Rozhovor s Viktorem Lázničkou

Osmnáctiletá naděje českého šachu, velmistr Viktor Láznička (k 1. 7. FIDE ELO 2602), má za sebou nejlepší sezónu kariéry. Třetí hráč českého žebříčku a 14. junior světa získal bronzovou medaili na ME do 18 let, stal se přeborníkem republiky jednotlivců i družstev (s týmem Bauset Pardubice). Životní výkon předvedl na květnové šachové olympiádě v Turíně, kde měl po svých prvních šesti utkáních 6 bodů, což je výsledek, jaký je ve světovém šachu výjimečný.

Konečné Lázničkovo skóre na olympiádě 7,5 bodů z 10 partií je vynikající výsledek.

Jak byste zhodnotil svou loňskou sezónu?
Loňský rok byl veleúspěšný. Získal jsem bronzovou medaili na mistrovství Evropy hráčů do 18 let. Do posledního kola jsem měl šanci celou soutěž vyhrát. Poté jsem se zúčastnil mistrovství světa hráčů do 20 let, ale to se mi vůbec nepovedlo. Skončil jsem v poli poražených, až sedmadvacátý. Byl to můj nejhorší výsledek loňské sezóny. Ale byl to dobrý zážitek, získal jsem díky tomu cenné zkušenosti. Další akcí byl republikový přebor v Brně, do té doby jsem odpočíval. Přebor se mi naopak povedl náramně. Získal jsem 8,5 z 11. Dařilo se mi opravdu všechno. Tímto výkonem jsem se kvalifikoval na olympiádu. Tři čtvrtiny olympijského turnaje byly výborné, dařilo se nám. Drželi jsme se kolem třetího místa. Konec jsme ale nezvládli. Někteří fyzicky, někteří šachově. Dvě předposlední kola se nám vůbec nepovedla a propadli jsme se na 16. místo. Naštěstí jsme vyhráli v posledním kole a ještě se solidně umístili (tým skončil 11. – pozn. aut.). Byl to životní turnaj, který předčí i mistrovství republiky. Jen škoda poslední partie, kterou jsem prohrál (jako jedinou na olympiádě – pozn. aut.) s Číňanem Wang Yuem. Měl nejlepší výsledek na olympiádě, to mě trošku omlouvá.

Proti Wang Yueovi jste ale nepředvedl svůj obvyklý výkon, jaký jste na olympiádě podával. Chyběla v závěru fyzička?
Číňan hrál výborně. Překvapilo mě, jak rychle hrál. Hned od začátku partie jsem časově trpěl. S tím jsem se na olympiádě do té doby nesetkal. S ostatními soupeři jsem měl vždy lepší čas, protože hráli pomalu. Fyzička ale také trochu hrála roli. Byl jsem unavený a nehrál jsem tak, jak bych potřeboval.

Dalším skvělým šachistou, s kterým jste se na olympiádě utkal, byl Jevgenij Barejev. Jak moc jste byl nervózní?
Na partii s Barejevem jsem se hodně těšil. Byl jsem trochu nervózní, protože Barejev je hráč světové špičky, má ELO přes 2700. Po prvních pár tazích však nervozita opadla a cítil jsem se dobře. Barejev prokázal svou sílu a postupně mě přehrával. Nakonec jsem ale se štěstím uhrál remízu, soupeř v časové tísni také pár chyb udělal. Možná lze tato partie označit jako moje životní, protože s tak kvalitním hráčem jsem ještě nikdy nehrál.

Na olympiádě jste reprezentoval spolu s Davidem Navarou, kterému turnaj také vyšel skvěle. Je to 14. světový hráč, který měl k 1. 7. ELO 2719. Jak vidíte jeho šachovou budoucnost?
David je úžasný šachista. Získal 8,5 z 12 na první šachovnici, což je výborný výsledek. Je vidět, že za posledních pár let udělal ohromný pokrok. Má dokonalý propočet, výbornou strategii, taktiku. Do budoucna má šanci účastnit se bojů o titul mistra světa. Rozhodně ale ještě není na svém vrcholu a bude se zlepšovat.

Jaké jsou vaše další cíle? Je pro vás motivací dotáhnout Davida Navaru?
David je pro mě určitě motivací. Dá se říct, že ho kopíruji. Je o tři roky starší, a tak je takovým mým vzorem. Chci jít v jeho šlépějích. Cílem je pro mě ELO 2700. Nevím, jestli jsem schopen toho dosáhnout, ale pokusím se. Mám co největší ambice.

V čem je pro vás David Navara, nejlepší český šachista, vzorem?
Je to velmi inteligentní člověk. Líbí se mi jeho zaujetí pro šachy. Odevzdává tomu strašně moc času. Průměrně se jim věnuje čtyři, pět hodin. Vždy má všechno dokonale připravené, propracované. Ví, jak bude hrát, nebo jak měl hrát. Je to takový malý extrém, protože snad nikdo, a to ani ve světě, nevěnuje šachům tolik času jako on. Do budoucna bychom spolu chtěli začít trénovat, protože by to bylo pro oba prospěšné.

Jak často trénujete vy?
Šachy trénuji mezi hodinou a dvěma denně. Ale těžko se to odhaduje, občas netrénuji vůbec, občas o hodně víc. Hraji především na internetu se špičkovými šachisty.

Hrajete také proti počítačům?
Proti počítačům hraji minimálně, protože to nepřináší nic nového. Chybí tam lidský faktor. Člověk občas udělá chybu, kdežto počítač nic, ten vidí vše dokonale. Existují programy, které převyšují lidský mozek. Jsou výkonnější, mají přesné propočty. Kdyby měl být v současnosti uspořádán zápas mezi nejlepším šachistou na větě a počítačem, řekl bych, že vyhraje počítač. Za pár let už člověk proti počítačům nebude mít šanci. Proto hraji raději proti lidem, i když je to prostřednictvím internetu. Řada šachistů tento způsob zavrhuje, ale mně dokonale vyhovuje.

Když sedíte u šachovnice a promýšlíte tah, na kolik tahů dopředu jste schopen uvažovat?
To záleží na situaci a momentálním postavení figur na šachovnici. Většinou na tři až čtyři. Když je potřeba, tak i na devět, deset. To už je ale maximum.

Láká vás hrát šachy jako profesionál?
Až dostuduji vysokou školu, rád bych se šachu věnoval profesionálně. To ale také záleží na tom, na jakou vysokou školu se dostanu, nebo jestli budu mít už 2700 ELO. Ale na to je ještě čas. Nicméně to připadá v úvahu.

Kolik hráčů se u nás touto hrou uživí?
Je tady asi patnáct profesionálů. Živí se hlavně trénováním, nejenom hrou. Kromě pár hráčů by se jenom hrou nikdo neuživil. Velmi dobře se dá uživit třeba v německé Bundeslize. Hrají tam nejlepší šachisté, je tam největší kapitál. Stejně důležitou složkou jsou také turnaje. Je to 50 na 50. Liga se hraje hlavně přes rok, turnaje v létě.

Jak zvládáte náročnou šachovou sezónu s vaším studiem?
Studuji gymnázium v Pardubicích a příští rok budu maturovat. Jsem regulérní student. Kdybych měl individuální plán, možná bych měl lepší prospěch, ale nestěžuji si. Co se týče klasifikace, patřím k nadprůměru ve třídě. Samozřejmě, že ne všechny předměty zvládám dokonale. Jediné, v čem nad ostatními vynikám, je matematika. Fyzika mi moc nejde. Možná by mně šla, ale nebaví mě. Nejhorší známka byla trojka z němčiny, ale máme ne zrovna příjemného učitele, který nám dělá naschvály. Další trojku jsem měl z biologie. To je to samé. Paní učitelka je hodně přísná. Můžu ale říct, že skloubit šachy a školu je možné.

Jak jste se k šachům vůbec dostal?
K šachům mě přivedli rodiče. Když jsem nastupoval do první třídy, chtěli, abych také chodil do nějakého kroužku, a vybrali šachy. Pár roků jsem kroužek navštěvoval, poté přišlo několik úspěchů a od svazu jsem dostal svého osobního trenéra. Tímto krokem se postupně začala vyvíjet moje současná úroveň.

Co očekáváte od Mistrovství ČR v rapid šachu CHLÁDEK & TINTĚRA OPEN, kterého se na CZECH OPEN zúčastníte?
Bude to velmi silný turnaj. Budou na něm startovat David Navara, Sergej Movsesjan a další hráči. Chci se hlavně rozehrát před hlavním velmistrovským turnajem.

Jaké máte ambice na velmistrovském PARDUBICE OPEN?
Už se na něj moc těším. Je to nejsilněji obsazený turnaj, který jsem kdy v Pardubicích hrál. Jsem zvědavý, jak si David Navara poradí s rolí favorita. Na mě je také kladeno velké očekávání. Umístění do pátého místa pro mě bude úspěch. Když se mi podaří udržet ELO přes 2600, budu rád.