Simultánka GM Cveka a rapid
28.08.2012 04:43 | Trade Fair Chess Festival 2012Celý uplynulý týden jsem v těch vedrech ani z domu nevycházel a navíc mi bylo dosti špatně. Nakonec jsem se odhodlal v sobotu vyrazit na první akce Veletržního festivalu na Podnikatelské fakultě VUT v Brně. Hlavním impulsem byl telefo...
Na Nových Sadech jsem zapomněl z osmičky vystoupit, zatímco pan Tsenov tak učinil a ještě chytl 13ku, odjíždějící do Králova Pole. Ale další 13ka se na nádraží objevila již po deseti minutách – stále ještě zůstávala půlhodinová rezerva. Někde v Táboře nastoupil Vladimír Ševčík, který na konečné našel správnou pěšinku k hrací místnosti. A dovedl tam nejen mne, ale i několik ruských hráčů, s nimiž se dal do čilé konverzace. Vzpomínal si, kterak těmi místy, když tam ještě nic nestálo, jezdíval na kole do Medlánek. Míjíme na schodech sedícího velmistra Cveka, který přívětivě kyne. Asi odpočívá po právě skončené simultánce. Je něco před 14. hodinou a v pěkném prostředí PF se ke mně hlásí různí známí a gratulanti. David Holemář mi k přání dokonce přidává velkou láhev Becherovky! Pak mne odchytává Jaromír Novák, slavící ten den pětaosmdesátiny a zve mne na ferneta. Podlehl jsem – a toho dne rozhodně nikoliv naposledy.
Přítel Luděk Meszároš má pro mne vždy nějaké překvapení – tentokrát mi donesl fotku z přeboru republiky žen v Táboře 1986 (partie Sadílková-Zolmanová) a velkou propisku. Jdu se zaregistrovat na rapid, milý pan Šaršon, který vybírá vklady, nechce o tom, že bych hrál zadarmo, ani slyšet. Dovolávám se slibu Dosi Točeva, ten upřesňuje, že to půjde z fondu Loko, Šaršon je neúprosný a tak Dosi vytahuje stovku ze své peněženky a odevzdává mu ji. Hrajícím rozhodčím u notebooku je dnes Karel Kratochvíl – moji nabídku, aby šel se mnou na ferneta (přátelé mi dali najevo, že plukovník Novák ví, jak se má jubilant chovat a doporučují jeho příklad), odmítá však slovy “Rád, ale až po turnaji“. Škoda, že jsem se nedržel jeho příkladu. Ještě než se začalo hrát, bere si slovo předseda klubu Jiří Vachek a pronáší pár milých slov o dnešních jubilantech, tedy plukovníku Novákovi a mně. Pak nám dává každému knihu o Brně a k tomu velkou kabelu, plnou různých laskomin. Tváříme se dojatě a stručně děkujeme klubu za ty dary. Turnaj začíná, hrají v něm čtyři velmistři i další silní borci. V prvním kole jsem se ani do učebny nevešel, hraji na 17. stole na chodbě s kolegou Zdeňkem Polákem černými jakousi holandskou a kupodivu vítězím. Objevují se další diváci – třeba Vladimír Štefl nebo Láďa Urbanec. A přicházejí i účastníci Openu FIDE k registraci, kterou vede pan Šaršon.
V útulném bufetu paní Dany si chci dát chladit Bechera k případným dalším přípitkům, ale protože je lednička příliš malá, odcházím s nepořízenou. Tak využívám ochoty přítele Toma Kacálka, který podle včerejší dohody donesl vychlazenou lahvinku slivovice a z té pak naléváme dalším přátelům. Kdysi mi Zdeněk Závodný vyčítal, že mnohé moje fejetonky jsou jen o chlastu, ale jak se tomu vyhnout, když má člověk nějaké to jubileum a lidé si toho všimnou? Samozřejmě to moji hru ovlivnilo – ale nevymlouvám se, tak se to prostě nezkušeným pijanům stává. Jen dr. Píše se mohl jednou na přeboru Brna v bleskové hře chlubit, že získal tolik bodů, kolik vypil piv – totiž jedenáct! Druhou partii začínám zapisovat, ale Vladimíra to nechává chladným. To jiní borci raději, když uvidí v mé ruce propisku, nabízejí hned remízu, aby se náhodou neocitli v tisku. Je to francouzská 3.e5 s obětí pěšce, kterou hrávám celý život, ale pro prohlubující se sklerózu již zapomínám příslušné varianty. Kdopak se asi první odchýlil od běžné linie? Nevím, ale Vladimír pěšce navíc udržel 2 a nakonec uplatnil.
Kompletní reportáž Jana Kalendovské naleznete v přiložené souboru Veletržní rapid v Brně.
Simultánka velmistra Roberta Cveka
Podnikatelská fakulta VUT Brno, Kolejní 4
Pořadatel: ŠK Lokomotiva Brno – v rámci Trade Fair Chess festivalu
Sobota 25. srpna 2012 (10.00 - 13.34 hod.)
Celkem vyhrál velmistr Cvek 12 partií, 1 prohrál a 4 remízoval.
Chtěl bych jenom k simultánce doplnit - že se poněkud protáhla proto, protože kdo chtěl, mohl mě "odehnat" a přemýšlet dále, někdo přemýšlel i několik koleček. Byli i tací, kteří hráli tzv. klasicky, tedy přemýšleli jen jedno kolečko. Byl to pěkný zážitek a soupeři byli velmi dobří :-)