Rapid ve Strakonicích

Velikonoce je možno trávit různě. Já jsem si vyrazil po ligové sezóně trochu spravit chuť do Strakonic na tradiční open v půlhodinovkách. Patří k těm opravdu řádným rapidům, na 30 minut, pěkně 11 kol ve dvou dnech, sobota a neděle - onen mezivečer pro leckoho znamená nejzajímavější fází akce, většinou pak ale někdo nezvládne ranní vstávání (kolo od 8:00 je ovšem opravdu krutý program).

Letos se ve Strakonicích nesešla tak tvrdá konkurence jako v lednu v Písku, také pamatuji více než 80 účastníků, to ovšem naznačovalo, že se při délce turnaje asi nepůjde vyhnout žádnému ze známých rapidových borců. Přesto mě překvapilo, že jsem již ve 2. kole potkal velezkušeného třineckého mistra Mesiarika, který sice již na rapid nemá tu rychlost, ale pan hráč to je. Ani písecký Spal není zrovna příjemný soupeř, přesto sobotní dopoledne proběhlo bez ztráty kytičky, což už se povedlo jen pěti dalším konkurentům.

Kritické bylo jako obvykle 4. kolo hned po obědě. S Petrem Neumanem jsem neopatrně vlezl do horší koncovky, ale čas byl na mé straně. Nakonec po pár drobných nepřesnostech měl Petr již remizovat, ale přehlédl triviální obrat a mě zůstal plný počet bodů. Triumvirát na čele nezměnilo ani 5. kolo, kdy se na prvních dvou stolech střetla čtveřice nejvýše nasazených. Extraligovou hvězdu Martina Petra jsem sice dost mačkal, ale remízu nakonec uhájil. Stejný výsledek zapsal Lechtýnský černými s Černouškem. Na čelo se tak dotáhl tachovský Jan Turner, který byl mým dalším soupeřem. V poměrně divoké partii jsem asi někde měl navrch, ale z dýmu se nakonec vynořila rovná remíza v koncovce. Souboj konkurentů Petr - Lechtýnský přinesl první a jediný spor v turnaji. Petr se dostal do problémů a bránil nepříjemnou koncovku. Po urputné obraně dosáhl s posledními pěti vteřinami různobarevných střelců po třech pěšcích na obou stranách a zareklamoval remízu. Objektivně to sice byla pravda, ale bílý by ještě musel hrát chvíli přesně. Rozhodčí nakonec reklamaci remízy uznal, ale Lechtýnský odcházel od diskuse dost nespokojen. Čelní skupinka se opět poněkud rozrostla. Až poslední sobotní kolo přineslo změnu. Ačkoliv mě z těch remíz rozbolela hlava, podařilo se mi zdolat Lukáše Černouška, který nezvládl zahájení, přišel o pěšce a spoustu času, načež jsem jeho bezohledný útok správně spočítal až do vyhrané koncovky a odčinil tak alespoň trochu lednovou prohru z posledního kola v Písku. Nepodařilo se mi sice setřást Martina Petra, který zdolal Turnera, ale Lechtýnský se musel o bod rozdělit s Janem Šuráněm a poslední z vedoucí skupiny brněnský koryfej Ladislav Urbanec se zdržel remízou s dobře hrajícím Jaroslavem Tomanem z Tachova.

Po večeři jsem si šel nezvykle brzo lehnout, měl jsem toho za celý den plné zuby. Ráno mě čekal dojíždějící cyklista Jan Šuráň, který si ale na 8 hodinu ranní tentokrát vzal auto. Moje hodina to tedy rozhodně není, z partie si pamatuji spíše jen to, jak si stěžoval, že prohrál bez odporu - ale tak brzo ráno se dobrý plán hry hledá těžko. Tím se mi konečně povedl trhák, neboť Petr s Urbancem musel dlouho bojovat o zisk výhody, převahu pěšce ve věžovce ale dokázal dovést jen k remíze. Lechtýnský si z početné skupiny, která ukončila sobotu na 5 bodech, vytáhl Neumana, který ho v lednu v Písku připravil v posledním kole o vítězství, tentokrát souboj skočil nerozhodně. Na Lechtýnského se dotáhli Jan Havlík ml., který zužitkoval těžké ráno Černouška, Turner po výhře s Milošem Svobodou, mladoboleslavský Martin Řehořek výhrou s Tomanem a překvapivě Vít Bureš z Brna na úkor nejistě hrajícího Davida Kaňovského. V 9. kole konečně došlo na velmistrovský souboj a velmistrovskou remízu.

I když se mi nelíbilo, jak se mi pomalu zhoršuje Buchholz, jistil jsem vedení a hlavně jsem ukončil obehrávání nejvýše nasazených (chyběl mi jen sedmý nasazený Kaňovský, ten byl zatím daleko). Lechtánský měl černé a souhlas doprovodil poznámkou "Tak si teda vyhrál turnaj". Že do toho veteráni "vidí" se ukázalo za malou chvilku. Toto kolo znamenalo malý palácový převrat. Petr totiž přehnal partii s Řehořkem a podlehl matovému útoku. Havlík porazil Turnera a Urbanec Bureše, tím se mi v patách s půlbodovou ztrátou vynořila zcela nová trojice. O další polovinku zpět šli do finiše Petr, Lechtýnský a Šuráň, který zdolal Michala Nováka. Předposlední kolo s pořadím opět zamíchalo. Podařilo se mi potvrdit vedení výhrou s Havlíkem dobře spočítanou docela slušnou závěrečnou kombinací. Řehořek porazil Urbance a jediný zůstal v těsném závěsu. Petr se vrátil do hry výhrou se Šuráněm a Lechtýnský zdolal plzeňského Blechu. Za nimi se seřadila skupinka, která ještě mohla pomýšlet na dobré umístění ve složení Černoušek, Neuman, Kaňovský, Urbanec, Havlík a plzeňský Petr Janočko. Poslední kolo bylo naopak plné taktizování. Já jsem rychle pojistil turnajové vítězství, když i Řehořek byl spokojen s již dosaženým dobrým výsledkem. O pěkné 2. místo ale přišel, když Petr přepočítal Černouška, který odmítl ranný návrh ke smíru, a Lechtýnský postupně přehrál Urbance, v omezeném čase měl ale hodně problémů s uplaněním získané figury. Více rezultativních výsledků na předních stolech ale nebylo.

Konečné výsledky:
1. Vokáč, Marek 2501 1. Novoborský ŠK 9.0
2. Petr, Martin 2437 ŠK Rapid Pardubice 8.5
3. Lechtýnský, Jiří 2434 Zikuda Turnov 8.5
4. Řehořek, Martin 2335 ŠK Emerge Mladá Boleslav 8.5
5. Neuman, Petr 2412 Sokol Plzeň 1 7.5
6. Havlík, Jan ml. 2250 ŠK Mahrla Praha 7.5
7. Šuráň, Jan 2342 Sokol Plzeň 1 7.5
8. Kaňovský, David 2376 A 64 Grygov 7.5
9. Janočko, Petr 2060 Loko Plzeň 7.5
10. Černoušek, Lukáš 2419 SK Litoměřice 7.0
11. Turner, Jan 2383 TJ Slavoj Tachov 7.0
12. Blecha, Miroslav 2185 Loko Plzeň 7.0
13. Urbanec, Ladislav 2292 Lokomotiva Brno 7.0
14. Pinc, Miroslav 2199 INVESTA Příbram 7.0
15. Vykydal, František 2157 ŠK Lokomotiva Brno 7.0
16. Bureš, Vít 2190 ŠK Duras BVK Brno 7.0
17. Škut, Michal 1895 ŠK Sokol Klatovy 7.0
18. Bartoníček, Zdeněk 2011 Sokol Plzeň 1 6.5
19. Baumruk, Josef 2027 ŠK Přeštice 6.5
20. Jakl, Aleš 1960 TJ Slavoj Tachov 6.5


kompletní výsledky ke stažení.