1. Novoborský ŠK “B“ – Sokol Vršovice 4:4

V 6. kole jsme doma přivítali sympaticky vystupující družstvo Vršovic, které i přes absenci 2 hráčů základní sestavy bylo ratingově silnější (6:2) – nám totiž díky německým soutěžím chyběli GM Kalod a bratři Borešové s Völflem. To však nikterak nebránilo tomu, aby byl sehrán náš zatím nejnapínavější zápas letošní sezony.

Jako první skončil Péťa Pisk.

Černými měl ze zahájení s Davidem Kubečkou trochu horší pozici, tak začal postupně měnit a rychle nabídl remízu, kterou soupeř přijal – 0,5:0,5. I na 4. šachovnici se nám podařilo udržet černé figury, což jak se později ukázalo, bylo alfou a omegou celého dnešního zápasu. Péťa Kučera (a nutno dodat starší, protože na 7. šachovnici si prvoligovou premiéru odbyl i jeho synovec) sehrál s Michalem Schulou zajímavou variantu Caro-Kannu a celou partii stál jako černý (čti trochu hůře). Pak se mu ale podařilo vytvořit protihru na dámském křídle, která odlákala soupeřovi figury z tlaku na křídle opačném. Vzhledem k tomu, že vzniklou pozici by oba mohli jen těžko zesilovat, se nakonec dohodli na dělbě bodů – 1:1. Péťa Kučera mladší hrál své tradiční zahájení – dámský gambit a možná i to přispělo k neobvyklé skutečnosti – po celou partii měl totiž lepší čas:-) Samotnou partii pak sehrál výborně – postupem b-pěšce vytvořil opěrný bod na jediném volném sloupci, ten pak obsadil a když byl plán hotov, získal jednoduchým taktickým obratem pěšce. Toho se soupeř snažil odebrat zpět a nalezl přitom do pěkného matu uprostřed šachovnice:


Kučera ml. – Kohout 1-0. Škoda, že ze dvou matů si Péťa vybral ten pomalejší a také méně hezký. V partii přišlo 28.Jc3+ Kxe5 29.Je2+ a černý se vzdal (přijde 29...Kd5 30.Jf4#). Efektnější by bylo vyřešit vše poklidným 28.Sd4 a mat přijde o tah dříve, protože na cokoliv následuje 29.Jc3#

Další výhru jsem na naše konto přidal já, když se Štěpánovi Formanovi příliš nepovedlo zahájení. V paulsenovi jsem se dostal k nepříjemnému tlaku a když Štěpán prováhal vhodný moment ke zjednodušení, tak nastal čas ke sbírání ovoce v podobě pěšců. Chvilku po ztrátě třetího již soupeř uznal, že v partii nemá smysl pokračovat – 3:1. Zanedlouho zavěsil i Honza Vrána, na něhož v sicilské s 2.c3 zvolil Honza Svatoš za černé nepříliš perspektivní variantu. Vránič měl jasnou poziční výhodu a když se přidaly soupeřovi problémy s časem, tak využil hrubé chyby a získal materiál – 4:1. Tím však výčet našich úspěchů končí, protože ve všech zbylých partií jsme tahali za kratší konec. Nejkratší část provazu měl ve svých rukou Tomáš Kulhánek, který sice s Honzou Sodomou natahal připravené zahájení, ale po několika přesných tazích černého nezískal ze zahájení pražádnou výhodu. To si však Tomáš včas neuvědomil a dál pokračoval v pěšcových nástupech na křídlech. Logickým důsledkem byla Honzova protihra v centru, po níž se Tomášova pozice ocitla v troskách – 4:2. Martin Mužík v moskevské variantě sicilské zajímavě obětoval pěšce za iniciativu, udělal v sicilské atypickou velkou rošádu a začal směřovat své figury na královské křídlo bílého. V kritický okamžik se ale nerozhodl správně (v analýzách po 19...Je5 vznikaly neskutečné pozice!) a Milan Srba získal jasnou výhodu. Martin sice vytvářel hrozby a bojoval až do vyčerpání všech možností, přesto výsledek už nezvrátil – 4:3.


přední šachovnice


Srba Milan a Forman Štěpán

Potvrdilo se tak to, co mnozí již za stavu 4:1 prorokovali – rozhodne 8. šachovnice. Zde Lucka Jínová proti Milanu Markovičovi sehrála dobře francouzskou a pohodlně přinejmenším vyrovnala. Zápas v tu chvíli stále vypadal nejasně a Lucka tak hrála agresivně na výhru. V situaci, kdy už bylo jasné, že nám k vítězství v zápase stačí remíza, už ale měla pěšce příliš vepředu a začala pociťovat problémy s jejich krytím. Pro další vývoj pak byla důležitá situace těsně před 40. tahem, kdy Lucka v časové tísni hrubou chybou přišla o pěšce. Přesto díky aktivní věži stále měla velmi dobré remizové vyhlídky. Soupeř měl jedinou šanci – jít do velmi ostré věžovky – pěšcově sice 3 na 3, každý ale měl dvojici spojených pěšců s volnou cestou do proměny. Tuto koncovku bych každopádně nechtěl hrát za žádnou stranu. Navíc času bylo stále méně, což sebou přináší větší počet chyb – více se jich nakonec dopustila Lucka, když o tempo pěšcové dostihy prohrála a po vyhnání krále doprostřed šachovnice dostala od dámy s věží mat – 4:4.


aktéři rozhodující partie

Závěrem ještě musím ocenit velmi sportovní přístup družstva hostů, kteří se při problémech s hodinami okolo 40. tahu na klíčové 8. šachovnici nehádali a nepožadovali automatické ukončení partie, ale svolili k pokračování, čímž umožnili, aby zápas i nadále probíhal v přátelském duchu. Vskutku velkorysý přístup, který by si jistě zasloužil cenu fair play. Nakonec byli vršovičtí odměněni, když i tuto partii vyhráli a zápas tak skončil nejspíše zaslouženou remízou 4:4.