Španělsko
02.02.2007 08:00 | TurnajeÚvodem bych chtěl zmínit, že jsem samozřejmě sledoval výkony našeho nejlepšího šachisty Davida Navary ve Wijk an Zee a držel mu palce. Tímto bych mu veřejně rád pogratuloval ke skvělému uvedení v 1. superturnaji v jeho životě. Cel...
Úvodem bych chtěl zmínit, že jsem samozřejmě sledoval výkony našeho nejlepšího šachisty Davida Navary ve Wijk an Zee a držel mu palce. Tímto bych mu veřejně rád pogratuloval ke skvělému uvedení v 1. superturnaji v jeho životě. Celkových 50% je bravurnich. Bravo Davide a jen tak dále!
V následujících řádcích zkusím nastínit šachový život družstev na Pyrenejském poloostrově.
V následujících řádcích zkusím nastínit šachový život družstev na Pyrenejském poloostrově.
Myslím si, že jsem jediný z Čechů, kdo hraje v Katalánsku, Zbyněk Hráček a Vlastimil Jansa hrají v Aragónu, Petr Velička a Tomáš Oral v Galicii a „občas“ Sergej Movsesjan pomůže svému týmu v Andalusii. Tím výčet mně známých českých a slovenských šachistů, kteří ve Španělsku hrají, končí.
Dne 14. ledna se konalo v Barceloně semifinále Katalánského poháru 4členných družstev, které umožnilo všem 4 000 ctitelům královské hry (toto číslo jsem si nevymyslel, Katalánská federace vše pečlivě měří a je velmi aktivní. Prostředky čerpá z více zdrojů, dokonce vytvořila vlastní okruh turnajů s celkovým cenovým fondem všech turnajů 180 000 Euro. Hraje se od konce května do poloviny září a každé menší vesnice či město se chce zviditelnit turnajem v klasickém šachu. Navíc, každý rok se zvyšuje množství turnajů a cenový fond. Můj skromný názor je, že v Katalánsku je nejvyšší životní úroveň což se odráží i v cenové hladině, především centrum Barcelony je velmi drahé. Katalánsko je dokonce bráno jako jeden ze čtyř průmyslových motorů Evropy. Španělsko z toho samozřejmě profituje a Katalánci musí odvádět vyšší daně, a sponzorují chudší kraje, především na jihu země, jako Andalusie, Murcia aj a proto trvale „remcají“, že pracují v kapitalisticko-socialistické společnosti, v závislosti na tom, jak se tomu Španělskému království hodi….to jsem mirne odbocil..:-) ) změřit své síly a rozehrát se před nadcházející sezónou.
O týden později se konalo finále Katalánského poháru v rapidu v Geroně (kde jsem 2 roky studijně pobýval přes granty EU – Sokrates Erasmus a MIB-Peco a to v letech 2003-2005. Když jsem se rozhodoval, kam jít, zvolil jsem Španělsko právě kvůli šachům, lákalo mě poznat zemi, kde se koná Linares, Dos Hermanas a jiné silné turnaje a velké množství rapidů, a kde žijí současní 2. nejlepší hráči světa GM Viswanthan Anand - blízko Madridu a Veselin Topalov v Salamance), kam postoupili první tři vítězové ze tří semifinálových skupin (skupiny byly Tarragona, Barcelona, Gerona), v případě katalánského hlavního města – Barcelony to byly první čtyři týmy.
Hlavní šachová sezóna, tedy Mistrovství Katalánska družstev probíhá od 28. ledna do 23. března, tedy od 28. ledna každou neděli a je velmi prestižní záležitostí. Palmy vítězství si v nich odnáší velké barcelonské kluby. Můj klub, „Club Union de Ajedrez de Montcada“ (Montcada není přímo v Barceloně, leží 30 km za Barcelonou, je to menší město se zhruba 40 000 obyvateli, hlavně zde sídlí velké speditérské společnosti, ale co je hlavní, místní starosta bere šachy vážně a dotuje královskou hru nejen slovy, ale i finanční pomocí. Právě díky jemu se celý klub posouvá na vyšší společenskou úroveň) narušil hegemonii již předešlý rok a ochutnal opojnou radost z vítězství, když dokázal udělat 9 výher z 9 možných a zastínit spoustu slavnějších rivalů. Tím řádně popudil proti sobě „bohatší kluby“ z Barcelony, jmenovitě 2. kluby „UGA“( Union de Ajedrez de Passeig de Gracia) a „Foment Martinec“, které budou chtít vyhrát tento rok za každou cenu a již v létě „nakupovaly posily“. Ale můj klub „Montcada“ neusnul na vavřínech a na nadcházející sezónu ještě posílil o 2GM a 1IM, a tímto naznačuje, že nechce jen trpně přihlížet, ale klade si cíle největší.
Ale vraťme se nyní k semifinále katalánského poháru, který byl vyhrán bez obtíží v sestavě 1.Kalod,R CZE 8 z 9, 2.Cuartas,J COL, 8 z 9, 3. Vidarte,A PERU 7,5 z 9, 4. Hernando, J ESP, 7,5 z 9 a následující neděli, dne 21. ledna Montcada vyhrála i finále poháru. Hrálo se olympijským systémem a vítězné družstvo mělo náskok celých 5,5 bodu na druhého v pořadí. Druhý skončil „Banc de Sabadell“, s dvěma GM na prvních deskách a 2 IM(GM Jordi Magem a GM Comas Fabrego Luis…). Sestava vítězů byla „skoro“ stejná, jen Gabriel del Río hrál za mě.
Dne 28. ledna vypukla soutěž družstev a Montcada v ní hostila Reus Deportuj, v čele s Arturem Koganem. Zajímavostí je, že Artur je velký světoběžník, zatímco já jsem přiletěl v sobotu do Barcelony z České republiky, on přiletěl dokonce až z Izraele, kde hrál nejvyšší soutěž družstev, za svůj izraelsky klub a vynechal poslední kolo ve své rodné zemi, aby stihnul první kolo v Barceloně. Přitom současné bydliště má tento sympatický Izraelec v Salou, což je populární španělské letovisko.
Já jsem v remizoval bilými s GM Koganem a náš celek porazil soupeře v poměru 8-2. O dalším průběhu Vás budu mile rád informovat.
Závěrem bych některé ze čtenářů rád pozval do Barcelony, ať už do ochozů Nou-Campu na kousky „Ronaldinha“ pro sportovní fanoušky, nebo do centra města a jeho gotických částí. Barcelona je jedno z nejhezčích evropských měst a je zde velmi vysoká životní úroveň a má turistům co nabídnout. Nejlepší je to spojit s šachama, velký turnaj, ¨Open de Sants¨ se koná v poslední týden v srpnu a první týden v září. Prostě, vše se musí vidět.
Dne 14. ledna se konalo v Barceloně semifinále Katalánského poháru 4členných družstev, které umožnilo všem 4 000 ctitelům královské hry (toto číslo jsem si nevymyslel, Katalánská federace vše pečlivě měří a je velmi aktivní. Prostředky čerpá z více zdrojů, dokonce vytvořila vlastní okruh turnajů s celkovým cenovým fondem všech turnajů 180 000 Euro. Hraje se od konce května do poloviny září a každé menší vesnice či město se chce zviditelnit turnajem v klasickém šachu. Navíc, každý rok se zvyšuje množství turnajů a cenový fond. Můj skromný názor je, že v Katalánsku je nejvyšší životní úroveň což se odráží i v cenové hladině, především centrum Barcelony je velmi drahé. Katalánsko je dokonce bráno jako jeden ze čtyř průmyslových motorů Evropy. Španělsko z toho samozřejmě profituje a Katalánci musí odvádět vyšší daně, a sponzorují chudší kraje, především na jihu země, jako Andalusie, Murcia aj a proto trvale „remcají“, že pracují v kapitalisticko-socialistické společnosti, v závislosti na tom, jak se tomu Španělskému království hodi….to jsem mirne odbocil..:-) ) změřit své síly a rozehrát se před nadcházející sezónou.
O týden později se konalo finále Katalánského poháru v rapidu v Geroně (kde jsem 2 roky studijně pobýval přes granty EU – Sokrates Erasmus a MIB-Peco a to v letech 2003-2005. Když jsem se rozhodoval, kam jít, zvolil jsem Španělsko právě kvůli šachům, lákalo mě poznat zemi, kde se koná Linares, Dos Hermanas a jiné silné turnaje a velké množství rapidů, a kde žijí současní 2. nejlepší hráči světa GM Viswanthan Anand - blízko Madridu a Veselin Topalov v Salamance), kam postoupili první tři vítězové ze tří semifinálových skupin (skupiny byly Tarragona, Barcelona, Gerona), v případě katalánského hlavního města – Barcelony to byly první čtyři týmy.
Hlavní šachová sezóna, tedy Mistrovství Katalánska družstev probíhá od 28. ledna do 23. března, tedy od 28. ledna každou neděli a je velmi prestižní záležitostí. Palmy vítězství si v nich odnáší velké barcelonské kluby. Můj klub, „Club Union de Ajedrez de Montcada“ (Montcada není přímo v Barceloně, leží 30 km za Barcelonou, je to menší město se zhruba 40 000 obyvateli, hlavně zde sídlí velké speditérské společnosti, ale co je hlavní, místní starosta bere šachy vážně a dotuje královskou hru nejen slovy, ale i finanční pomocí. Právě díky jemu se celý klub posouvá na vyšší společenskou úroveň) narušil hegemonii již předešlý rok a ochutnal opojnou radost z vítězství, když dokázal udělat 9 výher z 9 možných a zastínit spoustu slavnějších rivalů. Tím řádně popudil proti sobě „bohatší kluby“ z Barcelony, jmenovitě 2. kluby „UGA“( Union de Ajedrez de Passeig de Gracia) a „Foment Martinec“, které budou chtít vyhrát tento rok za každou cenu a již v létě „nakupovaly posily“. Ale můj klub „Montcada“ neusnul na vavřínech a na nadcházející sezónu ještě posílil o 2GM a 1IM, a tímto naznačuje, že nechce jen trpně přihlížet, ale klade si cíle největší.
Ale vraťme se nyní k semifinále katalánského poháru, který byl vyhrán bez obtíží v sestavě 1.Kalod,R CZE 8 z 9, 2.Cuartas,J COL, 8 z 9, 3. Vidarte,A PERU 7,5 z 9, 4. Hernando, J ESP, 7,5 z 9 a následující neděli, dne 21. ledna Montcada vyhrála i finále poháru. Hrálo se olympijským systémem a vítězné družstvo mělo náskok celých 5,5 bodu na druhého v pořadí. Druhý skončil „Banc de Sabadell“, s dvěma GM na prvních deskách a 2 IM(GM Jordi Magem a GM Comas Fabrego Luis…). Sestava vítězů byla „skoro“ stejná, jen Gabriel del Río hrál za mě.
Dne 28. ledna vypukla soutěž družstev a Montcada v ní hostila Reus Deportuj, v čele s Arturem Koganem. Zajímavostí je, že Artur je velký světoběžník, zatímco já jsem přiletěl v sobotu do Barcelony z České republiky, on přiletěl dokonce až z Izraele, kde hrál nejvyšší soutěž družstev, za svůj izraelsky klub a vynechal poslední kolo ve své rodné zemi, aby stihnul první kolo v Barceloně. Přitom současné bydliště má tento sympatický Izraelec v Salou, což je populární španělské letovisko.
Já jsem v remizoval bilými s GM Koganem a náš celek porazil soupeře v poměru 8-2. O dalším průběhu Vás budu mile rád informovat.
Závěrem bych některé ze čtenářů rád pozval do Barcelony, ať už do ochozů Nou-Campu na kousky „Ronaldinha“ pro sportovní fanoušky, nebo do centra města a jeho gotických částí. Barcelona je jedno z nejhezčích evropských měst a je zde velmi vysoká životní úroveň a má turistům co nabídnout. Nejlepší je to spojit s šachama, velký turnaj, ¨Open de Sants¨ se koná v poslední týden v srpnu a první týden v září. Prostě, vše se musí vidět.
