Kdo uteče nevyhraje

Hrálo se tenkrát trojkolo a myslím, že to bylo v Modré. Nesnáším páteční slovenské trojkolo, protože se začíná hrát až v 18,00. Často i po. Pamatuji si, jak jsme jednou čekali na tým z Bratislavy, snad přes půl hodiny a začali jsme katastrofálně pozdě. 

Chápu, že pro toho, kdo je zvyklý chodit spát po půlnoci je to OK, ale pro lidi co se budí běžně kolem 5 ráno je to hrůza a utrpení. Partie graduje často kole desáté večer, tedy v době, kdy už spím, nebo jsem v režimu totálního umrtvení.

Navíc po takové partii nejde usnout, co ale jede jako "dobře promazaný stroj" je přesné vstávání ve velmi brzkou dobu. 

Lukáš zahrál mazané zahájení - Jf3!? A zcela mě dostal. Přesně to ukazuje jaký je rozdíl mezi tím, něco tak zhruba znát a znát to dobře. Brzy po zahájení se můj král zachvěl a aby přežil, musel jsem dát pěšce a ještě výrazně oslabit pozici. A když už se zdálo, že je všechno ztraceno... tak ...se Frodo, můj král, rozhodl pro dobrodružný výlet.

OK, zase tak dramatické to nebylo, ale z totálně prohrané partie se mi podařilo ještě udělat "podívanou". Myslím si, že to bylo i psychicky náročné pro mého soupeře, že jsem v obležení  nepřátelských figur králem vyběhl na c7, pak d7 atd. Krásně jde z partie cítit, jak soupeř znejistěl. A to je další lekce obrany. Pokud se bráníte vynalézavě a urputně, pak často soupeř zakolísá. Jak to? Těch důvodů je více, ale hlavní důvod je ten, že váš soupeř čeká, že už to půjde snadno. Že už vás "zabalil a připravil". Velmi často - všímejte si toho - se jeden pak baví, usmívá, je prostě ve skvělé náladě (= není pak dobrá koncentrace). A právě nečekaný průběh boje (obrany) ho může hodně vykolejit.

Nicméně konec partie sehrál Lukáš s obrovskou silou. Na půl minutě mi nedal vůbec žádnou šanci a takticko/dynamicky mě zešrotoval.