MČR očima Roberta Cveka

Start byl v podstatě utajen do posledních chvil!?
„Na mistrovství české republiky v šachu jsem se dostal v podstatě náhodou. A to sice – udělal jsem na poprvé všechny (tři) zkoušky(!) a byl jsem tak náhle volný. Místo očekávaného učení jsem najednou mohl vyrazit na přebor v době zkouškového období (to jsem věru nečekal!).“

Škola více než šachy?
„Chtěl bych zde zdůraznit, že šachy jsem v žádném případě neopustil a to ani nehodlám, snad jen na určitou dobu jsem je „odložil“. Šachy stále jsou a budou pro mne číslo1.
Čas na přípravu byl min

imální. Týdenní příprava se díky oslavám skončení všech zkoušek ( mých a spolužáků) nějak ztenčila. Takže po jednodenní přípravě jsem zjistil (ze svých posledních partií), že bych měl hrát obecně jednoduché pozice, bohaté na strategii, minimalizovat náhodnou taktiku a vyhnout se tak hrubým chybám.

Jak vyzněl z tvého pohledu letošní turnaj?
„Samotný turnaj byl velmi těžký. V téměř každé partii se bojovalo a i kratší partie braly hodně energie. Nesmíme zapomenout, že samotná příprava na partii zabere někdy až 4hodiny. Pro mě osobně to bylo ještě obtížnější v tom, že mi chyběl les. Les sice byl dostupný asi po 30ti minutové chůzi (cca 3km), ale pak přišla polní cesta uprostřed pole, řádně rozbahněná…konečná.“

A k čemu ten vlastně les?
„K procházce, k odbourání stresu, k načerpání energie a síly, k odpočinutí, k celkové regeneraci. Prostě ke všemu co je v šachu (a nejenom tam) důležité (sám bydlím vlastně v lese). Ještě jsem zkoušel procházky městem, ale to pro mě bylo ještě horší, než kdybych nikam nešel (auta…hodně aut.). Takže už se nemohu dočkat na nějaký „lesní turnaj“! Určitě budete mít „imrvére“ velmistra.“

Ubytování, stravování, organizace?
„Zvládnuto velmi dobře! Ještě teď cítím svůj nafouklý břich a ještě stále slyším jak si Včelka (Petr Velička) v autě při cestě zpátky stěžuje, že poslední dírka v opasku byla právě dobita! A vskutku, břich se rozléhal až kam oko dohlédlo.“

Pojďme k samotnému turnaji. Můžeš charakterizovat účastníky letošního MČR, v ohledu na jejich předvedenou hru a formu?
„Na prvním místě „nepřekvapivě“ skončil Vlastimil Babula. Vlasta přijel, viděl a vyhrál a pak samozřejmě odjel. Nevím co bych více napsal, prostě výborný výkon, potvrzení role absolutního favorita.
Velmi dobře odstartoval Tomáš Polák. Tomáš ani jednu partii neprohrál a myslím, že nikde neměl větší problémy. Předvedl velmi profesionální výkon a zcela po právu skončil na 2 místě. Rozhodující partie o „zbylé medaile“ (ale to ještě nikdo nevěděl) se ukázala partie mezi Tomášem a Jiřím Štočkem, kterou Jiří po velké bitvě prohrál. V ten moment se zdálo, že Jiří skončí úplně katastrofálně. Ovšem pak…pak se něco stalo…Jiří se úplně proměnil. Začal porážet jednoho soupeře za druhým a nakonec z toho bylo krásné třetí místo (po tom startu!!).

Takhle nakousnuto. Co vlastně Jiří udělal, jak to otočil?
„Já vím, ale nepovím, stejně by mi to nikdo nevěřil.“

Tak to jsme neuspěli. Kdo tedy dále?
„Čtvrtý skončil Miloš Jirovský, který mě velmi překvapil svoji bojovnou hrou. Miloš je velmi nebezpečný protivník, protože vy vůbec nevíte, jestli chce remízu či nikoliv. Zde ji nechtěl a udělal velmi slušných +2 a přitom…mohl mít více! Páté místo skončilo na mě.
50% bodů získal Jan Bernášek. Černý kůň turnaje (jedna nejmenovaná dáma vymyslela pro jezdce přezdívku hřebec, takže pak by Berni (pro ni) byl černý hřebec turnaje). Na Berniho je to málo. Přitom to měl skvěle rozehrané na druhou normu velmistra (!), ale přišel klíčový okamžik – odmítnutí remízy s Vlastou a prohra…pak už to nějak nešlo.
Stejně bodů měl i Igors Rausis. Igors je sympatický člověk a navíc hraje pěkné bojovné šachy, ale…prostě nejde, aby někdo mohl hrát na mistrovství České republiky tak jak je to právě u pana Rausise. Podle mě to je naprosto skandální! Neřekl bych ani půl slova, kdyby nějakou dobu působil v ČR atd. Nebudu to dále rozvádět, neboť o tom se napsalo a určitě napíše ještě hodně.
5 bodů získal Petr Velička. Petr neměl v poslední době moc času na šachy (kvůli práci v zahraničí) a tak sám neměl větší ambice. Předvedl sympatický výkon a dokázal rozesmát spoustu účastníků turnaje svoji „antistřelcovou strategií“.
Marek Vokáč získal nakonec docela obstojných 4,5 bodů. Markovi se moc nepovedl začátek, ale pak se držel jako lev! Dokázal vyhrát jednu partii, pak černými odremizoval (bez problémů) mě a Berniho. Marek říkal před turnajem, že bude dělat „křoví“, ale…já říkám pozor na to křoví, má trny!
4 body je asi málo na ambiciózního Štěpána Žilku. Na druhou stranu Štěpán takový turnaj potřeboval jako sůl. Slabší hráče dokáže kosit s pozoruhodnou lehkostí, ale jiné to je se silnými… Nyní je třeba zapracovat a hlavně „posbírat zkušenosti“, pokud Štěpán „neusne“, bude za nějaký čas velmistrem.
Tři body získali Vladimír Talla a Michal Konopka. Vladimír se rval co mohl, ale nějak to prostě nešlo. Škoda několika proher bílými figurami. Michal dělal neuvěřitelné hrubky! A přesto se snažil v každé partii hrané bílými figurami urvat co se dá a symbolicky se mu podařilo poslední partii vyhrát. Je někdy až k neuvěření jaké chyby člověk napáchá když nemá formu…ale to, myslím, všichni dobře známe.“