Sokol Vyšehrad – 1. Novoborský ŠK “B“ 2,5:5,5

Kolize s německými soutěžemi opět zamávala se sestavami obou týmů – citelněji byl oslaben Vyšehrad, přesto podle ratingových předpokladů měl být zápas velmi vyrovnaný. Na 4 šachovnicích byl silnější soupeř, na 4 naopak my. Vše ale nakonec dopadlo daleko jednoznačněji.

Na poslední šachovnici nejprve v miniaturce vyhrála Lucka Jínová, když Štěpán Filipi sehrál sicilskou s 2.

c3 velmi bezstarostně – 0:1. Černé figury vcelku pohodlně udržel Honza Vrána. Vzniklé visací pěšce sice Tichý dlouho napadal, což v kombinaci s hrozícím útokem na královském křídle mohlo na první pohled vypadat nebezpečně, ale po několika výměnách už to byl Honza, kdo tahal za delší konec provozu. Výsledkem byla koncovka nestejnopolných střelců, která i s pěšcem více byla remízová – 0,5:1,5.

První výhru sezony si na své konto připsal Péťa Pisk. S Peterem Petráněm měl dosud velmi negativní bilanci a i dnešní zahájení se mi nejprve nelíbilo, protože v nepřehledné pozici ve vzduchu visely nepříjemné taktické obraty. Nakonec se ale zablýskalo na druhé straně a okolo časové tísně bylo jasno – 0,5:2,5. Chvíli poté skončil i Tomáš Kulhánek. Okolo 20. tahu se mu i přes černé figury podařilo vyrovnat,přesto soupeřovu nabídky remízy odmítl. Znamenalo to ovšem pouhé oddálení stejného výsledku. I tak pochvala za bojovnost – 1:3.

Zřejmě nejohroženější partii za nás sehrál Pavel Chrz. Ivan Chalupa mu v zahájení znehodnotil pěšcovou strukturu, což mu dávalo malou ale trvalou výhodu. Pavel, jak už bývá jeho dobrým zvykem, začal řešit situaci taktickými obraty a ve vzniklé zápletce se zorientoval lépe, díky čemuž získal pěšce. Výhru to však nezaručovalo, protože Pavlův dvojpěšec jednoduše prosadit nešel – 1,5:3,5. Ve zbylých partiích, které se hrály až do úplného vyčerpání časového limitu, jsme všude hráli na výhru, takže zápas už byl rozhodnutý, otázkou zůstával konečný rozdíl. Moje partie s Martinem Jačkem se rozhodovala v první časové tísni – čtveřice jezdců zde vytvářela šílené hrozby a čtveřice věží visela prakticky ze všech stran. Chaotickou pozici jsem nakonec přežil se zdravou kůží, dokonce s figurou za pěšce více. Pro realizaci materiální výhody to ovšem chtělo udělat ještě několik přesných tahů, což se mi nepodařilo – 2:4.

Matchball definitivně proměnil až Péťa Kučera. Od počátku partie s Pilařem měl drobnou výhodu zejména díky volnému c-sloupci a také téměř chycené věži na b4. Její odchyt se ale ukázal jako nemožný a rozhodnout tak musel právě zmíněný sloupec. Ten totiž pomohl k zisku volného d-pěšce, jehož pochod přinesl figuru, kterou Péťa narozdíl ode mě pohodlně uplatnil – 2:5. Pořádnou premiéru v sezoně si chtěl užít Martin Mužík. Nejprve v zahájení sebral nabízeného pěšce, za což se obvykle trpí. Nejinak tomu bylo dnes. Vodička však v tlaku polevil a Martin získal malinko lepší pozici s věžemi a nestejnopolnými střelci. Zdálo se, že partie skončí rychlou remízou, ale Martin i díky soupeřovým nepřesnostem stále stupňoval výhodu, až se dostal na pokraj výhry. Zde však zaváhal, nechal si vyměnit věže a vzniklá koncovka i přes 2 pěšce více byla po 98 tazích remízová – vítězíme 2,5:5,5.

Poprvé v sezoně se nám podařilo sehrát zápas bez prohry, ve kterém jsme nakonec mohli zvítězit i výraznějším rozdílem. Vzhledem ke kvalitě soupeře je však i tento rozdíl velmi příjemný. Další zápas nás čeká za 14 dní, kdy se utkáme s taktéž 100% bodujícími Polabinami. Že by náš tradiční online přenos nabídl důležitý zápas o postup?:-)