Olympijské rozhovory IV

Na otázky našich čtenářů odpovídaly i Katka Čedíková a Petra Blažková, členky úspěšného ženského družstva z olympiády v Turíně. Tady jsou jejich odpovědi:

Zajímalo by mě, která který z mužů hrajících na olympiádě se Vám nejvíc líbil. Pro připomenutí můžete využít fotogalerii na kosteniuk.com:-)
Katka Čedíková: Mám už jednoho mužského doma, tak jsem si ostatních moc nevšímala :-), ale například z Kramnika, Ananda či Adamse vyzařovala taková zvláštní aura, i když to asi bude tím, že jsou to prostě nejlepší světoví hráči.

Petra Blažková: Rozhodně Aljechin, i když byl pouze plyšový...

Jak šachový profesionál řeší situaci, kdy ho při důležitém utkání rozbolí hlava a nemůže se zcela soustředit na hru?
KČ: Vlastně na tuto otázku nemám odpověď, protože jsem učitelka a šachům se profesionálně nevěnuji, ale když někdy něco takového přijde, tak se buď snažím na to nemyslet a hrát nějak dál a nebo nabídnout remízu. Ale celkově vzato remízy téměř nenabízím a navíc mě při šachách hlava moc nebolí, spíše někdy vaří, když je náročná pozice.
PB: Jak to řeší profesionálové, to nevím, mě naštěstí ještě hlava při partii nikdy nerozbolela.

Kterou svoji olympijskou partii považujete za nejlepší a proč?
KČ: Myslím, že partie proti slabším hráčkám z 1.kola proti Portoriku, pak partie proti Íránu nebo i ta proti Íráku nebyly alespoň esteticky špatné, ikdyž jsem v 1.kole soupeřce dovolila tah c6 k otevření pozice, který však naštěstí nezahrála :-) a další dvě soupeřky alespoň dle Ela byly o hodně slabší. Zajímavá byla partie s Polovnikovou-Atalik, i když byla zakončena mojí hrubou chybou v pozici vedoucí po třech jiných tazích do naprosté remízy v koncovce a alespoň líbivá byla kombinace v partii s Kazaškou v předposledním kole. Nicméně za nejlepší partii považuji tu z posledního kola s Francií, samozřejmě chyby tam byly, ale měla takový správný náboj a hrála jsem s elově lepší soupeřkou.
PB: Asi tu ze třetího kola proti Ovezové. Byla docela krátká, takže jsem tam nestihla udělat moc chyb.

Kterou partii z olympiády byste určitě doporučili k přehrání?
KČ: Opět tu z posledního kola, i když z každé je možno si něco odnést, konec konců vždyť nejvíce se člověk naučí z vlastních chyb.
PB: Výše uvedenou a kdyby to nestačilo, tak možná ještě partii proti Zuzaně Borošové. Závěrečnou blicku jsem sice moc nezvládla, ale celkově byla ta partie hodně bojovná.

Největší kuriozita na olympiádě (na šachovnici i mimo ni).
KČ: Vím, že kluci již psali o rvačce mezi dvěma velmistry o australskou hráčku. No pro mě to byl asi drb, ale možná pravda, že se Širov rozchází s Cmilyte, takže ani myslím s tou třetí ženou ke své škodě nevydržel. Pak také Kramnikovo přebírání poháru na vyhlášení za nejlepší perfo, kdy vypadal, jako by se probudil ze spánku, vlasy rozčepýřené, košile ledabyle napůl vyndaná z kalhot, to vypadalo dost komicky, stejně tak jako nadšené focení se Japonců s Iljumžinovem. Pak mi také holky říkaly, že při zápasu s Řeckem (hrála jsem s Makropoulou, jejíž manžel je prý Iljumžinova pravá ruka, či tak něco, a oblékla si proti ní oranžové tričko na podporu Bessela Koka) stál za mojí soupeřkou právě Iljumžinov a prohlížel si mě v tom "nepřátelském tričku". Já jsem o tom vůbec nevěděla, ale i tak, spíš se divím, že se ostatní federace nechají oblbnout jeho řečmi (prý se na velvyslanectví států posílalo doporučení, aby byl volen na další prezidentské období Iljumžinov) a buclatou taštičkou, kde kromě informátoru vypadá zbytek (tužka, hodinky, čepice a tričko) jak vytažené z nejhoršího second handu. Prostě nechápu, že to těm federacím, které ho volí, nedoklapne, přece když ho podporovat nebudou, tak je nemůže všechny za to postřílet či tak něco, ale to je to samé, jako s ostatními jinými takovýmito politiky se dvěma tvářemi a lidé jsou někdy hloupí.

S jakým umístěním byste byli spokojeni před začátkem turnaje? Změnily se nějak Vaše ambice po výborném průběhu olympiády?
KČ: Asi jsme se chtěly umístit do první dvacítky, vlastně žádný výborný průběh v našem případě nebyl, po pátém kole jsme byly, myslím, až padesáté, takže to ze zpětného pohledu vypadá jako taktické vyčkávání před drtivým finišem :-). Vlastně jsme toho zase tolik nečekaly a to bylo dobře, aspoň jsme nebyly, narozdíl od našich soupeřek, tolik nervózní a povedlo se to.
PB: Co se umístění družstva týče, tak i s horším, než jak jsme nakonec skončily. Ale to mluvím pochopitelně pouze za sebe.

Předpokládám, že jste bydleli v olympijské vesnici. Zajímali jste se, po kom v pokoji vlastně bydlíte?
KČ: Vůbec ne, ale bylo tam dle mého názoru dost nevyužitého místa, ještě více u kluků, takže jsem si dělala srandu, že tam museli bydlet lyžaři.
PB: O to jsme se nezajímaly a pochybuji, že by nám to byl schopen někdo říct.

Vyhovovalo vám stanovené tempo hry? Měl by se podle vašeho názoru přidávat nějaký čas po 40 tazích, případně zvýšit bonifikaci za tah z 30 na 45 či 60 sekund, aby se dlouhé či složité koncovky nedohrávaly v permanentní časové tísni?
KČ: Svým způsobem jako časovkářce vyhovuje, ale kdyby se hrálo 2h s časovou bonifikací a pak aspoň ještě po 40 tazích půl hodiny navíc, určitě by to alespoň trochu přispělo kvalitě sehraných partií a byla by aspoň občas dosti nutná přestávka na "čůrání".
PB: Systém časové kontroly s přidáváním třiceti sekund za tah mi v principu vyhovuje, neboť mám záruku, že mi vždy alespoň nějaký čas zbude, ale uvítala bych více času na začátku (např. dvě hodiny místo hodiny a půl), případně půl hodinu k dobru po 40. tahu. To by si pak člověk aspoň stihl zajít na záchod.

Jaké bylo předolympijské soustředění. Pomohlo Vám?
KČ: Bylo fajn, aspoň se člověk trochu dostal do tempa, protože to jinak od pondělí do pátku byla jen škola.
PB: Já myslím, že ano. Škoda, že nebylo o něco delší a že bylo jenom jedno.

Kdo je mistr světa? A kdo nejlepší šachista? Proč chyběl Topalov a Anand toho moc nepředvedl?
KČ: Dnes těžko říci, hráči již nemají takovou herní převahu nad ostatními, jakou míval Kasparov, Karpov či Fischer. Je světová špička, ale rozhodně nelze o někom říci, že je ze všech nejlepší. K těm dalším u Topalova nemám tušení a u Ananda to víte také není vždy posvícení, škoda jen že si to vybral při olympiádě, ale někdy s tím člověk nic nenadělá.

Jaký byl Váš nejlepší tah na olympiádě (kromě Bermuda party:-)? A který byl naopak nejhorší?
KČ: Nejhorších bylo spousta, hromada v partii s Angličankou Houskou či s Řekyní, nejlepší tah asi někde v druhé polovině partie s Milliet.
PB: Na Bermuda party jsem nebyla, takže nemohu srovnávat. Mně se prostředí letošní olympiády moc nelíbilo, takže jsem se spíše soustředila na ty tahy na šachovnici. Z těch nešachových tahů byly rozhodně nejlepší ty zmrzlinové.

Děkujeme za odpovědi a těšíme se na rozhovory po dalších neméně úspěšných reprezentačních akcích.