JUDr. Florian stoletý

Letos v srpnu uplynulo sto let od narození jednoho z nejznámějších, nejcharizmatičtějších a mezi svými soupeři nejobávanějších brněnských šachistů, který ač nedosáhl na žádný mezinárodní titul, který má dnes téměř každý trochu snaživý šachista, přesto svým životem, příkladem, tvorbou ovlivnil desítky a možná stovky nejen svých klubových kolegů. Řeč bude o JUDr. Jaromíru Florianovi. Vězme hned, že trval na krátkém vyslovování svého jména, tvrdě, že není žádný svatý. Pocházel z Bílovce, v roce 1919 se jeho rodina přestěhovala z poněmčeného pohraničí do Brna, kde v roce 1935 absolutoriem ukončil svá právnická studia.

Šachy hrál závodně od svých šestnácti let, prvním velkým vrcholem jeho sportovní kariéry bylo třetí místo a tím také zisk titulu mistr ÚJČŠ (Ústřední jednota českých šachistů) na přeboru Protektorátu v Brně 1944. Po válce se JUDr. Florian nakrátko stal dokonce místopředsedou ÚJČŠ a reprezentantem, který absolvoval v roce 1947 slavný zájezd československého mužstva na západ – do Anglie, Holandska a Francie. V Bratislavě 1948 bojoval ve finále mistrovství Československa a do této naší nejvyšší soutěže postoupil z polofinálových turnajů ještě pětkrát – naposledy v roce 1965. Ale to jsme trochu předběhli velmi podstatnou událost v jeho životě. JUDr. Jaromír Florian byl po Únoru 1948 soudcem státního soudu v Brně. Jako člověk osobně poctivý a statečný pomáhal lidem i v této nelehké době. V březnu 1949 byl JUDr. Florian předsedou státního soudu v Brně Dr. Horňanským pověřen, aby prověřil ukrutnosti, páchané v Uherském Hradišti vyšetřovatelem Grebeníčkem. Jeho zpráva vedla jeho nadřízeného k dopisu, který zde cituji:

V Brně dne 14. března 1949
Ministerstvo spravedlnosti
Praha
K rukám p. odborového přednosty
Dra Vošahlíka
V příloze zasílám záznam pořízený vyšetřujícím soudcem státního soudu - oddělení Brno Dr. Jaromírem Floriánem.
Osoby po 1-3 v zápisu uvedené dal jsem dopraviti do vazby zdejší krajské věznice a jejich údaje jsem si v přítomnosti vyšetřujícího soudce překontroloval. Skutečnost je horší než mrtvé litery. U krajského soudu jsem zařídil, aby žádný vyšetřovanec nebyl v Uherském Hradišti vydáván k výslechu a pod. bez mého písemného souhlasu. O ukrutnostech páchaných v Uh. Hradišti se mezi obecenstvem hovoří. Jediným vhodným opatřením by bylo vyšetření případu meziministerskou komisí, uvalení vazby na pachatele, předání pak k potrestání soudu a uveřejnění případu, aby bylo jasno, že týrání vězňů není dovolené, ale že je i trestné. Soudcové zdejšího oddělení státního soudu těžko by mohli převzíti mravní odpovědnost za souzení lidí, jichž "pochybné" doznání bylo vynuceno takovými prostředky, jak ve zprávě uvedeno.
Senátní předseda státního soudu
odd. Brno
Dr. Horňanský v.r.

A tato statečnost v oné době se JUDr. Florianovi těžce nevyplatila. Jeho nepřátelé v StB a justici vymysleli kauzu, při které prý bylo prokázáno, že bral úplatky. Následkem toho byl jeho vlastní soudní proces a čtyřleté věznění (1950-1954), které strávil v plzeňské věznici na Borech a při těžké každodenní dřině v kamenolomu přišel téměř o zrak. Osobně jsem poznal dr. Floriana v roce 1961. Bylo mi 14 let, šachy jsem ještě moc hrát neuměl, ale v Brně ve známé restauraci Na Stadionu se konalo polofinále mistrovství ČSSR v šachu. Byla to zřejmě soutěž velmi důležitá, neboť se na ni pořádaly školní exkurse(!). Potvrzuje to i přítel Závodný – ten ovšem šel ze ZŠ Merhautova na exkursi rád (já chodil na ZŠ Jugoslávská), neboť jeho tehdejším učitelem přírodopisu byl mistr František Blatný – jeden z favoritů toho turnaje. Florian tam sice nehrál, vedl však po návratu z vězení šachovou prodejnu v Brně na Běhounské ulici (neměl to z Antonínské, kde s paní bydlel, daleko) a ve výloze vystavoval tabulku polofinále a nějaké fotografie z něho. A na jedné z nich jsem byl vidět já, jak se zájmem sleduji utkání prvního kola mezi Blatným a Fichtlem. Odvážil jsem se do prodejny vstoupit a požádal dr. Floriana o tu fotku. Rád mladému nadšenci vyhověl – a ještě ji mám schovanou a skutečně je v ní dírka, jak visela na nějakém tablu. To bylo tedy moje první setkání s brněnskou šachovou legendou. Když jsem později šachu úplně propadl, stal jsem se postupně i jedním z Florianových soupeřů (v přeborech Brna – slavných Gargulákových memoriálech) a pak od roku 1976 i jeho klubovým kolegou v Lokomotivě Brno. Hráli jsme spolu v A-týmu národní ligu – viděl jsem tedy dr. Floriana v akci mnohokrát. Vzpomínám si na různé anekdotické příběhy, které jsme s ním zažili. Třeba utkání v Havířově. Dr. Florian byl tehdy již prakticky nevidomý, takže při partii potřeboval pomocníka. Na ligová utkání s námi jezdil bodrý pan František Kumhal. Vždy vyzbrojen lahvinkou červeného vína, kdyby doktor dostal chuť se při partii občerstvit. V sedmdesátých letech minulého století bývaly ještě i ligové zápasy v podstatě příjemnou zábavou, u partií se smělo nejen kouřit, ale i pít alkohol! A tak jsme dojeli do Havířova. Když jsme se usadili na svá místa, tak se dr. Florian ptá svého pomocníka: „Tak kohopak to dneska máme?“. A ten vybafne na soupeře: „Jak se jmenuješ!?“ Mistr FIDE Pacl se trochu lekl, ale pak korektně odpověděl. Florián špatně slyšel a tak se ptá znovu: „S kým?“ A odpověď zní: „Ale, s nějakým Pácalem...“. A už byl Vašek Pacl psychicky nalomený. Můžete hádat, jak ta partie dopadla. Myslím, že je to tahle:

Florian na turnaji v Praze 1943

Dr. Florian v Brně 1947

Dr. Florian na polofinále v Brně 1955

Partie dr. Florian - Ruděnský na turnaji nevidomých

Přebor ČSR Meziboří 1971 – Brňané a přátelé. Sedí: Šrom – rozhodčí, Laštovička, Blatný, Florian. Stojí: ?, Davidová, Janák, Eretová, Skácel, Kratochvíl, Vykydal, Babula Milan

Nevidomý Dr. Florian – konec 70. let - se svojí asistentkou Helenou Chalupovou

Cena pro mistry Brna 1937-1940

Partie