Legendy si vynutily respekt

Zdravím, předvčerem partie byla ještě dramatická - ze zápisu to není vidět, ale pan Hort se při realizaci převahy nadřel, ztratil spoustu času a několik tahů zahrával na posledních sekundách, v takové situaci je logické hrát dál, včera tam byly jisté futuristické šance (typu bílý si ve špatné redakci nechá sebrat na f4 a prohraje pěšcovku). Pokud budu hrát déle v situaci, kdy nemůžu nic ztratit, a jednou za čas se soupeř zblázní, pořád mi to dává smysl. S oběma pány jsme si to po partii vyjasnili (a omlouval jsem se jim, že v tom nebyl žádný špatný úmysl, ale čirá zarputilost).

Honzo, jste si jist, že to "legendám", kteří se hrou stále baví, opravdu vadí? Spíše jim vadí 15tahové partie mladých hráčů.

Jinak chvilkový rozhovor s panem velkým mistrem Vlastimilem Hortem byl mým velkým zážitkem. Byl jsem poslední v řadě na autogram, před 17. hodinou, a mistr se zhrozil, že mám knížek pět. Snažil jsem se mírnit situaci, že kdybych chtěl dát všem, na koho jsem pomyslel, bylo bych jich s číslovkami pět a nula. Ještě jsem stačil mistrovi říci, že, když mne otec vedl do šachové kroužku, tak jsme doma v novinách sledovali s partiemi jeho tažení turnajem kandidátů 70.let minulého století; také zažitek, byť jsem šachu tehdá nerozuměl, .......  asi jako po 40 letech dnes

řekl bych, že troška respektu k legendám by Tadeášovi neuškodila - včera i dnes si mohl odpustit pár desítek tahů...