K minulému článku jeden ze čtenářů poznamenal, že vypadal jako „povídačky grafologa amatéra“ a že bych se měl více věnovat dění na šachovnicích, než úvahám o dění v hlavách aktérů. Budiž.
Navíc když jsem brouzdal včera po internetu,
narazil jsem na bakalářskou práci vzniklou letos na Pedagogické fakultě
Masarykovy univerzity s lákavým názvem:
Tak jsem hned začal hledat ve své paměti, co asi
znamená slovo „sebereflexe“. Zřejmě něco jako „vcítění se do sebe sama“. Může
to být pro šachistu užitečné? Snad ano – tak si musím tu bakalárku přečíst. Při
prvním listování mi však připadala díky četným obrázkům, jako by vznikla na
katedře výtvarné výchovy... Ale teď už k partiím čtvrtého kola ČEZ Talent
festivalu. Na prvním stole nabídl pan Tomáš Kraus Tomáši Polákovi remízu již ve
14. tahu a ta byla přijata. Dlouho se
však tato dvojice ve vedení (3,5-4) neudržela. V divoké partii doposud
stoprocentních hráčů Roubalík-Sergeev, zahájené tahy 1.d4 Jf6 2.Sg5 Je4 3.Sf4
(jedna z variant Píšeho hry), se po zahájení zdálo, že černý poztrácel
celé dámské křídlo, zatímco bílému nezůstalo nic na dámském oproti kompletům
soupeře. V hektickém závěru ztratil černý koncentraci, a když nabídl
remízu, stál již hůře.
Slečna Zpěváková ze Starého Města je správnou
dcerou svých v šachovém světě dobře známých rodičů: Pavla Zpěváka a Katky
Tikovské. Celá rodina sklízí i letos velké úspěchy v sousedním Německu,
zejména v ženské lize.
A ještě něco z těch nižších šachovnic. Třetí
„hrubka kola“ se přihodila v následující partii, kde byl také výkonnostní
rozdíl (aspoň podle hodnocení ELO) poměrně značný. To však nevadilo vůdci
bílých kamenů, aby nezatlačil svého mezinárodně ostříleného soupeře do role
obránce. Vše mohlo pro pana Věžníka skončit snad jen „velkým leknutím“, nebýt
nešťastného 30. tahu, který si sám označil v partiáři dvěma otazníky a po
kterém jednoduše ztratil figuru:
Bělehradský gambit pana Hylla odrazil Pavel Blažek
podle knižních receptů a stál dlouho, dlouho vyrovnaně. I po čase vzniklá
dámská koncovka neslibovala více méně žádné z bojujících stran výhru. Až
nakonec – asi vlivem únavy- došlo v pozici na diagramu k další hrubé
chybě tohoto kola:
Na poslední ukázce ze 4. kola mi připadlo zajímavé,
jak obtížné je prosadit převahu kvality při dobrém střelci, krytém králi slabší
strany a přítomnosti dam na desce.
