si před turnajem vymíní, že když v posledním kole o nic nepůjde, tak proti slabým elistům, kde je možno elo ztratit, nikoliv získat, budou hrát povině všichni ostatní (i kdyby byli nakřáplí) jen Vugar ne.
To vůbec není v souladu s tím, co píše o soudržnosti týmu. Věděli to ostatní, asi ne (raději asi ne), jinak by se dost pozastavili před prvním kolem a atmosféra by byla narušena.
To je B-ckare, jako kdyby vám na poslední kolo, daleko, proti salátům, kdy o nic nejde, odmítly jet hvězdy, že si své odehrály, zhaslé hvězdy, že se jim stejně nedaří a náhradnící, že jste je nestavěl, tak proč zrovna teď.
V takové situaci se projeví přístup k týmu, ne když jde o vše proti silným soupeřům a každý chce hrát.
Kapitán možná podcenil situaci a řekl si, že to nenastane. 4,5 bodový náskok by byl fantastický, pak bychom slavili a nějak nastoupili a že by se ve hvězdné sestavě nehrálo o medaile před posledním kolem je blbost, tak mu to odkývu.
Ale možná otázka i odpověď byla jiná, to je výše jen jednostrané vyjádření.
Vše ostatní v rozhovoru jsou zastírací řeči o zájmu hrát za nároďák.
Nicneříkající rozhovor ukřivděného dítěte, vznikl v okamžiku, kdy definitivně hvězdy zhasly šanci na medaili, i Vugar chyboval, zítra otravný zápas proti hráčům 2400 a ještě ho mám hrát, tak si vyliju srdce, že jsem ho hrát neměl, ale přitom potřeba zdůraznit, jak strašně chci reprezentovat naši zem, abych si zachoval před příznivci národa tvář. O ničem jiném ten rozhovor není.
Není tak těžké dělat kapitána..ale v Azerbadžánu to nezvládaj...Gashimov
Gašimov naznačuje (aj) zlé vzťahy s niekým z družstva - IMHO to môže byť len jeden z vplyvných ratingovo rovných konkurentov, teda Mamedyarov alebo Radžabov. Tá "politika": hráč, ktorému sa najviac darí má právo na pauzu, ten komu sa darí menej musí hrať "za trest" je z pohľadu výsledku družstva očividne pritrublá. Nejaký čas som kapitánoval, a vždy som vyberal podľa formy (ak bolo na výber na posledných doskách, väčšinou som bol rád keď som dal dokopy 8 hráčov).