Střípky z vystoupení v Havlíčkově Brodě

Před začátkem letošního přeboru by můj výsledek v konečné turnajové tabulce u mne asi vyvolal přinejlepším neutrální dojem. Vzhledem k průběhu první poloviny turnaje, kdy jsem začínal již přemítat o reálnosti posledního místa, došlo k posunu až k mírnému nadšení. Ve zkratce popíši, jak jsem vnímal průběh svých partií. Hlubší analýzy budou ovšem hotové až v době, kdy turnaj již ztratí punc aktuální události.





lo_muzi_18.jpg" align="center">

Vokáč, M – Štoček, J
[E20]
1.kolo

Marek Vokáč se pustil do ostré varianty, která ovšem objektivně vzato černému není nebezpečná. Záhy musel o vyrovnání bojovat bílý. Marek je známý tuhý obránce, oběť pěšce ve 13. tahu byla nejrozumnějším praktickým řešením. Protože při výměně dam by si bílý díky ovládání několika důležitých polí uchoval remízovou kompenzaci, černý se pustil do určitého rizika. Bílý podle všeho přehlédl manévr Dc2-g6. Silná pozice věže na 7. řadě mu ale stále poskytovala kompenzaci za ztracené pěšce, byť neúplnou. Někde kolem 27. tahu černý nehrál zcela přesně. V časové tísni mohl bílý remizovat po 38.Jd3.
Za pozornost stojí věžová koncovka, vznikající po 38...Ja2+ 39.Kc2 Vb2+ 40.Kd3 c2 41.Je2 c1D 42.Jxc1 Jxc1+ 43.Vxc1 Vxg2. Bílý by lehce udržel remízu, kdyby včas umístil svého krále na f4. Po 44.Ke3 Vh2 mu však schází jedno tempo: 45.Vc4 ( nic nemění 45.Vc8+ Ke7 46.Vc7+ Kf6 47.Vc6+ Kf5 48.Vc5+ Kg6 49.Vc6+ f6 50.Vc4 Kh5 51.Vc7 Kh6 52.Vc4 f5) 45...g6 s přesunem krále přes h6.
V časové tísni jsem měl pocit, že bílý může cíle dosáhnout pomocí 44.Ke4, avšak po 44...Vh2 45.Vc8+ (45.Kf5 Vxh4 46.Vc8+ Ke7 47.Vc7+ Ke8 48.Vc8+ Kd7) 45...Ke7 46.Vc7+ Ke6 47.Vc6+ Kd7 rozhoduje příliš malý odstup věže. Nicméně, přechod do této koncovky není vynucen, není jasné, jak by černý mohl vyhrát po 39.Kd1.
Bylo zřejmé, že závěrečná jezdcová koncovka by při optimálním průběhu měla být remis, stejně tak zřejmé bylo, že při moderním tempu hry se optimální průběh nebude ani přibližně realizovat. Zde je však nutné zdlouhavé manévrování a tak na straně bílého významně zasahuje padesátitahové remízové pravidlo, které se nakonec uplatnilo. Černý nakonec odešel jako ten méně spokojený, a snaha v druhém kole konečně za každou cenu vyhrát, měla neblahé důsledky.



Štoček, J – Rausis, I
[D20]
2.kolo

Někteří diváci během zahájení údajně „doporučovali“ 13.Se2, avšak nedávnou partii Babula-Heberla oba soupeři pochopitelně znali. Po delším zvažovaní o možných zlepšeních jejího průběhu za černé se bílý raději rozhodl vyvolat přechod do pozice, která také mohla na přání černého vzniknout po 12...g4 13.hxg4 Sxg4 14.Jc3. Přijmout nabízenou oběť pěšce by bylo velmi nebezpečné, pointa spočívá v možnosti 16...Jxd4 17.Jxd4 Dxd4+ 18.Kh1 Vd8 19.De1! ( nikoliv ovšem 19.De2? Dxd3 20.Vad1 Dxe2 21.Vxd8+ De8) se silnou iniciativou.
Osmnáctý tah černého je velmi dobrý. Bílý pak dlouho studoval možnost 20.Jh4 Dxd4+ 21.Dxd4 Jxd4 22.Vxf6 Kxf6 23.Vf1+. V této situaci jsou díly opěrným bodům střelec s jezdcem, či dva jezdci, silnější věže s pěšcem, černý ale může hrát 23...Ke5 24.Ve1+ Kd6 25.Ve4 Kc5 26.Sf1 Se6 27.Ja4+ Kd5 28.Jc3+ Kc5 29.Ja4+ s remízou věčným šachem.
Bylo praktické tuto možnost zvolit, když měl bílý již spotřebován nadbytek času a pokračování v partii neslibovalo jasné perspektivy. Odměnou za bojovnost byly pak možnosti různých nevycházejících kombinací. Po 25. tahu přestal černý hrát svou výbornou pozici přesvědčivě. Zda vzetí na d5 ve 36. tahu stačilo k remíze, je ještě třeba analyticky ověřit. Optimistický „ambiciózní“ tah věží na e5 ovšem již napravit nešlo.



Velička, P – Štoček, J
[B51]
3.kolo

Petr Velička je zapáleným příznivcem šachu na b5, já jsem jeho smysl naopak nikdy nepochopil. To činí spory v uvedené variantě zajímavými. Za černého je správnější 7...e5 8.Dd3 h6, provokativní manévr střelce mi ale přinesl úspěch v naší ligové partii v roce 1999.
Petr si však ve 13. tahu připravil účinnější postup, tentokráte černý jisté problémy řešit musel. Zhruba řečeno pozorná hra udržela postavení v rámci rovnováhy, zisk pěšce byl pouze dočasný. Po logickém 26...Kg7 by remízové zjednodušení 27.Kg1 Sxd2 28.V1xd2 bxc4 29.Vc3 Vxe4 30.Vxd6 cxb3 31.Vxc8 Ve1+ 32.Kf2 bxa2 33.Vxa6 a1D 34.Vxa1 Vxa1, bylo logickým závěrem.
Roztržitým vzetím na d2 si černý vytvořil problémy, a zmatečná hra před časovou kontrolou je zvýraznila. Jedinou šancí pak zůstávala aktivizace věží a protihra proti králi, i za cenu dalšího pěšce. Po 48. tahu již bílý těžko může vyhrát, mám ale pocit, že v dřívější fázi to při přesné hře možné bylo.



Štoček, J – Konopka, M
[D37]
4.kolo

Když po zahájení vznikla hodně zjednodušená a statická pozice, již jsem se smiřoval s další remízou. Dále jsem měl pocit, jako by mne Michal ze soucitu chtěl nechat vyhrát. Počínaje 21. tahem černý malými ústupky postupně ztrácel půdu pod nohama, a v závěrečném postavení je již rozdíl v aktivitě a souhře zbývajících figur tak velký, že černý nemůže zabránit materiálním ztrátám, případně matu.



Polák, T – Štoček, J
[E10]
5.kolo

Blumenfeldův gambit není v dnešní velmistrovské praxi zcela exotickým hostem. V naší partii černý za pěšce získal dostatečnou kompenzaci. Patnáctý tah byl však z mé strany vrcholem úvodního slabého představení. Černý chtěl hrát 15...Sd6 s tím, že na případné 16.Ve1 by přišlo 16...Je4. Omylem však zahrál ten druhý tah, v daném kontextu nesmyslný. Po ztrátě dvou temp se už kompenzace ztrácela v husté mlze, navíc černý o partii ztratil zájem, a dohrával ji trochu v kavárenském stylu. Naopak bílý, Tomáš Polák, si počínal velmi spolehlivě a dobře. Za zmínku ještě stojí možnost 32.Da1!



Štoček, J – Cvek, R
[E12]
6.kolo

Vzhledem k momentálnímu postavení v turnajové tabulce na Robertovi ležela větší tíha zodpovědnosti, možná proto nakonec zajímavou a složitou pozici ve střední hře, zvládl hůře. V již zcela vyhrané pozici bílý, snad následkem předchozích partií, „z opatrnosti“ vyměnil dámy, čímž se jeho úloha výrazně zkomplikovala. Černý však nemohl zabránit výměně věží a pak by uplatnění pěšce navíc, nemělo být složité. Bílý si nadále počínal velmi opatrně a černému se podařilo vybudovat určitou protihru, jejíž vtip je v možnosti 57.gxh4 Jf4. Naštěstí i bílému pomohla drobná taktika. Z praktického hlediska bylo asi lepší zkusit 57...hxg3 58.a7 Kb7 59.Jc7 gxf2 60.a8D+ Kxc7 61.Da7+ Kd8 62.Dxf2 Jf4, i když žádná pevnost zde nevzniká, například 63.Da7 Je6 64.Dh7. Závěrečná pozice je již jedním z příkladů převahy střelce nad jezdcem. Pro mne zlomová partie v turnaji!

Talla, V – Štoček, J
[B80]
7.kolo

V partii s Vladimírem Tallou jsem měl více štěstí, nežli rozumu. O jemnostech ostré varianty v zahájení by se dalo diskutovat dlouho, ale šestnáctý tah černého byl jak ambiciózní, tak nešťastný. To se dalo demonstrovat pomocí 18.Sxd5 Sxd5 19.Sf4 Sd6 20.Sxd6 Dxd6 21.Jf5. I když po 21...Dc7 (21...Db6 22.Jxg7+ Kf8 23.Jh5! Sxf3 24.Vhf1 Sxd1 25.Vxf7+ Kxf7 26.Dd7+ Kf8 27.Dg7+ Ke8 28.Jf6+ Kd8 29.Dd7#) jasná cesta k výhře ještě není vidět, celá koncepce černého nepůsobí věrohodně. V časové tísni bílý pokazil remízovou pozici. Koncovka po časové kontrole je již vyhraná pro černého. Ideou jeho hry v závěrečné dámské koncovce je vynucení přechodu do vyhrané pěšcové koncovky, za cenu postouplejšího pěšce. Proto není radno „zadním“ pěšcem postupovat!



Štoček, J – Žilka, Š
[D30]
8.kolo

Ve druhé polovině turnaje se mi začalo více dařit s volbou zahájení. Bílý z něj sice vůbec nic nevytěžil, ale typ pozice možná Štěpánu Žilkovi nevyhovoval. Zdá se, že se černý předčasně pustil do taktických komplikací. I když opticky akce černých pěšců vypadá nebezpečně, velmi důležitou skutečností je nezapojení věže a8, která je navíc taktickou slabinou. Bílý ovšem musel projevit jistou přesnost. Po 18.fxe3 by nenásledovalo příjemné 18...Jc5 19.Vxe7 Jxa4 20.Vxb7 Jxb2 21.Vf1 Vxd2 22.Vfxf7, nýbrž studená sprcha v podobě 22...Dd6. Na první pohled se zdá, že černý mohl ze zápletky vyjít přijatelně po 18...exd2 19.Vxd2 e3 20.Vdxd7 e2 21.Vxe7 Vd1+ 22.Dxd1 exd1D+ 23.Sf1, ale bílý by měl silnější možnost 20.Ve2 s ideou 20...exf2+ 21.Kf1 s následným vzetím na d7. V již vyhrané pozici si bílý začal počínat lajdácky (lépe 27.Va3 f5 28.Kxd1 Vxe4 29.Vf3, dále 35.Vb3) a v časové tísni si hned neuvědomil nevýhody ústupu krále na f-sloupec. Náhle se výhra stala docela obtížnou, což dokládá možnost 43.Vb6+ Kg5 44.Vb5 Kh4 45.Vxf5 Vb4. V závěrečné fázi by ústup 47.Kf2? nevyhrával, pro méně zkušeného čtenáře může být prospěšné, pokusí-li se v této koncovce samostatně zorientovat.

Babula, V – Štoček, J
[A92]
9.kolo

Série výher mi zlepšila náladu a do devátého kola jsem vstupoval s cílem, pokusit se o neobvykle nekompromisní boj černými figurami se samotným Vlastimilem Babulou. Bez valného úspěchu, což při kvalitách soupeře nebylo překvapením. Prostředkem měl být opět gambit v zobecněné formě. Černý zahájil holandskou hru a „obětoval“ nikoliv materiál, nýbrž černá pole v centru. Neobvyklý poziční postup černého není bez jedu, ale Vlastimil Babula velmi správně vystihl důležitost dlouhé diagonály. Postavit dámu na d3 by bylo výrazně slabší. Dvacátý tah bílého byl takticky chytrý, černému by více vyhovovalo 20.Da1 Sxb2 21.Dxb2 Sf7. Na nekrytou poslední řadu doplácí černý v případě 22...Je5 23.Jxe4 fxe4 24.Sxe4 dxe4 25.Vxd8+ Dxd8 26.Dxe5. Možná bylo pokračování typu 23...h6 nadějnější než postup v partii, kde mohl bílý ještě usilovat o určitou výhodu po 27.Jc2. Po zjednodušení likviduje možné problémy bílého přesný 32. tah. Závěrečné opakování tahů je oboustranně správné. Po 39.Kf3 je dostatečné 39...Jd2+, zatímco jezdcovou koncovku po 39...Jxf2 40.Ve6+ Kd7 41.Ve2 bílý nemůže prohrát.

Štoček, J – Bernášek, J
[D15]
10.kolo

Ani partie s Janem Bernáškem se neubírala po frekventované teoretické dálnici. V zahájení vyhlíželo pro černého uspokojivě 6.e4 dxe4 7.Jxe4 Sg7 8.Jxf6+ exf6, ale banální idea 6...Sg7 7.cxd5 cxd5 8.Sxf6 Sxf6 9.Jxd5 sama o sobě nic převratného nevybuduje. Silný tah 6...Se6 problémy zahájení vyřešil, černý později tohoto potenciálně špatně postaveného střelce stihne vyměnit, např. 9.Jxf6+ Jxf6 10.h3 (10.Sd3 Sg4) 10...Sf5. Ústup dámy na e2 byl vyvolán hrozbou Jc5-e6, po obyčejném 12...0–0 13.0–0 by černý nemohl mít žádné zvláštní problémy. Místo toho se pustil do závazné a podle mého názoru dosti riskantní akce. Oživení dalekonosného střelce postupem e7-e5 není snadné provést, a při dámách na šachovnici je oslabení černého krále vždy cítit. Snad po 19...Da5 mohl v podobné pozici, jak v partii, sebrat navíc pěšce na a2. Po 21.e6 je již úloha černého velmi nevděčná nejen v silné časové tísni.

Jirovský, M – Štoček, J
[D11]
11.kolo

Typ pozice byl v zahájení zvolen správně. Bílý má za pěšce nesporně dostatečnou kompenzaci, ale taková hra příliš nevyhovuje vkusu Miloše Jirovského. Po skončení ostatních partií však již ztratilo smysl přehnaně riskovat, navíc byl již zajištěn průměrný počet více než 50 tahů na partii.

Jiří Štoček