Dvě neznámé partie

Při práci na knize o pražském turnaji 1908 jsem objevil několik unikátních fotografií z tohoto turnaje, které byly publikovány v dobovém tisku. A nápad byl na světě. Od té doby navštěvuji brněnskou Moravskou zemskou knihovnu (MZK) – mimochodem chlubící se rozsáhlou šachovou sbírkou ¬a hledám v obrázkových časopisech zajímavé fotografie týkající se různých aspektů šachové hry a ty publikuji na svých webových stránkách. Samozřejmě, pokud je obsahem periodika i šachová rubrika, zpracuji ji také.

Takto jsem nafotil kompletní šachovou rubriku v časopise Sport a hry 1903 až 1914 anebo v „časopise prostonárodním“ Besedy lidu 1908, které jsou dnes volně k dispozici na stránkách Václava Kotěšovce (http://web.iol.cz/vaclav.kotesovec/). Další objevy mám připravené. Při hledání je mi vodítkem samozřejmě katalog MZK a dále kniha Kena Whylda, Chess Columns a List, Olomouc 2002. Dále se řídím daty významných turnajů hraných v naší republice. Takto jsem našel již dost zajímavých (neznámých) partií, fotografií a článků, které teprve čekají na svoje zpracování.

Pro Brno je jednou ze slavných šachových akcí zápas Brno – Moskva z roku 1946. O něm pojednává útlá brožurka Jana Kalendovského z programu TJ Zbrojovka Brno – Turnaj „Osvobození Brna Sovětskou armádou“ 1987 (18. ročník), která obsahuje 10 známých z celkově 16 sehraných partií tohoto zápasu. Partie jsou převzaty z různých periodik a také z archivů tehdejších účastníků. Uvádím tabulku dvojkolového zápasu:

(Poznámka Jana Kalendovského k účastníkům turnaje: pátého prosince 2006 zemřel v Minsku jeden z posledních žijících účastníků slavného utkání Brno – Moskva v šachu, které se konalo právě před šedesáti lety. Byl to velmistr David Bronštejn. Z Brňanů (účastníků zápasu) žije již jen JUDr. Jiří Lendl, z Moskvanů (mají zřejmě lepší výdrž) žijí velmistři Vasilij Smyslov a Andrej Lilienthal.)

Při listování Národní obrodou (deník československé strany lidové) jsem narazil na šachovou rubriku (vedl ji Miroslav Šabata) s bohatým zpravodajstvím právě ze zápasu Brno – Moskva. Byly zde samozřejmě také partie, z nichž 2 nebyly doposud jinde publikovány. Ty čtenářům přináším s krátkými poznámkami. Než si partie přehrajete, přečtěte si z dosud nevydaného Slovníku brněnských šachistů z pera Jana Kalendovského krátké portréty brněnských šachistů, kteří hráli dvě znovu objevené partie (ruské velmistry jistě není potřeba představovat) a vzpomínku Jaromíra Floriána na partii se Smyslovem (ta je z uvedené brožurky o zápase):

Lendl Jiří, nar. 16. 6. 1924. Juniorský přeborník Čech a Moravy 1944. Tehdy byl členem Durasu Brno a jedním z nejlepších reprezentantů našeho města. Účastník slavného zápasu Brno – Moskva 1946, kdy se utkal s velmistrem Lilienthalem. V padesátých letech přesídlil do Ostravy. Finalista mistrovství republiky 1964 v Brně. V letech 1952 ¬1964 hrál v 8 polofinalových turnajích mistrovství republiky. V Ostravě hrával pak národní ligu za tým NHKG. V 90. letech minulého století byl předsedou tenisového svazu. Syn prof. Eduarda Lendla, otec našeho slavného tenisty.

Florian Jaromír, JUDr., nar. 13. 8. 1911, zemřel 9. 9. 1984 v Brně, povoláním soudce. Mistr ÚJČŠ od r. 1944. V tabulkách brněnských turnajů se objevoval pravidelně od r. 1927, mistrem Brna se stal 1938, 1946, 1947, 1964, přebor Brněnské župy vyhrál 3x. Polofinalové turnaje mistrovství republiky absolvoval 10x. V letech 1944 – 1965 hrál sedmkrát ve finále přeborů Československa, přičemž nejlepší umístění získal v Brně 1944 – 3. místo. Reprezentoval ČSR v 10 mezistátních utkáních. Zúčastnil se čtyř mezinárodních turnajů: Brno 1937 (5.), Praha 1943 (16.), Zlín 1945 (13.), Brno 1977 (9.). Od roku 1967 se pravidelně zúčastňoval soutěží zrakově postižených šachistů a dosáhl ojedinělého rekordu. Do r. 1982 vyhrál všech šestnáct přeborů republiky. Reprezentoval ČSSR na mistrovstvích světa a olympiádách IBCA. Na III. MS 1975 získal stříbrnou medaili. Na olympiádě nevidomých v Pule 1972 byl nejlepším hráčem olympiády vůbec (10,5 z 12). Dr. Florian byl hráčem aktivního útočného stylu, mistrem kombinačních zápletek, originálním šachovým myslitelem.

Vzpomínka dr. Floriána: „Hrál jsem v 1. tahu e4 a Smyslov se bránil systémem s d6 a g6, který byl dříve pokládán za nesprávný. Zvolil jsem ostrou výstavbu s tahem f3 a Se3 a velkou rochádou. Získal jsem silný útok na soupeřova krále, ale v kritické situaci jsem si zbaběle netroufl obětovat. Partie skončila remízou. Když jsme ji se Smyslovem rozebírali, přistoupil k nám Bronštejn a ptal se Smyslova, jak by pokračoval po onom silném tahu, který jsem se neodvážil zahrát. Smyslov jen mávl rukou, chtěje tím říci: to bylo nekorektní, a co to máš za nápady. Ale Bronštejn nám oběma předvedl krásnou variantu, jak mohl bílý vyhrát. To bylo obdivuhodné, neboť průběh partie sledoval jen mimochodem při svých občasných procházkách po sále. Od té chvíle jsem vždy obdivoval úžasný kombinační talent Bronštejnův ...“

Fotografie ze zápasu z časopisu „Lidová kultura 1946.“

Partie