MEZIGALAKTICKÉ ŠACHOVÉ VÁLKY aneb „Dneska prostě bez šance!“

DEN ŠESTÝ
Lodní deník poručíka Dejfa

V šestém kole jsme k vesmírným šachovým stolkům konečně mohli usednout na naší domovské základně na planetě MLCOOOU (čti: MLKY). Měli jsme tu čest, že k nám zavítala nejsuverénnější šachová megaplaneta posledních galaktických desetiletí PUCEBARID.

Zhruba po první hodině hry to vypadalo, že se pro nás zápas vyvíjí velice slibně. N

ikde jsme nestáli hůř, dokonce minimálně na jedné desce jsme stáli lépe. Po další asi hodině a půl skončily remízovým smírem duely na 4. a 5. šachovnici mezi Piotrem Bobrasem a Miki Maníkem resp. Ríšou Biolkem sr. a Honzou Votavou. 1:1. Poté se však začala projevovat nezpochybnitelná hráčská síla pardubického manšaftu a téměř na všech šachovnicích jsme byli postupně přehráni.


partie Vlastimil Babula - Sergej Movsesjan

Vlastík Babula na jedničce nestačil ani bílými na skvělou formu nedávného vítěze B- turnaje ve Wijk aan Zee Sergeje Movsesjana. Tomu se podařilo šikovným manévrem převést svého bělopolného střelce na krásné pole d3, díky čemuž získal výhodu, kterou pak rutinérsky uplatnil k zisku celého bodu. 1:2. Já jsem černými na šestce s Bartošem Heberlou troufám si tvrdit poměrně rychle vyrovnal, nicméně jsem pozici uchopil za hodně špatný konec. Podcenil jsem totiž nevhodné postavení své věže, kterého bílý mistrně využil. V podstatě mne donutil převést hru do nestejnopolných střelců, kde se silné bílé centrum a aktivita figur bez ohledu na rovný materiál ukázaly být rozhodujícím faktorem. 1:3. Na svou dnešní partii určitě nebude v dobrém vzpomínat ani Karel Malinovský. Získal (resp. mohl získat) na sedmé desce bílými proti Martinu Petrovi jasně lepší pozici, avšak nepokračoval přesně. Nevzal ohledy na mínusy své pozice (horší pěšcovou strukturu) a po ztrátě několika pěšců se musel vzdát. 1:4. Na poslední šachovnici spadl Pavlík Stehno Radkovi Slukovi do jedné z variant draka, nicméně se nevzdal a houževnatě vymyslel asi nejzajímavější pokračování v podobě oběti dámy. Tu Radek po dlouhém přemýšlení vrátil (myšleno dámu), jenomže výhodu kvality nejenže nebylo vůbec snadné uplatnit k výhře, nýbrž po časové tísni sám bílý odmítl opakování tahů a podle mého si za imaginativnost během celé partie výhru nakonec i zasloužil. 1:5.



Jediným naším hrdinou se stal na šachovnici č. 3 Erik Pintér. Honza Bernášek proti němu použil svou novou zbraň černými, tj. španělskou, což v průběhu střední hry vyústilo v zisk dvou figur za věž. Stoprocentně stál v průběhu časové tísně na výhru, bohužel pro něj si nechal vzít kvalitu, čímž se soupeři dostali do zcela remízové koncovky. V té ještě navíc Honzík zapomněl na čas, a prohrál pádem pomyslného praporku. Docela mě to za něj i mrzí, tuhle partii si rozhodně prohrát nezasloužil. 2:5. Největšími bojovníky dnes byli Viktor Láznička a Tomáš Petrík. Po vcelku „nudné“ střední hře přešla partie do mnohem zajímavější jezdcové koncovky. V té Viki umným manévrováním získal pěšce, kterého ovšem nakonec k výhře neuplatnil. Samozřejmě, výsledná koncovka K:J:p – K:J se na půlminutě neobešla bez hrubých chyb, s dnešním tempem bohužel nemůžeme příliš počítat s přesností ani v takovýchto „elementárních“ koncovkách.


bojovná partie Láznička - Petrík

Celkově tedy 2½:5½, což si myslím je z našeho pohledu ještě dobrý výsledek, čistě teoreticky to jednu chvíli vypadalo na 7:1. Pardubice dnes prostě byly jednoduše řečeno o hodně lepší.

Nevěsíme hlavu však, zítra budeme opět nažhaveni netrpělivě očekávat přílet vesmírných lodí až z daleké planety ZEŇPL.

autor článku (ze předu) při partii s Heberlou