Novoborský ŠK “B“ – Holdia Praha “B“ 4:4

Jestliže jsme chtěli přiživit naši naději na postup, tak jsme dnes bezpodmínečně museli vyhrát. Už při letmém pohledu na sestavy obou družstev však bylo jasné, že to nebude nic jednoduchého – hosté sice přijeli oslabeni, nejsilnější hráč celé soutěže (GM Votava) ale nechyběl. A nakonec to byl právě on, kdo hostům zachránil remízu. K tomu ovšem až později.

Oslabeni jsme nastoupili i my, protože jsme některé stabilní hráče pustili C-týmu, který se snaží vybojovat poslední ligovou soutěž, která našemu klubu chybí – 2. ligu. Papírově se tak dal čekat velmi vyrovnaný zápas.

Jako první dnes skončil Péťa Pisk. Černými sehrál zahájení dobře a čerstvý seniorský mistr Evropy IM Josef Přibyl se rozhodl dále již pozici nepokoušet – 0,5:0,5. Domácí zápas bez online přenosu znamená jediné – náš webmaster Bolek vyměnil místo a usedl za šachovnici. Postavil zavřenou sicilskou se střelcem na c4, ve vhodný okamžik potáhl klíčové f4-f5 a pozice začínala být velmi sympatická. Poté Tocháček nepokračoval nejpřesněji a Bolek nemilosrdně trestal – obětí figury naprosto rozebral obranu černého a po pár dalších tazích mohl slavit – 1,5:0,5. Pěknou partii sehrál i Péťa Kučera – Gregor mu nabídl variantu ben-oni, ve které černý obětí pěšce může po divokém průběhu dosáhnout vyrovnání. Péťa však upřednostňuje klidnější varianty a nejinak tomu bylo i dnes. Po logických vývinových tazích mu ale nezbylo, než se střemhlav vrhnout dámou na dámské křídlo, což se v kombinaci s pěkným taktickým obratem v podobě braní na e4 ukázalo jako rozhodující úder – 2,5:0,5.

Já jsem proti Martinu Fraasovi získal ze zahájení malou, zato trvalou výhodu. Okolo 20. tahu jsem se však zamotal, naprosto ztratil a vzhledem k vývoji zápasu jsem se rozhodl i přes zřejmě mírně lepší pozici neriskovat – 3:1. Stejný pokyn jsem poté udělil i Lucce Jínové, která černými s Kleckerem získala mírně lepší koncovku, případná výhra však byla vzdálená a je otázkou, zda by se o ni šlo bez rizika pokoušet – 3,5:1,5. V tu chvíli vypadal zápas velmi příznivě – Honza Vrána byl sice prohraný, ale Tomáš Kulhánek po překvapivé oběti kvality sahal po celém bodu a i partie Martina Mužíka se mi zdála jako nadějná. Nic jsme si tak nemuseli dělat z podepsání partiáře Honzy Vrány – příliš se mu totiž nepovedla netradiční varianta aljechinky, kterou překvapil spíše sám sebe. Získal strategicky méněcennou pozici, ve které ho zkušený Freisler utrápil – 3,5:2,5.

Pro vývoj zápasu se jako klíčová ukázala partie Adámek – Mužík. Ta mohla skončit jako úplně první – ve slovanské totiž Adámek až na poslední chvíli uhnul z trojího opakování pozice. Podle spotřebovaného času následovala vlastní tvorba, která se však velmi dlouho podobala partii Topalov – Bacrot z roku 2006 a stejně jako tato zmíněná partie pokračovala poměrně divoce. Martin měl pěšce více i lepší čas, ovšem na jeho krále se valila pěšcová lavina. Ta zpočátku nevypadala nikterak nebezpečně, ale už během několika následujících tahů jsem musel své hodnocení kompletně přehodnotit – 3,5:3,5. Pozornost všech účastníků se tak obrátila na první šachovnici, kde Honza Votava vrátil Tomáši Kulhánkovi obětovanou kvalitu a bránil věžovku s pěšcem méně. Ta se vzhledem k deformovanému dámskému křídlu černého zdála velmi nadějná, ale veškeré pokusy bílého nakonec ztroskotaly na chybějícím tempu. Bojovný zápas tak končí remízou 4:4, kterou obě družstva ztrácejí.

Již podruhé se nám tuto sezonu nepovedlo velmi dobře rozjetý zápas (před 2 koly jsme s Vršovicemi vedli dokonce 4:1!) dotáhnout do vítězného konce, což je zvláště při tříbodovém systému hodně cítit. Pankrác tak po výhře 6:2 nad Chrudimí má již 4bodový náskok a k postupu jí chybí již jen pověstný krůček. Přesto zbraně neskládáme a i za 14 dní pojedeme na půdu zachraňující se Chrudimi pro vítězství.