MEZIGALAKTICKÉ ŠACHOVÉ VÁLKY aneb „Pivo točí dobrý, těžký bude loučení...“
04.02.2008 08:00 | TurnajeDEN SEDMÝ Lodní deník poručíka Dejfa Po rychlé regeneraci a obnově vesmírné energie v našich galaktických buňkách jsme v neděli opět na půdě základny v MLCOOOU (čti: MLKY) přivítali hosty z daleké galaxie obývající planet...
DEN SEDMÝ
Lodní deník poručíka Dejfa
Po rychlé regeneraci a obnově vesmírné energie v našich galaktických buňkách jsme v neděli opět na půdě základny v MLCOOOU (čti: MLKY) přivítali hosty z daleké galaxie obývající planetku ZEŇPL. Ta se může pochlubit především výrobou velmi chutného kvašeného galaktického moku. A
Lodní deník poručíka Dejfa
Po rychlé regeneraci a obnově vesmírné energie v našich galaktických buňkách jsme v neděli opět na půdě základny v MLCOOOU (čti: MLKY) přivítali hosty z daleké galaxie obývající planetku ZEŇPL. Ta se může pochlubit především výrobou velmi chutného kvašeného galaktického moku. A
lespoň to, neboť po šachové stránce to s touto milou a sympatickou planetkou nevypadá vůůůbec dobře...
Plzeňáci si po sobotním debaklu v Litovli jistě chtěli spravit chuť, to jsme ovšem nemohli dopustit. I když, po asi hodině a půl (cca) jsme neměli zrovna na růžích ustláno...
Zcela zaslouženě a po právu jsme zvítězili na druhé a osmé šachovnici. Na dvojce Tomáš Petrík v paulsenově sicilské přehrál bílými Honzu Příborského a stejně tak na osmičce Ríša Biolek jr. Honzu Svatoše, ten stál na prohru v podstatě už někde kolem desátého tahu. 0:2. Na první desce spotřebovali Ivo Příborský s Vlastíkem Babulou už v zahájení dost času. Když černý jezdec doskákal na krásné pole e3, říkal jsem si, že je vymalováno. Další průběh jsem bohužel neviděl, partie nakonec skončila dělbou bodu. Je dost možné, že jsem černou pozici přecenil, kdo ví... ½:2½. Pepa Juřek se na čtyřce černými proti Miki Maníkovi bránil jak jinak než svojí oblíbenou francouzskou. Soupeři se v zablokované a nejspíš vyrovnané pozici shodli na remíze. 1:3.
Já jsem dnes opět předvedl jeden ze svých tragických výkonů. Nejenže jsem ze zahájení bílými nezískal žádnou výhodu, střední hru a přechod do koncovky jsem zahrál tak špatně, že jsem najednou stál v podstatě na prohru! Naštěstí Michal Bujak nepokračoval úplně přesně, dovolil mi vyměnit aktivní černou věž a pak už nebyl velký problém pozici udržet. Dokonce jsem se chvíli pokoušel hrát na výhru (odmítnul jsem nabídku remízy), konkrétně asi čtyři tahy...:-) 1½:3½. Ríšovi „seniorovi“ se černými na pětce s Robertem Fialou zahájení vůbec ale vůbec nepodařilo. Dokonce prý mohl (asi) ztratit figuru, naštěstí se dostal „pouze“ do hodně špatné pozice. O to větší pro mne bylo překvapení, když na šachovnici po skončení časové tísně měl Ríša v koncovce dvě figury proti věži, kterou s přehledem vyhrál! Jak přežil střední hru skutečně nemám tušení...:-) 1½:4½. Stejně tak pozice Erika Pintéra na třetí šachovnici se mi prachbídně nezamlouvala. Honza Michálek jej připravil o „domovníka“, získal nebezpečnou iniciativu... Jenomže Erik vše s bravurou zvládl, dokázal pozici otočit a slavně zvítězit! 1½:5½. Stal se tak naším hráčem víkendu, i když tedy s notnou dávkou štěstí...
Jako poslední dohrával Karel Malinovský na sedmičce černými proti Jaroslavu Česalovi. Bílý získal ze zahájení zřetelnou výhodu, nicméně jak sám Karel říkal, ta postupně přešla na jeho stranu. Což by bylo fajn, kdyby to Karel v závěru nepokazil. 2½:5. Plzeň si tak z Olomouce odvezla alespoň jedno symbolické vítězství. Nevím nevím jestli jí to ale nějak pomůže...
Příští stanice: VORNUT, na viděnou a na slyšenou!...
Plzeňáci si po sobotním debaklu v Litovli jistě chtěli spravit chuť, to jsme ovšem nemohli dopustit. I když, po asi hodině a půl (cca) jsme neměli zrovna na růžích ustláno...
Zcela zaslouženě a po právu jsme zvítězili na druhé a osmé šachovnici. Na dvojce Tomáš Petrík v paulsenově sicilské přehrál bílými Honzu Příborského a stejně tak na osmičce Ríša Biolek jr. Honzu Svatoše, ten stál na prohru v podstatě už někde kolem desátého tahu. 0:2. Na první desce spotřebovali Ivo Příborský s Vlastíkem Babulou už v zahájení dost času. Když černý jezdec doskákal na krásné pole e3, říkal jsem si, že je vymalováno. Další průběh jsem bohužel neviděl, partie nakonec skončila dělbou bodu. Je dost možné, že jsem černou pozici přecenil, kdo ví... ½:2½. Pepa Juřek se na čtyřce černými proti Miki Maníkovi bránil jak jinak než svojí oblíbenou francouzskou. Soupeři se v zablokované a nejspíš vyrovnané pozici shodli na remíze. 1:3.
Já jsem dnes opět předvedl jeden ze svých tragických výkonů. Nejenže jsem ze zahájení bílými nezískal žádnou výhodu, střední hru a přechod do koncovky jsem zahrál tak špatně, že jsem najednou stál v podstatě na prohru! Naštěstí Michal Bujak nepokračoval úplně přesně, dovolil mi vyměnit aktivní černou věž a pak už nebyl velký problém pozici udržet. Dokonce jsem se chvíli pokoušel hrát na výhru (odmítnul jsem nabídku remízy), konkrétně asi čtyři tahy...:-) 1½:3½. Ríšovi „seniorovi“ se černými na pětce s Robertem Fialou zahájení vůbec ale vůbec nepodařilo. Dokonce prý mohl (asi) ztratit figuru, naštěstí se dostal „pouze“ do hodně špatné pozice. O to větší pro mne bylo překvapení, když na šachovnici po skončení časové tísně měl Ríša v koncovce dvě figury proti věži, kterou s přehledem vyhrál! Jak přežil střední hru skutečně nemám tušení...:-) 1½:4½. Stejně tak pozice Erika Pintéra na třetí šachovnici se mi prachbídně nezamlouvala. Honza Michálek jej připravil o „domovníka“, získal nebezpečnou iniciativu... Jenomže Erik vše s bravurou zvládl, dokázal pozici otočit a slavně zvítězit! 1½:5½. Stal se tak naším hráčem víkendu, i když tedy s notnou dávkou štěstí...
Jako poslední dohrával Karel Malinovský na sedmičce černými proti Jaroslavu Česalovi. Bílý získal ze zahájení zřetelnou výhodu, nicméně jak sám Karel říkal, ta postupně přešla na jeho stranu. Což by bylo fajn, kdyby to Karel v závěru nepokazil. 2½:5. Plzeň si tak z Olomouce odvezla alespoň jedno symbolické vítězství. Nevím nevím jestli jí to ale nějak pomůže...
Příští stanice: VORNUT, na viděnou a na slyšenou!...
