Když Vám Tal bětne na "f2"....

23.01.2008 08:00 | Benefice Vlastimila Horta

Záznam z besedy s Vlastimilem Hortem - část II. (10.září 2005) .......poté Vlasta Hort začal vzpomínat na své šachové idoly. Za svůj život jsem poznal tři génie: Fischera, Tala a Kasparova. Fischer hrál každou partii bílými nebo

Záznam z besedy s Vlastimilem Hortem - část II. (10.září 2005)
.......poté Vlasta Hort začal vzpomínat na své šachové idoly. Za svůj život jsem poznal tři génie: Fischera, Tala a Kasparova. Fischer hrál každou partii bílými nebo černými důsledně na výhru. Remízu byl ochoten podepsat až při holých králích nebo ve vyjasněné teoreticky remízové pozici.
Hort se snažil držet podobného receptu. Když hrajete šachy, musíte se oprostit od všech vnějších vlivů a starostí a plně se hře věnovat. Jinak vaše snažení postrádá smysl. Také Hort nerad remízoval, i když samozřejmě nikdo není dokonalý a pár hříšků také na svědomí má. S Fischerem hrál třeba na turnaji ve Vinkovcích v Jugoslávii v roce 1970. Sám jednou ve Vinkovcích vyhrál, dvakrát byl druhý. Připomněl, že město Vinkovci se objevuje v detektivce Agathy Christie „Vražda v Orient-expresu“. Je to místo, kde vlak kvůli sněhovým závějím zastavil, a třináct společníků provedlo společně vraždu. Možná znáte také ten slavný film z hvězdným obsazením.

Ve Vinkovcích chodil Hort často na houby. Byl od sedmi let vášnivým houbařem. Tam ty krásné hříbky nikdo nesbíral. Takže Hort často vycházel s košíkem a večeři mu z hub připravoval místní kuchař česko- slovanského původu. Fischera jeho počínání zaujalo a požádal Horta, aby mohl na houbařskou vycházku s ním. Fischer houby absolutně neznal a nikdy je nejedl. Hort mu tedy dal košík a vyrazili. Bobby nadšeně v lese sbíral vše, na co narazili, nejen praváky, ale i holubinky, choroše a zejména houby s červenými kloboučky a i ty nejjedovatější potvory. Hort mu neměl čas udělat přednášku o houbách. Když se vraceli, vzal Fischerův košík a veškerý obsah vyhodil. Svůj dal kuchaři a pozval večer Fischera na smaženici. Bobby byl ale velmi ostražitý – napřed ty! A když Hort asi po půl hodině neumřel, ani neměl žádné křeče, ochutnal Fischer poprvé ve svém životě smaženici.
O Fischerovi bych mohl vyprávět celé hodiny. Šachový svět mu vděčí za mnohé. Zvedly se honoráře, přitáhl sponzory, rozbil pověst neporazitelnosti sovětské šachové školy.

Michail Tal byl génius zcela jiného ražení. Když se ho jednou Hort ptal, odkud vlastně je, jakou má národnost, zdali je Lotyš, Žid, Evropan nebo co, Tal odpověděl: „Ja sovětskij čelověk“. S Talem hrál Hort poprvé vážnou partii na turnaji v roce 1963. Hortovi bylo devatenáct, Tal slavil v ten den 27. narozeniny! Tehdy ještě Hort hrával v prvním tahu 1.e2-e4, což později používal jenom proti borcům, kteří nehráli sicilskou! Na sicilskou měl od mládí jako bílý špatné vzpomínky. Když se mu v otevřené sicilce nepodařilo dát mat, prohrával. Jednou mu Keres prozradil tajemství: sílu hráče poznáš podle toho, zdali v otevřené sicilce dokáže soupeře na královském křídle zmatit – to je talent, který pochopil smysl tohoto zahájení. Hort taky otevřenou sicilku hrával, ale protože nebyl žádným teoretikem, zkoušel různé postranní cesty a obchvaty. Ale v devatenácti ještě takové problémy neměl a tak na exmistra světa spustil tah královským pěšcem a pustil hodiny. Uplynula minuta, dvě, dvacet, čtyřicet. Tal nikde! To už i pořadatelé znervózněli a vydali se Tala hledat. Nakonec těsně před pádem praporku Tala doslova přivlekli, posadili na židli. Ozval se obrovský potlesk. Tal upřel na Horta svůj známý hypnotizující pohled a třesoucí se rukou posunul černého pěšce na políčko c5. Vzápětí mu na hodinách praporek spadl. A opět zmizel! Za dalších několik minut ho posadili opět na židli. Hort se maně podíval pod stůl – pod Talem se šířila obrovská louže vody. Jeho černý oblek vypadal velmi splihle. Zřejmě ho pořadatelé strčili do vany a tak jak byl, ho pořádně vysprchovali studenou vodou, aby trochu vystřízlivěl!

Asi v 15. tahu obětoval Tal Hortovi na f2 střelce a vyhnal jeho krále do prostoru. Bude mat? Nebude mat? Hort oběť s třesoucím se srdcem přijal, mat neviděl. Nakonec vše skončilo věčným šachem. Když si podávali ruce, zjistil Hort, že Talova pravá ruka je jakýsi zplihlý pazour – Tal se narodil se znetvořenou pravičkou. Tak tedy proběhlo první Hortovo utkání s exmistrem světa. Michail Tal, který umřel v 55, se ve svém životě vědomě upsal šachu a alkoholu! Po rozpadu Sovětského svazu měl štěstí. Našel se v německém Porzu nějaký sponzor, který tam Tala i s manželkou ubytoval. Tal samozřejmě pokračoval v obvyklém způsobu života. Jenže místo vodky pil teď whisky. Když ho jednou Hort navštívil, našel ho nad zajímavou pozicí:



Tal vyzval Horta, aby postavení posoudil. Po chvíli přemýšlení usoudil Hort, že jedinou šancí bílého je nějak zmatit černého krále. Ale jak? První tři tahy jsou zřejmé. Ale co dál? A Hort začal s námi řešit toto fascinující postavení. Vynecháváme nejrůznější podvarianty. Hlavní idea je tato:
1.Jf6+ Kg7 2.Jh5+ Kg6 3.Sc2+ Kxh5 4.d8D Jf7+ 5.Ke6 Jxd8+ 6.Kf5 e2 7.Se4 e1J 8.Sd5 c2 9.Sc4 c1J 10.Sb5 Jc7 11.Sa4 a vyhraje.

Tal byl již v deset ráno samozřejmě opilý a marně ho žena prosila, aby něco pojedl. Chlebíčky, které mu podávala, v nestřežené chvíli házel pod stůl. Petrosjan byl v otázce životosprávy pravým Talovým opakem. Nikdy nepil alkohol, stravoval se střídmě a podle všech předpisů zdravé výživy, běhal. A taky umřel. Aniž by se dožil důchodového věku. To jiný exmistr světa má mnohem větší výdrž. Je to Vasilij Smyslov. Už se blíží k devadesátce, skoro nevidí (zůstalo mu 7 procent zraku), láskyplně se o něj stará jeho o dva roky starší žena. Jejich vztah je až dojemný. Ale Vasilij Vasiljevič měl v životě štěstí. Jeho žena byla dcerou Suslova – hlavního sovětského ideologa. Na turnaje se dostával, kam chtěl. O politiku se však nijak nezajímal. V mládí se rozmýšlel, zda hrát profesionálně šachy, nebo zpívat v opeře. Jeho pověstný baryton byl skvělý, i ve stáří pořádal koncerty. Smyslov dnes žije z poměrně mizerné „sovětské“ penze a musí si vydělávat tím, že bohatým sponzorům dává své šachové hádanky o sázku. Když to v určitém čase nevyluští, platí 500 dolarů Smyslovovi.



Kdo stojí lépe, ptá se Hort. Shodli jsme se, že černý. Má dál postouplého pěšce, černý král je blízko bílému volňáskovi. Takže bílý bude rád, když remízuje. Ale jak na to – kdo vidí ideu? A už se hlásí několik posluchačů, mezi nimiž jsou silní kandidáti Václav Chládek, Martin Handl, Martin Habina. Objevili ideu patu:
1.b6 a2 2.Va1 Kc8 3.g4 Kb7 4.g3 Kxb6 5.Kg2 Kb5 6.Kh3 Kb4 7.Vxa2 1/2



Bílý vyhraje! Je to možné? Kdo má nějaký nápad? Černý pěšec c spěchá do dámy. První tah je zřejmý: 1.Vd1 c3. Ale co dál? Padají různé návrhy. Až kdosi zvolá: 2.Sh6 c2 A teď? První vidí ideu kompozice pan Vykydal: 3.Vc1!! bxc1D 4.Sxc1 h5 a bílý vyhraje pochodem krále na c3. 5.Kf6 h4 6.Ke5 h3 7.Kd4 h2 8.Kc3 h1D 9.Sb2 mat.

Smyslov skládá studie od roku 1936. Pokračuje v tom i dnes, dokonce prý vydal knihu „Tisíc studií“. Je to velká vzácnost (vyšla v malém nákladu). Znáte ji, ptá se mne? Bohužel ne.

pokračování příště.....
6x 1994x Jan Kalendovský
Fotogalerie
Komentáře (6) Aktualizovat
23.01.2008 18:45 | Autor neznámý

aha...tady je ta ruka videt- w.w.w.youtube.com/watch?v=vobluon7cZM&feature=related

23.01.2008 18:42 | Autor neznámý

To o te ruce sem taky nevedel...cetl sem nejaky jeho zivotopis ci co(bylo to na pul knizky) a nic se tam o tom nepsalo...A bez ledviny byl uz tak od 25 let-celkove byval dost nemocny.

23.01.2008 15:21 | Autor neznámý

Ta první pozice je studie G. van Breukelena otištěná v Schakend Nederland v roce 1990. U Smyslovovy knížky je to, myslím, zmatení dvou různých: Smyslov vydal v roce 2000 knížku "Moji etjudy", ale "1000 šachmatnych etjudov" napsal v roce 2002 Jakov Vladimirov.

23.01.2008 11:44 | Autor neznámý

Rad si prectu podobne rozpravky pro odlehceni. Partii z r. 1963 prikladam [predtim hral Hort s Taeml v rozhlasove simultance v r. 1960]. O nejake obeti na f2 neni v partii ani pamatky.... Hort,V - Tal,M [B43] Alekhine mem, 1963 1.e4 c5 2.Jf3 e6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 a6 5.Jc3 Dc7 6.a3 b5 7.Se2 Sb7 8.f4 b4 9.axb4 Sxb4 10.Dd3 Jf6 11.e5 Je4 12.Sd2 Jxd2 13.Kxd2 0-0 14.Sf3 d6 15.Va4 dxe5 16.Vxb4 Sxf3 17.Dxf3 exd4 18.Vxd4 Jd7 19.Vd1 e5 20.fxe5 Jxe5 21.Dg3 Vfc8 22.Kc1 Vab8 23.Vd5 f6 24.V1d4 Vb5 25.Dh3 Vxd5 26.De6+ Kh8 27.Vxd5 Dc4 28.Vd6 Dc7 29.Dd5 Jc4 30.Vd7 Db6 31.Db7 Dxb7 32.Vxb7 h5 33.Jd5 Vd8 34.Jf4 Je3 35.b4 Vd1+ 36.Kb2 Vd2 37.Kc3 Vf2 38.Kd3 Jxc2 39.Jxh5 Vxg2 40.h3 Je1+ 41.Kc4 Jf3 42.Vb6 Je5+ 43.Kc3 Vg6 44.Vxa6 Vh6 45.Jf4 Vh4 46.Jd5 Vxh3+ 47.Kc2 ˝-˝

23.01.2008 10:08 | Autor neznámý

To v my v Děčíně jsme měli možnost poznat "životosprávu" Cholmova (podobné zkušenosti jistě mají pardubičtí),ten zvolil zlatou střední cestu,žil podobně jak Tal,ale dožil se úctyhodného věku :-).A hrál v mládí také krásné šachy.A my v Děčíně nikdy nezapomeneme na jedno krásné úsloví (tuším Buturina),kdy blical Cholmov se Sejkorou,a mastil ho v koncovkách.Byly to vyrovnané , remizové koncovky,ale Buturin ,když jsme blickám přihlíželi,říkal:"Eto ničja,no tolko net s grojsmastěrom" :-).A o Talovi se možná neví,že žil pak jen s jednou ledvinou.

23.01.2008 09:03 | Autor neznámý

hehe Tal byl rizek :)) vzdy jsem ho mel rad, jak sachove, tak tim, ze se dokazal bavit :)) btw. to o ty pravy ruce jsem nevedel vubec