Konec přehlídky

Bylo by zbytečné zde nějakým způsobem líčit jeho obsah – prostě se mi zalíbil jeho název a ten tedy přebírám k poslednímu svému článečku o letošním ČEZ Talent festivalu v Brně. Zdá se mi, že není tak docela od věci. Festival Lokomotivy Brno byl opravdu takovou šachovou přehlídkou na konci prázdnin a v turnaji se předváděla nejen „vyšší“ společnost, ale také nadějná mládež i neumdlévající stáří. Podobně jako loni jsem oslovil několik aktérů z čela výsledkové listiny s prosbou o stručný komentář některé ze svých zde sehraných partií. Na všechny však nemám e-mailový kontakt a pořadatelé mi to zatím nijak neusnadňují. Takže v tomto článku najdete jenom dva příspěvky: velmistra Tomáše Poláka a Jakuba Roubalíka, jimž tímto srdečně děkuji.

V osmém kole pochopitelně napětí před finišem velmi vzrostlo a počet rozhodnutých partií na předních stolech převýšil obvyklou normu. Nejrychleji vyhrál na druhé šachovnici velmistr Tomáš Polák s Davidem Holemářem, který neprojevil zdá se svoji obvyklou bojovnost a vzdal se, když uznal velmistrovu převahu. Zato boj na prvním stole trval velmi dlouho a my si ho můžeme přehrát s glosami vítěze:

I další hry na předních stolech byly díky poměrné vyrovnanosti soupeřících dvojic velmi zajímavé a rozhodovala spíše momentální forma, než herní převaha. V souboji doposud velmi úspěšného Stanislava Věchta, reprezentujícího Moravskou Slavii a majícího čáku stát se nejúspěšnějším Brňanem v turnaji s Tomášem Krausem z Jičína rozhodovala patrně časová tíseň, kdy poněkud přehnaně agresivní tah černého g7-g5 byl vzápětí potrestán napadením jezdce e4, nemajícího kam ustoupit. Bílý vyhrál a získal sám šanci na výborné umístění.

Martin Hošek zraje jak víno a tak jistě oceníte jeho „malou“ Capablankovskou kombinaci v pozici na diagramu, kdy mu soupeř nabídl v mylném domnění, že napadením bílé dámy získal čas na dobrání střelce f3, remízu. Martin si pozici dobře prohlédl a figuru navíc udržel! Viděli byst to také?

Další bojovná dvojice se sešla v tomto kole na desátém stole. V původně celkem orthodoxně hraném dámském gambitu se hlavně zásluhou černého pozice vymkla běžným schématům a oba hráči měli najednou daleko postouplé volné pěšáky- černý na f2 a bílý na e6! Přesto se zdálo, že bílý má více ze hry. Ke krizi došlo ve 29. tahu:

Jana Zpěváková po výborném začátku v závěru turnaje poněkud polevila. Dnes hrála na stole číslo 15 s Ondřejem Šaršonem, který ač nepatří zrovna k favoritům, dokáže se i silným protivníkům vyrvat z jejich ocelových stisků. V této partii měl ovšem trochu štěstí, neboť kdyby bílá objevila v 66. tahu správné pokračování, tak by asi tentokrát nerozhodný výsledek neudržel.

A poslední ukázka z duelu dvou oddílových kolegů se odehrála na 22. stole. Bílý zvolil svoje oblíbené Birdovo zahájení, černý se jako vždy originálními tahy bránil. Po divoké střední hře vznikla koncovka dvou věží a bělopolných střelců, v níž měl černý dva volné pěšce, leč roztržené a bílý spojené a tím i lepší šance. Ty však promarnil v pozici na diagramu:

A je tu poslední deváté kolo turnaje. Pro určení pořadí na předních místech byla velmi důležitá, ba téměř rozhodující partie na první šachovnici. Dosud jasně vedoucí Jakub Roubalík (měl náskok půl bodu před ostatními) by si rád zajistil nejméně podíl na první ceně a pochopitelně nabídl svému soupeři, který měl o bod méně, již v desátém tahu remízu. Ale s pochopením se nesetkal – naopak. Dlouho, předlouho se pak v této důležité partii lavírovalo (hlavně dámami) sem a tam. Spočítáme-li oboustranné tahy nejsilnější figurou, bylo jich v této hře celkem 47(!), z nichž poslední čtyři učinila dáma bílého a ta také rozhodla partii ve prospěch pana Krause, který se tímto vydřeným vítězstvím propracoval k pomyslné bronzové medaili, zatímco doposud vedoucí zlínský šachista „odpadl“ na místo čtvrté. Nakonec vše dopadlo téměř tak jak mělo – dva velmistři, kteří svou účastí zkrášlili turnaj, obsadili první dvě místa.

Trochu lehčí úlohu měl na druhém stole velmistr Tomáš Polák. V Grünfeldově indické pozičně přehrál Martina Hoška a v pozici na diagramu byla již zcela jasná dominance jeho bílých figur. Polák prošel turnajem bez porážky a zajímavě: vyhrál tři první partie, pak třikrát remízoval s konkurenty a ve finiši opět třikrát zvítězil a zajistil si tak zaslouženě první místo.

Na třetím stole se dlouho držel Petr Mičulka proti velmistru Sergejevovi, nakonec však zvítězila rutina. V pozici po 43.Kxe2 bxc6 již stačila černému k výhře technika...

Poslední svou partií v tomto turnaji zajistil si pan Věchet nevyhlášenou cenu pro „nejlepšího hráče z brněnských klubů“. Nakolik mu v tom pomohl oddílový kolega David Holemář – to posuďte sami.

A z nižšších šachovnic tentokrát přinášíme ukázku jedinou. Vše ostatní si můžete sami přehrát a vychutnat ze souboru v pgn, uveřejněném na šachovém webu ŠK Lokomotiva Brno. Je to zcela zasloužená výhra talentovaného Radka Zemana z Durasu Brno nad finským kandidátem mistra a novým hráčem klubu Bystrc Oilers Villem Ketolou. Ten hraje černými po otevření královským pěšcem skoro vždy skandinávskou, takže ulehčuje soupeřům trochu přípravu na partii. A v časové tísni bývá dost nervózní, což se projevuje i na zápisu partie, který se stává zcela nečitelným...

Turnaje ČEZ Talent festivalu 2014 skončily a myslím hráčsky i pořadatelsky úspěšně. Jak napsal na webu Lokomotivy Brno pan Hyll „Chcel by som zložiť poklonu milým organizátorom za výborný turnaj. Spolu so Zuzkou Milcovou určite prídeme aj na budúci rok - a prehovoríme k účasti aj našich klubových kolegov.  Milo ma prekvapila aj databáza všetkých partií z turnaja...“ , což je jistě hezká tečka za letošním ročníkem. Snad podobně smýšlí i většina ostatních účastníků...