Jednu takovou partii bych chtěl nyní čtenářům novoborského šachového serveru ukázat. Byla hrána v roce 2007, v únoru. Šlo o Bundesligu, už si nepamatuji, kde jsme hráli, ale většinou jsme hráli ve dvojičce s Baden Badenem, (kde v té době hráli Anand, Svidler, Carlsen atd.) což bylo velmi inspirativní.
Komentáře jsou původní. Nic jsem neměnil, pouze jsem doplnil háčky a čárky (kde to šlo). A jednu variantu jsem doplnil, protože jsem ji tehdy zapomněl dospat, konkrétně jeden tah s hodnocením. Jinak nebylo vůbec nic měněno. Jde o soukromé poznámky, které nebyly určeny k publikaci.
Ani se mi nechce
věřit, že už uteklo tolik času. Při každé partii, kterou si komentuji
pro sebe (jde o všechny vážné poznámky, ale v poslední době jsem trochu
polevil), si píši na konci tzv. ZÁVĚR. který měl vystihnout základ
ponaučení do budoucna. PV - znamená propočet variant.
Ještě
jedna poznámka na konec. Je docela drsné, jak se změnily stroje...v té
době jsem používal nějakého fritze (asi 8?). Netřeba dodávat, že Houdini
je jiné kafe (i ta moje jednička).
Šachy, jakožto mystická hra, nejsou odrazem duše, nýbrž odrazem lidského života. A to naprosto dokonalým. Vše, co je v životě podstatné, naleznete v šachách. Pokud dovedete a chcete hledat.
No minimálně je to zrcadlo nastavené našim nedokonalostem
Zmestabileho: šachové partie jako zrcadlo lidské duše? To si nemyslím :-) Nene, nemám nic za zlé, a kritika je třeba.
faust: díky :-)
S tou vlnkou to je hezké a poetické....
S tou partií ses tady Roberte skutečně už jednou chlubil - já si ji před lety přehrával přímo tady na novoborském webu, dobře si to pamatuji - i s Tvým komentářem. Určitě to tady půjde i najít v historii článků.
Je skutečně zajímavé vrátit se někdy ke svým minulým písemným poznámkám... a skoro to Roberte vypadá, že onen "úpadek", jak jsi to sám nazval, začal právě v době té zajímavé partie s Levinem - viz. ten komentář u partie už tehdy psaný - lenost a povrchnost v myšlení, atd....:-).
Vlnka nad mořskou hlubinou, co si jen tak klouže po povrchu... No jo, ale právě Tvoje šachy teď působí dojmem těch povrchních vlnek renomovaného velmistra, který se už nechce ponořit i do hlubiny. Ale jasně, že život nejsou jen šachy. Ve všem ostatním nevím, do jakých hloubek se pouštíš... Ale šachové partie mají i tu krásnou vlastnost, že jsou zrcadlem lidské duše, a tak alespoň přes ně si může každý v duši šachového velmistra trochu počíst...:-). Což jsem si dovolil udělat, a snad mi to nebudeš...nebudete...mít za zlé. A díky.
Bobiku ty jsi ale držák :-)))
Zmestabileho: Myslím si, že tuto partii jsem nikdy neuváděl, ale jistý si nejsem a pokud ano, tak určitě okleštěnou od některých komentů :-) Díky!
Jj, časy se mění...naštěstí ne jenom v šachu. Co se týče šachu, ano máte pravdu, že jsem v jisté krizi, či úpadku, to je pravda. Nicméně...jak to napsat...jednak si nemyslím, že jsem řekl poslední slovo (tzn. že mám stále ambice, ale není to jednoduché najít v sobě sílu přes to všechno co fouká kolem) a jednak vlnka je unášena mořem a diví se, že pod ní je taková hloubka, nějak ji nenapadlo, že se nežije jenom na povrchu. Vždycky si myslela, že se rotříští o kámen a tím to končí :-)
Já si náhodou tu partii i s komentářem dobře pamatuji - možná i proto, že číst Robertovy komentáře partií (nejen jeho vlastních) bylo pro mě vždy zážitkem - Robert má velký dar ve schopnosti psát o šachu.
A k té myšlence na téma když se prach opráší, a že čas strašně rychle letí.... Tak když si i já dovolím ten zvláštní luxus cestovat nazpět časem o pár let... tak tam v oné minulosti vidím silného ambiciózního velmistra Cveka, který sváděl tvrdé souboje se silnými velmistry v německé bundeslize, a který byl i součástí našeho olympijského reprezentačního týmu... vidím tam docela jiného člověka, než toho současného Roberta Cveka, který už jen přešlapuje šachově na místě, a který už neporáží hráče nad 2500, ba ani se s takovými hráči v partiích téměř nesetkává. Čas letí...a lidé se mění.