Kde je únosná mez?

V komentáři předsedy ŠSČR V. Sejkory k návrhu rozpočtu na rok 2010 se můžeme dočíst: „Pokud by šachisté platili cca. 400 Kč svazové příspěvky, bylo by v podstatě naše šachové hnutí při dosavadních cenách bez problémů a mělo by i na další rozvoj.“ Finanční soběstačnost je jistě krásný cíl, otázkou ovšem zůstává, jak k ní dospět. Osobně nepovažuji za rozumné, abychom razantně zvyšovali členské příspěvky, jak někteří navrhují, protože mám obavu, že takový postup by se mohl ukázat jako kontraproduktivní. Tento článek obsahuje anketní otázku, která by nám mohla napovědět, jaký finanční efekt by mohlo přinést zvýšení příspěvků ŠSČR na 400,- ročně.

Obeslal jsem s tímto dotazem kolegy krajské předsedy, obeslal jsem i oddíly Libereckého kraje. Neúprosná logika přímé úměry mezi zvyšováním členských příspěvků a úbytkem členské základny je z jejich odpovědí zřejmá. Jelikož jsem si nevyžádal souhlas s publikací, uveřejňuji názory anonymně.

Ohlasy:

My máme krajské příspěvky ve stejné výši jako příspěvky ŠSČR, tedy členové platí letos celkem 200Kč resp. 100Kč a jak zaznělo na okresních i krajské konferenci, je to pro většinu strop. Obávám se i v roce 2010 snížení členské základny, i když ne o moc. Já osobně ve svém oddíle nebudu platit za ty, za které jsem doposud platil z oddílové kasy a ne z jejich. Takže výrazné navýšení v dalších letech by u nás určitě způsobilo dost velkou "revoluci".

Budeme o tom s oddílem jednat, dle signálů z minulosti bychom u nás akceptovali částku cca. 300 až 350 Kč. Na Tvou otázku mohu odpovědět, že nějaké extrémní zdražení by asi nemělo vliv na úbytek členů "A" družstva, určitě by však přestali platit hráči "B" a "C" týmů, čili z hlediska oddílu by úbytek "platících" představoval asi 40-50 %.

Musím říct, že o 300,- je dost drastické navýšení! Máme pár členů, kteří hrají jen sporadicky, ať už z rodinných, pracovních nebo jiných důvodů. A o ně se bojím! Bude to pro ně v poměru k odehraným zápasům docela drahý koníček! A konec konců i pro nás ostatní. Jsem rozhodně pro nižší navýšení. Tak o 100 až 150 Kč max. I poté se nám to spolu s krajskými příspěvky pěkně prodraží. S každým hráčem, který nám přestane hrát se zvyšuje pravděpodobnost,že nebudeme schopni sestavit "béčko"! To samozřejmě odradí další, kteří si díky tomu nezahrají. V konečném zúčtování tak na tom v krajním případě ŠSČR vůbec nemusí vydělat, nebo jen poměrně málo, protože zase ubude hráčů.

Aktuálně máme 17 aktivních členů. Pokud budou členské příspěvky ŠSČR 400 Kč, klesneme na 9. Pro objektivitu je nutno podotknout, že pokles předpokládám i pokud zůstane 100 Kč, to by byl asi tak poloviční (na 13). Rozdíl spočívá hlavně v tom, že při 100,- je jistý předpoklad aktivace jiných, která se ale při 400,- předpokládat nedá (kde je ten zlom, zda na 150, 200 atd. ovšem odhaduji už těžko). Což v praxi znamená, že bychom těžko byli schopni postavit i jen 1 osmičlenné družstvo!! Upozorňuji, že se jedná jen o osobní odhad (členů jsem se neptal), ale jelikož poměry jednotlivých znám docela dobře a jelikož budeme asi muset zvyšovat i oddílové, lze předpokládat dostatečnou správnost odhadu.

I osobní zkušenost můžu přidat. Když se za děti platilo pár pětek, měl jsem aktivované všechny. Po mírném zdražení jsem přestal platit za ty, co už jsem nevídal a platil jen za ty, co se ukazovaly na kroužcích či turnajích. Pokud bych měl platit za každé dítko 250,- Kč, aktivováni zůstanou pravděpodobně pouze ti, co se bez toho neobejdou - účastníci ligy mládeže a soutěží dospělých. Jak píše i kolega přede mnou, sice chápu potřeby ŠSČR, ale všechno má své meze a oddíl je mi jen přece blíž.

Anketa:

BlueBoard.cz

Finanční důsledky poklesu členské základny:

Ubývající členská základna by znamenala další negativní důsledky pro svazové finance. Podíváme li se do plánovaných příjmů rozpočtu zjistíme, že více jak z čl. příspěvků (900.000,- Kč) má v roce 2010 přijít z vlastní sportovní činnosti, kde by se pokles členstva projevil nejvíce ve snížení příjmů ze zápočtu na LOK, poplatků za přestupy apod. Ještě závažnější důsledky by ale pokles členské základny měl v krajích. Ty nemají žádné příjmy z cizích zdrojů a jsou závislé výlučně na svých členech. Zatímco ligové soutěže spadající pod ŠSČR by pravděpodobně nedoznaly výrazných změn, právě v krajích by se úbytek členů nejvíce projevil, krom nižšího výběru členských příspěvků (a tedy hrozby dalšího zdražování) by klesl i počet soutěží družstev (další zdroj příjmů).

Co tedy bude?

Předpokládám, že výsledky ankety mi dají za pravdu a potvrdí, že velké navýšení příspěvků by bylo kontraproduktivní. Obzvlášť v situaci, kdy nám počet aktivních šachistů klesá i bez výrazného zdražování (zpráva organizační komise hovoří za loňský rok o 241 členech). Jaké návrhy budou ale ve skutečnosti předloženy na konferenci je zatím ve hvězdách. Mnohé odhalí až zítřejší schůzka VV ŠSČR. Nástin chystaného řešení jsem objevil v textu předsedy JMŠS a člena VV ŠSČR Davida Cipryse před dnešní konferencí JMŠS: „Zvyšování šachových příspěvků a poplatků v příštích letech je bohužel nezbytné. Naším úkolem je nastavit systém, který zahrne nejen vzájemnou solidaritu všech členů, ale i diferenciaci podle spotřebovávaných služeb šachového svazu. Jinak vystavíme bariéru, přes kterou se žádný nově vznikající šachový klub nepřehoupne. Mimochodem zkuste si vzpomenout. Kolik ve svém okolí za posledních několik let znáte zaniklých klubů a kolik nově vznikých?“ Budeme Vás i nadále informovat.