Réti – šachový skladatel

Předčasně zesnulého rakousko-uherského, resp. československého šachistu se hodí alespoň krátce představit. Narodil se roku 1889 v dnešním Pezinku, přičemž jeho otec pracoval jako lékař pro rakouskou armádu. Později žil Réti ve Vídni. V šachu vynikal již jako mladík; v pouhých třinácti letech jej na jeho šachové cestě povzbudil samotný Karl Schlechter, jenž později zápolil s Emanuelem Laskerem o titul mistra světa.

Navzdory tomu však Réti považoval dlouhou dobu šachy pouze za zajímavý koníček. Byl výborným matematikem a částečně se zajímal i o fyziku, po první světové válce chtěl na univerzitě ve Vídni složit z matematiky dokonce doktorát. Náhoda tomu však chtěla, že svou doktorskou práci nešťastně ztratil. Jak se později přiznal svému bratrovi, tento incident jej dovedl téměř k sebevraždě a do smrti se s ním zcela nevyrovnal. Neštěstí pro Rétiho se však stalo štěstím pro šachovou veřejnost. Réti se rozhodl chytit štěstí za pačesy a proniknout do světa profesionálního šachu.

Ve dvacátých letech se rychle propracoval do světové špičky. Byl jedním z reformátorů šachového zahájení a plodný otec hypermodernistických myšlenek. Sehrál desítky půvabných partií, z toho asi nejpamátnějším zůstane jeho výkon na turnaji v New Yorku z roku 1924, kde se mu podařilo vzorovým taktickým úderem na motiv slabé poslední řady přemoci Bogoljubova (partie byla oceněna cenou za krásu), a navíc získal skalp do té doby roky neporaženého Capablancy, toho času mistra světa.

Vyjma praktického šachu však Réti vynikal i jako skladatel šachových úloh, respektive brilantních koncovkových studií. Klasických kompozicí se zcela vzdal, a to poté, co se dozvěděl, že jedna úloha, na niž byl obzvlášť hrdý, odpovídala problému, který byl znám již téměř dvacet let.

Většina z Rétiho studií skýtá na první pohled neuvěřitelná řešení, podmínkou navíc bývá jenom minimum materiálu. Koncovkové studie začal Réti tvořit asi roku 1921 a byl v tomto směru velmi činorodý: vyprodukoval jich celkem 56, nepočítaje v to množství dalších problémů, které nechtěl ke svým „mistrovským kusům“ zařazovat. Jeho zájem o kompoziční šach vystihuje legenda, podle níž jednou probděl celou noc, aby vypiloval k dokonalosti jednu svou studii – a následně kvůli tomu prohrál dvě partie v řadě v právě probíhajícím turnaji, kde mohl získat první místo…

Réti zemřel v roce 1929 na spálu. V srdcích šachových nadšenců však žije dodnes. Zkuste si sami procvičit mozkové závity s méně známými klenoty tohoto hráče.

1) Následující studie je modifikací jednoho o mnoho slavnějšího problému. Černý zde má dokonce tři kryté volné pěšce; podaří se bílému na tahu remízovat?

2) Stačí bílému aktivita k výhře?

3) Bílý na tahu remízuje

4) Zde má bílý jen dva pěšce za dvě figury. Stačí mu to k remíze?

Řešení:
1. Kg6 Kb6 2. Kxg7 f5 3. Kf6 f4 4. Ke5 f3 5. Kd6 f2 6. c7 f1=Q 7. c8=Q Qf4+ 8. Kd5 =

1. h4 Kg2 2. Kd2!! (2. Kd3 Kf2 3. b5 Be2+ 4. Ke4 Bxb5 5. h5 Ke2 =) 2... Kg3 3. Ke3 Bg4 4. b5 Kxh4 5. b6 Bc8 6. Kd4 Kg3 7. Ke5 Kf2 8. Kd6 Ke3 9. Kc7 Bh3 1-0

1. Rg8 (1. Rf8? f3 2. Rf4 b4 3. Rxg4 b3 4. Rg5+ Kd4 5. Rg4+ Ke5 6. Rg5+ Kf4 7. Rg1 f2 8. Rb1 b2 9. Kg7 Ke3 10. Kf6 Kd3 11. Ke5 Kc2 12. Rf1 b1=Q 13. Rxf2+ Kd3 -+) 1... g3 2. Rg4 b4 3. Rxf4 b3 4. Rf1 g2 5. Rg1 b2 6. Kg7 Kd4 7. Kf6 Ke3 8. Rb1!! Kd3 9. Rg1 =

1. Kb7 Ne3 (1... Bxb5 2. a6 Bc6+ 3. Kb8 Nd2 4. a7 =) 2. a6 (2. b6?? Nf5 3. a6 Nd6+ 4. Ka7 Nc8+ 5. Kb8 -+) 2... Nd5 3. a7 Nc7 4. a8=Q!! Bd5+ 5. Ka7 Nxa8 6. b6 Kc8 7. b7+ Bxb7 =

1. Kh6 (1. Qf1?? Be5 2. Qxb5+ Ke7 3. Qb7+ = (3. c4 Rh8#)) 1... Be5 2. Kg7!! Bh2 (2... Bxf6+ 3. gxf6 1-0) 3. c4 bxc4 1-0