Slovo má Olga Sikorová

K článku IM Richarda Biolka o ME na Krétě se v listopadu rozpoutala poměrně živá diskuse. Jak už to tady tak chodí, dotkla se i některých citlivých témat, ale nic se nevyřešilo. Dnes se k diskusi vracíme dopisem od reprezentantky Olgy Sikorové, která chtěla některé záležitosti uvést na pravou míru. Navíc poslední VV

ŠSČR odvolal trenéra ženské reprezentace, takže je to téma i aktuální.






VYJÁDŘENÍ K NEÚČASTI NA ME DRUŽTEV NA KRÉTĚ A DALŠÍM VÝTKÁM KTERÉ ZAZNĚLY NA CHATU NOVÉHO BORU VŮČI REPREZENTACI A MÉ OSOBĚ

Omlouvám se, že celou situaci objasňuji s určitým časovým odstupem, ale je to dáno mým zdravotním stavem, který je pro mě prioritou, a také dočasným odříznutím od internetu.

O zdravotním stavu

Důvodem mé omluvené neúčasti na Mistrovství Evropy družstev 2007 byly skutečné zdravotní důvody, a to konkrétně rizikové těhotenství. Otěhotnět se mi povedlo vzhledem ke kombinovaným zdravotním problémům po 6 letech za asistence špičkových lékařů. Trenér o našem snažení věděl, již v minulosti byly některé mé starty na velkých soutěžích ohroženy.

Od té doby, co jsem otěhotněla, jsem hrála pouze partie, ve kterých není apriori nutné podat nejlepší výkon a nejsou spojeny s tak enormním stresem, jako reprezentační starty. Což se týkalo především turnaje v Tatrách, kam jsem se jela rozloučit s turnaji a partie odehrála v podstatě bez velkého přemýšlení s hlavním důrazem na pohodlné sezení. A jinak většinu dne proležela.

Po celou dobu těhotenství jsem v pracovní neschopnosti s výrazně přísnějším lékařským dozorem, než je obvyklé.

O závazcích vůči svazu

O tom, proč jsem se rozhodla, že stojí za to i za ztížených podmínek bojovat o to, abychom jeli na MS družstev, jsem docela podrobně psala po návratu z Ruska v článku v ŠachInfo. Pokud někdo ze svazu nebo blízký svazu říká, že mám vůči ŠSČR závazky, pak uznávám jeden, a to morální. Skutečně jsem slíbila, že na ME bez honoráře odjedu. Na druhou stranu, to že se nám povedlo něco, co už jsme s manželem začínali považovat za nemožné, je jeden z minima vážných důvodů v mém životě, které by mě mohly vést k nesplnění tak zásadního slibu. Přesto si na svém rozhodnutí trvám a myslím, že ho pochopí každý, kdo aspoň trochu podobnou situaci zažil. Nikdy bych nepřipustila, aby mé čerstvě počaté dítě bylo ohroženo tak velkým stresem, jakým jsou reprezentační partie, a vlastně i ani letem.

Co se týká nevyrovnaných finančních závazků, v průběhu celého loňského roku jsem byla v kontaktu s Michalem Konopkou a částečně také s hospodářem p. Papayem, neboť se řešilo konečné vyúčtování akce, ale žádný vůči mě vznesený požadavek na doplatek neexistuje. Navíc zde by bylo výrazně nemorální tvrdit, že něco svazu dlužím (i když se o to tedy zjevně někteří pod rouškou anonymity pokoušejí). V roce 2006 a 2007 jsem získala pro ženskou reprezentaci sponzorské dary ve výši celkem 140 000 Kč. A odmítla jsem si nechat vyplatit běžnou 30% provizi svazu s tím, že tyto peníze věnuji pro ženský šach. Tehdy to bylo rozhodnutí z dobré vůle a respektu vůči sponzorům, kteří peníze také věnovali ženským šachům a ne pro moje obohacení. Ale dnes budu klidně rýpalům oponovat, že pokud už by mi chtěli něco vyčítat, tak po finanční stránce jsou mimo mísu.

O závisti

Odměny za reprezentaci (obecně) rozhodně není třeba rozebírat jako nafouknuté či neadekvátní. Mohu mluvit pouze za sebe, ale na reprezentační akce typu ME či olympiáda jsem si vždy musela brát neplacené volno s tím, že asi 80% mé práce na mě počkalo a stejně jsem ji pak musela dodělávat v rámci přesčasů. Když si od odměny odečtu ztráty, rozhodně jsem nikdy nebyla v plusu.

O trenérovi

O odvolání trenéra IM Biolka jsem se dočetla na svazových stránkách právě dnes (minulý týden – pozn. vyd.). Hrdě se přihlásím k tomu, že jsem byla jednou z iniciátorek akce, kdy jsme si nového trenéra vybrali a navrhli sami – to bylo v roce 2002. Ríšu jsem znala lidsky i trenérsky už předtím a pro mě byly hlavní důvody pro jeho preferování:
- srozumitelné přípravy a pochopení pro skladbu repertoáru (myslím tím v souladu s osobností svěřence)
- dostatečná šachová síla pro analýzy
- lidské kvality, jako je schopnost podpory a pochopení, navození přátelské atmosféry

Vycházela jsem samozřejmě ze situace, která byla v naší reprezentaci tehdy a přetrvává dodnes, tedy že neexistuje koncepce priorit a vývoje a s tím související víceleté finanční zajištění. Tedy že hráčky trénují individuálně a trenér reprezentace je spíše koučem na mezinárodních akcích.

Pod koncepcí si pochopitelně představuji něco úplně jiného, než náš svaz, a ráda odkazuji na přístup sousedního Polska, které takovou koncepci má. Mimo jiné je v ní zakotvena každoměsíční finanční podpora reprezentantek v takové výši, aby to dalo základ možnosti se šachem uživit, a za to stanovené povinnosti včetně účasti na mezinárodních akcích a tréninkových kempech. Informace o fungování jejich systému mám z první ruky, od 2. trenéra týmu, se kterým hraji českou extraligu za Třinec a několikrát jsme tuto problematiku rozebírali. Každý může vidět, kam to Polsko s ucelenou koncepcí dotáhlo, a to jsme po roce 1989 stáli v podstatě na stejné startovní čáře. My je sledujeme jen z velké dálky a i to je možné jen díky talentům (Janě a dnes už i Katce a Evě) a individuálnímu přístupu hráček, které jinak pracují na plné úvazky (případně studují) a šachy dělají čistě ve svém volném čase.

Za těchto okolností považuji naše dvě 10. místa na olympiádách z poslední doby za velký úspěch. Stálo nás to hodně sil a kdokoli, kdo tyto výsledky znevažuje, ať mi tedy řekne, co lepšího, potažmo na světové úrovni, dokázal on. Včetně všech funkcionářů svazu, kteří bez uvedení skutečných důvodů (ne záminkových – já jsem byla v reprezentaci nepřetržitě od roku 2000 a nikdo se mě neptal na to, jaká byla moje komunikace s trenérem, nebo zda jsou v družstvu dlouhodobé problémy; odpověděla bych, že vždy výborná a podle mého názoru nejsou a patříme mezi jedno z nejsoudržnějších ženských repre družstev) odvolali Ríšu z funkce a dokonce se ani neobtěžovali vyslovit mu za jeho práci poděkování.

Aspoň já mu tedy na tomto místě děkuji, protože pro mě byl vždy na mezinárodních soutěžích dobrým koučem, pomáhal mi s přípravou na každou partii a hodně bodů jsem získala i díky jeho nápadům v přípravě. Stejně tak podle mého názoru dokázal podržet tým v těžkých okamžicích a měl vždy pozitivní přístup.

Třinec, 24.1.2008
Olga Sikorová

Článek IM Biolka o ME na Krétě.