Náročný víkend fanouška (a hráče) Labortechu Ostrava

V 16.45 nastupujeme s kapitánem Alešem Krajinou do „žlutého vlaku“. Jedeme ve dvojko, zbytek manšaftu jede porůznu.

V Pardubicích na nádru jsme už čtyři. Z Prahy přijíždí ostravský pražák Víťa, následně z Ostravy Vláďa Talla Pendolínem (měl ještě nějaký tréningový hodin).

Ubytování v historickém centru, „U zlatého anděla“ - kousek od radnice, kde se bude zítra hrát.

Tady nás už čekají Poláci - a go na večeři.

Ze simultánky a rautu u příležitosti vzpomínky na Salo Flohra přijíždí i Péťa Velička, zbytek mužstva pak až ráno.

K sestavě: chybí Kamil, který je na turnaji v Kataru, ale tam je i Movseisian. Takže mírné oslabení, ale na Pardubice umíme zahrát! Samo se probírá taktika - lehce šokuje Vláďa: „Sakra,já mám černé? Chystal jsem se na bílé!“

Sobota ráno. Budím se docela časně a jdu se projít historickým centrem, Aleš volí coby kapitán netradičně tradiční rituál – vybíhá na několika kilometrový běh Pardubkama - v Ostravě tak běhá každý den v Komenského sadech. Dobrá příprava na nervy, však je bude o víkendu těžce potřebovat!

Hrací místnost je fakt luxus. Pro Pardubičáky palec nahoru! Navíc zde hraje i Slavoj Poruba s Polabinami, přijíždí Česká televize- fakt velká propagace šachu- tak nějak by to mělo vždy vypadat!

A zápas píská žijící legenda Východočechů, Evžen Gonsior. Já ho potkal poprvé a zanechal ve mně obrovský dojem. Tak vitálního člověka, hýřící vtipnými poznámkami a přece mající obrovskou autoritu u hráčů - lidi klobouk dolů. Nechce se mi věřit, že má 83 let- jeho duch je daleko, daleko mladší!

K vlastnímu zápasu.

Rapid Pardubice-Labortech Ostrava A  5,5:2,5

Výsledek vypadá jednoznačně, ale zdání, jak už to bývá, klame.

Jako Pardubice si zasloužili vyhrát, v průběhu zápasu fakt stáli o pověstný foust lépe. (Také měli výraznou Elovou převahu) Ale …

Jsem prohrál pivo s Alšem. Když jsem viděl Pepu Michenku, že hraje s Černouškem Volhu, jsem si vzpomněl na Pepova slova: “Volhu hraji strašně rád, seberu pěšce a vyhraji!“

Jo Volha …, myslím, že každý ji za černý někdy zkusil. V praktické partii je to totiž za černé docela pohoda. Postavím baterii - a ukaž jak to vyhraješ! V mládí jsem Volhu hrál zásadně. A to tak, že třebas Pepa Lys, když jsem ho rozsekal - začal hrát odbočky od 1. d4 a 2.c4!

Černoušek hrál zahájení á tempo, rovněž Pepa sebevědomě odpovídal. Sakra, pěšec je přeci pěšec! A přišla pozice, kterou jsem citem Volžáka ocenil, že ještě chvíli, tak to bílý prohraje ... Bylo dobré pěšce vrátit a pozici zploštit k remíze. Říkám to Alešovi, který mi odpoví: máš pravdu, ale Pepa pěšce nevrátí.

Měl bohužel pravdu, pozici s pěšcem více neubránil, a tak jsme prohrávali. Ještě před tím stačil prohrát Rado Jedynak. Partie mu vyloženě nesedla, zahrál hodně pasivně a s černýma byl totálně přehrán.

Dobrá, ještě se hraje!

Víťa dle nás stojí pohodově s šancí hrát na výhru. Ovšem partii prohrává. Nevím, kde se stala chyba - partii jsme nijak nerozebírali (Aleš, který vždycky sebou tahá šachy a hodiny na nekonečné večerní blicky, je tentokrát nechává doma - no musím říci, že měl noční akci z práce, tedy pivní lázně, takže měl co dělat, aby se vůbec na vlak dostavil.)

Drama byl souboj olympionika a mediální hvězdy Petra Martina, souboj mladíka se starým kozákem, Péťou Veličkou. Tato partie se v kuloáru hojně analyzovala - bylo to pořád na hraně remíze - prohrát se určitě nemělo, ale je pravdou, že černý měl pořád o chlup lepší pozici…

Co teď? Jirkovi Kočiščákovi je nabídnuta remis - samozřejmě ji za daného stavu nemůže přijmout a dostává pokyn hrát dál a dál. Klasicky v těžký časovce - ale to už Jirka umí, v tom není problém.

Artur na první s černýma nemá vůbec lehkou úlohu. V jedné chvíli se mi zdálo, že i on prohraje. Ovšem, je to pan šachista, pozice mu sedí a vydoluje z ní maximum a vítězí!

I Jirka zavěsí, ale to je bohužel z naší strany vše. Vláďa Talla sice s černýma nemá problém a s přehledem remizuje, ale tragická je partie na čtvrtý. Naprosto vyhranou partii Pakleza  prohraje! (je to jeho prvá prohra za Labortech v celé historii!). Když vcházím do sálu, tak potkávám rozhořčeného Zbigniewa, který mi na můj dotaz: “Tak už jsi vyhrál?“, odpoví nepublikovatelnými výrazy! Tak to je prda - a proto vlastně ten jakoby jednoznačný výsledek. Ale musíme si přiznat - Pardubky byli tentokrát lepší.

Jdeme si sednout na pozdní oběd do picérky, kterou jsme objevili v pátek a nálada je trochu rozpačitá ... Ale hlavně se z toho neposrat - zítra je důležité bodovat s „Béčkem“ Pardubic -Polabinami. Ty prohráli se Slavojem Poruba (gratulace - přece jen jsme z jednoho města!).

Já se balím, jsem stažen zpět do Ostravy, abych pomohl Béčku ve 2. lize v krizovém zápase.

Labortech B v základní sestavě samozřejmě nemá konkurenci. Jenže, jak už to většinou bývá, nelze postavit základní osmu na všechny zápasy. Ale neděle je naprosto kritická, protože vypadává půlka mužstva, takže v podstatě hraje každý, kdo zná pravidla, tedy i já.

Ale i náš soupeř Dobrá nemá svého guru - Pepu Lyse. Přesto mají obrovskou šanci v Ostravě konečně zabodovat.

I bez Top hráčů máme stejně na předních deskách převahu. Pravda, otázkou je, zda Standa přeruší malou rošádu, nebo se „rozhodne“ pro velkou? ...

V rámci zápasu se setkávám s klukami, které jsem neviděl 30 let! Čech a Keprt … Keprta šokuji tento den poprvé (a ne naposled), počítáme, kdy jsme spolu v dorostu válčili - a on se diví, že ještě žiju! Vůbec nepočítal, že si to spolu rozdáme ...

Labortech Ostrava B-Sokol Dobrá  4,5-3,5

Prvá remis Jacka Orzechowského s černýma - dobrá remíza.

Pak ale začnou problémy. Karel Trombík stojí velice podezřele a na Čecha prostě nestačí. Sakra, prohráváme. Remízou končí i partie Jardy Kaňoka a Oty Bachoříka, Olda Kovář celkem v pohodě s černýma hru vyrovnává, ale není vidět, jak by mohl stav zápasu vyrovnat - takže remis ...

Zbývají tedy bílé figurka - já, Edyta Jakubiec a Standa Fiřt. Z těchto partií potřebujeme minimálně 2,5 bodů na vítězství!

Celá partie je fakt „dílo“ - tak ji přecituji:

Hurta Jiří (1798) - Keprt Pavel (2059)

1.Jf3 c5 2.g3 Jf6 3.Sg2 Jc6 4.c4 g6 5.d4 cxd4 6.Jxd4 Sg7 7.Jxc6 bxc6 8.Jc3 0-0 9.0-0 Sa6 10.Da4 Dc8 11.Se3 Vd8 12.Vfd1 Jg4 13.Sd4 Sxd4 Vxd4 f5 15.Vad1 Sb7 16.c5

Díky podivným tahům jako Sa6 stojím ve vatě ... 16…Jf6 17.e4 Dc7 18.e5

Tak nevím, zda bych tento tah ještě zopakoval. Viděl jsem následující tahy, ale v duchu oprávněně čekal problémy ... jenže manšaft prohrával, a já musel hrát na výhru…

18…Dxe5 19.Db3+ Tak po partii se mi Pavel přiznal, že vůbec nevěděl, že ztrácí figuru, že to zkrátka přehlídl! Jenže figuru sice mám, ale černé figurky oživnou a mám plné ruce práce, jak je zpacifikovat. 19…Kf8 20.Dxb7 Vdb8 21.Da6 Vxb2

Dva pěšce za figuru a slabá druhá řada. Hrozí po Jg4 útok na f2-visí mi snad všechny možní pěšci. Dlouhý zamyšlení a od teďka hraji na 30 sekundách! Pavel jich však také nemá moc. 22.Dc4 Jg4(?) 23.Vb1 Vxf2 24.Vxg4 (Sxc6!?)

Členové obou družstev stojí u partie-jde o rozhodující partii! Je úplně cítit napětí v sále. A pozice - chaos!

24….Vxg2 25.Kxg2 fxg4 26.Vf1 Kg7 27.Vf7+ Kh8 Hledám maty, ale nenacházím a 30 sekund buší! 28. Df4 Dxf4 29.gxf4(??) Ve8! Proboha, vždyť mohu přijít o věž! 30.f5 g5 31.f6 (uf-vychází…) exf6 32.Vxd7 Ve3

33. Jd5!!

V naprosto šíleným čase nacházím tah síly atomové bomby! Tak pro takový tah vlastně člověk hraje šachy. Prohraje většinou osm z deseti partií a ptá se, zda ty nervy má zapotřebí…

Olda Kovář mi po partii říkal: ty vole, ty jsi dábel - jak jsi zahrál ten tah, když jsem si spíše myslel, že ti spadne fangla - tak jsem šel pod stůl! Vzhledem k  hrozbě matu je to skoro forsír - byť jsem netušil, zda s věžkou vyhraji proti mase pěšců..

33….cxd5 34.c6 Ve2+ 35.Kg1 Vxa2 36.c7 Vc2 37.Vd8+ Kg7 38.c8D Vxc8 39.Vxc8 h5 40.Vd8 – konečně mohu časovku vydýchat …Kf7 41.Vxd5 Kg6 42.Va5 Kf7 43.Vxa4 Kg6 44.Kf2 h4 45.Va6 Kf5 46.Va4 g3 47.hxg3 hxg3 48.Kxg3 Kg6 49.Va6 Kf5 50.Va5+ 1:0!(Ještě jsem měl oprávněný strach, zda ještě umím matit s věží…

No-šílený adrenalin - jsem byl úplně K.O.! Ale-vítězíme, a to je O.K.!

Co ještě říci k tomuto víkendu. Samo jdeme do Baníku zapít vítězství. Po rozhovoru s Alešem se dozvídáme, že Áčko rozdrtilo  Polabiny 7:1!! Další oddíl, za který hostuji, Šenov, rovněž vyhrál a v Krajské soutěži vede a myslí na postup! Jediný šrám - Baník Havířov, za jehož Béčko hostuji prohrál.

Ale i tak, máme to parádně rozjetý! Ještě jedno kolo do konce roku - a pak dál a dál k postupu! (A Áčko Labortechu na medajli!).

Jirka Hurta

Poznámky kapitána Labortechu A (Aleše Krajiny) k druhému dvojkolu v Pardubicích:

Zápas s Rapidem Pardubice vypadá podle výsledku, jako že šlo o jednoznačnou záležitost. Není to však úplně pravda. I když naši soupeři byli asi na všech šachovnicích papíroví favorité, správný výsledek měl být alespoň naše nejtěsnější porážka 4,5:3,5 popř. dokonce remíza 4:4.

V partii Heberla – Pakleza vynutil černý v pozici:

tahem 49...Vd8 přechod do pěšcové koncovky s pěšcem navíc. Partie dále pokračovala 50. Vxd8 Kxd8 51. b4! c5! 52. bxc5 Kd7 53. Ke4 Kc6 54. Kd4

a zde namísto původního plánu 54... a5! 55. Kc4 a4 56. Kb4 a3 57. Kxa3 Kxc5 s elementárně vyhranou pěšcovkou se nechal černý zlákat (maje proti soupeři asi desetinásobnou časovou převahu!!!) k nepochopitelnému a chybnému Kb5??

a po dvojitém průlomu 55. f5! exf5 56. Kd5 f4 57. Kd6! f3 58. c6! již partii ani nezachránil.

Michenka pak na osmé desce hrál bílýma s Černouškem pasivní věžovku s pěšcem navíc, kterou nejenže pokazil (k pohodlné remíze ji stačilo “hrát při zdi”), ale dokonce v závěru pak s dámou méně mohl partii remizovat věčným šachováním!!! Pozice po 36. tahu černého:

37.Ke3! d1D 38.Vf4+ Ke5 39.Ve4+ Kf5 (39... Kd6 40.Vd4+ nebo Kd5 40.Vd7+ Kc5 41.Ve5+ atd) 40.Vf4+ Kg5 41.Va5+ Kh6 42.Vh4+ Kg7 43.Va7+ Kg8 44. Va8+ Kg7 45.Va7+ Kf6 46.Vf4+ atd.

Perfektní výkon předvedli Jakubiec a Kočiščák a pěkně své partie vyhráli. Celkově jsme ale nakonec utkání kvůli uvedeným partiím nezvládli a po zásluze jsme prohráli.

Alespoň, že jsem měl možnost přátelsky si popovídat s rozhodčím zápasu Evženem Gonsiorem, který je nejen dlouhá léta významnou osobností našeho šachu (trenér, hráč, funkcionář), ale vysoce si jej cením jako člověka. Vždy je pro mne velkým zážitkem setkat se s tímto zralým, moudrým a stále vitálním mužem.

V zápase s Polabinami jsme si druhý den spravili chuť.

Přestože po 2 hodinách hry sice ještě nic nebylo jasné - snad kromě partie Veličky, který již měl pěšce více – v další fázi se ukázala zkušenost a síla našich hráčů a zápas jsme přesvědčivě vyhráli 7:1. Štěstí při nás stálo jen na 6. desce, kdy Biolek zázračně zachránil špatnou pozici a posléze i prohranou koncovku.