Dnešní doba je dobou, kdy radost je vzácná. Proto první otázka na opravdové hodnoty
lidského života. Z čeho jsi měl poslední dobou upřímnou radost, Co tě pobavilo, rozesmálo a
tak nějak rozsvítilo běžný den?
Na to je odpověď velice jednoduchá: největší radostí a každodenním světlem je pro mě naše úžasná Amálka, které byly koncem května dva roky!
2) Šachy. Kdy jsi začal hrát šachy? Kdo tě k nim přivedl a když budeš chtít, tak můžeš přidat
nějakou pěknou vzpomínku na tvé šachové dětství?
Šachy jsem začal hrát ve čtyřech letech a přivedl mě k nim můj tatínek, za což jsem mu
dodnes nesmírně vděčný. Pěknou vzpomínku mám na svůj úplně první turnaj. Hrál jsem
s holčinou o trochu starší, než jsem byl já, to mi mohlo být tak šest let. Úplně jsem ji přehrál, skoro všechno jí sebral, měl jsem obrovskou materiální převahu... a ona mi po mém dalším a tentokrát nešťastném braní dala svou poslední figurou, což byla věž, mat na e1, protože jsem měl slabou první řadu!
3) Jak vypadá tvůj normální pracovní den?
Jelikož dělám jenom šachy, tak šachově... :) Mám poměrně dost tréninků, od pondělí to pátku to vychází přes dvacet hodin čistého času. V mezičase mezi tréninky vyřizuju maily,
objednávky, řeším následující šachové akce, píšu články nebo knížky apod.
4) Co bys doporučil šachistovi, který chce na sobě pracovat. Který se chce zlepšovat a věří, že
věk je jenom číslo. Jak má trénovat? Co má trénovat a co vlastně má dělat proto, aby si mohl
plnit své šachové sny?
To je příliš složitá otázka, na kterou by bylo potřeba hodně dlouhou odpověď. Takže odpovím stručně: kdo chce slyšet odpověď, ať mi napíše! :D
5) Jaký je tvůj nejoblíbenější šachový turnaj?
Asi bych jmenoval dva: Olomoucké šachové léto, kde se mi podařilo splnit dvě IM normy a
jednu GM normu, a Open Staré Město, kde jsem ze 40 partií prohrál jednu jedinou.
6) Mecenáš, sponzor a vlastně člověk, který podporuje šachy. Napiš jedno jméno a řekni lidem
pár slov o něm. Prostě pojďme veřejně poděkovat lidem, kteří podporují šachy u nás, a mají
je rádi.
Mně určitě na prvním místě napadne náš extraligový kustod Petr Dostál. Je to člověk, který šachy miluje a dělá pro ně opravdu hodně moc! Navíc je to skvělý chlápek, se kterým
rozhodně není nouze o pořádnou várku zábavy!
7) Co plánuješ na léto? Turnaj? Tábor? Knížku? Dovolenou?
Plány na léto jsou jednoduché. V první řadě práce na novostavbě a čas s rodinou. Pracovně určitě hlavně knížky a jeden turnaj v roli trenéra. Hrát v létě tentokrát nic nebudu.
8) Tvůj největší šachový úspěch? Nejlepší partie? Nejsilnější hráč, kterého jsi kdy porazil?
Zisk dvou velmistrovských norem na GM turnaji v Olomouci a ve slovenské extralize. Nejlepší partie je oříšek, dalo by se jmenovat více. Ale hodně rád vzpomínám na dvě partie: s Honzou Bernáškem z naší extraligy a Lubo Ftáčnikem ze slovenské extraligy (právě díky této výhře jsem splnil první velmistrovskou normu).
9) Vzpomeneš si na nějaký zajímavý film, kde se hrály šachy?
Na mysli se mi hned vedraly dva, takže prostě napíšu první myšlenku: Harry Potter a
Stmívání… :D
10) S nadsázkou, co tě napadne při slově Vlčnov?
Malebné městečko v srdci Slovácka a silný šachový klub.
11) Jak dlouho jsi bez přestávky vydržel nehrát šachy?
Jelikož posledních pár let hrávám výrazně méně, tak vždycky mezi soutěžemi družstev, to
znamená zhruba půl roku.
12) Jaká byla tvoje nejdelší partie? Může být nejdelší na tahy a nebo na čas, kolik hodin jsi hrál
tuto partii, a jak to dopadlo?
Nejdelší partii jsem hrál jednou na Czech Openu v Pardubicích. Hráli jsme dámskou koncovku partie trvala skoro 200 tahů! Je to příhoda, kterou také rád vyprávím, protože kdo zná Czech Open, ví, že to je každý den obrovské mraveniště stovek lidí. My jsme však zažili situaci, kdy jsme na „kluzišti“ byli jenom tři: já, soupeř a rozhodčí. Partii jsme totiž dohráli o čtvrt na jedenáct, trvala tudíž sedm a čtvrt hodiny!
13) Porážky k životu patří a třeba věř a nebo nevěř, jsou lidi jako já, kteří to ještě dnes nechápou.
Jak snášíš ty porážky v šachách?
Většinou poměrně dobře, ale byly samozřejmě prohry, po kterých jsem si opravdu hodně
nadával. V takové případě si musím dát třeba dlouhou procházku, nebo nějaké odreagování v podobě jiné deskové hry, nebo třeba posilovny... :)
14) Ať nekončíme porážkou, zeptám se na poslední otázku. Jaký další sport tě baví? Co fotbal?
Tenis? Kola? Ženy?
Fotbal mě vždycky bavil, stejně tak tenis, stolní tenis nebo volejbal. Na kole také jezdím rád,posledních pár let bohužel méně, ale svého času jsem během jednoho roku skoro vždy ujel přes tisíc kilometrů. Ale času je málo a energie při vší práci a rodinných povinnostech taky poněkud chybí.
Díky
