Královský gambit na mizině?

Vašík Rajlich se možná nechal zlákat prohlášením Roberta Fischera a jeho 50 let starým článkem "A Bust to the King´s Gambit" a pokusil se dokázat to svou gigantickou počítačovou analýzou, která má snad už charakter tablebasí (analogicky jako to mají koncovky). Na stránkách Chessbase o tom Vašík píše tak, že to vyvolalo četné bouřlivé reakce, souhlasné či nesouhlasné. Těch nesouhlasných bylo poněkud více. Příspěvek byl vypuštěn asi 1. dubna, takže převažoval dojem, že to celé bylo Vašíkem inscenováno jako aprílový žertík.

Podle hlasování čtenářů Rybka Chess Community to dopadlo následovně:
1. April fools 14 (78%)
2. Serious article 4 (22%)

Ve stručném analytickém přehledu (řešení) pak Vašíkovy závěry vycházejí následovně:

King´s Gambit solved [C33]
Rybka/IBM cluster, 01.04.2012

1.e4 e5 2.f4 exf4 3.Se2! The only move that leads to a draw. [3.Sc4 Jf6! and White loses.; 3.Jf3 is indeed winning for Black. 3...d6! The only winning move - everything else allows White to escape with a draw. In fact , Fischer´s main line holds up incredibly well: (For instance the more popular 3...g5 allows White to draw after 4.h4!) 4.Sc4 h6! 5.d4 g5! (an exclam denotes any move which gives a better theoretical result than every alternative)] 3...d5 4.exd5! and White can hold a draw against any attack Black can play. ½

Není mou snahou pátrat po tom, zdali Vašíkův článek byl pojat jako aprílový žert či nikoliv (to přenechám jiným), či vyjádřit se k tomu jak k tomu všemu (technicky) došel. Chtěl bych zde jen zmínit své vlastní poznatky (resp. zkušenosti) s Královským gambitem (K.G.) – s ohledem na uvedené závěry V. Rajlicha:

1.) 3.Se2 – "vede k remíze" – s tím bych mohl souhlasit, nicméně „jen“ z estetického hlediska se mi moc nelíbí (tedy je to jen subjektivní, vznikají pak poněkud suchopárné pozice, snad by se dalo říci pro K.G. až mírně nedůstojné)

2.) 3.Sc4 Jf6! - "bílý bude mít potíže s vyrovnáním (pokud vůbec vyrovná)" – s tím bych souhlasil

3.) 3.Jf3 g5 4.h4 - "bílý má vyrovnání (limitně remíza)" – s tím bych souhlasil snad částečně, nebude to ale pro bílého zrovna lehké, nehledě na suchopárnost možné varianty 4…g4 5.Je5 - Kieseritzky Gambit by sice mohl vypadat zajímavě, ale lze např. prozaické 5…De7). Já ovšem preferuji 4.Jc3!? (Quaade Attack) – viz. další řádky - což jsem celkem úspěšně hrával (či hraji) ve svých korespondenčních partiích

4a.) 3.Jf3 d6 – V.R. říká, že by bílý po 4.Sc4 h6! 5.d4 g5! neměl mít vyrovnání - s tím bych souhlasil, pevnost černého je (s pěšcem navíc) téměř nedobitná (také by nebylo dost dobře možné preventivní odblokování černé pevnosti tahem 5.h4 pro 5…Se7! a pěšec h4 je ohrožen)

4b.) 3.Jf3 d6 – za lepší považuji 4.d4 (ne 4.Sc4) 4…g5 (nevidím nic podstatně lepšího) a pak (přechodové) 5.Jc3!?

Na stránkách Wikipedie se nyní dočítám, že jde o tzv. Quaade Attack, s konstatováním, že “has been played by strong players”. V databázích příkladů na toto téma moc ale není (je tam i poměrně dost mých partií, tím ovšem neříkám, že se svým Elem ICCF 2379 bych byl nějak “strong” :)), rovněž tak v knihovnách.

Ne že by bílý měl zde lehký život, v hlavní variantě – podobně jako v Muziově gambitu - bílý obětuje figuru za pěšce, ale kompenzaci v Quaade var. bílý má, (zatímco třeba v Muziově sotva!). Hra v tomto systému jistě není suchopárná ale dobrodružná (alespoň se nenudím i když pravděpodobně jako bílý nevyhraji, ale “jen” remizuji). Ovšem pro lidi, kteří hrají korespondenčně a dlouho vidí hodnocení počítače třebas nějakých mínus 0,60 až 1,00 (dokud program nepochopí víc…) pro bílé hráče to asi nebude “jistota” a K.G. tudíž vůbec nebude jejich parketa. Nu proti gustu nic… (samozřejmě že silným praktickým šachistům už nebude vonět asi vůbec). Mám za to, že zmíněný gigantický Vašíkův experiment (ať je to myšleno vážně či nikoliv) snad není schopen vygenerovat Quaadeho variantu jako dobrou. Déletrvající hodnotící “nálepka” nějakých mínus 0,60 až 1,00 (tedy výhody pro černého) by to těžko dokázala připustit korektnost celé varianty, řečeno s trochou nadsázky: bránou poměrně velkého nepříznivého počítačového hodnocení by asi “Quaade” v tomto počítačovém experimentu asi sotva mohl “prolézt” (obstát). Půvabnost (či elegance) varianty si ovšem vybírá svou daň v podobě faktu, že hra bílého v rané fázi vyžaduje “jediný správný tah”, jinak se za bílé často prohrává (ovšem opačně - pro černého to tak “krutě” moc často neplatí).

Můj závěr zde tedy vyznívá v tom smyslu, že
- tah Sc4 (ve 3. či 4. tahu po 3.Jf3 d6) je jako “romantika starých časů”, ale z přísného hlediska korektnosti již dnes (pod drobnohledem silného HW a SW) nepostačí.
- Tah 3.Se2 z hlediska korektnosti zřejmě obstojí (nemám důvod v tomto V. Rajlichovi nevěřit), i když tu mám jen skromnou poznámku o “suchopárné” variantě.
- Tah 4.Jc3 (po 3.Jf3 g5) nebo 5.Jc3 (po 3.Jf3 d6 4.d4 g5) z hlediska korektnosti domnívám se že obstojí, navíc uspokojí i řekněme estetické hledisko zajímavosti