Open Havířov 2016- a neb tvrdý boj o první a poslední místo

16.09.2016 06:24 | Domácí turnaje

Po nečekaném postupu Baníku Havířov do první ligy se zdál být osud tradičního turnaje v Havířově zpečetěn. Pavel Podlesný (šéf Baníku) potřeboval nejprve sehnat peníz na 1. ligu…

Proto překvapení, když mě pozval na pivko. Juro, mám nějaké peníze od sponzora na turnaj, sežeň hrací místnost a hráče!!

Tak jsem se do toho i letos pustil.

Sehnat místnost-zašel jsem za svým spolužákem z prumky, majitelem hotelu Rudolf, kde jsem již pořádal vánoční rapid, co by tomu řekl dát nám k dispozici prostory hotelu na devět dní. Samozřejmě zadara…Souhlasil!!


Sehnat hráče-tedy tahouny- brnkačka -stačilo oslovit (u piva) naše hráče ŠK HM Ostrava (hrající soutěže družstev pod hlavičkou sponzora Labortech Ostrava) a měl jsem vymalováno. Však turnaj a jeho výsledky jsou tak trochu otevřeným přeborem HM Ostrava. ( a to ještě Jirka Kočiščák, loňský vítěz, musel na praxi v advokátní kanceláři-velká škoda!)

Horší už to bylo s „ostatními“. Jistě,  termín kolidoval s Jeseníkem (to mi vzalo IM Lukáše Klímu, který mi původně účast přislíbil) a hlavně mistrovství Evropy mládeže v Praze. Připočteme- li k tomu, že někteří přihlášení se vůbec na losování bez omluvy nedostavili-byl jsem v sobotu ráno, v den zahájení turnaje, dost zklamaný..( chtěl jsem říci nasraný…)

Leč-účast co se týče počtu slabá, ovšem co se síly týče více než solidní. Vždyť  se zde sešel vítěz Karviné-Pepa Michenka, vítěz Starého Města- Vláďa Talla, protřelý harcovník Péťa Velička a hodně silných hráčů z karvinsko- ostravské oblasti.





A turnaj byl velice bojovný, jak se dalo čekat, favorité měli mnohdy namále.

Vlastně-stará bolest nás amatérů. Třebas- Pohludka měl výtečnou pozici s  Tallou -kterou dal za remiz- no v hodně podezřelé pozici (Vláďa v rozhovoru s Alešem Krajinou-stál jsem  zdechle…).

V jednu chvíli  to vypadalo na další vítězství Pepy Michenky, který je ve velmi dobré formě (ostatně i mě v Karviné v 39. tahu , když jsme oba hráli od 30. tahu na minutě- dokonce porazil!!).


Jenže pak přišla partie s Vláďou Tallou- kterou Pepa nezvládl. Partii mi odmítl komentovat (komentovat prohrané partie umí jen David Navara- a klobouk dolů před Davidem!)

Ale okomentoval mi partii  s nadcházejícím hráčem ŠK HM Ostrava (to víte-musíme posílit-když jsme potupně spadli z 2.ligy..), zajímavá je skutečně pozice po 27…d4, byť se nehrála :

Michenka J.-Macíček J.

1.d4 Jf6 2. c4 e6 3. Jc3 Sb4 4. e3 0-0 5.Jge2 d5 6.a3 Sd6 ( častěji se zde hrává 6…Se7) 7. c5 Se7 8.b4 c6 9.Jg3 a5 10.Sd2 Jbd7 11.Se2 b6 12.O-O Sa6 13. Dc2 Sxe2 Jcxe2 ( s úmyslem po případném bxc5 hrát dxc5 ( Jxb4 15. axb4 16. dxc5 Dc7 17.Sc3 Vfb8 18. Va4 (Bílý zaznamenává první malý úspěch, zmocnil se \“a“ sloupce) Je8 19.Vfa1 Db7 20. Da2 Jvý 21.Va7 Vxa7 22. Dxa7 Jb5 23. Dxb7 Vxb7 24. Vxa8+ Vb8 25.Va6 Vc8? (Černý hrál celou partii pasivně a nenalezl účinnou protihru. Nejlepší bylo 25..Jxc3 26. Jxc3 Vxb4 27.Va7 d4! A černý stojí lépe. 27 ..d4 ale nebylo snadné objevit) 26. Jh5 (Pokus o zapojení jezdce do hry, který bude mít díky spolupráci černého úspěch) e5 27.f4 f6 28.g4 Kf7 29. Sb2 Vc7 30.Jc3 Jxc3 31.Sxc3 g6 32.Jg3 Ke6 33.f5 Kf7 h4 (výměnou pěšců na g6 jsem chtěl docílit opěrné pole f5 pro jezdce) Jb8 35. Va8 Vb7 36.Kg2 Sd8 37. fxg6 hxg6 38.h5 gxh5 349.Jxh5 (Tady už mělo přijít 39. gxh5 s vyhranou pozicí) d4 40..exd4 exd4 41.Sd2 Sc7 42.Kf3 Se5 43Ke4 Kg6 44.Jf4+ Kf7 45. Kf5 Sxf4 46. Kxf4 d3 47. Kf5 Jd7 48. Vh8 (Ale ne 48. Vc8 Je5 49.g5 Vd7 a černý se drží) Jf8 49. Vh6(rozhodující převod věže) Kg7 50. Vxf6 Vf7 51.Vxf7 Kxf7 52.Ke4 Jg6 53. g5 Ke6 54. Kxd3 Kd5 55.Kc3 a černý se vzdal

Hodně zajímavé bylo tedy  poslední kolo-jelo se na krev. Pepa den předem jel na „soustředění“ s Alešem Krajinou a Lukášem Klímou do naší hospůdky u Marka- a tam se přiznal, že neví, co na 1.f4-což Bulava často používá! Lukáš s Alešem do něj naházeli varianty, které vedou div ne k výhře černého…Jenže Pepa –přehodil tahy a stál rázem na prohru!

Z hlediska pomocného hodnocení se zdála být dosti klíčová má partie. Tohle se mi stalo poprvé v životě. To, že se má vypnout mobil každý dnes už ví. Přesto-po mém asi desátém tahu se ozvalo sálem vyzvánění mobilu-z tašky, která ležela na okně. Všichni  pobaveně zvedli oči  od šachovnic a čekali, kdo se přizná…Nikdo- a tak rozhodčí David vzal tašku k sobě.. A já už tušil..Přišel můj soupeř a začal se po tašce pídit…Poslal jsem ho za Davidem..V té chvíli se zvedl Péťa od partie a povídá mi-sakra, můj Bucholc je  v háji-teď budu muset porazit Olšara!

Divná situace…Říkám, tak budu hrát dál a klidně třebas i prohraji-ale Péťa, všichni to slyšeli, ten mobil, máš  právo vyhrát-pak by tě třebas zabil Josef nebo Vláďa…Tak jsem “vyhrál“ (ale žádnou radost jsem z toho neměl-vlastně ano-že už po 9 dnech honění při práci –už nemusím dále hrát!)

No Péťa nakonec Olšara udělal- a zajistil si první místo.

Myslím,že zaslouženě-jeho parní válec proti „slabším“a držák s favority- no Péťa umí…:


-
. kolo -

Pepa nakonec pozici Bulavou přežil a dokonce otočil-ale“ jen druhé místo“

Tuhý boj byl rovněž-a to po celý turnaj -o recesivní poslední místo. Tohle jsem vymyslel já-cenu Jiřího Hurty! A-ono ta cena má docela zvuk! Dokonce takový, že Luboš Zimniok o tom napsal krásný článek okořeněný jeho nedostižnými karikaturami-který s jeho svolením posílám čtenářům Novoborského ( psychicky nalomených z těžkých bojů na olympiádě-něco na relax! )

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Z ostravsko-karvinského šachového revíru...

Když mi můj klubový kolega a můj šachový "žák" Rosťa sdělil, že bychom mohli jet do "Havru" posbírat nějaké ceny, dlouho jsem neváhal. Plán byl směšně jednoduchý, Rosťa vybojuje poslední místo oceněné třemi sty korunami, já se vlezu do hlavních cen či raději budu rovnou první.

Nebylo to nereálné, na turnaji v Havru jsem už jednou dělil první místo s IM O.Vasilchenkem. Pravda, tehdy jsem se na šachy důkladně připravoval a byl jsem o trochu mladší, ale nějakých +25 let nehraje v mém případě žádnou roli. A taky mi tehdy trochu pomohla náhoda...


I Rosťovi jsem věřil, že by mohl dosáhnout svého cíle. Na šachu se objevil poprvé někdy před třemi lety, nastudoval pravidla, zjistil, že po 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 mu spousta hráčů hraje nepříjemné 3.Sb5 a začal se aktivně vyhýbat španělce tahem 1. ...a6. Když objevil, že to může hrát na kterýkoli tah bílého, byl nadšen, že má "své zahájení". Pak však šachu na dva roky zanechal, zřejmě aby vypiloval 1. ...a6. Nyní se tedy vrací a je rozhodnut bojovat o poslední flek!


Zatímco já svému svěřenci bezmezně věřil, u něj to bylo naopak. Při pohledu na startovní listinu suše konstatoval: "Skončíš jako obvykle, první bez ceny.". Dráždil hada bosou nohou... Ano, v poslední době se mi to stává často-je jedno, jestli hraji blicák, rapid nebo klasický turnaj, je jedno, jestli je deset, dvanáct nebo pět cen... Až na světlé (někdy i "tmavé") výjimky opravdu končívám čtvrtý, když jsou tři ceny, jedenáctý, když je deset cen atd. Jsem rozhodnut změnit osud.

Po třech kolech mám na kontě 1,5 bodu. Výhra s mladým Pekárkem, porážka černými s klubovým kolegou Jardou Olšarem a ve třetím kole remíza s Kočím z Mostů u Jablunkova. Ta remíza by mě měla mrzet, ale když ztratíte v zahájení zdravého pěšce, zdravý rozum...a dalšího pěšce, tak jste nakonec rádi, že můžete odevzdat třetího pěšce za přechod do skoro remízové koncovky nestejných střelců.

Jednoduše, partie hraná v mém stylu: ztratíš-li materiál, musíš obětovat další materiál, abys za původně "obětovaný" (ztracený) materiál vůbec něco měl... Prostá taktika, která však není hodna následování. Už jen proto, že se vám snadno může přihodit to, co se často stává mně-když konečně mnohými obětmi dosáhnete patřičné iniciativy, zjistíte, že král a pěšci se jen těžko prosazují proti téměř kompletní armádě soupeřových figur.

Hraji v turnaji sice blbě, zato Rosťa má našlápnuto a po třech kolech se dělí o poslední místo. Když prohrává i ve čtvrtém kole, začínám být nasra....naštvaný a odhodlávám se k činu. Domlouvám se s Jirkou Hurtou, ředitelem turnaje, že vytvořím pro posledního hráče diplom, se kterým by se mohl vyfotit pro média, aby věděl, že nic není zadarmo, ani cena za poslední místo.


Cestou na páté kolo ukazuji diplom Rosťovi a odpovědí je mi jen lakonické: "Ahááááááá...". V průběhu kola pobaveně sleduji jeho snahu "o nepřevzetí diplomu" a zisk nějakých bodů, ale o to menší pozornost věnuji své partii s Maroszczykem. Téměř celou partii stojím na výhru (v zahájení se dokonce úspěšně vyhýbám forsírovaným variantám vedoucím k mé drtivé převaze) a pak, jak je mým zvykem, v oboustranné časové tísni obětuji figuru a partie končí remízou na návrh soupeře, když jsem se zbaběle bál jít králem do útoku. Rosťa však konečně bodoval a je na nejlepší cestě připravit se o finanční cenu a diplom.

Následující den ukazuji závěr partie s Maroszczykem Lukáši Klímovi, který se přijel podívat, jak se mají hrát šachy, a který mě dostal otázkou: "Nebylo by lepší hrát tyhle pozice s rovným materiálem?". No...asi bylo, ale to by nebyla taková zábava....

Když už jsem tu zmínil Lukáše Klímu (mezinárodní mistr z Ostravy), neměl bych zapomínat ani na jiné celebrity, které se přijely podívat a něco přiučit. Namátkou třeba...Aleš Krajina (kapitán extraligového Labortechu Ostrava) nebo můj brácha (můj brácha) a ještě pár dalších. Za jejich povzbuzování jim patří dík nejen od klubových kolegů, ale také od personálu restaurace hotelu Rudolf (mimochodem, skvělé místo pro šachy a nejen pro šachy!).

Odehráno poslední kolo, sedíme na předzahrádce restaurace hotelu Rudolf a můj soupeř z posledního kola se mi škodolibě posmívá, že budu asi opravdu první bez ceny. Nehodlám se s tím smířit a apeluji na ředitele turnaje, že by měl zavést speciální cenu pro prvního hráče bez ceny. Jirka váhá, protože se nemůže dopočítat, kolik by to stálo. Zavede-li cenu pro prvního bez ceny, pak bude bez ceny další hráč v pořadí, který by si nárokoval cenu pro prvního hráče bez ceny a tak dále, až bychom se dostali k poslednímu místu. Ačkoli všichni u stolu s mým geniálním návrhem nadšeně souhlasí, pan ředitel je proti, což mě překvapuje, protože by mu to přineslo nehynoucí slávu a hromadu účastníků v dalším ročníku. Navrhuji tedy aspoň diplom pro prvního bez ceny, s čímž Jirka souhlasí (škrt jeden, bodejť by nesouhlasil, když to má být zdarma!).


Jenže právě v té chvíli, kdy se těším na můj vlastnoručně nakreslený diplom, mi někdo sděluje, že budu až druhý bez ceny. Nenechávám se tím rozhodit a už přemýšlím o diplomu pro druhého bez ceny, ale dohrávají se zbývající partie a nepřejícníci mi oznamují, že budu až desátý, tedy třetí bez ceny, což není tak docela pravda, protože když jsem vymyslel ceny pro prvního a druhého bez ceny, jsem opět první bez ceny a raději už nic nevymýšlím, abych se nepropadl celkovým pořadím až na dno.


Závěrem nezbývá než poděkovat Jirkovi Hurtovi (ředitel turnaje), Davidu Šimonovi (rozhodčí), Pavlovi Podlesnému (cash) a majitelům a pracovníkům hotelu Rudolf za trpělivost a přízeň.

Celé bych to ukončil ve stylu Jirky Hurty:

Byl to pohodový, ale náročný turnaj (smajlík-úsměv). Škoda, že nepřijelo více hráčů (smajlík zamračený).

...ale ne. dělám si srandu, Jirka už umí napsat dvojtečku, pomlčku i závorku a určitě časem zvládne i středník ;-)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Co bude dál-co bude příští rok?

Jak se tak bavím s lidmi a vidím-všude ubývá šachistů na devítikolových turnajích( Karviná, Orlová). Je jich strašně moc a devět kol je moc-kryjí se turnaje, hráči-i profesionálové-nemají čas.

Devět kol je dle mého (a jiných-třebas Péťi Veličky) překonaný systém turnaje. Alfa a omega dneška je čas. A- je nutné se nad tím zamyslet a hledat jiné řešení.A- věřte, těch možností je mnoho-jen je nutno nabourat zažitý stereotyp A třebas říci pořadatelům, kteří to skutečně dělají na úkor svého volného času a svých „bankovních kont“-díky.. (což mi pár lidí i po turnaji řeklo-samozřejmě z těch(-jak jinak!!) bez cen!!

Mě nezbývá než rovněž poděkovat rozhodčímu turnaje Davidovi Šimonovi, který vše zvládl bez problémů a hlavně vedení hotelu Rudolf a celému personálu, který na nás (podivné blázny nad šachovnicí..) byl velice milý a ochotný.

Na závěr-na turnaj se přicházeli podívat- a posedět venku na terase i „celebrity“-jak je nazývá Luboš. Na snímku Lukáš ukazující úlohu, kterou údajně nevyluštili ani Novoborští .

Najdete řešení?




Jirka Hurta

5x 5128x
Fotogalerie
Komentáře (5) Aktualizovat Zobrazit pouze mnou komentované
alfa

Jaké je tedy řešení úlohy ? Nejdřív jsem si myslel, že projdu na Ke8, postavím Sb5 a černého krále dostanu z d6, ale uniklo mi, že po Kg5 mě nepustí. Tak jak tedy ?

+0 /-0 | 18.09.2016 12:45

Vojta Plát
1...Sg1 remis, na ostatnich polich je vzdy vyhodne napaden kralem, mozna Sa7 drzi.
+0 /-0 | 17.09.2016 00:40

David Navara

Pěkný článek, pobavily mne zejména diplomy pana Zimnioka.

Pokud jde o diagram, vidím ho dnes poprvé. Chtěl jsem napsat, že bílý projde králem na h5, postaví střelce na g6 a pěšce na c4 a v pozici Kh5, Sg6, a6, c4, e4 x Kf6, Se3, e5 na 1...Kg7 zahraje 2.c5! Sxc5 3.Kg5 s výhrou. To dosažení nevýhody tahu nemusí být úplně jednoduché, ale hlavní problém je jinde. Zatímco bílý král přejde na f3, černý si stihne stoupnout na g5. Když se bílý král vrátí na c4, černý stihne včas dojít na d6. Kdyby na začátku král stál na d3 a bílý byl na tahu, pozice by snad byla vyhraná, ale teď ne. Nestala se někde chyba?

+0 /-0 | 16.09.2016 19:42

lykan

Martas: Zajímavější variaci na podobné téma jsem měl vloni na desce: Bílý Kb4, Ja2, černý Kb6, pa3, Vf3.

+0 /-0 | 16.09.2016 18:41

Martas
Jake je vlastne zadani te ulohy? Ma cerny najit remizu nebo bily vitezstvi? Pozice mi prijde jako jednoducha remiza za cerneho, strelec na diagonale drzi pesce a,c, bily kral se nema jak dostat k podpore a7.
+0 /-0 | 16.09.2016 16:50