Neskutečná cesta Viktora Lvoviče Korčného 2.díl BOJ
25.12.2023 06:00 | HistorieTo, že se Viktor Korčnoj, ač emigrant a pod tlakem SSSR, dostane k boji o titul mistra světa v šachu, asi čekal málokdo. Ale jeho nástup byl jako smršť. Zpočátku mírná, ale na konci strašná. Nyní nás čeká BOJ.
2.díl BOJ
Mistr světa na začátku roku 1978 byl dvaceti sedmiletý Anatolij Karpov. V té době bylo jasné, že se Bobby Fischer noří více a více do nory zoufalství a šachy už hrát nebude. Zdálo se, že Karpov bude po dlouhé léta vládnout pevnou rukou. Ale nepřítel číslo jedna se nečekaně objevil z "vlastních" řad, byl jím už 47 letý Viktor Korčnoj. Původně sovětský občan, který v roce 1976 emigroval na západ.
Viktor Korčnoj měl zvláštní šachový styl. Chyběla mu lehkost, ale to doháněl úporností. V předchůdcích popisoval velkou bojovnost Viktora Lvoviče Garry Kasparov. Na jednou turnaji (a bylo jich víc) udělal Viktor suverénně nejvíce tahů ze všech účastníků. Tak trochu připomínal Bobbyho Fischera, který proháněl prořídlou armádu na šachovnici, kdy už v hracím sále byl jenom Bobby, jeho soupeř a rozhodčí. Viktor byl fanatik. Byl to fanatik šachu, jeden vůbec z nejoddanějších rytířů této královské hry.
Jeho nesmírná pracovitost, vůle a houževnatost nesla plody na prahu padesátky. Což bylo naprosto nevídané! A tak v červenci roku 1978 se strhla obrovská šachová bitva. Boj o šachovou korunu mezi mistrem světa Anatolijem Karpovem a vyzyvatelem Viktorem Korčným. Hrálo se ve Filipínách v Baguiu. A tehdejší šachový pokrm nemohl být lepší a napínavější. Vzorný sovětský občan stanul proti nepříteli číslo 1.
A byl to BOJ. Ačkoliv Karpov vedl 4:1 a dokonce i 5:2 ukázal Viktor Lvovič ohromnou dávku bojovnosti a srovnal zápas na 5:5! Ve 31. partii dokázal o dvacet let starší Viktor Lvovič soupeře "utahat" v dlouhé koncovce. Ale jak víme, zázrak se nekonal. Karpov měl také obrovskou duševní sílu a hlad po vítězství. Dokázal se vzchopit na 32. partii a tu ve velkém stylu vyhrál.
Tento zápas známe hlavně jako "kontroverzní zápas", kde se děly "divné" věci. Rentgenovaly se křesla. Vystupovalo se proti vlajce Korčného, přinášel se "záhadný" jogurt Karpovovi. Při jedné partii Karpov nepodal soupeři ruku. Viktor si bral zrcadlové brýle, ať Karpov hledí na sebe. V hledišti byla divná osoba Vladimíra Zukhara. Smysl byl jediný, pověrčivého Korčného dostat z koncentrace. A dařilo se. Spousta z nás asi zná knihu "Sto dní v Baguiu" od Miroslava Filipa. Určitě zajímavá kniha, přinášející pohled přímého účastníka (rozhodčího). Nicméně škoda, že tuto knihu nepsal pan Miroslav Filip někde na západě, tedy objektivně.
V tomto zápase vyhrál Anatolij Karpov, ale podle mě nebyl lepším hráčem. Zdálo se, po tomto zápase, že je konec. Nicméně, zdá se to neuvěřitelné, ale byl to Viktor Korčnoj, který možná vědomě či nevědomě, připravil Karpovovi POMSTU.
Mistr světa na začátku roku 1978 byl dvaceti sedmiletý Anatolij Karpov. V té době bylo jasné, že se Bobby Fischer noří více a více do nory zoufalství a šachy už hrát nebude. Zdálo se, že Karpov bude po dlouhé léta vládnout pevnou rukou. Ale nepřítel číslo jedna se nečekaně objevil z "vlastních" řad, byl jím už 47 letý Viktor Korčnoj. Původně sovětský občan, který v roce 1976 emigroval na západ.
Viktor Korčnoj měl zvláštní šachový styl. Chyběla mu lehkost, ale to doháněl úporností. V předchůdcích popisoval velkou bojovnost Viktora Lvoviče Garry Kasparov. Na jednou turnaji (a bylo jich víc) udělal Viktor suverénně nejvíce tahů ze všech účastníků. Tak trochu připomínal Bobbyho Fischera, který proháněl prořídlou armádu na šachovnici, kdy už v hracím sále byl jenom Bobby, jeho soupeř a rozhodčí. Viktor byl fanatik. Byl to fanatik šachu, jeden vůbec z nejoddanějších rytířů této královské hry.
Jeho nesmírná pracovitost, vůle a houževnatost nesla plody na prahu padesátky. Což bylo naprosto nevídané! A tak v červenci roku 1978 se strhla obrovská šachová bitva. Boj o šachovou korunu mezi mistrem světa Anatolijem Karpovem a vyzyvatelem Viktorem Korčným. Hrálo se ve Filipínách v Baguiu. A tehdejší šachový pokrm nemohl být lepší a napínavější. Vzorný sovětský občan stanul proti nepříteli číslo 1.
A byl to BOJ. Ačkoliv Karpov vedl 4:1 a dokonce i 5:2 ukázal Viktor Lvovič ohromnou dávku bojovnosti a srovnal zápas na 5:5! Ve 31. partii dokázal o dvacet let starší Viktor Lvovič soupeře "utahat" v dlouhé koncovce. Ale jak víme, zázrak se nekonal. Karpov měl také obrovskou duševní sílu a hlad po vítězství. Dokázal se vzchopit na 32. partii a tu ve velkém stylu vyhrál.
Tento zápas známe hlavně jako "kontroverzní zápas", kde se děly "divné" věci. Rentgenovaly se křesla. Vystupovalo se proti vlajce Korčného, přinášel se "záhadný" jogurt Karpovovi. Při jedné partii Karpov nepodal soupeři ruku. Viktor si bral zrcadlové brýle, ať Karpov hledí na sebe. V hledišti byla divná osoba Vladimíra Zukhara. Smysl byl jediný, pověrčivého Korčného dostat z koncentrace. A dařilo se. Spousta z nás asi zná knihu "Sto dní v Baguiu" od Miroslava Filipa. Určitě zajímavá kniha, přinášející pohled přímého účastníka (rozhodčího). Nicméně škoda, že tuto knihu nepsal pan Miroslav Filip někde na západě, tedy objektivně.
V tomto zápase vyhrál Anatolij Karpov, ale podle mě nebyl lepším hráčem. Zdálo se, po tomto zápase, že je konec. Nicméně, zdá se to neuvěřitelné, ale byl to Viktor Korčnoj, který možná vědomě či nevědomě, připravil Karpovovi POMSTU.
Robert Cvek
Za "nepartiové" komentáře se začátkem 80. let na předenášce v Ústí velmistr M.Filip omlouval. Že jinak by nemohla kniha "100 dní v Baguiu" vyjít. Připustil, že vzájemné nefér věci dělaly obě výpravy a připustil, že Karpovův tým více "podrazů" měl na svědomí.
Jogurty - to byla pravda. Tolja si nechal nosit jogurty během partie. A výprava Viktora protestovala, jestli dle druhu jogurtu nechodí domluvené rady. Karpovova výprava tak musela předem hlásit v jakém pořadí druhy jogurtů bude přinášet.
Nepodání rukou - V jedné partii Viktor nepodal ruku. Při hádce výprav došlo k dohodě, že už si vůbec nebudou podávat ruce až na úplném konci celého boje, až tam si podají. Známe dnes z hokejové národní play-off, kde si týmy podají ruce až po rozhodujícím mači. Vedoucí týmu Viktora tehdá řekla, že si alespoň nebude muset Viktor hned po prvních tazích mýt ruce.
Psycholog - Karpovova výprava, že je psycholog je pro Tolju (v dnešní sportu běžné), Korčného výprava, že je proti Viktorovi. "Ochotně si tedy opět přesedl na jiné volné místo" (kniha), rozuměj, opět tvrdé hádky obou výprav, že může sedět kde chce, ne nemůže.
Čistě k šachům: Nejdelší partie v té chvíli v bojích o mistra světa (snad 128.tahů), ani jeden se nechtěl snížit k nabídce remízy, skončila patem.
Při 20 remízách z 31 partií bylo srovnání z 2:5 na 5:5 bleskové. 3:0 pro Viktora při 4 partiích, tedy 3,5:0,5 za tuto část zápasu. Karpovova výprava si bere dle pravidel možný timeout, Tolja musí změnit místo na pár dní, jde relaxovat na basket, kde ho vezmou na střídačku, což bylo i v TV. Nehrálo se každý den, ale cca 3 v týdnu, při time-outu tedy cca 5 dní na nabrání sil.
Mám to stejně, jak píšete. Absolvoval jsem dvě simultánky s velmistrem Filipem (1979 a 1983) a v obou besedách Filip opatrně naznačoval, jak to asi bylo.
Díky pane Čápe, já jsem se s ním potkal 2x asi 1-2 roky po Vás. V Ústí na zmíněnou besedu nás pozval trenér, ale simultánku jsem jen sledoval, "soupiska" byla hotová. Pak v dorostu někdy 84-85 v Děčíně jsem si i po besedě zahrál. Byl jsem zvědav, zda asi v 15.tahu velmistr bude opakovat velmistr tahy, ano, ale pak mě mrzelo, že jsem si s ním nezahrál déle. Mohl jsem odbočit.
Tak obě simultánky byly pro mne zážitek. Skóre mám 0,5:1,5 , ale to nevadí. Samozřejmě, jak píšete, tehdy o tom otevřeně mluvit na veřejnosti, když nás osobně neznal, bylo pro Filipa hodně riskantní. V užším kroužku, s pořadateli, to už bylo trochu jiné. Ale já jsem k těm pořadatelům nepatřil, takže jsem měl smůlu.
Naopak jsem spolu pořádal simultánku velmistra Jansy v Hronově (1983). Když skončila oficiální část programu, tak jsme si s panem Jansou skvěle pokecali v hospodě. Dodnes vzpomínám.
a) Jogurty - o tom jsem již psal. Pokud Korčného sledoval psycholog, který navíc Korčného zřejmě dobře znal, mohla jejich předem domluvená barva signalizovat Korčného pohodu. Karpov pak mohl uzpůsobit svou hru, jak moc tlačit na pilu.
b) Jógíni - na to jsi Pavle asi zapomněl. Ti dva byli venku pouze na kauci, jednalo se o nějaké poměrně vážné obvinění. Jestli byli později odsouzeni, či ne, to už se v knize nepíše. Korčnoj si je údajně najal kvůli lepšímu soustředění, ale tipoval bych, že dělali hlavně ochranku. Kdo zná knihy Suvorova, jak popisuje práci agentů a jejich možné pozice během výprav, koukněte do knihy 100 dní dozadu na fotky - a tam ten tlumočník. Ten by mohl být agentem docela klidně, za východní jazyk měli dle Suvorova trojnásobek platu. A v pozici různých zppravodajů z nějakých neutrálních zemí tam klidně mohli být další.
c) Filip nebyl hlavní rozhodčí od začátku, tím byl Lothar Schmidt. Pro kterého byl ovšem zápas příliš dlouhý, takže po nějaké partii, z hlavy nevím, odcestoval zpět do NSR. Slyšel jsem i určitou teorii, která se nedá ověřit, že nechtěl u takového zápasu již asistovat.
d) Karpov si výtečně odpočinul na lavičce sovětských basketbalistů. To mě trklo do očí hned na poprvé. Takže jsem hledal. Ano, hrálo se tam v Manile (vedlejší ostrov) MS v basketbale. Možná důvod, proč Sověti souhlasili s hrou na Filipínách. Dobrá možnost vzít větší tým. A co se tam u těch basketbalistů mohlo dít, o tom třeba Kasparov, Nesmrtelný boj, kde popisuje závěr svého prvního zápasu s Karpovem, kde mu snad měli něco píchnout a ještě ho tak na chvilku postavit na nohy. Ale kdyby Korčnoj přežil tu další partii, dlouho by to Karpovovi už nevydrželo. Byl se silami na dně.
e) Před poslední partií - bylo jedno co bude hrát, byli jsme připraveni na vše. Myslím, že to byl právě Pavel, kdo mi jednou napsal, že to bylo jedno, protože věděli, že to bude Pircka.
f) Také si myslím, že v Baguiu byl Karpov trochu z formy. Jednak z nějaké ruské knihy vím, že Fischer při dojednávání zápasů kandidátů měl říci, že Sověti jsou silní všude v Evropě, ale mimo ni jsou o třídu slabší. A jemu navíc začátkem roku zemřel jeho trenér Furman, Asi nebylo zase tak jednoduché si zvyknout na nový tým. Vlastně během zápasu přijel ještě Tal jako novinář. Karpov se z toho zápasu musel asi nějakou dobu vzpamatovávat, viz ME družstev a jeho prohra s Milesem po 1.-a6 a celkově na MS nevalným individuálním výsledkem, ale postupně se dostal do formy a byl již neddiskutovatelnou jedničkou. O tři roky později již v Meranu smáznul Korčného celkem hladce 6:2.
ad Rubinus 12:34:
Neměl jsme v úmyslu psát do komentu o všem, co vím, co trochu vím, ano co nevím. Hlavně mi docházela baterka a znovu vypadl proud na vsi, kam jsem se za prací před rokem odstěhoval (že prý někde daleko na českolipsku v Kozlech vítr a dráty). Jo, jógíni byli střípkem mozaiky asi jako psycholog Karpova. Jedna strana tvrdí že psychologická pomoc, druhá psychologický nátlak na soupeře. Nevím co na to říci.
Hlavní rozhodčí: Měl pískat už jinde a předem nikdo netušil, že potrvá zápas tak dlouho, až někde ve druhé polovině převzal hlavního náš velmistr.
A s tím basketem a volbě místa zápasu, to je vtipná konspirace. Basketbalisté hrají 14 dní a tady se protáhl zápas přes 3 měsíce. Až po 3 prohrách ve 4 partiích po 30.partii hledali jak by Tolju odreagovali. Leda, že by v řešení místa Baguia měli jasnovidce, který by dopředu věděl jak celý zápas bude probíhat a že se tak dlouho tam zdrží a že vícekrát v závěru prohraje. Takovej jasnovidec bych nedokázal být ani já, byť jsem se kdysi domluvit s Neratovicemi měsíc dopředu na posunutí zápasu o hodinu u nich (hrávalo se tenkrát o nedělích od 9.h.), abychom viděli doma v telce až do konce finálové bitvy v Naganu (5.-8.h. SEČ), byť tam jeli po totálním výbuchu na svěťáku i s JJ, jako až šestí v řadě. Kdo ještě krom mě před akcí finále čekal? Sorry to jen k
Podobně jako u korupce v bolševickém fotbale zde mohly být jiné páky, Slabinou mohl být Raymond Keene. O jeho politických názorech není na wikipedii nic, ale je tam (překlad DeepL)
Viktor Korčnoj tvrdil, že Keene, který mu sekundoval v zápase o titul mistra světa v roce 1978, porušil smlouvu a napsal o zápase knihu (která vyšla tři dny po skončení zápasu), protože výslovně podepsal dohodu, že "v průběhu zápasu nebude psát, sestavovat ani pomáhat psát nebo sestavovat žádnou knihu". Korčnoj to komentoval: "Pan Keene mě zradil. Porušil smlouvu. Bylo jasné, že zatímco pan Keene psal jednu knihu a pak druhou, pan Stean dělal práci za něj".
Pokusy o obhajobu Keenea vyvrátila matka Michaela Steana, která prohlásila, že mohla vědět, co je v Keeneově smlouvě, protože ji sama napsala. Keene ji podle ní podepsal přesto, že už měl s Batsfordem sjednanou smlouvu na napsání knihy o zápase. Popsala "promyšlený a záměrný plán klamání" a poznamenala, že Keeneovo chování se během zápasu stalo podezřelým.
Konspirace možná. Jinak jsem se spletl s tím ostrovem, teď jsem se díval na mapu, oboje je na ostrově Luzon. Vzdálenost Manila - Baguio je ovšem 200 km. Jen tak pro nic za nic, aby si sednul někam na lavičku, by asi nejel... Navíc když ti basketbalisté na MS jeli, tak se samozřejmě vědělo, že šachový zápas se ještě hraje, takže se nějaké to "vybavení" navíc vzít mohlo.
Jo něco píchnut od baskeťáků, jasně, to píšeš také. Dooost možné. Já reagoval na: "MS v basketbale. Možná důvod, proč Sověti souhlasili s hrou na Filipínách". Oba šampionáty se fakt časově neměly potkat.
.... ještě Rubinusi k té Pircce
Někde jsem psal, že se o tom povídalo, že Karpovův tým věděl, že zahraje Viktor v poslední partii 1. .... d6. Nerad bych šířil nedoložené. Povídalo se o tom, to je pravda. |Ale jestli je to pravda? Ani později nevypalavalo na povrch. Jeden novinář v devadesátkách se ptal obou a nechtěl komentovat ani jeden.
Pro: By hrálo, že jak významní lidé i ti méně významní v SSSR, tak tým v Baguiu byl totálně zděšen, za 4 partie z 2:5 na 5:5. To by padaly hlavy, členové týmu už se viděli na Sibiři. Chtěli mistra světa, zatím byl jen "kontumačně" a hlavně nechtěli dopustit mistrem světa emigranta. Takže uplatit někoho v zoufalství není asi problém. To by však musel někdo vlivný hodně peněz poslat. Asi hodně dost.
Proti: Že tým Viktora žije 100 dní tím, že porazí nenáviděného Tolju, analyzují nonstop, jsou s ním, těší se "pohádku" až Viktor vyhraje, k tomu z 2:5 na 5:5. A teď bude někomu nabídnut obnos, aby to týmu a Viktorovi pokazil. To není jak čutálisté v jednom zápase. Kolik by to muselo být, milion dolarů? Tolik by zas z SSSR nepřišlo.
Takže spíš tomu nevěřím, ale neberu jinému, že tomu věří. Také ještě mohli členy týmu špehovat a třeba se někdo u oběda, po cestě prořekl indicií, kterou zachytili přes zeď ze které by to směřovalo k tomu, že se bude hrát Pircka.
Čistě zpět k šachům: Viktor prostě hrál vabank, že v rozpoložení Karpova je třeba překvapit Tolju hned 1.tahem a dorazit ho. Nechtěl trpět ve španělce na 2 výsledky a co dříve kazil Tolja ve Francii, jistě si poopravil. A francii také může očekávat.
Mám pocit, že oba zmínění sekundanti Korčného - Keene a Stean - sami tu pircovu hru poměrně pravidelně hráli.
Když už tu ciki nalinkoval film, který má ovšem přes 5GB, měl jsem na stránkách odněkud vyhrabané Antišachmaty. Bohužel to kódování se nějak ztratilo, možná převodem na utf-8 a momentálně nevím, jak to nakódvat zpátky, původně to byla azbuka. Bohužel současné prohlížeče již volbu zvolte kódování nemaji a musel bych kvůli MSIE zapnout nejméně 15 let starý PC - držím si ho, protože je tam funkční DVD, které mohu převádět na ISO a dokonce i FDD. To už je úplná starožitnost.
Z " jogurtové války "
Jogurt tře-e-šňový
má barvu žlu-tou,
než Viktor objeví
tu pravdu kru-tou.
V barvě a tom druhu
celá věc vě-zí
Toljo náš sou-druhu,
zatáhni vě-ží.
To někdo kdysi dávno složil písničku (pátral jsem kdo, někoho jsem myslel, ale autorství popřel).
Jedna sloka je v ukázce, co jsem ji slyšel, nerýmovalo se na víc místech, trochu jsem přetvořil, ikdyž netvrdím, že dobře. Vím kousek dalších, ale už to nedám dohromady.
Tak kdybyste věděli kdo, či měli nějakej odkaz, hoď sem.
Filipův paskvil "100 dní v Baguiu" považuji za úlitbu komunistickému režimu v tehdejším Československu. Dnes podobné vyfabulované příběhy, byť v kratší verzi, nalezne historie neznalý čtenář v denících Forum24, Seznam, Respekt atd. Kdo hledá pravdu, nebo alespoň něco, co se jí blíží, ten ví, že režisér Alexej Sidorov natočil skvělý film "Chempion mira."
Vítejte v Baguiu Léta Páně 1978:
https://www.csfd.cz/film/1113590-chempion-mira/prehled/
Možno stáhnou zde, i zdarma rychlostí 200 kB/sec:
https://webshare.cz/#/file/WEDlG7DutF/chempion-mira-2021-cz-titulky-web-dlrip-dd2-0-x264-megapeer-1-mkv
Jakou pomstu máš, Roberte, na mysli?
Poté co Tolja Viktora porazí i v druhém zápase (snadněji), nebrání se hrát s ním i potřetí. Brání však zastánci Tolji jinému nebezpečí. Neuvěřitelná situace z SSSR ve prospěch emigrantna a pak přijde řešení ještě neuvěřitelnější.....ale nesmíme ani naznačovat
Viz. zítra