O Karlových Varech s Michalem Konopkou

20.09.2007 08:00 | Turnaje

Sérii rozhovorů na téma Karlovy Vary zakončíme s Michalem Konopkou. Prožil celý turnaj na "komentátorské židli", odkud přítomné diváky provázel spolu s Vlastimilem Hortem průběhem jednotlivých kol. Mohl tak dokonale nasát turnajovou...

Sérii rozhovorů na téma Karlovy Vary zakončíme s Michalem Konopkou. Prožil celý turnaj na "komentátorské židli", odkud přítomné diváky provázel spolu s Vlastimilem Hortem průběhem jednotlivých kol. Mohl tak dokonale nasát turnajovou atmosféru.

Potěšilo Vás pozvání komentovat turnaj v Karlových Varech? Jaké jsou Vaše dojmy?
Pozvání mě samozřejmě potěšilo, byla to pro mě velká čest, být „při tom“.
Letošní turnaj v Karlových Varech - to byla naprosto mimořádná událost a musím se přiznat, že skutečnost dokonce předčila mé očekávání. Viděli jsme nejen turnaj vynikajících velmistrů, ale i legendy v zákulisí – Horta, Kaválka, Portische, Lilienthala. A právě posledně jmenovaný mě překvapil nejvíce. Věděl jsem o něm pár maličkostí – že vyhrál před válkou přebor SSSR, že hrál v roce 1950 první turnaj kandidátů (v Budapešti) a samozřejmě jsem znal jeho partii s Capablancou. Ale jinak to byla velká neznámá. V Karlových Varech byla vzácná příležitost poznat ho blíže. Panebože, to byl šok! V 96 letech ten člověk celkem normálně funguje, má smysl pro humor, výbornou paměť a bystrý šachový úsudek! Jeho žena ho přiváděla brzy po zahájení partií do komentátorské místnosti se slovy „Tady budeš ve svém živlu!“ A Maestro byl. Občas si zapálil oblíbené cigárko, což jsme mu tolerovali ( v místnosti byl zákaz kouření) a sledoval dění na šachovnicích. V komentátorské místnosti byly dvě plátna – na jednom se promítal aktuální průběh všech partií, na druhém se analyzovalo. Maestro občas ztrácel orientaci. „Tak igralos?“ ptal se, když jsme začali něco rozebírat na „analytickém“ plátně. „Nět, éto anályz!“ odpovídal jsem mu donekonečna. Občas navrhl své varianty a oceňoval pozice – mělo to hlavu a patu, ve velké většině případů měl pravdu a často nacházel taková pokračování, které nikdo z přítomných neviděl. Hned první den po příjezdu začal nahlas rozjímat o svých partiích. Zeptal jsem se, jestli by nám tedy nemohl nějakou okomentovat. Vašek Pech totiž právě předchozího dne nahrál do počítače v komentátorské místnosti potřebnou databázi, takže to technicky nebyl problém. Slovo dalo slovo. Přehrával jsem na velkém plátně tři Lilienthalovy partie (Lilienthal – Botvinnik, Moskva 1940, Lilienthal – Capablanca, Hastings 1934/5, Bronštejn – Lilienthal, Moskva 1953) a téměř stoletý Maestro je nenapodobitelným způsobem glosoval pro přítomné diváky. Byl to fascinující moment! Jeden z nejsilnějších šachových zážitků, které jsem kdy zažil. Musím si ty jeho komentáře co nejdřív zapsat, dokud je nezapomenu. Asi jako více současných šachistů jsem se setkal s hráči, kteří vyprávěli o šachových velikánech z 60. a 70. let. A najednou se tu objeví někdo, kdo se rozpovídá o Hastingsu 1934, o Laskerovi, Capablancovi, Alechinovi. Neskutečné.
Dále bych rád vyzdvihl perfektní organizaci celé akce. Vše bylo vymyšleno do nejmenšího detailu a šlo to jako po drátkách. Za to patří velký dík Pavlu Matochovi a jeho obětavým spolupracovníkům.


Andre Lilienthal

Jak se Vám spolupracovalo s Vlastimilem Hortem? Pobavila Vás nějaká historka?
S Vlastimilem Hortem se nedá spolupracovat jinak než výborně. Je to jeden z nejlepších šachových komentátorů na světě. O šachu ví všechno a analýzy prokládá historkami z (šachového) života. Naučil jsem se od něj mimo jiné nový výraz: „ranec“. „Rancem“ nazýval náš legendární velmistr šach. Ale pozor – ne obyčejný šach, ovšem takový, po kterém to zaduní - soupeř ztratí materiál nebo bude v jiném průšvihu. Takže analýza mohla vypadat třeba takto:
Já:Zkusíme třeba Vhe8.
Hort: Pane Konopka, to Vám dám ranec na f5 a budete na tom hódně špatně…

Několikrát se Vlastimil Hort rozpovídal o Karlu Opočenském , milovníkovi života (víno, ženy, zpěv). Vzpomínal na doby, kdy učil Mistr Opočenský je, mladíky, svůj oblíbený Caro-Kann a říkával přitom: Hoši, já jsem takovej karokanec! A mladým klukům se ten dvojsmysl samozřejmě líbil a Mistra obdivovali.
Na jedno jsem se Vlastimila Horta nestačil zeptat. Proč vyslovoval jméno španělského velmistra zásadně Žirov místo správného Širov? Bylo to nechtěně nebo to byl další z vtípků pana Vlastimila? Žir totiž znamená v ruštině tuk. Zatímco poetické jméno Širov může vyvolávat asociace něčeho širokého, jméno Žirov vyvolává úplně jiné představy. Z pana Širokého se stal pan Tučný.

Jací chodili diváci a jaký divák byl Václav Klaus?
Přes počáteční obavy chodilo diváků celkem dost – pravidelným divákem byl třeba místní fanoušek, pan Skopalík, který svého času organizoval simultánky (mimo jiné s Michailem Talem) v Karlových Varech a o šachu toho hodně ví. Nikdy nechyběl Břéťa Modr, mihlo se i několik známých tváří: Zuzka Hagarová, Katka Čedíková, Jana Jacková, Hanka Modrová, Pavel Šimáček, Honza Votava, Radek Kalod a další.
Nejvýznamnějším divákem byl ale samozřejmě prezident republiky Václav Klaus. Přišel na první kolo, velmi se zajímal o dění na šachovnicích a proseděl v komentátorské místnosti snad 4 hodiny! Občas se na něco zeptal a bylo vidět, že šachy hraje, má je rád a má celkem slušný přehled. Nejvíc se mu líbil manévr Viktora Lázničky z partie proti Širovovi: Va8-b8-b4-h4. Prezident odešel těsně před koncem 1.kola a myslím, že musel mít radost, když se dozvěděl, že Viktor partii vyhrál.


Michal Konopka komentuje

V analýzách v průběhu partií odhadujete další jejich průběh. Jaká byla úspěšnost?
Ale ano, diváci byli šachově vyspělí, takže se podařilo občas i nějaké tahy uhádnout. Pokoušeli jsme se dokonce s panem Hortem zavést tipovací soutěž – kdo z diváků uhodne nejvíce tahů! Snad jen cenový fond chyběl. Občas jsme ale nevěděli, která bije. Třeba při partii Navara – Timman – ocenit koncovku bylo nesmírně těžké. Co je remíza? Co je vyhrané? Hodnocení se měnilo snad každým tahem.

Měl jste možnost setkat se s účastníky turnaje, s mnohými již i dříve. Jací jsou mimo šachovnici?
Všechny účastníky turnaje mimo Akopjana jsem znal už z dob dřívějších. Všichni jsou vynikající velmistři a výrazné individuality. Jsou to velké osobnosti i mimo šachovnici.

Jaký má přínos pro český šach pořádat u nás turnaje tohoto typu?
Obrovský. Jednak naši nejlepší šachisté dostávají příležitost zahrát si v prvotřídním turnaji a navíc jde o vhodnou propagaci šachu. Šachy se potřebují zviditelnit, aby se přitáhli další sponzoři. Je potřeba, aby se o nich psalo, aby „byly na očích“. A to se v Karlových Varech nepochybně povedlo.

Které partie byste označil za klíčové v boji o přední příčky?
S trochou nadsázky bych mohl říci, že vzhledem k délce turnaje byly klíčové všechny partie. Ale samozřejmě čtenáři vědí, že tou partií, kde se lámal chleba, byla partie 6. kola Movsesian – Navara. David Sergeje přehrál téměř z ničeho. Když měl sklízet plody, neočekávaně zaváhal. Okamžitě vyhrávalo 34…Sxg2 35.Jxg2 Vf3 (právě tento tah David neviděl). Hort to komentoval slovy, že David asi vidí výhru jinou a jde si za ní. Zdálo se, že má pravdu, protože v partii forsírovaně vznikala koncovka věž a jezdec (Sergej) proti dámě (David) a vzhledem k pěšcové převaze černého na královském křídle by jí bílý jen těžko udržel. Stačilo zahrát 38…Dh1+ 39.Kxh1 Dh5+ 40. Kg1 Sxg2. Oceňovali jsme v komentátorské místnosti tuto koncovku, když tu se objevilo na šachovnici na plátně 38…Df4. „No vidíte, tak to jde asi taky!“ zvolal Hort. Nikdo si v prvních sekundách neuvědomoval, že by mohlo být něco v nepořádku. Až pak někdo špitl: „A co když to vezmu?“ A hned bylo všechno jasné. Stali jsme se svědky šachové tragédie. Udělalo se mi nevolno, musel jsem se postavit a projít se. Po všech těch letech Davidovi velmi fandím a cítím s ním. Vím, že ho podobné zkraty občas potkávají a litoval jsem, že to přišlo právě teď.

Všiml jste si nějakých významných novinek v zahájení?
Na tuto otázku by měl asi odpovídat někdo jiný, já už nejsem znalec zahájení a tudíž ani nemohu posoudit, zda byly nějaké významné novinky. Snad jen v Grunfeldově indické jsem zaregistroval nový tah Ponomariova 19…Jd4 (19…Vad8 Láznička – Krasenkov, Ostrava 2007), pokud se to dá nazvat novinkou. Viktor hrál skoro celý turnaj dobře, je vidět, že mu spolupráce se Sergejem Movsesianem svědčí a že mu pomohla dostat se na úplně jinou kvalitativní úroveň. Zmiňovaná partie posledního kola mu ale krutě nevyšla. Selhala domácí příprava, následovalo nerozvážné chování za šachovnicí. A tak se stalo, že se Viktor poprvé zamyslel až v prohrané pozici (po 23…Ja4), kdy se už mohl klidně vzdát. Ale jistě z toho vyvodí závěry a příště se to nebude opakovat.

Každý z hráčů má své silné a slabé stránky. Můžete charakterizovat některé z účastníků turnaje?
Začnu s vítězem turnaje Sergejem Movsesjanem. Hrál turnaj velmi koncentrovaně, profesionálně a prakticky. Vypadalo to, že vždy přesně věděl, co chce. Asi jediné zaváhání měl v partii s Davidem, kdy opomněl včas zjednodušit hru a byl přehrán. Za to, že David udělal hrubku, ale přeci Sergej nemůže. Spoluvítěz Ruslan Ponomarjov a Vladimír Akopian prokázali své nesporné kvality.
O Davidovi Navarovi již byla řeč. Po nešťastné ligové sezóně (po turnaji ve Wijk aan Zee měla následovat pauza! Místo toho hrál unavený David bundesligu a další soutěže družstev, do toho školní povinnosti…), ve které ztratil přes 60 Elo bodů, si David odpočinul a bylo to znát. V Mainzu a v zápase se Shortem jsme viděli starého dobrého Navaru (škoda že se tyto rapid turnaje Davidovi nepočítali do ELA!) Byl jsem přesvědčen o tom, že se mu povede i turnaj ve Varech.V jednom z poturnajových rozhovorů se David vyjádřil, že je s výsledkem spokojený. To je celý on! Zbytečně skromný!Jestliže chce jít David kupředu a mít ty nejvyšší cíle, pak se svou hrou i výkonem ve Varech tak docela spokojen být nemůže. Viděli jsme jeho nepřesvědčivou realizaci převahy v partii s Viktorem Lázničkou (třeba 51..Dc1+? do „ofsajdu“), chyby v partii s Timmanem (76. Vf7? místo 76. Dh8+ s okamžitou výhrou) i Movsesjanem (tím mám na mysli přehlédnutí tahu 34…Sxg2). Napsal bych to stejně, i kdyby David nezahrál to nešťastné 38…Dxf4??, a stal se vítězem turnaje.
Alexej Širov se snažil tvořit a třeba v partii s Timanem to přehnal s bojovností. Své nesporné kvality prokázal tím, že se dokázal vrátit na 50%. O Viktorovi Lázničkovi jsem se už zmínil. Jan Timman už po 4. kole při analýze prohlásil, že je velmi unavený. Turnaj ale dohrál se ctí.
Zaujal mě Korčnoj, se kterým jsem měl tu čest krátce po turnaji hovořit (probírali jsme především historické aspekty zápasu Korčnoj – Petrosjan, Oděsa 1974). Viktor Lvovič prohlásil, že tím, že mu před turnajem předal náš prezident cenu pro šachové legendy, ho vlastně zaživa pohřbil. „Takže to vlastně není až takový špatný výsledek, že jsem z krematoria ulovil 3 remízy“, pokračoval Korčnoj. Je obdivuhodné, že v tomto věku (76 let) ještě dokáže držet krok a hrát silné turnaje s daleko mladšími hráči.

Koho z účastníků karlovarského turnaje byste chtěl do reprezentace?
Koho bych chtěl z účastníků karlovarského turnaje do reprezentace? No přeci Davida a Viktora! Jinak nikoho (snad jen Sergeje, umí česky, zná kluky, naše prostředí). V současné době je v reprezentaci dobrý kolektiv, kromě pětky, která pojede na ME na Krétu (Navara, Láznička, Hráček, Babula, Polák) máme v záloze Jirku Štočka, Honzu Votavu a další zkušené borce. Kromě toho na reprezentační dveře klepe Honza Bernášek a vyrůstá nová generace. Takže – vystačíme si sami!

Jaké vidíte šance na ME v říjnu?
ME družstev a olympiády jsou dnes velmi těžké a vyrovnané soutěže, a dělat nějaké předturnajové prognózy je velmi ošidné. Chceme dobře zahrát a umístnit se co nejlépe.

Právě probíhá mistrovství světa v Mexiku. Jaký je Váš tip?
Mám to ulehčené, protože znám výsledky úvodních kol.Anand s Kramnikem potvrzují zatím úlohu favoritů a na záda jim bude dýchat Aronjan. Líbí se mi jeho styl – dokáže vdechnout originální idey do některých pozičních zahájení a hrát třeba proti králi ve variantách, kde jiní pomalu lavírují proti pěšcovým slabinám.

děkujeme za rozhovor
0x 647x Petr Boleslav
Fotogalerie
Komentáře (0) Aktualizovat