V neděli tomu bude padesát let, co se naši mladíci vydali do tehdejší Jugoslávie předvést své šachové umění na mistrovství světa vysokoškolských týmů. Po čtrnácti dnech se vraceli do své vlasti se zlatými medailemi na krku.
Finále: 1. ČSSR 24, 2. Jugoslávie 23,5, 3. Bulharsko 22, 4. SSSR 22, 5. USA 19,5, 6.
Holandsko 17,5, 7. Polsko 16, 8. Mongolsko 16, 9. Maďarsko 13, 10. Itálie 6,5.
Sestava ČSSR: Hort 6(10), Jansa 7,5(11), Janata 8(10), Trapl 6,5(8), Augustin 5,5(7) –
nejlepší první náhradník, Kupka 2(3).
(Mistři světa. Stojí zleva Trapl, Kupka, trenér Pithart, Janata. Stojí Augustin, Hort, Jansa)
2. kolo – 8. července 1963
3. kolo – 9. července 1963
2. kolo – 12. července 1963
3. kolo – 13. července 1963
4. kolo – 15. července 1963
5. kolo – 16. července 1963
6. kolo – 17. července
7. kolo – 18. července 1963
8. kolo – 19. července 1963
9. kolo – 20. července 1963
(Rudé právo 22. července 1963)
(Rudé právo 25. července 1963)
(Rudé právo 11. srpna 1963)
Anglický historik a sociolog a také silný šachový hráč.Roku 1849 vyhrál v londýnské šachové kavárně Divan uzavřený turnaj. Probojoval se do finále, které vyhrál. První turnaj na světě, při kterém se pořizoval zápis partií.
MS vysokoškolských družstev byla tehdy (1954 - 1974) jistě slušnou soutěží, dobře podporující studentský šach. Hrálo v ní i několik velmistrů a mezinárodních mistrů včetně dalších budoucích hráčů těchto titulů. Zásluhou našich borců byla známá i u nás, neboť v padesátých a šedesátých letech jsme v ní hráli velmi úspěšně. Kromě pravidelné účasti a umístění v první finalové skupině jsme hned vyhráli první ročník (1954 v Oslo) v sestavě: Filip, Alster, Kozma, Veselý, Maršálek. Dále získali ještě jedno zlato (Budva 1963, viz tento článek) a 2x stříbro (1964, 1966) a 4x bronz (1957, 1958, 1962, 1968). Viz Malá encyklopedie šachu autorů pánů Kalendovského a Veselého, s. 246-247.
Jsou to borci!
Za zmínku stojí prorocká slova Karla Opočenského v posledním novinovém výstřižku: "S tímto kolektivem můžeme spolehlivě počítat na dlouhou řadu let. Můžeme ho ještě zesílit Kaválkem a máme pro něj i nadějné rezervy, šestnáctiletý Smejkal z Lanškrouna a stejně starý Plachetka z Trenčína splňují již dnes všechny předpoklady, aby se jednou stali našimi reprezentanty."
Splnilo se to do puntíku. Za 19 let si všichni tři jmenovaní přivezli z Luzernu olympijskou medaili: Smejkal a Plachetka stříbrnou v týmu ČSSR, Kaválek bronzovou v dresu USA. Za naši reprezentaci tehdy nastoupili i Hort a Jansa, naše největši opory z Budvy (spolu s nimi ještě Ftáčnik a Ambrož).
Ani v ostatních finálových týmech není tolik známých jmen, zaujal mi ale Maďar na 3.desce - István Polgár ...
V Megabázi kupodivu nejsou partie - zajímala mi sestava "Ruska", že byli "až" čtvrtí - 1.Bagirov, ostatní jména relativně neznámá - http://www.olimpbase.org/1963y/1963fa.html