Šachovnice jako kopec

O výborný nápad při trénování významu středu šachovnice pro hru se s námi podělil Petr Baláček, tatínek nadějného Tadeáše. Jeho stať je navíc zajímavým historickým exkurzem na slavná bitevní pole, a tak, doufám, může zaujmout i ty při výcviku poněkud méně pozorné děti….

Šachovnici si můžeme představit jako kopec nebo návrší. V bitvě u Kolína vyhrála rakouská vojska proti armádě Bedřicha Velikého.

Svoji roli sehrálo také to, že rakouská vojska stála na návrší u osady Křečhoř a bránila své postavení proti útočící armádě, která postupovala do svahu. Rakouská jízda, která stála v záloze, složená z mladých holobrádků , v rozhodující okamžik zaútočila ze svahu a rozhodla o průběhu bitvy.

Historikové zdůvodňují téměř zázračné vítězství Jana Žižky na hoře Vítkov proti silné armádě Zikmundově, rovněž tím, že hlavní roli sehrálo výborné situování vozové hradby na samém vrcholu. Těžkooděnci císaře Zikmunda v plné zbroji se plahočili po srázu proti záplavě šípů a valícím se kamenům , mnoho jich padlo dříve , než se k vozové hradbě dostali a při protiútoku jízdy se dali na bezhlavý ústup. Z návrší je dobrý rozhled, rychle lze rozhodnout, kterým směrem se vydat do útoku proti nepříteli, nebo naopak mu zhatit jeho útočné plány.



Jan Žižka z Trocnova - M. Aleš

Na šachovnici platí, že kdo ovládá centrum /návrší/, má velkou výhodu vybojovat partii vítězně. Kde je to návrší? Vrcholem šachovnice je samotné její centrum, pole d4, e4, d5, e5. Celé návrší tvoří 16 polí šachovnice s rohy na polích c3, f3,c6, f6. Proto v začátku šachové partie nejprve usilujeme o co největší ovládnutí vrcholu a celého návrší, řečeno slovy šachistů, centra a velkého centra.

Samozřejmě tam potřebujeme míti svoje pěšáky, aby bránily vstupu soupeřových figur. Výborně tam budou působit střelci, které si představíme jako lučištníky, kteří zaměřují svoje šípy k rohům šachovnice. Jezdci na kopci, neboli v centru snadno mohou vyrazit na všechny strany , kde budou potřeba, ať v útoku nebo v obraně.

O ovládnutí návrší na začátku střetnutí dvou armád samozřejmě usilují obě bojující strany. Je tam tedy na počátku střetnutí velmi nebezpečno. Nepoženeme tam na hned na začátku své nejsilnější figury, protože by je soupeř brzo donutil k ústupu a sám by získal náskok k ovládnutí důležitého prostoru šachovnice. Budeme se ale snažit, aby naše těžké zbraně, kterými jsou věže a dáma, na návrší zaměřily svoje působení. Po provedené rošádě bude asi nejlepší postavení našich věží na sloupcích d , e. Dáma umožní věžím pohyb tím , že ustoupí blíže centru , třeba na pole c2.

V průběhu šachové hry se vyměňují pěšci i figury a hra dospívá ke svému závěru, kdy má být rozhodnuto, ale stále nelze říci, kdo vyhraje. Podobně mnoho skutečných bitev probíhalo tak, že válečné štěstí se klonilo hned na jednu, hned na druhou stranu. Bylo tomu tak i v jedné z nejslavnějších bitev na našem území - v bitvě u Slavkova. Napoleonova vojska daleko od vlasti , stála proti přesile dvou spojených armád Rakouska a Ruska. Odpoledne v den bitvy se zdálo, že je rozhodnuto. Napoleonova vojska byla na ústupu a pronásledována. Geniální stratég Napoleon Bonaparte však vlákal ruská a rakouská vojska do léčky. Obsadil návrší, které ještě dopoledne bylo v rukou Rakušanů a postavil tam svoje děla, která začala pálit do soustředěných pronásledovatelů v údolí. Ustupující francouzská vojska se zastavila a zastavila i armádu pronásledovatelů, která náhle neměla kam uniknout z palby děl. Napoleon v bitvě slavně zvítězil.



Rekonstrukce bitvy u Slavkova. Zdroj: CzechTourism

Pro šachovou hru si můžeme vzíti poučení, že význam centra a jeho ovládnutí není důležité jen při zahájení. Pozice figur v centru má význam v průběhu celé partie, ale i v koncovce. Přejde-li partie do pěšcové koncovky, kdy na šachovnici zůstali králové a pěšci, velmi často rozhoduje postavení králů, kteří v koncovce bojují. Podaří-li se jednomu králi ovládnouti centrum, odkud může rychle zaútočit na pěšáky soupeře, může partii rozhodnout ve svůj prospěch, podobně, jako Napoleon, když v závěru bitvy ovládl návrší u Slavkova.

Pro názornost lze vyrobiti stupňovitou šachovnici. První stupeň tvoří všechna krajní pole šachovnice, sloupce a , h, řady 1, 8. Druhý stupeň tvoří sloupce b, g, bez krajních polí a řady 2, 7, bez krajních polí. Třetí stupeň pyramidy tvoří pole na sloupcích c a f, c3-c6, f3-f6, spolu s d3,e3, d6,e6. Nejvyšší stupeň pyramidy tvoří pole d4,d5 a e4,e5. Hra na takové šachovnici bude pro začínajícího hráče zajímavější a uvědomí si dříve a názorně důležitost ovládnutí malého a velkého centra pro průběh hry.