První domácí výhra

1. Novoborský ŠK „B“ – TJ ŠO Chrudim 5,5:2,5
Stejně jako loni, byl pro Chrudim nepříznivý los i letos a museli tak absolvovat jejich nejdelší výjezd do Nového Boru. Už úvodní sestavy naznačovaly, kdo je v zápase favoritem a průběh toto jen potvrdil.

První jsem partii ukončil já, když Vráťa Jarábek nabídl v zahájení opakování tahů. A

vzhledem k tomu, že jsem jako černý ještě ani nevyrovnal, nebyl důvod odmítat – 0,5:0,5. První bod připsal na účet domácích Zdeněk Völfl, když v nimcovičově indické taktickým obratem sebral Neumanové pěšce. Jeho realizace byla navíc o to snazší, že bílá se dopustila ještě jednoho taktického přehlédnutí – 1,5:0,5.

Další partie skončily až kolem časové kontroly, respektive těsně po ní. Robert Cvek zahrál proti Tůmovi pro něj trochu netypické zahájení a vyšel z něj s drobnou výhodou. Přesto dlouho nebylo jasné, jak hodlá partii rozhodnout ve svůj prospěch. Pak však Tůma dovolil Robertovi obětovat pěšce, čímž si uvolnil důležité centrální pole pro svého jezdce. Od této chvíle již černému hrozila řada obratů, po jednom z nich se musel vzdát dámy a po chvíli celé partie – 2,5:0,5. Petr Kučera sehrál, jak bývá jeho dobrým zvykem, velmi poklidné zahájení, ze kterého vyšel se značně lepším časem a také výhodou v podobě soupeřova izolovaného pěšce. Realizace však nebyla nejpřesnější a když soupeř nabídl remízu, bylo určitě na místě tuto nabídku zvážit. S ohledem na vývoj na ostatních šachovnicích, kdy pouze pozice Martina Mužíka byla nejasná, Petr remízu přijal – 3:1.

Tomáš Kulhánek měl v partii s Němcem ze začátku problémy a dostal se do opticky horší pozice. To bylo způsobeno zejména pomalým vývinem jeho královského křídla a slabým pěšcem na d6. Toho však Tomáš i za pomoci taktických obratů pokryl, vyvinul zbývající figury a postupně vyrovnal hru. V jednu chvíli už to vypadalo na trojí opakování pozice, ze kterého Tomáš v posledním možném okamžiku utekl a pokračoval dále na výhru. Partii nakonec rozhodlo Němcovo taktické přehlédnutí, kdy v honbě za pěšcem na d6 vlezl na špatné pole a byl nucen odevzdat kvalitu – 4:1. Petr Pisk hrál stejně jako v minulém kole sicilskou s 3. Sb5, tentokrát však za černé. I tentokrát prokázal, že tomuto zahájení rozumí víc než soupeř a získal velmi pohodlnou pozici. Okolo časové kontroly se mu drobnou poziční výhodu podařilo přetransformovat i ve výhodu materiální a čekalo se pouze na to, jestli vzniklá věžovka byla vyhraná. Pověstná výjimka potvrzující pravidlo, že „všechny věžovky jsou remis“, se přihodila právě v tomto zápase – 5:1.

Zbylé 2 partie se hrály až do vyčerpání všech možností – jak pozičních, tak časových. Honza Vrána nejprve bojovně odmíl v zahájení remízu, aby o ní pak v koncovce musel sám bojovat. To se mu povedlo vcelku lehce, ale rozhodl se ještě jednou odmítnout snadnou cestu k remíze a pochodem králem vpřed zavelel k dalšímu útoku. Partii tím notně zdramatizoval, ale výsledek už nezměnil – 5,5:1,5. Martin Mužík sehrál teoreticky zajímavou partii. Přestože si myslím, že i takovýto nestandartní průběh svešnikova poznamenala teorie, tak ani jeden z aktérů ji evidentně neznal. O to však byla samotvorba zajímavější! V jednu chvíli jsem Martinovu pozici hodnotil jako velmi nadějnou (15…bxa4), ale po oboustranných nepřesnostech hra nabrala úplně jiný spád, konkrétně značně lepší pozici bílého. Martin se houževnatě bránil a dosáhl velmi nejasné dámské koncovky, kde v řadě případů hrozil věčným šachem. Ty si soupeř pohlídal, za pomoci oběti pěšce pozici převedl do pěšcovky, kde rozhodl zugzwang – 5,5:2,5.

Kaňkou na jinak povedeném zápase byl kolaps Bolkova notebooku, který nám umožnil pouze přibližně půlhodinový online přenos. Za výpadek se všem příznivcům omlouváme. Ani na 3. pokus se tak B-týmu při online přenosu nepodařilo zvítězit. Někdy to nezvládne družstvo, jindy zase stroj…