Partička

Martin Mužík (2155) - Josef Bednařík (1876)

1. e4 c5 2. c3 co jiného už šachový důchodce bez řádného pravidelného tréninku může hrát než takovéto nenáročné varianty?
2. – d5 3. exd5  Dxd5 4. d4 e6?! domnívám se, že je zbytečné a předčasné uzavírat svému střelci na c8 cestu na svobodu
5. Ja3! Toto je správná reakce a bílý by měl ve všech variantách dosáhnout aspoň mikroskopické výhody
5... cxd4 6. Jb5 Sd6?

Jejda co to je? Ze všech možných krytí vidlí na c7 je toto asi jedno z nejhorších (když nepočítám třeba Kd7). Věděl jsem, že to nemůže být dobrý tah, ale hlava mi nějak po „ránu“ odmítala pracovat a i když jsem na přemýšlení ztratil poměrně dost času, tak jsem zahrál jenom mdlé
7. Jf3? Správné 7 Sc4! jsem sice zprvu viděl, ale bohužel hodnotil jako nejasné. Varianta 7. – De4 8. Je2 se mi líbila, ale vadilo mi 7. – Dxg2 8. Jxd6 Kd7 a co teď? Mozek odmítl dál pracovat a hodnotil pozici jako „zbytečně“ složitou, přitom mi vůbec nedošlo, to mi musel doma ukázat až počítač ;-) že pěšec f7 už není krytý králem a lze ho s neodrazitelným útokem sebrat 9. Jxf7! (vykřičník pro tento samozřejmý tah není na místě, to si to jen značím pro svůj lenivý mozek) a po např. 9. – Dxh1 10. Dxd4 Ke8 11. Dxg7 jsem mohl partii vyhrát ještě rychleji než Karel…Správnou reakcí černého by tedy bylo jediné 7. – Dc5 na což bych mohl pokračovat jako v partii 8. Jf3 s tím rozdílem, že mám o jednu vyvinutou figurku ve hře více…nebo bych mohl pouvažovat i o 8. b4…Suma sumárum - můj skvělý propočet končil po 8. – Kd7 a tím jsem variantu 7. Sc4! definitivně zazdil. Dále se mi honilo hlavou 7. Se3, 7. Dxd4 apod. a myšlenkový proces skončil s tím, že zahraji 7. Jf3 vývin figur především! Sc4 si nechám do zálohy a aspoň mi nebude pak hrozit Dxg2 na De4 by mohlo zabrat Se3 nu - co víc si od jednoho tahu přát, že?
7. – a6 tak takhle jsem si to nepředstavoval! Sc4 už pro De4 nefunguje. Co teď? Jak potrestám paskvil 6. – Sd6? Bohužel tu už nic nevymyslíš…
8. Jxd6 Dxd6 9. cxd4 „koncovka“ po výměně dam Dxd4 se mi nezdála moc přesvědčivá – to by vyhrál snad jen Magnus, ale třeba svého mladšího soka přehraji v typizované pozici izolovaného pěšce… do podvědomí se však  usídlil červ v podobě toho, že jsem asi svého soupeře někde v zahájení vypustil, přece jenom mít po tahu 6. – Sd6 jenom naprosto rovnou hru, kdy za výhodu dvojice střelců, mám nevýhodu izolovaného pěšce mne nějak vnitřně moc neuspokojovalo…
9. – Jf6 10. Sd3 O-O 11. O-O b5 při partii jsem si myslel, že by černý měl správně postavit figurky s cílem hned atakovat pěšce d4 např. Jc6, Vd8, ale zpětně se mi rozestavení figur černého se střelcem na b7 jeví jako smysluplnější.
12. Sg5 Jbd7 zase jsem si myslel, že lepší je 12. Jd5…ale není to pravda, tah v partii je mnohem lepší, pružnější…
13. De2 chci na d1 postavit věž, kam ale s dámou – asi na e2, někdy v budoucnu můžu zahrát a4 a snažit se vynutit b4, pak by mohl někdy viset pěšec a6…
13. - Sb7 14. Vfd1 více by se mi líbilo, zde jít druhou věží a Vf1 použít jinak např. f2-f4, nebo Ve1-e3, ale to bych pak těžko prosazoval a4 a navíc by mi po Dd5 mohl viset pěšec na a2…
14. - Jd5

soupeře možná učili, že nejlepší blokádovou figurkou je jezdec. Nicméně mi vůbec nebylo jasné, jak bych rozvíjel nějakou aktivitu po 14 – Dd5.  Asi bych pak nabídku remízy vzal a šel znechuceně domů. Teď mi sice soupeř remízu nabízí také, ale nějaké možnosti aktivních operací se mi už v hlavě rodily, tak proč to nevyzkoušet? Remízu mi soupeř vezme asi vždycky tak jako tak… 
15. a4 myslel jsem si, že vynucuji 15. – b4 s tím, že pole c4 se může někdy hodit třeba jezdci (po Je5-c4) nebo střelci.
15. – b4 doma pro mne bylo zajímavé zjištění, že po 15. bxa4 16. Vxa4 Jb4 17. Sb1 a5 je to černými také velmi dobře hratelné…ba dokonce možná lepší než „vynucené“ b4…
16. Je5 začínal jsem být celkem spokojený. Na královském křídle by se přece jenom mohlo něco urodit…
16. – a5 při partii se mi to nezdálo – proč případně pouštět střelce na b5? Ale asi to zase až tak úplně špatný tah není.
17. De4 využívám toho, že díky visícímu střelci na b7, černý nemá Jf6 a vynucuji nějaké oslabení kompaktní pěšcové formace královského křídla.
17. – g6 ?! menším zlem bylo f5, oslabuje sice pěšce na e6, ale pro bílého určitě nebude vůbec snadné se této „slabině“ dostat na „kobylku“ např. po 18. De2 Jxe5 19. dxe5 Dc6 to pro černého nevypadá vůbec zle…
18. Sb5 Jdb6 19. Sh6 Vfc8 20. Vd3 teď jsem byl už velice spokojený – znatelná část mých figurek směřuje na královské křídlo, když mezitím soupeř má figurky neúčelně naskládány na křídle dámském. První řada (pole c1) je spolehlivě kryta střelcem a věží. Navíc jsem se zbavil počítání nepříjemných odskoků jezdce z d5 např. na c3 …
20. Vc7 21. Vg3 ?! věž měla jít asi o políčko dál Vh3, já si však chtěl uchovat možnost h2-h4-h5…
21. – Jf6 ?! to vypadá velmi lákavě. Lepší však byl jiný převod jezdce 21. Je7! s myšlenkou Jf5 což mi v partii úplně uniklo…
22. Dh4 Je4 23. Vd3 ?!

Že by možná šlo i 23. Ve3 a na případné Dxd4 hrát Vd3 s tím, že hrozím matem na d8 mne vůbec nenapadlo (černý by však přesto ihned neprohrál, protože má ještě spásné g5)
23. - Dd5 ?? toto je „rozhodující“ chyba. Je to sice s podivem, ale po správném obranném 23. – Dd8! tam bílý nic moc nemá…
24. f3 no a je to – teď by mi výhra už uniknout neměla…
24. – Jd6 25. Jg4 Df5 26. Jf6 Kh8

27. g4? spokojil jsem se s pěšcem, okamžitý konec by však byl po jednoduchém 27. Sg5! h5 a teprve teď 28. g4… 
27.- g5 no je to sice taky vyhrané, ale v mých rukou a s ubývajícím časem se může stát ještě opravdu cokoliv…
28. Sxg5 Dg6 29. Sf4 ?! No a je to tady!! Původně jsem chtěl hrát 29. Ve3 s tím, že to v pohodě vyhraji na pěšce navíc, nejsilnější je však počítavé 29. f4! s ideou Vh3 a mat… 29. Sf4 se mi jevilo jako velice silné – převedu střelce na e5 a již brzy bude konec a já půjdu slavný domů. To intelektuální uspokojení bylo tak sladké, že úplně vygumovalo jakékoliv další hlubší zamyšlení…
29. Jxb5 jakto? Ten jezdec přece nemůže nikam uskočit. Aha! Visí mi věž na d3 – panika se v mé mysli rozprostřela…
30. axb5 ?! že bych mohl zahrát původně plánované 30. Se5 !! s tím, že nejde např. 30. – Dxd3 31. Je4 Kg8 32. Dg5 Kf8 33. Dg7 s brzkým matem mne opravdu nenapadlo. Samozřejmě by černý mohl zkoušet i jiné obrany (v časové tísni tomu ale moc nevěřím), dle počítače by měl útok bílého přinést i tak výhodu – dobře budeme tomu prozatím věřit a varianty si může laskavý čtenář případně dohledat sám…
30. – Dxd3 31. Sxc7 Dxd4 po partii mi soupeř říkal, že chtěl hrát De3 32. Df2 Dxf2 33. Kxf2 Jd5 s tím, že by udržel koncovku nestejnobarevných střelců – škoda, že tak nezahrál, to by mi ušetřil cenné minuty na přemýšlení. Nyní je to zapeklitě zamotané. Zajímavé co jsem dokázal vytvořit z dříve lehce vyhrané pozice. Z psychologického hlediska je Dxd4 určitě mnohem lepší. Nicméně počítač tady hlásí, že nejlepší je dokonce 31. - Jc4…
32. Kg2 Dd3 soupeř nabízí remízu
33. Vf1 říkal jsem si, že by to nakonec nemuselo dopadnout úplně špatně (mám i lepší čas), a remízu jsem „bojovně“ naladěn odmítl. Tím jsem však zároveň i propásl poslední šanci jak partii ještě zachránit ;-)
33. – Jc4 jejda to jsem zase neviděl – oblela mne duševní panika podruhé…
34. Vf2 co taky jiného?
Jd2 tady už má panika dosáhla svého vrcholu. Ježíši to začíná být pořádně horké a to jsem před chvíli odmítl remízu! Co teď? Napadalo mne jen Dxh7, což jsem nebyl schopen v rychlosti nějak správně ohodnotit nebo zkusit možná Se5. Že můžu hrát taky nejlepší Dh3 a neobávat se případného Jxf3 (co ta protivná vazba?) jsem vůbec netušil …to mi prozradil až počítač
35. Se5? no jo špatné rozhodnutí v časové tísni
35...Sxf3? soupeř časovku taky nakonec nehraje na výši. Jxf3 by totiž byl přímý direkt na solar plexus…
36. Kh3 nic jiného tady není můžu tedy potáhnout okamžitě
36...Se4? trošku nešťastný tah střelcem (zrovna pod úder mého jezdce. Bylo mnoho lepších polí např. h1, e2, b7…
37. Dg3 taky není nic lepšího – můžu hrát okamžitě
37...Dxg3 soupeř v časové tísni nemohl najít lepší Jc4
38. Sxg3 po dvou rychlých tazích jsem byl přesvědčen, že mám konečně čas trochu více se zamyslet čím dámu vlastně dobrat. Vybral jsem kupodivu nejlepší (černý nebude mít Jc4 s napadením střelce na e5 a nějak mu začínají viset figurky…
38...Vd8

Cítil jsem, že pokud teď nezahraji dobře, tak se může výhoda zase lehce rozplynout. Je třeba se zamyslet, čas mám přece lepší. Co třeba Sf4? To asi nebude dobré pro šach Vd3. Že by tedy nějak pěscem b? To asi taky ne? Tak co třeba zkusit hrát koncovku Jxe4? Zde moje hluboké zamyšlení přerušila rušivá gestikulace mého soupeře. Co to dělá? Že by se vzdával? Ale proč? Co se děje? K mému úžasu mi soupeř právě sděluje, že mi spadl prapor. V tu chvíli mi nespadl jen prapor, ale i čelist. Koukám jak se mí spoluhráči chytají za hlavu….Nechápu jak je to možné? Vždyť jsem měl lepší čas! Komedie všeho toho je završena i tím, že po snadném 39. Vxd2, což by lehkým okem viděla i uklízečka je s černým definitivně konec – pěšec b nezadržitelně doputuje do dámy…

Co dodat k této povedené partii na závěr? Napadá mne jen opět průpovídka onoho ruského barda (laskavý čtenář, který sleduje trochu více mé literární výtvory určitě ví, jaký příběh mám na mysli) který mi po partii sdělil ono památné a pravdivé „Kagda ja byl malěnkij ja tože tak proigrival“  Bohužel lepší to už se mnou nebude, roky přibývají, chuť do tréninku taky není a teď jak jste si jistě všimli jsem začal kvůli své duševní lenosti používat k rozborům dokonce i počítač. No je mi vás milí spoluhráči dost líto…Ještě štěstí, že mám aspoň to auto a budu tak snad pro družstvo potřebný a užitečný i nadále ;-)

autor: Martin Mužík