A64 Valoz Grygov – ŠK Sokol Vyšehrad 5,5:2,5
08.11.2006 08:00 | Turnaje„Povinné vítězství“, tak by se asi nejjednodušeji dalo charakterizovat naše 1. kolo. Ne že bychom Vyšehrad chtěli podcenit, to rozhodně ne, avšak přeci jen je to tým, který oproti létům minulým značně oslabil, a pokud bych měl ...
„Povinné vítězství“, tak by se asi nejjednodušeji dalo charakterizovat naše 1. kolo. Ne že bychom Vyšehrad chtěli podcenit, to rozhodně ne, avšak přeci jen je to tým, který oproti létům minulým značně oslabil, a pokud bych měl náš vzájemný zápas charakterizovat ELOvě (což ovšem nedělám moc rád!), tak předzápasová statistika hovořila zcela jasně pro náš tým (konkrétně 6,5 – 1,5).
Cokoliv jiného než výhru bychom tím pádem museli považovat za velký neúspěch!
Jako první skončili téměř současně partie Vávra – Biolek (2. šach.) a Salai – Vesselovsky (4. šach.), které nevybočili z mezí rovnováhy a skončili tedy poměrně spravedlivou remízou. Avšak další duely již ukázaly hráčské kvality, a ještě před časovou tísní jsme se ujali vedení 3:1, když své partie vyhráli Michal Luch (1. šach.), jemuž jeho soupeř M. Netušil sice kladl houževnatý odpor, v závěru partie se však nechal takticky „ošidit“, a Štěpán Žilka (8. šach.), který svého soupeře Vaňka přehrál po všech stránkách. Těsně po skončení časových tísní pak skončila i moje partie (5. šach.), ve které jsem se sice jednu chvíli poněkud bál o svého krále, avšak černé dělostřelectvo nemělo potřebnou rychlost, a tak jsem i díky vtipnému manévru věží brzy přešel do protiútoku já sám a zvýšil tak stav zápasu na 4:1. Posléze sice snížil stav zápasu z pohledu Vyšehradu Vladimír Tichý (6. šach), který přehrál Karla Malinovského (kterému se tento víkend vůbec nevydařil), nicméně zbývající 2 partie v žádném případě nedávaly Vyšehradu naděje na vyrovnání zápasu.
Jako předposlední skončila partie Sluka – Hába (7. šach.). Radek asi stál celou dobu lépe, jenomže nevyužil některé slibné možnosti, a v závěru mohl být za remízu díky aktivním černým figurám i docela rád. Vítězství v zápase pak podtrhl Standa Zawadzki (3. šach), jehož soupeř Radek Londýn tahal celou dobu za kratší konec, nevyužil některé zajímavé obranné možnosti a i přes dlouhý odpor musel v 92. tahu (!) taktéž sklonit svého krále!...
partie k přehrání
Jako první skončili téměř současně partie Vávra – Biolek (2. šach.) a Salai – Vesselovsky (4. šach.), které nevybočili z mezí rovnováhy a skončili tedy poměrně spravedlivou remízou. Avšak další duely již ukázaly hráčské kvality, a ještě před časovou tísní jsme se ujali vedení 3:1, když své partie vyhráli Michal Luch (1. šach.), jemuž jeho soupeř M. Netušil sice kladl houževnatý odpor, v závěru partie se však nechal takticky „ošidit“, a Štěpán Žilka (8. šach.), který svého soupeře Vaňka přehrál po všech stránkách. Těsně po skončení časových tísní pak skončila i moje partie (5. šach.), ve které jsem se sice jednu chvíli poněkud bál o svého krále, avšak černé dělostřelectvo nemělo potřebnou rychlost, a tak jsem i díky vtipnému manévru věží brzy přešel do protiútoku já sám a zvýšil tak stav zápasu na 4:1. Posléze sice snížil stav zápasu z pohledu Vyšehradu Vladimír Tichý (6. šach), který přehrál Karla Malinovského (kterému se tento víkend vůbec nevydařil), nicméně zbývající 2 partie v žádném případě nedávaly Vyšehradu naděje na vyrovnání zápasu.
Jako předposlední skončila partie Sluka – Hába (7. šach.). Radek asi stál celou dobu lépe, jenomže nevyužil některé slibné možnosti, a v závěru mohl být za remízu díky aktivním černým figurám i docela rád. Vítězství v zápase pak podtrhl Standa Zawadzki (3. šach), jehož soupeř Radek Londýn tahal celou dobu za kratší konec, nevyužil některé zajímavé obranné možnosti a i přes dlouhý odpor musel v 92. tahu (!) taktéž sklonit svého krále!...
partie k přehrání
