TŽ Třinec – A64 Grygov aneb: „Děn bělobijců!“
11.12.2006 08:00 | TurnajeAno, přesně tak by se dal nazvat náš sobotní zápas, neboť bílé figury skutečně nezískaly příliš mnoho bodů, skóre 2:6 (tedy v neprospěch bílých) hovoří za vše, magie černých kamenů tentokrát zapůsobila skutečně mocným ko...
Ano, přesně tak by se dal nazvat náš sobotní zápas, neboť bílé figury skutečně nezískaly příliš mnoho bodů, skóre 2:6 (tedy v neprospěch bílých) hovoří za vše, magie černých kamenů tentokrát zapůsobila skutečně mocným kouzlem!...
Vedení v zápase nám zajistil na 8. šachovnici hrající benjamínek družstva Richard Biolek ml., jenž sice v zahájení ztratil poměrně dost času, avšak jeho soupeř Břéťa Křetek, se kterým jsme skutečně během přípravy příliš nepočítali, nepokračoval v taktických zápletkách počínající střední hry dobře a záhy ztratil pozici i celou partii.
Vedení v zápase nám zajistil na 8. šachovnici hrající benjamínek družstva Richard Biolek ml., jenž sice v zahájení ztratil poměrně dost času, avšak jeho soupeř Břéťa Křetek, se kterým jsme skutečně během přípravy příliš nepočítali, nepokračoval v taktických zápletkách počínající střední hry dobře a záhy ztratil pozici i celou partii.
To byla jediná výhra bílé armády v celém zápase! Jenomže jsme se nemohli radovat příliš dlouho, poněvadž ještě před skončením časových tísní museli své krále, až někam k hlubinám šachového pekla, sklonit jak Miki Maník, který stál dosti podezřele již od zahájení a jeho soupeř Tomáš Oral mu nedal sebemenší šanci nějakým „haluztrikem“ nepříznivý běh událostí otočit, tak i Karel Malinovský, který dal Milanu Walkovi v ostré variantě sicilské až příliš mnoho prostoru na dámském křídle, kde byl černý útok mnohem rychlejší než atak bílého, který de facto vlastně ani nezačal, jakoby i v tomto duelu černí bojovníci své soky doslova zhypnotizovali! Když ještě mezitím remizovali v pozici plné figur a napětí Sergej Veselovský a Gennadij Timoščenko, byl průběžný stav zápasu 2,5:1,5 pro domácí...
To však bylo téměř vše, co třinečtí dokázali, od tohoto okamžiku totiž začali diktovat podmínky zápasu pouze a jenom hosté z Grygova! Srovnání zajistila moje maličkost, můj oponent Ladislav Langner totiž již v 15. tahu udělal hrubou chybu a ztratil pěšce (poměrně dost důležitého), čehož jsem i přes určité technické potíže dokázal využít a dovést náš souboj až k výhře. Pěknou partii sehrál Vlastík Babula. Dokázal, že nestejnopolní střelci v koncovce zdaleka nemusí znamenat jasnou remízu a svůj skvělý výkon zakončil krásným zugzwangem, po kterém Alexandru Mistovi nezbylo než soupeři poblahopřát. Předposledním bojovníkem zůstal Radek Sluka, který se střetl s Milanem Babulou. Radek dosáhl ze zahájení perspektivní pozice, avšak měnil až se „uměnil“ a ztratil pěšce. Musel se tedy začít úpěnlivě bránit, faktor dvojice střelců tomu naštěstí dosti pomohl a důležitý půlbod nakonec udržel. Tím totiž zápas de facto vyhrál, neboť poslední mohykán Richard Biolek st. měl v tu chvíli na šachovnici koncovku, kterou v žádném případě nemohl prohrát. Naopak, jako správný kapitán a zkušený „koncovkobijec“ Piotra Murdziu tak dlouho „pokoušel“, až se mu podařilo pravděpodobně remízovou pozici přetavit v jasně vyhranou a zaznamenal po dlouhém a úporném boji ve 109. tahu již páté „černé vítězství“, které znamenalo konečný stav zápasu 5:3 pro hosty, tedy pro nás... A ačkoliv jsme tím náš sobotní zápas značně „očernili“, odjížděli jsme z Třince naplněni zářivě bílým světlem, neboť na nás ani letos „železárenští“ prostě neměli!...
To však bylo téměř vše, co třinečtí dokázali, od tohoto okamžiku totiž začali diktovat podmínky zápasu pouze a jenom hosté z Grygova! Srovnání zajistila moje maličkost, můj oponent Ladislav Langner totiž již v 15. tahu udělal hrubou chybu a ztratil pěšce (poměrně dost důležitého), čehož jsem i přes určité technické potíže dokázal využít a dovést náš souboj až k výhře. Pěknou partii sehrál Vlastík Babula. Dokázal, že nestejnopolní střelci v koncovce zdaleka nemusí znamenat jasnou remízu a svůj skvělý výkon zakončil krásným zugzwangem, po kterém Alexandru Mistovi nezbylo než soupeři poblahopřát. Předposledním bojovníkem zůstal Radek Sluka, který se střetl s Milanem Babulou. Radek dosáhl ze zahájení perspektivní pozice, avšak měnil až se „uměnil“ a ztratil pěšce. Musel se tedy začít úpěnlivě bránit, faktor dvojice střelců tomu naštěstí dosti pomohl a důležitý půlbod nakonec udržel. Tím totiž zápas de facto vyhrál, neboť poslední mohykán Richard Biolek st. měl v tu chvíli na šachovnici koncovku, kterou v žádném případě nemohl prohrát. Naopak, jako správný kapitán a zkušený „koncovkobijec“ Piotra Murdziu tak dlouho „pokoušel“, až se mu podařilo pravděpodobně remízovou pozici přetavit v jasně vyhranou a zaznamenal po dlouhém a úporném boji ve 109. tahu již páté „černé vítězství“, které znamenalo konečný stav zápasu 5:3 pro hosty, tedy pro nás... A ačkoliv jsme tím náš sobotní zápas značně „očernili“, odjížděli jsme z Třince naplněni zářivě bílým světlem, neboť na nás ani letos „železárenští“ prostě neměli!...
