Jak jsem se školil na trenéra

Uplynulý víkend jsem strávil v DDM v Ústí nad Labem. Kdysi krásná vila ústeckého textilního továrníka se nachází na stráni v centru města – dominantním prvkem výhledu z jejích výšin je socialistický hotel Vladimir, takže kdybyste ji někdy hledali, jste už blízko. Kdysi jsem zde uhrál nějakou medaili v krajském přeboru žáků, to už je ale hrozně dávno….

Tentokrát jsem do Ústí zavítal za jiným účelem – naučit se trénovat děti. A jak se to učí? Začali jsme hned v pátek přednáškou Pavla Chrze (ten pro Vás nafotil i několik obrázků) o trenérských kastách a obecných záležitostech vedení kroužku. Nejvyšší trenérskou třídou je 1., ta se studuje na vysoké škole. K otevření ročníku je ovšem potřeba minimálně 5 uchazečů, což už se ale mnoho let nesešlo…Snadnější je stát se trenérem 2. třídy, to obnáší cca. 200 hodin přednášek, které se tak po různu o víkendech táhnou třeba i 2 roky. Výsledný certifikát se dá ovšem již použít i k získání trenérské živnosti. Já prodělávám školení 3. třídy, na 4. třídu pak zájemcům stačila sobota.

Co se týče fungování a nastartování kroužku, bylo hlavně zmíněno, že kde jsou děti, tam může být i kroužek. Stačí najít člověka, který do toho půjde, nejlépe i s případným záskokem při svých absencích,místo kde hrát (škola, družina) a pak děti. Ty je možno naverbovat přímo na školách, tam se jich obvykle pohybuje dost.

Po tomto úvodu již nastoupil PAN trenér – Evžen Gonsior z Hradce Králové. Všichni byste ho měli znát třeba z pořadu V šachu, kde se v trenérském okénku pokouší poučit český národ o některých jemnostech šachové hry. Ovšem s dvěmi minutami, které má na svůj šot přiděleny, nesvede mnoho ani on. V Ústí to ovšem bylo mnohem lepší. Času bylo dost, a tak jsme probrali spoustu užitečných věcí a vyslechli spoustu šachových i mimošachových historek a vzpomínek. Často to ovšem byly ukázky pedagogicky správného řešení možných situací – a přitom jsme si vlastně jen tak povídali. Jó, kdybych uměl také takhle povídat, třeba bych taky mohl vychovat půlku pardubického extraligového mužstva, jako pan mistr. Jsem si jist, že mi tyto lekce hodně daly.

V sobotu jsme pak měli i další lektory. Teplický Vladimír Hadraba nám předvedl své zpracování lekce Koncovky figur proti pěšcům a šachový počítačový mág, Jiří Dufek, nás zasvěcoval do práce s programem Chessbase a jeho využitím při tréninku dětí. Pokud neznáte, měli byste se určitě podívat i na jeho stránky.

V listopadu si to ještě jednou zopákneme a pak už přijdou na řadu zkoušky a obhajoba práce. Není se prý ale čeho bát, takže doporučuji všem.









Stránky Spartaku Ústí nad Labem, Stránky ÚŠS.